Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

5 C 10/2026

č. j. 5 C 10/2026-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH03:2026:5.C.10.2026.1

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 541 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 147 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do - částky 10 033 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 362,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 183,35 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 610,64 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 10 610,64 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a - částky 8 361 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 188,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 299,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 385,12 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 385,12 Kč od 29 7. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 541 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (společnost právnická osoba, IČO IČO) uzavřela s žalovaným následující smlouvy: - dne 8. 11. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota. Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a spolu s nimi zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 10 033 Kč, složený z úroku ve výši 1 533 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit formou 60 týdenních splátek po částkách 368 Kč s tím, že poslední splátku 321 Kč byl povinen zaplatit do 2. 1. 2015. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když na sjednaný úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 3 296,04 Kč; - dne 11. 10. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota. Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a spolu s nimi zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 8 361 Kč, složený z úroku ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit formou 60 týdenních splátek po částkách 307 Kč s tím, že poslední splátku 248 Kč byl povinen zaplatit do 5. 12. 2014. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když na sjednaný úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 5 556,96 Kč. Dne 16. 11. 2017 byly shora uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal ani žalobkyni k předžalobní výzvě ze dne 7. 10. 2025.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 8. 11. 2013 podepsána smlouva o půjčce. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni vrátit a spolu s nimi jí zaplatit částku 10 033 Kč, jakožto úrok ve výši 1 533 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč, to vše do 2. 1. 2015 formou 60týdenních splátek po částkách 368 Kč (poslední splátka ve výši 321 Kč). Svým podpisem žalovaný ztvrdil, že částku ve výši 12 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti obdržel.

5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 10. 2013 podepsána smlouva o půjčce. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni vrátit a spolu s nimi jí zaplatit částku 8 361 Kč, jakožto úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, to vše do 5. 12. 2014 formou 60týdenních splátek po částkách 307 Kč (poslední splátka ve výši 248 Kč). Svým podpisem žalovaný ztvrdil, že částku ve výši 10 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti obdržel.

6. Ze zákaznické karty ze dne 8. 11. 2023 soud zjistil, že vázaná zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně zanesla před sjednáním samotné smlouvy o úvěru s žalovaným do zákaznické karty údaje o příjmech a výdajích žalovaného; zejména bylo uvedeno, že žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr jako Anonymizováno pro společnosti právnická osoba, kde dosahuje příjmu 12 000 Kč, a dále bylo uvedeno, že žalovaný nemá jiný zdroj příjmů a jeho běžné měsíční výdaje činí 9 782 Kč (3 500 Kč inkaso, 500 Kč telefon, 1 228 Kč splátky jiných půjček/výživné, 4 500 Kč výdaje na domácnost).

7. Ze zákaznické karty ze dne 11. 10. 2023 soud zjistil, že vázaná zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně zanesla před sjednáním samotné smlouvy o úvěru s žalovaným do zákaznické karty údaje o příjmech a výdajích žalovaného; zejména bylo uvedeno, že žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr jako strážný Anonymizováno pro společnosti právnická osoba, kde dosahuje příjmu 12 000 Kč, a dále bylo uvedeno, že žalovaný nemá jiný zdroj příjmů a jeho běžné měsíční výdaje činí 9 536 Kč (3 000 Kč inkaso, 500 Kč telefon, 1 536 Kč splátky jiných půjček/výživné, 4 500 Kč výdaje na domácnost).

8. Z přehledu plateb ke smlouvě o půjčce č. hodnota soud zjistil, že žalovaný z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 3 296,04 Kč. Poté, co byla pohledávka postoupena na žalobkyni nezaplatil žalovaný již ničeho dalšího (tvrzení žalobkyně).

9. Z přehledu plateb ke smlouvě o půjčce č. hodnota soud zjistil, že žalovaný z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 3 856,96 Kč. Poté, co byla pohledávka postoupena na žalobkyni zaplatil žalovaný ještě částku 1 700 Kč (tvrzení žalobkyně).

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu soud zjistil, že s účinností ke dni 16. 11. 2017 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vycházející ze smlouvy o půjčce č. hodnota a ze smlouvy o půjčce č. hodnota postoupena na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávek obeznámena dopisem ze dne 16. 11. 2017.

12. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní i před samotným podáním žaloby, aby zcela vyrovnal svůj dluh ze smlouvy o půjčce č. hodnota a ze smlouvy o půjčce č. hodnota, a to dopisem ze dne 7. 10. 2025.

13. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud provedl k důkazu všechny listiny, přičemž jiné důkazní návrhy účastníci neměli. Skutková zjištění soud nečinil z listin, které shledal nadbytečné pro posouzení věci (smluvní podmínky).

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

15. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným jednak dne 8. 11. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal formou 60týdenních splátek právní předchůdkyni žalobkyně do 2. 1. 2015 vrátit společně se zaplacením poplatku v celkové výši 10 033 Kč a dále s ním dne 11. 10. 2013 uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal formou 60týdenních splátek právní předchůdkyni žalobkyně do 5. 12. 2014 vrátit společně se zaplacením poplatku v celkové výši 8 361 Kč. Žalovaný svým povinnostem ze smluv nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku 3 296,04 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota a částku 3 856,96 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota. S účinností ke dni 16. 11. 2017 přešly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z obou smluv o půjčkách na žalobkyni s tím, že žalobkyni žalovaný posléze uhradil ještě částku 1 700 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota. Ničeho dalšího již žalovaný nezaplatil a to ani k předžalobní výzvě ze dne 7. 10. 2025. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků podle údajů, které její vázaná zástupkyně zanesla do zákaznické karty, a to v případě smlouvy o půjčce č. hodnota z příjmů žalovaného uvedených ve výši 12 000 Kč a jeho výdajů uvedených ve výši 9 782 Kč, a v případě smlouvy o půjčce č. hodnota z příjmů žalovaného uvedených ve výši 12 000 Kč a výdajů uvedených ve výši 9 536 Kč.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „ObčZ“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

19. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 451 ObčZ, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

22. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným ve dnech 8. 11. 2013 a 11. 10. 2013 podle § 657 ObčZ ve spojení s § 1 ZoSÚ smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 9 odst. ZoSÚ byla právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů povinna řádně posoudit schopnost žalovaného úvěry splácet. Této povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně nedostála, když ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) nedoložila důkazy, z nichž by vyplývalo, že by jakýmkoliv způsobem úvěruschopnost žalovaného prověřovala. Samotná zákaznická karta představuje toliko zachycení údajů deklarovaných spotřebitelem. Podle judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024) však věřitel nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka; údaje o příjmech, výdajích a majetkových poměrech musí být ověřeny nebo objektivně podloženy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani přes poučení soudu nepředložila žádné podklady, z nichž by vyplývalo ověření údajů zachycených v zákaznické kartě, neunesla důkazní břemeno k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Z těchto důvodů tak soud podle § 9 odst. 1 ZoSÚ dovodil absolutní neplatnost dotčené smlouvy o půjčce č. hodnota a smlouvy o půjčce č. hodnota.

24. Žalobkyně, na kterou byly v souladu s § 1879 OZ pohledávky její právní předchůdkyně za žalovaným postoupeny, v řízení nicméně prokázala, že žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) a 10 000 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) poskytnuty, přičemž žalovaný na nich vrátit toliko částku 3 296,04 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) a částku 5 556,96 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota). Vzhledem k závěru o neplatnosti smluv soud poskytnuté peněžní prostředky představující jistinu úvěru v nevrácené výši 8 703,96 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) a výši 4 443,04 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) posoudil jako nárok na bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s § 451 ObčZ povinen vydat žalobkyni. Co do zbylé části žalobního nároku ve výši 18 394 Kč soud žalobu zamítl, neboť při absolutní neplatnosti smluv o úvěru neexistuje právní důvod pro přiznání žádaného poplatku. Současně není dán v souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) ani právní důvod pro přiznání zákonného úroku z prodlení, neboť samotná výzva poskytovatele spotřebitelského úvěru k vrácení zbývající jistiny z neplatné smlouvy nezakládá prodlení spotřebitele. Nárok na zákonný úrok z prodlení může vzniknout teprve tehdy, kdy se spotřebitel dostane do prodlení s vrácením jistiny v době odpovídající jeho možnostem.

25. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal v jaké době odpovídající jeho možnostem je schopen jistiny úvěru žalobkyni vrátit, a proto soud dospěl k závěru, že je schopen vrátit žalobkyni jistinu úvěru v nevrácené výši 8 703,96 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) a výši 4 443,04 Kč (smlouva o půjčce č. hodnota) v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když by právo na ně vzniklo v řízení úspěšnějšímu žalovanému, avšak tomu žádné nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.