4 C 280/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26 030 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, co do zaplacení částky 11 020 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 831,06 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 020 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 650 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 650 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 8 360 Kč spolu s - kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 926,93 Kč, - kapitalizovaným úrokem ve výši 18 846,98 Kč, - zákonným úrokem z prodlení z částky 8 175,38 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023 a z částky 1 525,38 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, - úrokem ve výši 21 % ročně z částky 8 175,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 010 Kč s příslušenstvím a částky 11 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že a) mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 8. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 3 350 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 8 175,38 Kč, nesplacený poplatek ve výši 6 834,62 Kč a dále úrok a úrok z prodlení, oba částečně kapitalizované, b) mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 13. 10. 2010 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 048 Kč v 60 týdenních splátkách po 558 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 22 028 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 6 002,18 Kč, nesplacený poplatek ve výši 5 017,82 Kč a dále úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:

4. Ze zákaznické karty vyplněné a podepsané žalovaným dne datum soud zjistil, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem 21 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje pak činí 10 900 Kč.

5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené mezi spol. právnická osoba, IČO IČO a žalovaným dne 13. 10. 2010 zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 048 Kč v 60 týdenních splátkách po 558 Kč. Celkem tak měl vrátit částku 33 048 Kč. RPSN činila 224,28 %. Částka 18 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy.

6. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené mezi spol. právnická osoba, IČO IČO a žalovaným dne datum zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z částky 1 277 Kč představující úrok, z částky 1 900 Kč jako poplatek za administrativní činnost a z částky 5 183 Kč za službu Anonymizováno (v případě hotovostního režimu Smlouvy). Celkem tak měl vrátit částku 18 360 Kč. RPSN činila 63,91 %, celková částka se pak po její splatnosti dále úročila 21 % ročně. Částka 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy.

7. Z oznámení o postoupen pohledávek ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznamuje žalovanému postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce č. hodnota a č. hodnota a zároveň ho vyzývá k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána 27. 10. 2023. Postoupení předmětných pohledávek pak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy č. 1.

8. Z výzvy k plnění ze dne 3. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem opětovně vyzývá žalovaného k úhradě dlužných částek ze smluv o zápůjčce č. hodnota a č. hodnota. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána 4. 6. 2024.

9. Při jednání soudu dne 15. 1. 2024 po sdělení předběžného právního názoru soudu na rozpor smluvních ujednání s dobrými mravy, a tedy posouzení nároku žalobkyně jako bezdůvodné obohacení, vzala žalobkyně žalobu zpět co do nároku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 13. 10. 2010, neboť jistina z této smlouvy již byla žalovaným zcela uhrazena.

10. Soud tedy postupoval dle § 96 odst. 1 o. s. ř. a řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastavil co do zaplacení částky 11 020 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 831,06 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 020 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

11. Předmětem řízení tak zůstal nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 8. 6. 2011.

12. Po právní stránce soud věc posoudil dle právní úpravy účinné ke dni podepsání smlouvy o půjčce ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.). Postoupení pohledávky a prodlení žalovaného pak soud posoudil dle v té době účinné právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1 o. z..

13. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Dle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

17. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

19. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.

20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 8. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota v souladu s § 657 a násl. obč. zák. smlouva o půjčce, která je svou povahou spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy. Půjčka ve výši 10 000 Kč byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázel, že kromě poskytnutých peněžitých prostředků zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách. Na úvěrovou smlouvu pak uhradil pouze částku 3 350 Kč, zbývá mu tedy uhradit částku 15 010 Kč s úroky a úroky z prodlení. Pohledávka z dané smlouvy byla ke dni 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.. Dopisem ze dne 29. 9. 2023 pak žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení.

21. Sjednaný souhrnný poplatek soud posoudil z právního hlediska jako úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., neboť se jedná o úplatu za poskytnutí půjčky žalovanému. Následně se tedy zabýval výší sjednaného úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák..

