4 C 38/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 70 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení,b) částku ve výši 47 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 000 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 800 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 25. 6. 2024 do 14. 10. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 1 880 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 47 000 Kč od 5. 7. 2024 do 14. 10. 2024, částky 3 600 Kč, částky 7 520 Kč, částky 3 000 Kč, částky 1 880 Kč, částky 800 Kč, částky 3 000 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 466 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, ve znění jejího rozšíření ze dne 31. 3. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 70 800 Kč s příslušenstvím jako nároku ze smluv o zápůjčce se zřízením zástavního práva k movité věci, které byly mezi účastníky uzavřeny, a to:Dne , datum, smlouva č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 800 Kč do , datum, . Tento závazek byl zajištěn zástavním právem ke dvěma kusům zlatých šperků. Protože žalovaný zápůjčku řádně a včas nesplatil a žalobkyně se nemohla uspokojit ze zástavy, kterou byla povinna v rámci trestního řízení vydat oprávněnému vlastníkovi, požaduje po žalovaném zaplacení nejen jistiny ve výši 4 000 Kč a smluvního úroku ve výši 800 Kč, ale také smluvní pokuty za uvedení nepravdivých údajů ve výši 3 000 Kč, ušlého zisku ve výši 800 Kč, smluvní pokuty z prodlení ve výši 3 600 Kč a zákonného úroku z prodlení.Dne , datum, smlouva č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 47 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 1 880 Kč do , datum, . Tento závazek byl zajištěn zástavním právem ke čtyřem kusům zlatých mincí. Protože žalovaný zápůjčku řádně a včas nesplatil a žalobkyně se nemohla uspokojit ze zástavy, kterou byla povinna v rámci trestního řízení vydat oprávněnému vlastníkovi, požaduje po žalovaném zaplacení nejen jistiny ve výši 47 000 Kč a smluvního úroku ve výši 1 880 Kč, ale také smluvní pokuty za uvedení nepravdivých údajů ve výši 3 000 Kč, ušlého zisku ve výši 1 880 Kč, smluvní pokuty z prodlení ve výši 7 520 Kč a zákonného úroku z prodlení.Ani na jednu smlouvu žalovaný ani částečně neplnil.

2. Žalovaný se ve věci řádně nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).

4. Ze smlouvy o zápůjčce se zřízením zástavního práva č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , datum, zjistil soud následující: Na základě smlouvy přenechala žalobkyně žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit spolu s úrokem do , datum, ; úrok byl stanoven podle toho, kolikátý týden od jejího poskytnutí žalovaný zápůjčku splatí (200 Kč až 800 Kč). Zároveň žalovaný předal žalobkyni do úschovy ve formě zástavy dva kusy zlatých šperků (byla povinna je opatrovat, nesměla je používat). Pro případ prodlení žalovaného s vrácením jistiny a úroku byla sjednána smluvní pokuta z prodlení ve výši 200 Kč týdně, zároveň bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky se žalobkyně může uspokojit prodejem zástavy. Pro případ uvedení nepravdivých skutečností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč a povinnost žalovaného uhradit žalobkyni ušlý zisk ve výši 800 Kč.

5. Ze smlouvy o zápůjčce se zřízením zástavního práva č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , datum, zjistil soud následující: Na základě smlouvy přenechala žalobkyně žalovanému částku 47 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit spolu s úrokem do , datum, ; úrok byl stanoven podle toho, kolikátý týden od jejího poskytnutí žalovaný zápůjčku splatí (470 Kč až 1 880 Kč). Zároveň žalovaný předal žalobkyni do úschovy ve formě zástavy čtyři kusy zlatých mincí. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením jistiny a úroku byla sjednána smluvní pokuta z prodlení ve výši 470 Kč týdně, zároveň bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky se žalobkyně může uspokojit prodejem zástavy. Pro případ uvedení nepravdivých skutečností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč a povinnost žalovaného uhradit žalobkyni ušlý zisk ve výši 1 880 Kč.

6. Z protokolů o vydání věcí sepsaných , Anonymizováno, dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v rámci trestního řízení vydala 2 kusy šperků a 4 kusy mincí, které jí byly dány žalovaným do zástavy při uzavírání smluv o zápůjčce. Z usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, a ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že předmětné šperky a mince byly vydány jejich majitelce – matce žalovaného.

7. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 10. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek ze smluv o zápůjčce č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, do sedmi dnů. Dopis byl žalovanému odeslán 2. 10. 2024.

8. Další důkazy ve věci soud neprováděl, když stranami ani nebyly navrhovány. Po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byly uzavřeny dne , datum, a , datum, smlouvy, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému sjednanou peněžitou částku a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem vrátit do jednoho měsíce. Tento jeho závazek byl zajištěn zástavním právem k movitým věcem, které žalovaný předal žalobkyni do úschovy a které žalobkyně byla oprávněna v případě prodlení žalovaného prodat a uspokojit se z výtěžku prodeje. Do té doby byla povinna je pouze opatrovat, nesměla je používat. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté částky a pro případ uvedení nepravdivých skutečností ve smlouvě byly sjednány smluvní pokuty a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni ušlý zisk. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením poskytnuté částky, avšak žalobkyně se nemohla uspokojit výtěžkem z prodeje zástavy, neboť jak mince, tak šperky byla nucena v rámci trestního řízení vydat , Anonymizováno, a ta je vrátila oprávněné majitelce. Ani na výzvu žalobkyni ničeho neuhradil.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb. se tento zákon nepoužije na spotřebitelský úvěr, který byl sjednán s poskytovatelem provozujícím zastavárenský závod, při jehož poskytnutí je poskytovateli přenechána movitá věc a poskytovateli nevzniká právo na vrácení peněz.

