4 C 251/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro 142 527 981,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 567 833 Kč, a to do datum.

II. Žaloba se co do části ve výši 71 960 148,90 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 142 527 981,90 Kč od datum zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že je oprávněnou osobou podle ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Jako oprávněné osobě jí náleží náhrada dle ust. § 11 a 11a zákona o půdě. Restituční nárok žalobkyně byl žalovaným původně vyčíslen na částku ve výši 505 608,73 Kč, následně s ohledem na výsledek soudního řízení před Obvodním soudem pro Prahu 8 sp.zn. 25 C 34/2016 byl restituční nárok žalobkyně přeceněn na částku 2 488 733,73 Kč. Žalobkyně se touto žalobou domáhá spravedlivého odškodnění za nevydané pozemky, které vyčísluje ve výši 142 527 981,90 Kč.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že může postupovat pouze podle zákona číslo 1991 Sb, o půdě, a nároky žalobkyně může ocenit pouze způsobem podle ust. § 28a tohoto zákona, a to ve výši 2 488 733,73 Kč, a to jako pozemky zemědělské (nikoliv stavební).

3. Obvodní soud pro Prahu 3 již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 9.6.2021 č.j. 4C 251/2020-52 tak, že žalobkyni přiznal částku 70 567 833 Kč jako šestinásobek nevypořádaného restitučního nároku, jehož výši zjistil znaleckým posudkem. K odvolání žalovaného byl tento rozsudek usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10.5. 2022 č.j. 13 Co 315/2021-80 zrušen s tím, že soud prvního stupně se musí zabývat charakterem pozemků v době odnětí.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž předmětná skutečnost vyplynula, jsou uvedeny dále v textu kurzívou):

5. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) anonymizováno číslo role, o výměře 10 060 m2 v katastrální uzemí, bonita pozemku podle BPEJ datum, žalovaným oceněn na 192 898 Kč (stanovení BPEJ pozemkům dle anonymizováno číslo). Nemovitost přešla do vlastnictví státu rozhodnutím Finančního odboru rady anonymizováno v obec část obce ze dne datum rozhodnutí číslo jednací - číslo podle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 a § 11 vyhlášky číslo anonymizováno o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru. Územním rozhodnutím o umístění příjmení čtvrti v Severním sídlišti anonymizováno obec číslo jednací / číslo ze dne datum a následnými územními rozhodnutími byl na pozemku postaven areál sídliště část obce. Pozemek se k datu přechodu na stát datum nacházel v území určeném k zastavění podle tehdy platného Regulačního plánu Státní regulační komise pro Prahu a okolí, arch.zn. anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací datum (sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec na čl. 85, sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec ze dne datum na čl. 87 a výřezy z dobové dokumentace na čl. 88-89).

6. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) anonymizováno číslo role o výměře 17 944 m2 v katastrální uzemí, bonita pozemku podle BPEJ datum, žalovaným oceněn na 221 611,25 Kč (stanovení BPEJ pozemku anonymizováno číslo). Nemovitost přešla do vlastnictví státu rozhodnutím Finančního odboru rady anonymizováno v obec část obce ze dne 27.9.1960 č.j. F - číslo podle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 a § 11 vyhlášky číslo Ú.l o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru. Územním rozhodnutím o umístění příjmení čtvrti v Severním sídlišti hl.m. obec číslo jednací / číslo ze dne datum a následnými územními rozhodnutími byl na pozemku postaven areál sídliště část obce. Pozemek se k datu přechodu na stát datum nacházel v území určeném k zastavění podle tehdy platného Regulačního plánu Státní regulační komise pro Prahu a okolí, arch.zn. anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací datum (sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec na čl. 85, sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec ze dne datum na čl. 87 a výřezy z dobové dokumentace na čl. 88-89).

7. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) PK číslo role o výměře výměra v katastrální uzemí, bonita pozemku podle BPEJ datum, žalovaným oceněn na 110 805,63 Kč (stanovení BPEJ pozemku PK číslo). Nemovitost přešla do vlastnictví státu rozhodnutím návrhem anonymizováno v obec a číslo ze dne datum anonymizováno číslo rok číslo anonymizováno, fakticky přešel na stát bez právního důvodu v dubnu roku rok, když tato parcela byla sloučena do sídlištní parcely číslo tato parcela byla celá zapsána na list vlastnictví pro čsl.stát. Územním rozhodnutím o umístění příjmení čtvrti v Severním sídlišti hl.m. obec číslo jednací / číslo ze dne datum a následnými územními rozhodnutími byl na pozemku postaven areál sídliště část obce. Pozemek se k datu přechodu na stát datum nacházel v území určeném k zastavění podle tehdy platného Regulačního plánu Státní regulační komise pro Prahu a okolí, arch.zn. anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací datum (sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec na čl. 85, sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec ze dne datum na čl. 87 a výřezy z dobové dokumentace na čl. 88-89).

8. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne anonymizováno číslo, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) anonymizována dvě slova parifikované stavební místo o výměře 55 m2 a anonymizována dvě slova parifikované stavební místo o výměře 510 m2 v katastrální uzemí. Nemovitosti přešly do vlastnictví státu kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s Generálním investorem komplexní bytové výstavby Národního výboru hlavního města Prahy uzavřenou v tísni a za nevýhodných podmínek. Původní vlastník (jméno anonymizováno) nevydržela tlak socialistického systému, kterému jako třídní nepřítel byla vystavena, následně u ní po vyvíjeném tlaku vypukla schizofrenie. Tyto pozemky byly prodány již za účelem výstavby sídliště.

9. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) anonymizována dvě slova role o výměře 2 359 m2 a anonymizována dvě slova role o výměře 1 875 m2 v katastrální uzemí. Parcela anonymizováno číslo přešla do vlastnictví státu kupní smlouvou ze dne datum s anonymizováno, koncern pro chemický průmysl. Parcela anonymizováno číslo přešla do vlastnictví státu kupní smlouvou ze dne datum s anonymizováno, koncern pro chemický průmysl, smlouva byla za nesvéprávnou jméno příjmení (následná schizofrenie) schválena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. P 88/76. Rozhodnutím Útvaru hl. architekta hl.m. obec číslo jednací anonymizována dvě slova (příjmení číslo) číslo ze dne datum na uvedených parcelách mělo být umístěno 80 bytových jednotek včetně inženýrských sítí (ulice ulice).

10. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) anonymizováno číslo role o výměře 477 m2 v katastrální uzemí (areál sídliště část obce, pozemek vyvlastněn 1952), bonita pozemku podle BPEJ číslo, žalovaným oceněn na 20 360 Kč (stanovení BPEJ pozemku anonymizováno číslo). U této parcely nebyl dohledán její přechod do vlastnictví státu, nyní je celá součástí místní komunikace a stojí na ní stavba technického vybavení bez čp. Pozemek se již k datum nacházel v území určeném k zastavění podle tehdy platného Regulačního plánu Státní regulační komise pro Prahu a okolí, arch.zn. anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací datum, později se na něj vztahoval Územní plán územní celek rok (sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec na čl. 85, sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec ze dne datum na čl. 87 a výřezy z dobové dokumentace na čl. 88-89).

11. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) PK číslo role část o výměře 5 090 m2 v katastrální uzemí (pozemek vyvlastněn rok), bonita pozemku podle BPEJ datum, žalovaným oceněn na 375 787,75 Kč (stanovení BPEJ pozemku anonymizováno číslo). Nemovitost přešla do vlastnictví státu rozhodnutím Odboru výstavby rady anonymizováno v obec a číslo číslo jednací anonymizována dvě slova číslo ze dne datum, tato byla pojata do stavebního obvodu a byla určena pro bytovou výstavbu vyvlastňovatele k uskutečnění jednotného hospodářského plánu.

12. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací není vlastníkem ideální 1/3 pozemku (původní) anonymizováno číslo role část o výměře výměra v katastrální uzemí, bonita pozemku podle BPEJ datum, žalovaným oceněn na 375 787,75 Kč (stanovení BPEJ pozemku anonymizováno číslo). V průběhu padesátých let byly z této parcely odepisovány její části prodávané původní vlastnicí fyzickým osobám. Pozemek se již k datum nacházel v území určeném k zastavění podle tehdy platného Regulačního plánu Státní regulační komise pro Prahu a okolí, arch.zn. anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací datum, později se na něj vztahoval Územní plán hlavního města Prahy rok (sdělení Institutu rozvoje a plánování anonymizováno obec na čl. 85, sdělení Institutu rozvoje a plánování hl.m. obec ze dne datum na čl. 87 a výřezy z dobové dokumentace na čl. 88-89).

