5 C 179/2020
č. j. 5 C 179/2020-30
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jarmilou Senešiovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 320,27 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 320,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 320,27 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 662 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul jméno příjmení , advokáta.
Odůvodnění
Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o dlužnou částku za poskytnutou podmíněnou slevu na koncové zařízení. Podáním ze dne datum žalobkyně dále rozšířila žalobu o částku 320,27 Kč s příslušenstvím, kterou požadovala z titulu neuhrazeného vyúčtování za poskytnuté služby. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena Účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo (dále jen„ účastnická smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly také Všeobecné podmínky název právnické osoby (dále jen„ VOP“) a kupní smlouva na koncové zařízení. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala platit za ně vyúčtované ceny. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušila, když přestala platit cenu za služby poskytované žalobkyní, a proto žalobkyně přistoupila k vypovězení účastnické smlouvy. V návaznosti na tuto skutečnost byla žalované vrubopisem číslo splatným dne datum doúčtována poskytnutá podmíněná sleva, kterou žalovaná neuhradila. Žalovaná byla též v prodlení s úhradou vyúčtování číslo splatným dne datum , kdy za službu volání na informační/asistenční služby dlužila žalobkyni celkem 320,27 Kč. S ohledem na tato prodlení s plněním peněžitého dluhu se žalobkyně domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne datum . Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vrácení poskytnuté slevy na koncové zařízení a úhradu ceny za služby třetích stran. Soud má na základě listinných důkazů za zjištěné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a za zvýhodněných podmínek jí také poskytnout ke koupi specifikované koncové zařízení. Žalovaná se pak zavázala za uvedené služby a zařízení žalobkyni zaplatit. Žalovaná porušila svou povinnost, když řádně neuhradila vyúčtování číslo splatné dne datum za využití služby volání na informační/asistenční služby a vyúčtování číslo splatné dne datum , jímž byla žalované doúčtována poskytnutá sleva na koncové zařízení. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem 4 320,27 Kč. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy byla rovněž smlouva kupní, uzavřená v souladu s ust. § 2085 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V účastnické smlouvě se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit za služby poskytnuté ve vztahu k přidělenému telefonnímu číslu. Tyto povinnosti žalovaná porušila, když neplatila řádně a včas vyúčtované ceny, v důsledku čehož byla účastnická smlouva ze strany žalobkyně vypovězena. Žalované proto v souladu se smlouvou vzniklo právo na vrácení poskytnuté podmíněné slevy na koncové zařízení, neboť součástí smluvních ujednání ke kupní smlouvě byla také povinnost žalované vrátit žalobkyni tuto slevu v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy. Služby třetích stran, které si žalovaná na základě smlouvy objednala formou volání na informační/asistenční služby, uhradila těmto třetím stranám v souladu se smluvními ujednáními žalobkyně, a vznikl jí tak nárok na jejich zaplacení ve vyúčtované výši. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pohledávka žalobkyně nevznikla, nebo že již žalovanou částku zaplatila, to však neučinila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a 1x 1000 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč a 1x 300 Kč za čtyři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, návrh na rozšíření žaloby). Právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobci náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téhož žalobce (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.