4 C 175/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26 551 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 26 551 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 26 551 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobou doručenou soudu [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 26 551 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové škody, která jí vznikla tím, že při uzavírání pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], uvedl žalovaný nepravdivé informace, když žalobkyni nesdělil, že předmětné vozidlo užívá jako vozidlo taxislužby. Kdyby žalovaný uvedenou informaci sdělil, nečinilo by předepsané pojistné za dobu trvání pojistného vztahu 26 551 Kč, ale z důvodu zvýšeného pojistného rizika 53 102 Kč. Majetkovou škodu žalobkyně spatřuje právě v rozdílu ve výši pojistného za období od [datum] do [datum]. Pojistný vztah trval od [datum] do [datum], uvedenou informaci o účelovém užívání předmětného vozidla žalobkyně zjistila z internetové databáze Ministerstva dopravy na konci roku 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou):

4. Z návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] z [datum] soud zjistil následující: Předmětem pojištění mělo být povinné ručení vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum] a ročním pojistným ve výši 9 780 Kč, splatným čtvrtletně. Užití vozidla bylo uvedeno jako k běžné podnikatelské činnosti. Návrh smlouvy měl být přijat zaplacením prvního pojistného do [datum].

5. Z pojistky ke smlouvě [číslo] z [datum], jejíž přílohou je pojišťovací karta, soud zjistil, že touto žalobkyně potvrzuje uzavření pojistné smlouvy.

6. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že [datum] uhradil žalovaný pojistné ve výši 2 445 Kč.

7. Z všeobecných pojistných podmínek žalobkyně pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] soud zjistil následující: Dle čl. 3 písm. f) pojištění zaniká odstoupením od smlouvy pojistitele, pokud pojistník při sjednání pojistné smlouvy uvede klamavé informace. Dle čl. 4 má pojistník při sjednání pojištění povinnost uvést pravdivě a úplně veškeré informace potřebné ke sjednání pojištění. Dle čl. 4 jestliže při sjednání pojištění pojistník zamlčí či nepravdivě uvede takové informace, při jejichž znalosti by pojišťovna odmítla sjednat pojištění ve stávajícím rozsahu, nebude pojišťovna hradit škody, které by jinak hradila. Dle čl. 6 má pojišťovna právo na jednostranné navýšení pojistného b) není-li pojistné dostatečné k zajištění trvalé splnitelnosti jejích závazků dle zákona o pojišťovnictví, d) v takovém případě je povinna o navýšení pojistného informovat nejpozději dva měsíce před počátkem období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Bude-li zákazníkem toto navýšení písemně odmítnuto do měsíce ode dne, kdy se o něm dozvěděl, pojištění zaniká ke konci aktuálního pojistného období.

8. Z oznámení o ukončení pojištění a vyúčtování z [datum] soud zjistil, že pojištění skončilo k [datum] z důvodu výpovědi klienta ke konci pojistného období.

9. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že tímto žalobkyně upozorňuje žalovaného na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě ohledně způsobu užití vozidla a žádá ho o doplacení pojistného ve výši 30 677,24 Kč.

10. Z výzvy k plnění z [datum] soud zjistil, že touto žalobkyně vyzývá žalovaného k uhrazení částky 26 551 Kč do [datum], a to z titulu náhrady škody – rozdílu pojistného. Nárok na rozdíl v pojistném dle žalobkyně vyplývá z toho, že při sjednání pojistné smlouvy žalovaný uvedl, že pojištěné vozidlo užívá pro běžné podnikatelské účely a nikoli jako vozidlo taxislužby. S tím je spojeno vyšší pojistné riziko, a tedy i 2x vyšší pojistné. Dle podacího archu byla výzva zaslána žalovanému [datum].

11. Z dalších provedených důkazů (způsob výpočtu koeficientu a Rozhodnutí ministerstva dopravy) soud pro rozhodnutí ve věci neučinil žádná podstatná skutková zjištění. Návrh na doplnění dokazování dotazem na Ministerstvo dopravy soud zamítl pro nadbytečnost, jak bude uvedeno níže. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: [datum] žalobkyně žalovanému předložila návrh pojistné smlouvy, který žalovaný přijal první platbou pojistného, což je doloženo žalobkyní vystavenou pojistkou k pojistné smlouvě [číslo]. Předmětem pojištění bylo povinné ručení vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum] a ročním pojistným ve výši 9 780 Kč, splatným čtvrtletně. Užití vozidla bylo uvedeno jako běžná podnikatelská činnost. Dopisy z [datum] a z [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí uhradil škodu, spočívající v předepsaném pojistném a pojistném, které by bylo předepsáno, kdyby žalovaný při sjednání pojistné smlouvy pravdivě uvedl, že vozidlo provozuje jako taxislužbu. Rozdíl ve výši těchto pojistných za dobu trvání pojistného vztahu činil 26 551 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Dle § 3 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Dle odst. 2 věta prvá uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

14. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.

15. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

16. Dle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

17. Dle § 2779 odst. 1 o. z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem.

18. Dle § 2788 odst. 1 o. z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

19. Dle § 2790 odst. 1 o. z. změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Dle odst. 2 pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámit.

20. Dle § 2791 odst. 1 věty prvé o. z. prokáže-li pojistitel, že by uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo navrhnout novou výši pojistného. Dle odst. 2 věty prvé není-li návrh přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno v ujednané době, jinak do jednoho měsíce ode dne doručení návrhu, má pojistitel právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou; toto právo však pojistitel nemá, neupozornil-li na možnost výpovědi již v návrhu.

21. Dle § 2792 věty prvé o. z. prokáže-li pojistitel, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou.

22. Dle § 2800 odst. 1 o. z. bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

23. Dle § 2808 odst. 1 o. z. porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel.

24. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

27. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně majetkové škody, která jí měla vzniknout tím, že žalovaný při uzavírání pojistné smlouvy řádně neuvedl, že předmětné vozidlo užívá jako vozidlo taxislužby (výzva soudu z [datum] a následně při jednání soudu). Žalobkyně pouze prokázala uzavření pojistné smlouvy [číslo] tedy existenci pojistného vztahu a povinnosti žalovaného hradit jí po dobu jeho trvání pojistné ve výši sjednané ve smlouvě (§ 3 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb., § 2758 o. z.). Dále žalobkyně prokázala zánik pojistného vztahu na základě výpovědi žalovaného k [datum]. Žalobkyně však žalobou nepožaduje dlužné pojistné sjednané ve smlouvě, ale rozdíl mezi pojistným, které jí měl žalovaný platit dle smlouvy, a tím, které by jí žalovaný byl povinen platit, kdyby řádně uvedl, že předmětné vozidlo užívá jako vozidlo taxislužby. V takovém případě je totiž vyšší pojistné riziko a v souladu se zákonnými mechanismy by žalobkyně musela stanovit vyšší pojistné (§ 3b zákona č. 168/1999 Sb.).

28. K prokázání skutečnosti, že žalovaný předmětné vozidlo užíval jako vozidlo taxislužby, navrhla žalobkyně jako důkaz dotaz na příslušný registr vozidel. Soud tento návrh zamítl pro nadbytečnost, neboť i kdyby žalobkyně prokázala, že žalovaný při sjednání pojistné smlouvy skutečně uvedl nepravdivé údaje ohledně účelu užívání předmětného vozidla a porušil tak povinnost dle § 2788 o. z. a smluvní povinnost dle čl. čl. 4 smluvních podmínek, i v tomto případě ani z obsahu pojistné smlouvy, z pojistných podmínek žalobkyně či shora citované zákonné úpravy nevyplývá právo žalobkyně na doplacení pojistného do výše, která by bývala byla sjednána při uvedení pravdivých skutečností. Z porušení povinnosti žalovaným uvést pravdivé údaje ohledně účelu užití předmětného vozidla pouze vyplývá právo žalobkyně navrhnout zvýšení pojistného (§ 2791 o. z.), pojistnou smlouvu vypovědět (§ 2792 o. z.) nebo v případě pojistné události ponížit vyplacené pojistné plnění (§ 2800 o. z.) Ani k jednomu z těchto kroků však žalobkyně nepřistoupila (netvrdila to ani neprokázala), ačkoli dle jejího skutkového tvrzení v žalobě se o způsobu užití vozidla dozvěděla na konci roku 2020, tedy v době trvání pojistného vztahu (zanikl k [datum]). Pokud tedy žalobkyně nevyužila svá práva, která měla za trvání pojistného vztahu, jde to k její tíži a nelze se jich následně domáhat z jiného právního titulu a obcházet tak smysl a účel zákona.

29. Kdyby se žalobkyně o pravém účelu užití vozidla dozvěděla až po zániku pojistného vztahu, nárok žalobkyně by bylo možné posoudit dle obecných ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu dle § 2894 a násl. o. z., neboť sama žalobkyně svůj nárok kvalifikuje jako skutečnou škodu. V takovém případě by však žalobkyně musela dostatečně skutkově tvrdit a prokázat protiprávní jednání žalovaného (porušení smluvní nebo zákonné povinnosti), vznik skutečné škody nebo ušlého zisku, příčinnou souvislost mezi nimi a zavinění žalovaného. Z dosavadních skutkových tvrzení žalobkyně ani z předložených důkazů však nevyplývá, že by žalobkyni vznikla skutečná škoda (že by se její majetek uvedením nepravdivých skutečností žalovaným při uzavírání pojistné smlouvy zmenšil oproti majetku, který měla před uzavřením smlouvy) nebo ušlý zisk (újma spočívající v tom, že u žalobkyně nedošlo v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat; tedy že by žalovaný s žalobkyní pojistnou smlouvu uzavřel i v případě vyššího pojistného, když žalobkyně není jediným subjektem poskytujícím pojištění vozidel).

30. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.