22. U smlouvy č. hodnota ze dne 8. 6. 2011 činila jistina 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 360 Kč. Při splatnosti jistiny 60 týdnů činí předmětný poplatek v přepočtu na roční sazbu asi 71,66 % ročně z jistiny. Tato výše je již na první pohled nepřiměřená, a to zejména ve spotřebitelských vztazích, v nichž není možné poskytnout ochranu takovému jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená i úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v červnu 2011 cca 16,15 %. Sjednaná výše úroku je tak více než čtyřnásobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích (souhrnném poplatku) za absolutně neplatné dle § 39 obč. zák. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích lze oddělit od ostatního obsahu smluv o půjčce ve smyslu § 41 obč. zák. Ujednání o úrocích samo o sobě není podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce, když tuto lze sjednat i jako bezúročnou. S ohledem na obsah smluv o půjčce a toho, že právní předchůdkyně žalobkyně půjčky poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti, dospěl soud k závěru, že vůlí žalobkyně nebylo sjednat půjčky jako bezúročné, neboť právě sjednaný úrok (souhrnný poplatek) byl zdrojem jejího zisku a bez jeho sjednání by zcela jistě k uzavření smluv a poskytnutí půjčky nepřistoupila (nemělo by to pro ni z podnikatelského hlediska žádný přínos). Z tohoto důvodu tedy soud posoudil ujednání o smluvním úroku (souhrnném poplatku) jako neoddělitelné od ostatního obsahu smluv a smlouvy o půjčce jako neplatné v celém rozsahu. Soud tedy dospěl k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, tj. ve smyslu § 451 a § 457 obč. zák., neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ke dni podpisu smlouvy v hotovosti peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o půjčce) a žalovaný je tak povinen tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit, a to s ohledem na postoupení pohledávky žalobkyni. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. 22 Co 131/2022)

23. Na základě smlouvy č. hodnota ze dne 8. 6. 2011 byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 3 350 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do nesplacené jistiny ve výši 6 650 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení dle § 457 obč. zák.. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou 27. 10. 2023 k zaplacení dlužné částky do 10 dnů, výzva se považuje za doručenou ve smyslu § 573 o. z. dne 30. 10. 2023, od 10. 11. 2023 je žalovaný v prodlení s vrácením částky 6 650 Kč. Co do zbytku jistiny, úroku a části úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

24. Soud se zabýval i námitkou žalobkyně, že souhrnný poplatek v celkové výši 8 360 Kč není možné považovat jako úrok či poplatek za poskytnutí služby v celém rozsahu, ale je třeba z toho vyjmout částku 5 183 Kč. Tato částka je volitelnou službou a představuje poplatek za to, že žalovaný si zvolil splácení půjčky v hotovosti v místě svého bydliště, tzn. že obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně musel 60krát navštívit žalovaného a převzít od něho splátky půjčky (každá cesta vyšla na necelých 100 Kč). Soud se s tímto názorem neztotožnil, neboť ačkoli se na první pohled jeví, že žalovaný si tuto službu zvolil zcela dobrovolně, není tomu tak. Smlouva o půjčce je formulářová a hotovostní poskytnutí půjčky automaticky spojovala i s hotovostním splácením půjčky, které bylo spojeno s vysokým poplatkem (téměř 52 % jistiny). Toto spojení však nemá zákonný ani racionální základ a představuje ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pouze úmyslné navyšování ceny poskytnuté půjčky. Je třeba přihlédnout k tomu, že u takto sjednaných smluv mají dlužníci pouze dvě volby, buď vyplacení půjčky bezhotovostně na účet do hodnota kalendářních dnů od podpisu smlouvy nebo vyplacení půjčky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, což je ale automaticky spojeno s vysokými poplatky za hotovostní inkaso. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, neboť pokud žádají o půjčku, jsou zpravidla v tíživé životní situaci a peněžní prostředky potřebují okamžitě. Pokud žalobkyně argumentuje, že s hotovostním inkasem jsou spojené náklady, je nutno zdůraznit, že je to právní předchůdkyně žalobkyně, kdo tuto možnost dlužníkům nabízel a stanovil, že půjčka bude hrazena v týdenních splátkách a nikoli v měsíčních, jak bývá u obdobných závazků obvyklé. V daném případě je navíc zcela zjevné, že žalovaný splatil pouze 11 splátek, tj. náklady mohly činit max. 1 100 Kč. Žalobkyně však požaduje odměnu několikanásobně vyšší. Toto ujednání je tedy třeba rovněž považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť není odůvodněné žádným plněním ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a ve své podstatě představuje poplatky za okamžité a hotovostní poskytnutí úvěru. (srovnej rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. KSPA spisová značka incidenční spisová značka; k otázce platnosti těchto smluvních ujednání se v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 a bod I. Přílohy I. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/Es z 23. 4. 2008 musí být vykládaný v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny – tj. administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ve věci byl v převážné míře úspěšný žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.