4 C 71/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit a předat žalobkyni vyklizený byt č. hodnota umístěný v Anonymizováno. nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno na adrese adresa, která stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno, katastrální území adresa, obec adresa, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované vyklizení a předání bytové jednotky č. hodnota v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno na adrese adresa, která je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa (dále jen „byt“). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná užívá byt, který je ve vlastnictví žalobkyně, na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy ze dne datum přešly na žalobkyni v důsledku rozdělení odštěpením sloučením, v němž právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako rozdělovaná společnost. Po skončení nájmu žalovaná byt ani přes výzvu žalobkyně nevyklidila.

2. V řízení byl dne datum vydán rozkaz k vyklizení č. j. spisová značka, proti němuž podala žalovaná v zachovalé lhůtě odpor. V rámci odporu žalovaná k žalobě uvedla, že nesouhlasí s povinností vyklidit byt ve lhůtě 15 dnů, a to z důvodu své tíživé osobní a majetkové situace. Žalovaná požádala o stanovení delší lhůty k vyklizení, příkladmo tři až šest měsíců od právní moci rozhodnutí.

3. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že se stanovením lhůty k vyklizení v délce tří měsíců od právní moci rozhodnutí souhlasí.

4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal, žalobkyně výslovně uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).

6. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat byt č. hodnota umístěný v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa, do užívání žalované a žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v dohodnuté výši. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum, ve smlouvě bylo vyloučeno užití § 2285 občanského zákoníku (čl. III odst. 2) smlouvy).

7. Z přehledu předpisů a jejich uhrazení za období od ledna 2024 do února 2026 soud zjistil, že žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení s úhradou ve smlouvě sjednaných plateb.

8. Z dokumentu informace o pozemku soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, na adrese Adresa žalované, zapsaného na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že na žalobkyni přešla část jmění rozdělované společnosti právnická osoba., IČO IČO, uvedená v projektu rozdělení odštěpením sloučením vyhotoveném dne datum a schváleném dne datum.

10. Z projektu rozdělení odštěpením sloučením ze dne datum soud zjistil, že dle čl. 8 je součástí odštěpované části jmění mimo jiné i pozemek parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, v k. ú. adresa, obec adresa. Na žalobkyni dle čl. 8 odst. 7 přecházejí práva a povinnosti, pohledávky a závazky z veškerých smluv uzavřených právní předchůdkyní žalobkyně v souvislosti s odštěpovanou částí jmění.

11. Z výzvy k vyklizení a předání bytu ze dne datum včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že nájem bytu skončil dne datum uplynutím sjednané doby a vyzvala žalovanou k vyklizení bytu do 15 dnů od výzvy. Zároveň byla žalovaná upozorněna na soudní řešení věci v případě nevyhovění výzvě.

12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná užívá byt ve vlastnictví žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne datum. Doba užívání bytu byla sjednána určitě, a to od datum do datum. Po uplynutí sjednané doby žalobkyně dopisem z datum vyzvala žalovanou k vyklizení a předání bytu, což žalovaná dosud neučinila.

13. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

14. Dle § 1012 věta prvá o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

15. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

18. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne datum uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. o. z. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do datum. Protože nedošlo k prodloužení nájemního vztahu, byla žalovaná povinna uplynutím sjednané doby byt odevzdat žalobkyni jako pronajímateli ve smyslu § 2292 o. z., což ani přes výzvu neučinila. Od datum tak žalované nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu, byt užívá neoprávněně a žalobkyně má právo domáhat se jeho vydání ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. Protože tedy žalobkyně tvrdila a prokázala své vlastnické právo k bytu, a naopak žalovaná netvrdila ani neprokázala právní důvod, který by ji opravňoval k jeho užívání, soud žalobě vyhověl.

19. O lhůtě k vyklizení rozhodl soud dle § 160 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když s ohledem na souhlasný návrh obou účastníků stanovil lhůtu k vyklizení bytu v délce tří měsíců od právní moci rozsudku. O lhůtě k zaplacení náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši určené za analogického použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dle které nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka částka na jeden úkon právní služby, tj. ve výši částka představující částka za každý ze tří účelně provedených úkonů (výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne datum) (k analogickému užití vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.