13. Žalobkyně dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18.7.2018 č.j. 25C 34/2016-180 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. 29 Co 545/2018-52 není vlastníkem ideální ½ pozemku (původní) PK číslo role část o výměře 15 865 m2 v katastrální uzemí, bonita pozemku podle BPEJ číslo, žalovaným oceněn na 2 956,80 Kč (stanovení BPEJ pozemku PK číslo). Nemovitost přešla do vlastnictví státu rozhodnutím Odboru výstavby rady anonymizováno v obec a číslo číslo jednací ze dne datum rozhodnutí za účelem výstavby sídliště okres - část obce.

14. Dne datum požádal žalobce o provedení revize a přecenění restitučního nároku, když žalovaný odebrané pozemky ocenil jako zemědělské, nikoliv stavební (žádost o provedení revize a přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky zaslané zástupcem žalobce ze dne datum). Na to reagoval žalovaný dopisem ze dne datum zn. anonymizováno číslo rok tak, že Přecenil pozemek pův. parc. číslo v kat. ú. část obce na pozemek stavební a zaslal žalobci aktualizovaný přehled jeho evidovaných nároků oceněných na částku 2 488 733,73 Kč (přehled nároků a plnění nároku oprávněné osoby zaslaný Státním pozemkovým úřadem ze dne datum). Tento stav je nezměněný k datum (nároky vybraných oprávněných osob - ulice charita obec a číslo stav ke dni datum). Žalobce se neúčastnil žádné nabídky pozemků podle zákona č. 229/91 Sb. o půdě (potvrzení žalovaného o tom, že se žalobce neúčastnil žádné nabídky pozemků podle zákona č. 229/91 Sb. z datum), byť žalovaný nabízel od roku 2014 do 2020 cca 20 tis. náhradních pozemků (přehled nabídek pozemků podle zákona č. 229/91 Sb. vyhlášených v letech 2014 2020).

15. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum znalce příjmení jméno příjmení ke stanovení ceny pozemku podle stavu ke dni přechodu na stát podle vyhlášky č. 182/88 Sb. soud zjistil, že původní parc. anonymizováno číslo, parc. anonymizováno číslo, parc. anonymizováno číslo v kat.ú část obce byla podle Regulačního plánu z roku rok určena k zastavení, na stát přešly dne datum (poslední datum). Původní parcela anonymizována čtyři slova v kat.ú část obce byly určeny k zastavění dle územního plánu z roku rok (na stát přešly dne datum). Parcely anonymizována dvě slova a anonymizováno v kat.ú část obce byly určeny k zastavení dle územního plánu z roku rok (na stát přešly dne datum a datum). Parcela anonymizováno číslo v kat.ú část obce byla již v době přechodu na stát zastavěna rodinnými domky. Parcela anonymizováno číslo (část) v kat.ú část obce byla určena k zastavění podle územního plánu z r. 1964, na stát přešla dne datum. Parcela anonymizováno číslo (část) v kat.ú část obce byla určena k zastavění podle územního plánu z r. rok a na stát přešla dne datum. Parcely anonymizováno číslo v kat.ú část obce byly určeny k zastavění podle územního plánu z r. rok a na stát přešly dne datum. Znalec ocenil restituční nárok žalobce (= nevydané pozemky) podle vyhl. 316/1990 Sb. následovně: rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 3 265 000 Kč, z toho ½ = 1 632 500 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 4 486 000 Kč, z toho ½ = 2 243 000 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 5 153 750 Kč, z toho ½ = 2 576 875 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne anonymizováno číslo, číslo jednací – shodně jako žalovaný 141 250 Kč, z toho ½ = 70 625 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 1 058 500 Kč, z toho ½ = 529 250 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 119 250 Kč, z toho ½ = 59 625 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 1 272 500 Kč, z toho ½ = 636 250 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – 8 773 250 Kč, z toho 1/3 ze 2/3 = 1 924 055,56 Kčs rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací 4 142 250 Kč, z toho ½ = 2 071 125 Kčs celkem tedy 11 761 305,56 Kč 16. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je oprávněnou osobou podle ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Jako oprávněné osobě jí náleží náhrada dle ust. § 11 a 11a zákona o půdě, její restituční nárok činí 11 761 305,56 Kč.

17. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když spor se vedl pouze o výši restitučního nároku a od toho odvislé finanční náhrady.

18. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Ustanovení § 28a zákona o půdě pak stanoví, že náhrady poskytují se v cenách platných ke dni datum, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

19. Ústavní soud ČR v nálezu ve věci Pl.ÚS 21/19 uvedl, že ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob. Odkázal na své předešlé rozhodnutí II.ÚS 4139/16, ve kterém uvedl, že stanovení § 16 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) mají zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Konkrétní způsob, jakým má být za tímto účelem určena výše finanční náhrady, stanovil zákonodárce v § 28a zákona o půdě. Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení. Ustanovení § 28a zákona o půdě je třeba vykládat tak, že stanoví základ finanční náhrady, která může být v závislosti na konkrétních okolnostech zvýšena. Poskytnuta totiž musí být v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná.

20. Nejvyšší soud ČR již v rozhodnutí 28 Cdo 3689/2015 uvedl, že pro výši náhrady za nevydaný pozemek podle zákona o půdě je rozhodný charakter pozemku v době přechodu na stát, i když se při samotném výpočtu náhrady postupuje v souladu s cenovým předpisem platným ke dni účinnosti zákona o půdě. Pokud byly dané pozemky ke dni odnětí vlastnického práva oprávněným osobám (respektive jejich právním předchůdcům) pozemky stavebními, popřípadě byly za tímto účelem vykupovány či odebírány, je za ně třeba poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát.

21. Shodné Nejvyšší soud ČR uvedl i v rozhodnutí 28 Cdo 2956/2014, když uvedl, že pokud v době převodu pozemků na stát byly tyto určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny, pak přestože byly v době převodu stále vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, byly fakticky již určeny k výstavbě, a tudíž měly být oceněny jako pozemky stavební. Ve věci 28 Cdo 444/2014 Nejvyšší soud ČR opět zopakoval, že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby).

22. Podle ust. § 14 vyhl. č. 182/1988 Sb., se cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, ocení částkou 250 Kčs v hlavním městě obec.

23. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že původní parc. PK číslo, parc. PK číslo, parc. PK číslo, parc. PK číslo část o výměře výměra v kat.ú část obce byly podle platných Regulačních plánů potvrzených v roce rok určeny k zastavění. Původní parcela anonymizována čtyři slova v kat.ú část obce byly určeny k zastavění dle územního plánu z roku rok (na stát přešly dne datum) .Parcely anonymizováno číslo, anonymizována dvě slova, číslo část o výměře výměra v kat.ú část obce byly vyvlastněny za účelem výstavby sídliště. Všechny výše uvedené pozemky je potřeba s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ocenit jako stavební podle ust. § 14 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 Sb. Tyto pozemky byly tímto způsobem oceněny znalcem příjmení jméno příjmení.

24. S ohledem na sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 3772/2018-161 ze dne 16.2.2021 nalézací soud rozhodl tak, že přiznal žalobci jako oprávněné osobě šestinásobek jeho nevypořádaného restitučního nároku: ; Ocenění podle vyhl. 182/1988 Sb, ve znění vyhl. 316/1990 Sb. (v Kčs); Šestinásobek (v Kč) Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 1 632 500; 9 795 000 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 2 243 000; 13 458 000 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 2 576 875; 15 461 250 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 70 625; 423 750 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 529 250; 3 175 500 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 59 625; 357 750 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 636 250; 3 817 500 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 1 924 055,56; 11 544 333 Nevypořádaný restituční nárok anonymizováno číslo; 2 071 125; 12 426 750 celkem;; 70 567 833 25. Nárok žalobců je splatný ve tříleté lhůtě (§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě) ode dne doručení výzvy, tedy 18 11. 2020 + 3 roky. Co do zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítnul. Pokud se týče požadovaných úroků z prodlení od datum, pak žalobní nárok není v době vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dospělý a nelze jej ukládat (zde soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 28 číslo).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když každý měl v řízení úspěch pouze částečný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.