21 C 9/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného st. příslušnost: Ruská federace pro 12 638,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 638,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 638,89 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 638,89 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně od 9. 2. 2019 do 11. 2. 2019 poskytla žalovanému zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Náklady na tuto péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne 14. 2. 2019 na částku 32 638,89 Kč, splatnou dne 28. 2. 2019. Žalovaný zaplatil celkem 20 000 Kč. Protože žalovaný v době poskytnutí zdravotní péče nebyl pojištěn, je povinen náklady na tuto péči uhradit sám. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala upomínkou ze dne 3. 10. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovanému byla ode dne 9. 2. 2019 do dne 11. 2. 2019 poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně (viz poukazy na vyšetření vystavené dne 13. 2. 2019). Poskytnutá zdravotní péče byla žalovanému vyúčtována fakturou číslo ze dne 14. 2. 2019 na částku 32 638,89 Kč, splatnou dne 28. 2. 2019 (viz faktura číslo ze dne 14. 2. 2019). Žalovaný se žalobkyni prokázal cestovním pasem číslo uvedl svou kontaktní adresu v České republice, přičemž se zavázal uhradit žalobkyni cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění (viz prohlášení pacienta ze dne 11. 2. 2019). Dne 19. 7. 2019 kontaktovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím e-mailu, který jí sdělil během poskytování zdravotní péče, s tím, že žalovaný za poskytnutou péči uhradil pouze 20 000 Kč, celkem mu zbývá uhradit ještě 12 638,89 Kč (viz email ze dne 19. 7. 2019). Žalovanému byla zaslána výzva k plnění ze dne 3. 10. 2019 (viz výzva ke splnění dluhu před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2019).

5. Dle ust. § 2 odst. 2 písm. a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), platí, že zdravotními službami se rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

6. Dle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách platí, že pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

7. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V řízení bylo předloženými listinami prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách, kterou žalovanému vyúčtovala. Žalovaný byl povinen poskytnutou zdravotní péči uhradit dle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách, což však i přes výzvu žalobkyně neučinil. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, příp. že závazek zanikl jiným způsobem, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužného pojistného vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., přičemž žalovaná požadovala tento úrok pouze ve výši 8,50 %, přestože zákonný úrok z prodlení by byl vyšší, soud jí ho proto přiznal právě v této výši.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.