4 C 212/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o 93 405 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému č. 1 pro uznání I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 66 605,07 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 59 245 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč vždy nejpozději do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje prvním měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.II. Žalovaný , Jméno žalovaného A, je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně- z částky 3 595,16 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení,- z částky 1 119,21 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení,- z částky 2 645,70 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení,a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se ve vztahu k žalované , Jméno žalované B, zamítá co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně- z částky 3 595,16 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení,- z částky 1 119,21 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení,- z částky 2 645,70 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení.IV. Žalovaný , Jméno žalovaného A, je povinen zaplatit žalobci částku 7 502 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 502 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaná , Jméno žalované B, je povinna zaplatit žalobci částku 26 658 Kč spolu s- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 443 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení,a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč vždy nejpozději do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje prvním měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.VI. Žalovaný , Jméno žalovaného A, je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 930,80 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.VII. Žalovaná , Jméno žalované B, je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 896,10 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 7. 2024, ve znění částečného zpětvzetí ze dne 11. 11. 2024, domáhal po žalovaných zaplacení dlužných plateb. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je jako vlastnice bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , adresa, členkou , Anonymizováno, (žalobce), a proto je povinna platit žalobci příspěvek do fondu oprav a na správu domu formou záloh ve výši 4 443 Kč měsíčně. Protože tyto zálohy řádně neplatila, vznikl jí vůči žalobci dluh z vyúčtování za rok 2019 ve výši 4 381 Kč (10 000 Kč žalovaný č. 1 uhradil), za rok 2020 ve výši 30 956 Kč, za rok 2021 ve výši 10 304 Kč, za rok 2022 ve výši 13 604 Kč a na zálohách za leden až červen 2024 ve výši 26 658 Kč. Dále žalobce požaduje úrok z prodlení z dlužných plateb, který za roky 2021 až 2023 kapitalizoval částkou 7 360,07 Kč.

2. Žalovaný smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 17. 1. 2024 přistoupil k dluhu žalované a zavázal se uhradit žalobci dluh z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 4 381 Kč, za rok 2020 ve výši 30 956 Kč, za rok 2021 ve výši 10 304 Kč, za rok 2022 ve výši 13 604 Kč, dále úroky z prodlení z dlužných měsíčních plateb z těchto vyúčtování, částečně kapitalizované ve výši 7 360,07 Kč. Vedle toho se zavázal uhradit žalobci poplatek za sepis dané smlouvy ve výši 7 502 Kč.

3. Po obou žalovaných tedy žalobce požadoval zaplatit společně a nerozdílně částku 66 605,07 Kč (dluhy z vyúčtování ve výši 59 245 Kč včetně úroku z prodlení z dlužných záloh za roky 2019-2022 ve výši 7 360,07 Kč), dále úroky z prodlení z kapitalizovaných úroků z prodlení, tj. z částky 7 502 Kč. Po žalované se pak domáhal zaplacení dlužných záloh za leden až červen 2024 ve výši 26 658 Kč s úrokem z prodlení a po žalovaném částky 7 502 Kč s úrokem z prodlení za sepis dohody o přistoupen k dluhu.

4. Žalovaný č. 1 nárok žalobkyně v plném rozsahu uznal podáním ze dne 13. 9. 2024 a požádal o splátky ve výši 10 000 Kč měsíčně.

5. Opatrovnice žalované č. 2 k žalobě uvedla, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu, pouze má za to, že je třeba přihlédnout k věku a zdravotnímu stavu žalované č. 2., která se nachází v ústavu sociální péče a je odkázána na pomoc a péči druhých. Zamítnutí žaloby navrhla v rozsahu požadavku žalobce na uhrazení úroku z prodlení z kapitalizovaných úroků z prodlení.

6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí – informací o jednotce soud zjistil, že žalovaná č. 2 je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, (podíl na společných částech , Anonymizováno, ) zapsané na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Kat. úřadem pro , Anonymizováno, , Kat. pracoviště , adresa, .

8. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu uzavřené dne 17. 1. 2024 mezi žalobcem žalovaným č. 1 soud zjistil, že danou smlouvou přistupuje žalovaný č. 1 k dluhu žalované č. 2 vůči žalobci spočívající v dlužných platbách do fondu oprav za rok 2019 ve výši 4 381 Kč, za rok 2020 ve výši 30 956 Kč, za rok 2021 ve výši 10 304 Kč, za rok 2022 ve výši 13 604 Kč (čl. IV. smlouvy, sjednaná splatnost 14. 3. 2024), v dlužných úrocích z prodlení za platby záloh do fondu oprav za rok 2023 ve výši 3 595,16 Kč (čl. II. smlouvy, sjednaná splatnost 30. 3. 2024), za rok 2021 ve výši 1 119,21 Kč a za rok 2022 ve výši 2 645,70 Kč (čl. III. smlouvy, sjednaná splatnost 31. 5. 2024). Tyto částky se zavázal uhradit žalobci společně a nerozdílně s žalovanou č.

