Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

5 C 177/2025

č. j. 5 C 177/2025-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-09 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2025:5.C.177.2025.1

Citované zákony (14)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 27. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 4. 2024 do 26. 12. 2024.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 749,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč spolu s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne 18. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě do 17. 4. 2024. Svým povinnostem žalovaný nedostál, když ve stanovené lhůtě ani po jejím marném uplynutí právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal ani žalobkyni k předžalobní výzvě ze dne 18. 12. 2024.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 18. 3. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednána smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se je zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve lhůtě do 17. 4. 2024.

6. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 21. 3. 2024 byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , kterým byl navýšen závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky, a to o částku 3 000 Kč, na celkovou tak částku 16 000 Kč s tím, že závazek žalovaného vrátit právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky ve lhůtě do 17. 4. 2024 zůstal zachován.

7. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného dne 18. 3. 2024 částku ve výši 13 000 Kč a dne 21. 3. 2024 částku ve výši 3 000 Kč.

8. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalobce obdržel na svůj bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně dne 18. 3. 2024 částku ve výši 13 000 Kč a dne 21. 3. 2024 částku ve výši 3 000 Kč.

9. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu se dne 29. 6. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 6. 2024 adresovala žalovanému dopis, ve kterém ho vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně přílohy oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že s účinností ke dni 18. 12. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným ve výši 16 000 Kč na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2024 včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby dne 18. 12. 2024 vyzvala žalovaného k vyrovnání dluhu ve lhůtě tří dnů s tím, že výzvu žalovanému odeslala téhož dne.

12. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud provedl k důkazu všechny listiny, přičemž jiné důkazní návrhy účastníci neměli. Skutková zjištění soud nečinil z listin, které shledal nadbytečné pro posouzení věci (obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně).

13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 18. 3. 2024 sjednána smlouva o úvěru, doplněna dodatkem ze dne 21. 3. 2024, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč a žalovaný se je zavázal právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě do 17. 4. 2024 vrátit. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně ve sjednané lhůtě ani po jejím marném uplynutí nezaplatit ničeho. S účinností ke dni 18. 12. 2024 přešla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ve výši 16 000 Kč na žalobkyni s tím, že žalobkyni žalovaný také ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní výzvě ze dne 18. 12. 2024, ve které mu byla poskytnula třídenní lhůta k dobrovolnému plnění do 15. 1. 2025.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1880 odst. 1 OZ, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 18. 3. 2024 podle § 2395 OZ smlouvu o úvěru ve znění dodatku ze dne 21. 3. 2024, na kterou dopadá i ZoSÚ, když žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele podle § 2 ZoSÚ. V souladu s § 86 ZoSÚ byla právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru povinna řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Této povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně nedostála, když tvrzené příjmy a výdaje žalovaného nijak neprověřovala a pouze využila informace z dlužnických registrů. Z těchto důvodů tak soud podle § 87 odst. 1 ZoSÚ dovodil absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru.

26. Žalobkyně, na kterou byla v souladu s § 1879 a násl. OZ pohledávka její právní předchůdkyně za žalovaným postoupena, v řízení nicméně prokázala, že žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč poskytnuty a žalovaný na nich ničeho nevrátil. Vzhledem k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy soud poskytnuté peněžní prostředky posoudil jako nárok na bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s § 2991 OZ povinen žalobkyni vydat.

27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je splatnost nároku na vrácení jistiny úvěru odvislá od možností spotřebitele. Povinnost tvrdit, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu úvěru ihned, a svá tvrzení doložit, nese v plném rozsahu sám spotřebitel. V tomto směru žalovaný v řízení ničeho netvrdil, natož aby tak prokázal, a proto soud dospěl k závěru, že byl schopen vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky již ke dni 26. 12. 2024, tedy do data, do kterého mu žalobkyně umožnila dluh splatit před zahájením soudního řízení (v souladu s § 573 OZ byla předžalobní výzva ze dne 18. 12. 2024 doručena žalovanému dne 23. 12. 2024 a třídenní poskytnutá lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne 26. 12. 2024).

28. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, dostal se ve smyslu § 1968 OZ do prodlení a částku 16 000 Kč je povinen žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i s úrokem z prodlení, běžícím od dne následujícího její splatnosti, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 749,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 570 Kč ve výši 1 379,70 Kč.

30. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.