5 C 179/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 474 273,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 443 936,62 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 920,86 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 30 336,56 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 592,11 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 470 352,32 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 11,99 % ročně z částky 440 015,76 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 77 751,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 474 273,18 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Jednak uvedla, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne 13. 4. 2022 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které mu vedla běžný účet č. , hodnota, . Žalovaný byl na základě smluvního ujednání povinen dodržovat na účtu kladný zůstatek. Žalovaný porušil svůj závazek a dostal se do nepovoleného záporného zůstatku. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila s účinností ke dni 24. 8. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, s účinností ke dni 2. 11. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Podanou žalobou žalobkyně žádá nepovolený záporný zůstatek ve výši 3 920,86 Kč a zákonný úrok z prodlení, jednak v kapitalizované výši 2,30 Kč ke dni 24. 8. 2023 a dále pak ve výši 15 % ročně z částky 3 920,86 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení.

3. Dále uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které mu poskytla úvěr na jeho účet ve výši 450 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve formě 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 453,59 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 11,99 % ročně. Jelikož se žalovaný opakovaně dostal do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 12. 5. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 s účinností ke dni 2. 11. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Podanou žalobou žalobkyně žádá nesplacenou jistinu úvěru ve výši 440 015,76 Kč, smluvní úrok, jednak v kapitalizované výši 30 336,56 Kč ke dni 12. 5. 2023 a dále pak ve výši 11,99 % ročně z částky 440 015,76 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení, jednak v kapitalizované výši 592,11 Kč ke dni 12. 5. 2023 a dále pak ve výši 15 % ročně z částky 470 352,32 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení.

4. Podanou žalobu k výzvě soudu žalobkyně doplnila o tvrzení, že její právní předchůdkyně dříve než s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela, zkoumala jeho úvěruschopnost, a to na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Celkem žalovaný na úvěr zaplatil částku 9 984,24 Kč.

5. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

6. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

7. NÁROK I.

8. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , na kterém byl žalovaný povinen udržovat kladný zůstatek.

9. Z odstoupení od smlouvy ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že v důsledku porušení povinnosti udržovat na běžném účtu č. , č. účtu, kladný zůstatek, právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne 24. 8. 2023 k odstoupení od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu.

10. Z ceníku soud zjistil, že cena výzvy k zaplacení dluhu činí 499 Kč a cena osobního úrazového pojištění činí 149 Kč měsíčně.

11. Z mimořádného výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dluh žalovaného činí celkem 3 920,86 Kč a sestává z poplatků za upomínky ve výši 2 994 Kč (6 upomínek po 499 Kč), poplatků ve výši 894 Kč za úrazové pojištění (6 měsíců po 149 Kč) a částky 32,86 Kč jakožto částečné platby kartou.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/10 ze dne 30. 10. 2023, včetně přílohy č. 1, soud zjistil, že s účinností ke dni 2. 11. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným v celkové výši 3 920,86 Kč postoupena na žalobkyni.

13. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky dne 10. 11. 2023.

14. NÁROK II.

15. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, ve spojení s Akceptací návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 6 453,59 Kč. Úrok byl mezi účastníky sjednán ve výši 11,99 % ročně.

16. Z dopisu ze dne 21. 1. 2024 a z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně adresovala dne 21. 1. 2024 žalobkyni dopis, ve kterém ji informovala o tom, že žalovaný byl z pohledu úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru hodnocen podle výsledků provedených kontrol v databázích a interních výpočtů s tím, že byl shledán úvěruschopným.

17. Z mimořádného výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 13. 4. 2022 byla žalovanému na základě uzavřené smlouvy vyplacena částka 450 000 Kč.

18. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 12. 5. 2023 soud zjistil, že se žalovaný opakovaně dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 12. 5. 2023 ve výši 470 352,32 Kč za okamžitě splatný.

19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/10 ze dne 30. 10. 2023, včetně přílohy č. 1, soud zjistil, že s účinností ke dni 2. 11. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným v celkové výši 470 352,32 Kč postoupena na žalobkyni.

20. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky dne 10. 11. 2023.

21. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě obou dlužných pohledávek i před samotným podáním žaloby.

22. Ze zbylých k důkazu provedených listin soud žádná skutková zjištění nečinil, když ty neobsahovaly žádné skutečnosti mající význam pro posouzení projednávané věci.

23. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

24. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela jednak dne 13. 4. 2022 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které mu zřídila a vedla bankovní účet č. , hodnota, a dále s ním uzavřela téhož dne smlouvu o úvěru, na základě které mu na zřízený účet poukázala úvěr ve výši 450 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek udržovat na bankovním účtu č. , hodnota, kladný zůstatek, když se dostal do nepovoleného debetu ve výši 3 920,86 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne 24. 7. 2023 odstoupila. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil i svůj závazek řádně splácet právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr, když na něm uhradil toliko částku 9 984,24 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 5. 2023 prohlásila zbývající část úvěru ve výši 470 352,32 Kč za okamžitě splatnou. Obě pohledávky byly s účinností ke dni 2. 11. 2023 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Svůj dluh nevyrovnal ani k předžalobní upomínce.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

26. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění s účinností do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 547 OZ, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

29. Podle § 580 odst. 1 OZ, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

35. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

37. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

38. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 4. 2022 uzavřena smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. , hodnota, a dále smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která svojí povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru (§ 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy nedostála své povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy řádně, v rozsahu odpovídajícím tomuto případu, posoudit úvěruschopnost žalovaného, když ani přes výzvu soudu neuvedla jakých příjmů a výdajů žalovaný v rozhodném období dosahoval, natož aby tak prokázala. K samotné úvěruschopnosti žalovaného jen doplnila, že ji zkoumala a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, ale žádné konkrétní údaje soudu nenabídla, tak aby ten byl schopen její postup posoudit.

39. Vzhledem k tomu, že nebylo v řízení prokázáno zákonu o spotřebitelském úvěru odpovídající posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, je třeba na danou smlouvu o úvěru pohlížet dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako na smlouvu neplatnou s tím, že se ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 o. z. Výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě kterého by se neplatnost smlouvy posuzovala pouze jako relativní, by pomíjel jeho účelu a smyslu. Z důvodové zprávy k zákonu o spotřebitelském úvěru jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě (navazující na zákon č. 145/2010 Sb.) ochranu spotřebitele posílit. Za dřívější právní úpravy, kdy jako důsledek nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy, by tomuto záměru zákonodárce posouzení neplatnosti smlouvy napříště, dle nové právní úpravy jako relativní zcela odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo.

40. Na základě výše uvedeného soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně, na kterou pohledávky její právní předchůdkyně přešly (§ 1879 a násl. o. z.) prokázala, že byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 450 000 Kč, a proto byl také žalovaný povinen je vrátit, avšak s ohledem na závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rozsahu 9 984,24 Kč již plnil, rozhodl soud ve výroku pod bodem I. rozsudku o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni zbývající část poskytnutých finančních prostředků ve výši 440 015,76 Kč. Právo na zákonný úrok z prodlení žalobkyni nevzniklo, neboť žalovaný se do prodlení doposud nedostal, když splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021). Co do zbytku tohoto nároku tak soud žalobu zamítl, neboť ji shledal nedůvodnou.

41. Soud žalobě vyhověl co do částky 3 920,86 Kč, která představuje nepovolený debet na běžném účtu žalovaného a to dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, běžícím od 25. 8. 2023, jakožto dne následujícího odstoupení právní předchůdkyní žalobkyně od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 751,09 Kč, přičemž tato částka představuje 87,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 972 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 474 273,18 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, podání ve věcí samé ze dne 17. 7. 2024, účast na jednání u soudu dne 17. 10. 2024) a z částky 5 110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (podání ze dne 29. 4. 2024), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 58 010 Kč ve výši 12 182,10 Kč.

43. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.