2. V čl. VI. smlouvy se pak zavázal zaplatit žalobci náklady na sepis dané smlouvy ve výši 7 502 Kč do 30. 3. 2024. Z příloh k dané smlouvě pak soud zjistil početní postup, jakým žalobce dospěl ke kapitalizované výši úroku z prodlení z dlužných záloh (čl. II. a III. smlouvy).

9. Z předpisu úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (dále jen „příspěvek do fondu oprav“) soud zjistil, že žalovaná byla povinna platit žalobci do fondu oprav měsíční zálohy ve výši 4 443 Kč. Tato povinnost vyplývá rovněž ze stanov žalobce, přijatých shromážděním žalobce dne 17. 10. 2016.

10. Z vyúčtování záloh a nákladů na služby soud zjistil, že za rok 2019 činí nedoplatek 14 381 Kč, za rok 2020 činí nedoplatek 30 956 Kč, za rok 2021 činí nedoplatek 10 304 Kč a za rok 2022 činí nedoplatek 13 604 Kč.

11. Z dopisu ze dne 8. 11. 2023 a připojené kopie dodejky soud zjistil, že tímto dopisem žalobce vyzval žalovanou č. 2 k úhradě dluhu na zálohách do fondu oprav za roky 2019 až 2023.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 6. 2024 a připojených podacích lístků ze dne 10. 6. 2024 soud zjistil, že tímto dopisem žalobce vyzval oba žalované k úhradě dlužných částek.

13. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, aniž by měl pochybnosti o jejich pravosti a pravdivosti, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , s čímž je spojeno členství ve , Anonymizováno, (tj. je členem žalobce). Jako taková tedy měla povinnost platit žalobci příspěvek do fondu oprav ve výši 4 443 Kč měsíčně (formou záloh), jak vyplývá ze stanov žalobce a předpisu úhrad. Žalobce prováděl pravidelná roční vyúčtování, ze kterých vyplývá, že žalovaná č. 2 má na příspěvku do fondu oprav za roky 2019 až 2022 nedoplatek v celkové výši 59 245 Kč (po započtení platby žalovaného č. 1 ve výši 10 000 Kč). Další nedoplatek má na zálohách za leden až červen 2024 v celkové výši 26 658 Kč. Dohodou ze dne 17. 1. 2024 žalovaný č. 1 přistoupil ke shora uvedenému dluhu žalované č. 1 a zavázal se ho uhradit společně a nerozdílně s žalovanou č. 2 a dále se zavázal uhradit poplatek za sepis smlouvy ve výši 7 502 Kč a úroky z prodlení z dlužných záloh za roky 2021 až 2023 v celkové výši 7 360,07 Kč. Žalobce oba žalované k úhradě dlužných částek řádně vyzval.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Dle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

16. Dle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

17. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

18. Dle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení nárok žalobce výslovně uznal, postupoval soud dle § 153a o.s.ř. a ve věci vydal ve vztahu k žalovanému č. 1 rozsudek pro uznání (výrok I., II. a IV.) v souladu se skutkovou i právní argumentací žalobce v žalobě, neboť uzná-li žalovaný nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, má soud povinnost rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle tohoto uznání, a to bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srov. Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 32 Cdo 906/98), přičemž není třeba žalobou uplatněný nárok právně kvalifikovat (srov. NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012) a k vydání rozsudku nařizovat jednání.

20. Ve vztahu k žalované pak soud po skutkovém a právním posouzení věci dospěl k tomuto závěru. Žalovaná č. 2 jako vlastnice bytové jednotky a členka žalobce je povinna v souladu s § 1180 o. z. a § 1181 o. z. platit žalobci příspěvek do fondu oprav, přičemž podrobnosti pak vyplývají ze zákona č. 67/2013 Sb. a stanov žalobce. Žalobce prokázal výši příspěvku do fondu oprav, kterou byla žalovaná č. 2 povinna platit žalobci (4 443 Kč měsíčně) i výši nedoplatku z vyúčtování za roky 2019 až 2022 (celkem 59 245 Kč), přičemž žalovaná prostřednictvím své opatrovnice žádnou z těchto svých povinností ani výši nedoplatku nesporovala, stejně tak netvrdila ani neprokazovala, že by uvedené příspěvky formou záloh řádně platila či nedoplatky z vyúčtování uhradila. Naopak žalovaný č. 1 se vyjádřil tak, že si je vědom tohoto dluhu žalované č. 2, své babičky. Soud tedy vyhověl žalobě vůči žalované č. 2 co do částky 59 245 Kč představující dluh z vyúčtování za roky 2019 až 2022 (výrok I.) a co do částky 26 658 Kč představující dlužné zálohy za leden až červen 2024 (4 443 Kč měsíčně; výrok V.). Protože žalovaná č. 2 příspěvky do fondu oprav nehradila řádně a včas, dostala se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobci tak vzniklo právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Soud tedy vyhověl žalobě i co do úroku z prodlení z dlužných příspěvků do fondu oprav placených formou záloh, které žalobce za rok 2021 a 2022 kapitalizoval k 30. 4. 2022 a za rok 2023 k 1. 1. 2024 v celkové výši 7 360,07 Kč a od 15. 3. 2024 je požaduje z celé dlužné jistiny ve výši 59 245 Kč až do jejího zaplacení (výrok I.). Ze záloh (příspěvků) za rok 2024 je pak požaduje ode dne jejich splatnosti až do jejich zaplacení (výrok V.).

