4 C 250/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně , země b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , země c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , země všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 4 254 465 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 185 006,28 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. z této částky od 19.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 647 521,86 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. z této částky od 19.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobce] částku 647 521,86 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. z této částky od 19.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Co do zbylé části se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 208 870,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou ze dne 28.12.2020 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení shora uvedené částky (celkem 4 254 465 Kč s příslušenstvím) s tím, že jsou oprávněnými osobami podle ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Jako oprávněným osobám jim náleží náhrada dle ust. § 11, 11a a § 16 zákona o půdě. Restituční nárok žalobců byl žalovaným původně oceněn na částku ve výši žalobce 1 = 1 331,75 Kč, žalobce 2 = 4 661,11 Kč a žalobce 3 = 4 611,11 Kč, přičemž žalovaný odňaté pozemky oceňuje v nesprávné výši, když pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební (byly v době odnětí součástí intravilánu, byly vyvlastněny za účelem výstavby komunikacemi). Žalobci se touto žalobou domáhají spravedlivého odškodnění za odňaté pozemky, které vyčíslují ve výši žalobce 1 = 531 808,13 Kč, žalobce 2 = 1 861 328,44 Kč a žalobce 3 = 1 861 328,44 Kč.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že může postupovat pouze podle zákona č. 229/ 1991 Sb, o půdě, a nároky žalobců může ocenit pouze způsobem podle ust. § 28a tohoto zákona, a to jako pozemky zemědělské (nikoliv stavební) a pro případ výplaty finanční náhrady lze poskytnout pouze 6tinásobek.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž předmětná skutečnost vyplynula, jsou uvedeny dále v textu kurzívou):

4. Žalobci dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 3.5.2016, [číslo jednací] nejsou vlastníky pozemků (původní) [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [část obce] ([anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizována dvě slova] [rok]) [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [výměra] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [výměra] [anonymizováno] [katastrální uzemí]; a to [celé jméno žalobkyně] k ideální [číslo], [celé jméno žalobce] k ideální [číslo] a [celé jméno žalobce] k ideální [číslo]. Pozemky přešly na čsl.stát na základě výměru vydaného ÚNV [obec] dle zákona č. 46/48 Sb. o nové pozemkové reformě ze dne [datum]. Pozemky byly po přechodu na stát zastavěny ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [ulice]; [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]). K zástavbě došlo před rokem [rok].

5. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje [územní celek] ze dne 31. 5. 2018 na čl. 48 včetně příloh uvedených na čl. 50-51 soud zjistil, že pozemky původní [anonymizováno 10 slov], [číslo], [číslo], [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí] podle návrhů přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok] určeny k zástavbě a k částečnému zastavení komunikacemi; k pozemku [anonymizována dvě slova] nebyla dohledána žádná dokumentace, která by umožnila určení jeho charakteru.

6. Ze žádosti o přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky ze dne 24. 7. 2018 má soud prokázané, že žalobci požádali žalovaného o správné ocenění odňatých pozemků jako pozemků tzv. stavebních.

7. Soud provedl důkaz výpisy nároků vybraných oprávněných osob na čl. 118, 119 a 120, ze kterých zjistil, že žalovaný u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] eviduje restituční nárok z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ve výši 16 224,33 Kč, na který bylo částečně plněno převodem náhradního pozemku co do částky 4 309,29 Kč smlouvou č. [spisová značka]; u žalobce [celé jméno žalobce] eviduje restituční nárok z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ve výši 56 785,17 Kč, na který bylo částečně plněno převodem náhradního pozemku co do částky 15 085,06 Kč smlouvou č. [spisová značka] a u žalobkyně [celé jméno žalobce] restituční nárok z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ve výši 56 785,17 Kč, na který bylo částečně plněno převodem náhradního pozemku co do částky 15 085,06 Kč smlouvou č. [spisová značka]. K tomu zástupce žalobců uvedl, že„ co se týče uvedeného záznamu na čl. 118-120, pak se jedná o chybný záznam, protože smlouva [spisová značka] [obec] se vztahuje k jiným restitučním nárokům, bylo tam soudní řízení a věc není pravomocně skončená“. Nato soud provedl důkaz rozsudkem okresního soudu v Rychnově ze dne 21. 11. 2019, č. j. 7 C 82/2018-490 (na čl. 178-181), ze kterého zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu náhradních pozemků, když nabyvatelům (žalobcům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] (tedy odlišná rozhodnutí žalovaného než je předmětem tohoto řízení).

