5 C 102/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 63 801,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 730 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do- částky 37 071,30 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 201,67 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 3 229,15 Kč,- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025,- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 270 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení,- úroku ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 63 801,30 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a spolu s nimi zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 36 669 Kč, složený z úroku ve výši 28 923 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za , Anonymizováno, ve výši 6 246 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit formou 21měsíčních splátek po částkách 3 334 Kč s tím, že poslední splátku 3 328 Kč byl povinen zaplatit do 21. 4. 2024. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když na sjednaný úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 3 270 Kč. Dne 21. 10. 2024 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni s tím, že žalobkyni nezaplatil žalovaný na dluh ničeho.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne, Anonymizováno, , datum, podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni vrátit a spolu s nimi jí zaplatit částku 36 669 Kč, jakožto úrok ve výši 28 923 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč a poplatek za , Anonymizováno, ve výši 6 246 Kč, to vše do 21. 4. 2024 formou 21měsíčních splátek po částkách 3 334 Kč (poslední splátka ve výši 3 328 Kč).

5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že vázaná zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně zanesla před sjednáním samotné smlouvy o úvěru s žalovaným do zákaznické karty údaje o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalovaný svým podpisem stvrdil úplnost a pravdivost těchto údajů. Zejména bylo uvedeno, že žalovaný pracuje na plný úvazek jako , Anonymizováno, pro společnosti , právnická osoba, , kde dosahuje čistého příjmu 16 213 Kč s tím, že za tímto účelem předložil vázané zástupkyni právní předchůdkyně žalobkyně výplatní pásku za měsíc květem a červen 2022. Dále bylo uvedeno, že žalovaný nemá jiný zdroj příjmů, žije v nájmu, vyživuje dvě osoby a jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši 30 000 Kč dne 21. 7. 2022 s tím, že žalovaný jí vrátil toliko v součtu částku 3 270 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 soud zjistil, že s účinností ke dni 21. 10. 2024 byla pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vycházející ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne 21. 10. 2024 obeznámen o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za ním ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby dopisem ze dne 31. 12. 2024 žalobkyní vyzván, aby zcela vyrovnal svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a to ve lhůtě do 15. 1. 2025.

10. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud provedl k důkazu všechny listiny, přičemž jiné důkazní návrhy účastníci neměli. Skutková zjištění soud nečinil z listin, které shledal nadbytečné pro posouzení věci (smluvní podmínky, potvrzení o zaplacení úplaty).

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal formou 21měsíčních splátek právní předchůdkyni žalobkyně do 21. 4. 2024 vrátit společně se zaplacením poplatku v celkové výši 36 669 Kč. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku 3 270 Kč. Ú účinností ke dni 21. 10. 2024 přešla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni s tím, že žalobkyni žalovaný neuhradil ničeho dalšího, a to ani k výzvě ze dne 31. 12. 2024, ve které mu byla poskytnula lhůta k dobrovolnému plnění do 15. 1. 2025. Dříve než právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky zabývala se jeho příjmy a výdaji, kdy vycházela pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet z doložených příjmů ve výši 16 213 Kč měsíčně z pracovního poměru a nedoložených odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč měsíčně při uvedeném nájemním bydlení a povinnosti vyživovat dvě další osoby.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 OZ, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, podle § 2395 OZ smlouvu o úvěru, na kterou dopadá i ZoSÚ, když žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele podle § 2 ZoSÚ. V souladu s § 86 ZoSÚ byla právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru povinna řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Této povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně nedostála, když ověřila toliko příjmy žalovaného v rozhodném období před poskytnutím úvěru, nikoliv však výdaje, ač bez jejich řádného ověření nebylo lze přijmout závěr o tom, zda byl žalovaný schopen sjednaný úvěr splácet. Výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala do zákaznické karty jako odhadované ve výši 4 000 Kč a tento údaj svými podpisy stvrdili jak žalovaný, tak vázaná zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně. Ze skutečnosti, že výdaje žalovaného byly toliko odhadnuty, je zřejmé, že jejich výše ani struktura nebyly vůbec prověřovány, ač minimálně tomu mělo být co do výše nájemného, když žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení. Zjištění výše plateb nájemného přitom není zpravidla spojeno s vyššími obtížemi a nepřesahuje tak prověřovací povinnost, kterou by nebylo na právní předchůdkyni žalobkyně spravedlivé žádat. Nad to odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč vzbuzují samy o sobě důvodné pochybnosti o správnosti údaje, když by do nich mělo být zahrnuto i nájemné a alespoň minimální náklady na výživu žalovaného a dalších dvou osob k nimž ho tato povinnost váže. Z těchto důvodů tak soud podle § 87 odst. 1 ZoSÚ dovodil absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

24. Žalobkyně, na kterou byla v souladu s § 1879 a násl. OZ pohledávka její právní předchůdkyně za žalovaným postoupena, v řízení nicméně prokázala, že žalovanému byly dne 21. 7. 2022 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč poskytnuty a žalovaný na nich vrátit toliko částku 3 270 Kč. Vzhledem k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy soud poskytnuté peněžní prostředky představující jistinu úvěru v nevrácené výši 26 730 Kč posoudil jako nárok na bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s § 2991 OZ povinen vydat žalobkyni. Co do zbylé části žalobního nároku ve výši 37 071,30 Kč soud žalobu zamítl, neboť při absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru neexistuje právní důvod pro přiznání žádaného poplatku.

25. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je splatnost nároku na vrácení jistiny úvěru odvislá od možností spotřebitele. Povinnost tvrdit, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu úvěru ihned, a svá tvrzení doložit, nese v plném rozsahu sám spotřebitel. V tomto směru žalovaný v řízení ničeho netvrdil, natož aby tak prokázal, a proto soud dospěl k závěru, že byl schopen vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v zbylé výši již ke dni 15. 1. 2025, tedy do data, do kterého mu žalobkyně umožnila dluh splatit před zahájením soudního řízení.

26. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, dostal se ve smyslu § 1968 OZ do prodlení a částku 26 730 Kč je povinen žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i s úrokem z prodlení, běžícím od dne následujícího její splatnosti, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z důvodu, pro který soud nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 37 071,30 Kč, jí nepřiznal ani právo na zákonné úroky z ní.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když by právo na ně vzniklo v řízení úspěšnějšímu žalovanému, avšak tomu žádné nevznikly.

28. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ a hledě skutečnosti, že žalovaný ke svým platebním možnostem neuvedl ničeho.