14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Mezi účastníky byly dne , datum, a , datum, uzavřeny ve smyslu § 2390 a násl. o. z. smlouvy o zápůjčce, jejichž součástí bylo i ujednání o zřízení zástavního práva ve smyslu § 1309 a násl. o. z. za účelem zajištění splnění závazku žalovaného poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni jako věřiteli řádně a včas vrátit. Protože v obou smlouvách bylo primární povinností žalovaného vrátit poskytnuté peníze spolu s úroky žalobkyni a tomu odpovídající právo žalobkyně na vrácení těchto peněz, jsou obě smlouvy svou povahou spotřebitelskými úvěry ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb. a výjimka z působnosti stanovená v § 4 odst. 1 písm. c) cit zákona se na ně nevztahuje. Tato výjimka se vztahuje pouze na případy týkající se klasické zastavárenské činnosti, tedy na právní jednání, při kterém by žalovaný přenechal žalobkyni movitou věc nikoli do zástavy, ale do vlastnictví, žalobkyni by nevzniklo právo na vrácení peněz, a závazek žalovaného by byl omezen pouze na přenechání věci žalobkyni. Přenecháním věci oproti předání peněz by závazek mezi účastníky byl splněn, žalovanému jako spotřebiteli by tak nevznikl další finanční závazek a jeho budoucí finanční stabilita by tak nebyla ohrožena (věc by se nestala zástavou, neboť by zde neexistovalo právo žalobkyně na vrácení peněz, které by měla zajišťovat). Bylo by již na vůli spotřebitele (žalovaného), zda by si movitou věc od žalobkyně následně odkoupil či nikoli. V daném případě však žalobkyně měla právo na vrácení poskytnutých peněz, a to nejen jistiny, ale i úroků (u smlouvy ze dne , datum, se jednalo o částku 47 000 Kč se splatností 1 měsíc!); movité věci jí byly přenechány pouze do úschovy, nedošlo k převodu jejich vlastnického práva. Zřízené zástavní právo mělo pouze zajišťovací funkci, podobně jako to je u hypoték poskytovaných bankami. Vrácení poskytnutých peněz bylo navíc spojeno i s úroky a smluvní pokutou pro případ prodlení. Ačkoli tedy poskytnuté zajištění umožňuje žalobkyni domáhat se uspokojení svého závazku zpeněžením zástavy a ta tak činí úvěr pro žalobkyni takřka bezrizikový, nemůže zajištění samo o sobě vést k tomu, že spotřebiteli bude poskytnut úvěr, který by mu na základě posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut být neměl.

17. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla povinna před poskytnutím zápůjček prověřovat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., což neučinila, jak sama uvedla ve svém vyjádření i při jednání soudu po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.. Protože žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, spotřebitelské smlouvy ze dne , datum, a , datum, jsou tak absolutně neplatné a žalovaný má povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu jako specifické bezdůvodné obohacení dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.. Protože žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a 47 000 Kč a že žalovaný na uvedené částky ničeho neuhradil, vyhověl soud žalobě co do těchto částek. Kromě dlužných jistin v podobě bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. rovněž úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužných částek 4 000 Kč a 47 000 Kč od 15. 10. 2024, tj. od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě z 2. 10. 2024 ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., až do jejich úplného zaplacení. Co do zbytku soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatných smluv.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání soudu dne 2. 7. 2025 nedostavil, nemohl jej soud poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že je na něm, aby za účelem úspěchu ve sporu tvrdil a prokázal, jaké byly jeho schopnosti a možnosti splácet dlužné jistiny ke dni 15. 10. 2024 a tedy zda nastala jejich splatnost ve smyslu § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.. Protože žalovaný ohledně splatnosti dlužných jistin neunesl břemeno tvrzení ani důkazní břemeno, dospěl soud k závěru, že bylo v jeho schopnostech a možnostech dlužné částky uhradit ve lhůtě stanovené žalobkyní ve výzvě a tedy že se staly splatnými na základě výzvy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z..

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 70 800 Kč (jistina, smluvní pokuty a ušlý zisk) s příslušenstvím. Žaloba byla zamítnuta co do částky 19 800 Kč, vyhověno bylo co do částky 51 000 Kč. Co do přibližně 28 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do přibližně 72 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni 44 % jejích nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 28 331,26 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 870 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 000 Kč, resp. 70 800 Kč po připuštění změny žaloby usnesením ze dne 28. 4. 2025, sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (příprava a převzetí, žaloba, výzva k plnění) a z částky 3 940 za účast na jednání soudu dne 2. 7. 2025, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z cestovních náhrad advokáta dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 062,36 Kč za cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět v celkové délce , Anonymizováno, km s průměrnou spotřebou vozidla 5,13 l na 100 km, při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,8 Kč (§ 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce) a průměrné ceny za 1 litr pohonných hmot stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 34,70 Kč, z náhrady za promeškaný čas strávený cestami z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč (10 půlhodin po 150 Kč) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 042,36 Kč ve výši 4 418,90 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 12 466 Kč představující 44 % jejích nákladů řízení (28 331,26 Kč). Soud vycházel z úkonů, které účtovala žalobkyně v podání ze dne 3. 7. 2025, u tarifní hodnoty však vycházel z obsahu spisu.