4 C 196/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO Jméno žalovaného sídlem Adresa žalovaného za nějž jedná Anonymizováno o zaplacení 150 000 000 Kč

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 150 000 000 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 150 000 000 Kč jako peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě (dále jen „zákon o půdě“) za pozemky dle PK , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , které nelze vydat podle § 11 zákona o půdě. Svůj nárok odvozuje z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 19. 3. 1998 č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 18. 3. 1998 č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 21. 11. 2000 č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 2. 4. 1998 č. j., Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 16. 4. 1998 č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 8. 3. 2001 č. j. , Anonymizováno, a rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 20. 4. 1998 č. j. , Anonymizováno, . Žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě jako právní nástupce , jméno FO, . Výši peněžitého plnění odvozuje od znaleckých posudků a tržní ceny nevydaný pozemků.

2. Žalovaný učinil nesporným, že právní předchůdkyně žalobce, , jméno FO, , je oprávněnou osobou dle zákona o půdě a žalovaný na základě žalobcem uvedených rozhodnutí eviduje pro žalobce jako oprávněnou osobu restituční nárok ve výši 4 539 637,88 Kč. Uvedl, že právní předchůdkyně žalobce dopisem ze dne 18. 6. 1998 požádala o náhradní pozemky a výslovně uvedla, že s peněžitou náhradou nesouhlasí. Až do prosince 2023, kdy žalobce požádal o přecenění restitučního nároku, se na žalovaného za účelem uspokojení restitučního nároku žádným způsobem neobrátili, nepožádali o peněžitou náhradu, neúčastnili se veřejných nabídek pozemků ani se žalobou nedomáhali převodu náhradního pozemku. K poskytnutí peněžitého plnění vyzvali žalovaného až dopisem ze dne 19. 5. 2025, protože tříletá hmotněprávní lhůta stanovená v § 16 zákona o půdě tak dosud neuběhla, navrhl žalobu zamítnout pro předčasnost.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou).

4. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 19. 3. 1998 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , hodnota, , v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

5. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 18. 3. 1998 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , hodnota, a zbytku parc. č. , Anonymizováno, , v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

6. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 21. 11. 2000 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , hodnota, , v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětného pozemku přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

7. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 2. 4. 1998 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

8. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 16. 4. 1998 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , hodnota, , v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětného pozemku přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

9. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 8. 3. 2001 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ zbytku pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

10. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 20. 4. 1998 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, není vlastnicí ¾ pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, . Vlastnictví předmětných pozemků přešlo na stát na základě trestního rozsudku býv. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1951 č. j. , Anonymizováno, v rámci trestu propadnutí majetku. Daný rozsudek byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 1990 č. j. , Anonymizováno, prohlášen za zrušený dle zák. č. 119/90 Sb..

11. Z dopisu ze dne 30. 12. 1991 doručenému žalovanému soud zjistil, že tímto paní , jméno FO, jako oprávněná osoba dle zákona o půdě ve smyslu § 9 a § 6 zákona o půdě uplatnila svůj restituční nárok na vydání pozemků odňatých jejímu otci v rámci vyslovení trestu propadnutí majetku rozsudkem býv. Státního soudu v Praze ze dne 29. 6. 1951 č. j. 8 Ts I 31/51, který byl následně zrušen dle zákona o soudní rehabilitaci.

12. Z dopisu paní , jméno FO, ze dne 18. 6. 1998 doručeného žalovanému soud zjistil, že tímto jmenovaná sděluje žalovanému, že své restituční nároky požaduje uspokojit formou náhradních pozemků, s peněžitou náhradou výslovně nesouhlasí. Zaregistrování těchto nároků žalovaný oznamuje dopisy ze dne 1. 9. 1998 a 14. 10. 1999.

13. Z dopisů žalovaného ze dne 19. 2. 2024 a 19. 4. 2024 soud zjistil, že tímto žalovaný reaguje na žádost žalobce o přecenění jeho restitučního nároku a sděluje mu, že výslovně zde uvedené pozemky přecenil jako stavební a nová výše restitučního nároku tak činí 4 539 637,88 Kč.

14. Z dopisu žalobce ze dne 18. 12. 2024 adresovaného žalovanému soud zjistil, že tímto žalobce opětovně žádá přecenění svého restitučního nároku, a to dle závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na částku 7 498 575,38 Kč. Na to reaguje žalovaný dopisem ze dne 28. 2. 2025 tak, že s přeceněním nesouhlasí, neboť vychází ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasí.