8. Soud provedl důkazy dvěma založenými znaleckými posudky, a to znaleckým posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] na čl. 121-131, který předložil žalovaný, a znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] (6) – 219 na čl. 182-196, který předložili žalobci. Oba posudky oceňují odňaté pozemky podle stavu ke dni odnětí a vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. a zjistil následující: -) Pozemek (původní) [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizována tři slova] [část obce] znalec [titul]. [jméno] [příjmení] neoceňoval (v posudku chybí), [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kčs/m2 se srážkami 22%. -) Pozemek (původní) [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizována tři slova] [část obce] znalec [titul]. [jméno] [příjmení] ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kčs/m2 se srážkou 12%, [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%. -) Pozemek (původní) [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizována tři slova] [část obce] znalec [titul]. [jméno] [příjmení] ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kčs/m2 se srážkou 12%, [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%. -) Pozemek (původní) [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [výměra] [anonymizována tři slova] [část obce] znalec [titul]. [jméno] [příjmení] neoceňoval (v posudku chybí), [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%. -) Část pozemku (původní) [anonymizováno 5 slov] [výměra] [anonymizováno] [katastrální uzemí], znalec [titul]. [jméno] [příjmení] neoceňoval (v posudku chybí), [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%. -) Část pozemku (původní) [anonymizováno 5 slov] [výměra] [anonymizováno] [katastrální uzemí], znalec [titul]. [jméno] [příjmení] ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kčs/m2, [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%. -) Část pozemku (původní) [anonymizována čtyři slova] [výměra] [anonymizováno] [katastrální uzemí]; znalec [titul]. [jméno] [příjmení] ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kčs/m2 se srážkou 12%, [titul] [jméno] [příjmení] jej ocenil podle § 14 odst. 1 vyhl. částkou 250 Kč/m2 se srážkou 22%.

9. Žalobci dne 18.9.2018 požádali žalovaného o vyplacení finanční náhrady za nevypořádaný restituční nárok (Žádost oprávněné osoby o poskytnutí peněžité náhrady ze dne 18. 9. 2018 na čl. 106-107), žádost byla týž den doručena žalovanému.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobci jsou oprávněnými osobami podle ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Jako oprávněné osobě jim náleží náhrada dle ust. § 11, 11a a § 16 zákona o půdě. Nevypořádaný restituční nárok žalobkyně [celé jméno žalobkyně] podle dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] činí nejméně částku 30 834,38 Kčs podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] (6) – 219 na čl. 182-196 (znalec [titul] [jméno] [příjmení] cení nárok žalobkyně výše), nevypořádaný restituční nárok žalobce [celé jméno žalobce] podle dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] činí nejméně částku 107 920,31 Kčs podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] (6) – 219 na čl. 182-196 (znalec [titul] [jméno] [příjmení] cení nárok žalobce výše) a nevypořádaný restituční nárok žalobkyně [jméno] [příjmení] podle dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] činí nejméně částku 107 920,31 Kčs podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] (6) – 219 na čl. 182-196 (znalec [titul] [jméno] [příjmení] cení nárok žalobkyně výše).

11. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když spor se vedl pouze o výši restitučního nároku, ohodnocení odňatých pozemků a od toho odvislé finanční náhrady.

12. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Ustanovení § 28a zákona o půdě pak stanoví, že náhrady poskytují se v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

13. Ústavní soud ČR v nálezu ve věci Pl.ÚS 21/19 uvedl, že ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob. Odkázal na své předešlé rozhodnutí II.ÚS 4139/16, ve kterém uvedl, že stanovení § 16 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) mají zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Konkrétní způsob, jakým má být za tímto účelem určena výše finanční náhrady, stanovil zákonodárce v § 28a zákona o půdě. Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení. Ustanovení § 28a zákona o půdě je třeba vykládat tak, že stanoví základ finanční náhrady, která může být v závislosti na konkrétních okolnostech zvýšena. Poskytnuta totiž musí být v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná.

14. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 3772/2018-161 ze dne 16.2.2021 rozhodl Nejvyšší soud tak, že za přiměřenou a rozumnou finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. lze v současné době pokládat peněžité plnění ve výši šestinásobku cen odňatých nemovitostí stanovených v souladu s vyhláškou č. 182/1988 Sb. (ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Toto navýšení základní hodnoty náhrad vyplývajících z § 28a zákona č. 229/1991 Sb. a vyhlášky č. 182/1988 Sb. je namístě provést ve všech případech, v nichž jsou aktuálně splněny předpoklady poskytnutí peněžité náhrady ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., tedy zejména existence dosud neuspokojeného restitučního nároku. Tato náhrada má být navyšována či naopak snižována toliko ve výjimečných případech (str. 5). Tímto je tedy koeficient navýšení pevně dán.

15. Co se týče ocenění odňatých nemovitostí, pak soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, když tento judikoval ve věcech 28 Co 1227/2015, 28 Cdo 2009/2019, 28 Cdo 4148/2019, že nalézací soud má mít flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odebraných pozemků a neulpívat rigidně jen na vydání předchozího územního rozhodnutí jako podmínce, proto aby soud uznal odebrané pozemky jako stavební. V souzeném případě není sporu o tom, že odebrané pozemky byly vyvlastněny za účelem výstavby sídliště, obytné výstavby a [anonymizována čtyři slova]. Nalézací soud rovněž v této věci zdůrazňuje zásadu opakující se ve všech judikátech Nejvyššího soudu ČR, a to je postup in favorem restitutionis.

16. Podle ust. § 14 vyhl. č. 182/1988 Sb., se cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, ocení částkou 250 Kčs v [anonymizována dvě slova] [obec], s tím, že cena se upraví podle přílohy č.

7. Soud v souzené věci narazil na rozpor znalců, když znalec [titul]. [příjmení] zjistil srážku 12% a znalec [titul] [příjmení] aplikoval srážku 22% (jinak v hodnocení základní sazby se znalci zcela shodují); protože však žalobci trvali na správnosti pro ně méně příznivého znaleckého posudku [titul] [příjmení], soud podle zásady non ultra petita vyšel z tohoto jejich tvrzení.

17. S ohledem na sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 3772/2018-161 ze dne 16.2.2021 nalézací soud rozhodl tak, že přiznal žalobcům jako oprávněným osobám šestinásobek jejich nevypořádaného restitučního nároku (výrok I, II, III), tj. 1 170 Kč/m2 za pozemky v [anonymizováno] [obec]. Soud nadto dodává, že aktuální cena pozemku (stavební) poblíž ulice [ulice] činí podle realitního serveru [webová adresa] 19 841 Kč/m2. Ocenění odňatých pozemků jako pozemků zemědělských sazbou 3,90 Kč/m2 by vedlo k tomu, že by soud tímto rozhodnutím přiznával žalobci nárok na 23,50 Kč/m2 v [obec], což by optikou soudu vedlo ke stejným křivdám, jakých se v době nesvobody dopouštěl totalitní režim na vlastnících pozemků.

18. Nárok žalobce je splatný ve tříleté lhůtě (§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě) ode dne doručení výzvy, tedy 18.9.2021 O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Ve výroku IV. soud pak musel žalobu žalobců nad rámec tzv. šestinásobku zamítnout, když takto přiznaná náhrada by byla excesivní nad sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 3772/2018-161 ze dne 16.2.2021.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní co do šestinásobku, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 208 870,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 480 050 Kč sestávající se z částky snížené o 20% za zastupování každého ze žalobců (3x) 11 408 Kč za každý ze 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, sepis žaloby, písemné podání dne 15.3.2021, písemné podání dne 26.7.2021 a účast na jednání dne 10.9.2021) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 172 620 Kč ve výši 36 250,20 Kč.