21. Co se týče požadavku na zaplacení úroku z prodlení z kapitalizovaných úroků z prodlení, soud žalobu ve vztahu k žalované č. 2 zamítl (výrok III.), neboť úroky z úroků lze požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno, jak vyplývá z § 1806 o. z. Ujednání takového obsahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 žalobce netvrdil ani neprokázal.

22. Povinnost uloženou výrokem I. mají žalovaní plnit společně a nerozdílně dle § 1872 a násl. o. z., neboť žalované č. 2 tato povinnost vyplývá z vlastnického práva k předmětnému bytu a jejího členství ve společenství žalobce (§ 1180 o. z.), u žalovaného pak ze smlouvy o přistoupení k dluhu (§ 1892 a násl. o. z.). Ostatní uložené povinnosti plní každý z žalovaných samostatně.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 826,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 671 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 405 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 360,07 Kč je příslušenství a není tedy součástí tarifní hodnoty) sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba, výzva k plnění, účast na jednání soudu dne 8. 1. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 829 Kč ve výši 4 365,90 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanému č. 1 vyplývá povinnost vůči žalobci ze smlouvy o přistoupení k dluhu a žalované č. 2 z členství ve , Anonymizováno, žalobce, nejsou z procesního hlediska nerozlučnými společníky a pokud není možné určit jejich vzájemné podíly na uloženém plnění jinak, hradí každý z žalovaných žalobci ½ jeho nákladů řízení (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 669/2017). Předmětem řízení ve vztahu k žalovanému č. 1 byla částka 29 622,60 Kč (1/2 z 59 245 Kč) a dále částka 7 502 Kč, ve vztahu k žalované č. 2 částka 29 622,60 Kč (1/2 z 59 245 Kč) a dále částka 26 658 Kč. Žalovaný č. 1 je tak povinen zaplatit žalobci 40 % náhrady nákladů řízení, tj. částku 11 930,80 Kč, žalovaná č. 2 pak 60 %, tj. částku 17 896,10 Kč.

24. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 věta druhá o. s. ř., když přihlédl k žádosti žalovaného č. 1 o povolení splátek a k majetkovým a sociálním poměrům obou žalovaných. Nebudou-li stanovené splátky řádně a včas splněny, nastane splatnost celého dluhu za splnění podmínky věty druhé § 1931 o. z..

25. Ve vztahu k žalované č. 2 soud zvažoval použití § 150 o. s. ř., avšak vzhledem k specifickému předmětu řízení, kdy předmětem sporu jsou příspěvky do fondu oprav, které byla žalovaná č. 2 povinna hradit žalobci z důvodu jejího členství ve , Anonymizováno, žalobce, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení není možné použít. Příjmem žalované č. 2 je pouze starobní důchod, který sotva pokryje její náklady na pobyt v ústavu sociální péče, zároveň je však žalovaná č. 2 vlastnicí bytové jednotky, kterou již několik let neužívá a není-li tedy schopna hradit příspěvky do fondu oprav spojené s vlastnictvím dané bytové jednotky, nic jí nebrání v tom, aby bytovou jednotku zcizila, čímž by zároveň došlo i k zániku platební povinnosti vůči žalobci. Navíc není možné odhlédnout od toho, že nebude-li náhrada nákladů řízení hrazena žalovanou č. 2, ponesou tuto povinnost všichni členové , Anonymizováno, žalobce, a tedy vlastníci ostatních bytových jednotek v domě. Takovéto přenesení platební povinnosti soud nepovažuje za správné a spravedlivé, když jak již bylo uvedeno, žalovaná č. 2 má majetek větší hodnoty představující bytovou jednotku, ve které nebydlí (a s ohledem na její zdravotní stav nelze očekávat, že by v budoucnu bydlela), a tedy není důvod pro to, aby ji nemohla zcizit a získat tak peněžní prostředky na úhradu svých dluhů.