15. Z přehledu nároků a plnění oprávněných osob soud zjistil, že žalovaný eviduje žalobce ke dni 22. 4. 2024 jako oprávněnou osobu s nevypořádaným restitučním nárokem ze shora uvedených správních rozhodnutí ve výši 4 539 637,88 Kč, přičemž na restituční nárok nebylo ničeho plněno.

16. Z dopisu žalobce ze dne 19. 5. 2025 adresovaného žalovanému soud zjistil, že tímto dopisem vyzval žalobce žalovaného k zaplacení peněžité náhrady za pozemky nevydané na základě rozhodnutí , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ve výši 150 000 000 Kč (představující asi 1/2 jejich tržní ceny), a to do 16. 6. 2025. Na to reaguje žalovaný dopisem ze dne 9. 7. 2025 tak, že výše peněžité náhrady 150 000 000 Kč nebyla stanovena v souladu s § 28a zákona o půdě a žalovaný tedy není oprávněn ji vyplatit.

17. Z ostatních provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci neučinil žádná podstatná skutková zjištění. Další návrhy na doplnění dokazování, zejména znalecké posudky, soud zamítl pro nadbytečnost s ohledem na níže uvedený právní názor. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě a vzájemné souvislosti, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl soud pochybnosti, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu věci. Protože žalovaný toto nesporoval a sám eviduje žalobce jako oprávněnou osobu (a protože soud žalobu zamítl pro předčasnost), vycházel soud z tvrzení žalobce, že žalobce je právní nástupce oprávněné osoby paní , jméno FO, ve smyslu § 33a zákona o půdě a dle § 16 odst. 1 zákona o půdě mu náleží náhrada za nevydané pozemky ve smyslu restitučních rozhodnutí , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, (příslušná restituční rozhodnutí specifikovaná v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku). Na tyto restituční nároky nebylo dosud plněno, neboť paní , jméno FO, dopisem z 18. 6. 1998 výslovně odmítla peněžitou náhradu, od té doby však za účelem uspokojení svého nároku převodem náhradních pozemků neučinila žádné kroky. Na konci roku 2023 pak požádal žalobce o přecenění restitučního nároku, tomu bylo žalovaným vyhověno, další žádosti z konce roku 2024 již vyhověno nebylo. Až dopisem z 19. 5. 2025 žalobce sdělil žalovanému, že žádá restituční nároky uspokojit peněžitým plněním a ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o půdě vyzval žalovaného k zaplacení částky 150 000 000 Kč.

18. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Dle právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem např. v rozhodnutí ze dne 6. 5. 2025, sp. zn. 28 Cdo 967/2025 nebo rozhodnutí ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 28 Cdo 967/2025 žalobě na zaplacení peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona o půdě nelze vyhovět a žalobu je třeba zamítnout pro předčasnost, pokud ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu neuplynula tříletá lhůta splatnosti běžící od převzetí písemné výzvy k zaplacení peněžité náhrady pozemkovým úřadem. Lhůta stanovená v cit. ustanovení je hmotněprávní lhůtou, v níž má žalovaný možnost peněžitou náhradu zaplatit a teprve po uplynutí této lhůty se pohledávka žalobce stává splatnou a tedy vymahatelnou.

19. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení peněžité náhrady pouze dopisem ze dne 19. 5. 2025, tříletá lhůta k plnění stanovená v § 16 odst. 1 zákona o půdě uplyne žalovanému až 19. 5. 2028, resp. uplynutím tří let od doručení dopisu žalovanému, soud žalobu jako předčasnou zamítl. Protože žalovaný doručení dopisu z 19. 5. 2025 nesporoval, soud již žalobce k prokázání této skutečnosti z důvodu hospodárnosti řízení nevyzýval, neboť by to na jeho rozhodnutí nemělo vliv. Z důvodu předčasnosti žaloby se tak soud nezabýval dalšími námitkami žalovaného ani výší restitučního nároku či peněžité náhrady.

20. Pokud žalobce namítá, že shora uvedená judikatura se na posuzovaný případ nevztahuje, neboť v tomto případě žalovaný odmítl žalobci dle jeho žádosti peněžité plnění poskytnout, tato obrana není přiléhavá, neboť důvodem podání žaloby na zaplacení peněžité náhrady na vypořádání restitučního nároku je vždy právě ta skutečnost, že žalovaný její vyplacení ve výši požadované restituentem odmítá.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného jako nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. tvoří odměna ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů (písemné podání ze dne 29. 9. 2025, příprava účastni na jednání, účast na jednání před soudem) stanovená v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.