5 C 190/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 40 650 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 650 Kč spolu - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 190 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 730 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 730 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 933 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 40 650 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 21. 5. 1991 dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou k bytové jednotce č. hodnota (původně č. hodnota), nacházející se v Anonymizováno. podlaží domu č. p. Anonymizováno, postaveném na pozemku parc. č. Anonymizováno, na adrese adresa, katastrální území adresa. Pro rok 2024 se žalovaná zavázala platit žalobkyni za užívání bytu měsíčně částku 13 730 Kč (nájemné 10 180 Kč, zálohy na služby 3 550 Kč), splatnou vždy do 5. dne následujícího měsíce. Svoji platební povinnost žalovaná porušila, když žalobkyni nezaplatila nájemné a zálohy na služby za období únor 2024 až duben 2024, tedy celkem za 3 měsíce částku 40 650 Kč.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno prvé ústní jednání na den 17. 10. 2024. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí do vlastních rukou dne 19. 8. 2024, tedy více než 10 dnů přede dnem jeho konání. Součástí předvolání bylo rovněž poučení žalované o následcích nedostavení se k tomuto jednání.

4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. K nařízenému jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně soudu prostřednictvím svého právního zástupce navrhla, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř., rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. – rozuměno tam, kde to povaha věci nepřipouští, a také tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

7. Vzhledem k tomu, že byly splněny veškeré zákonné podmínky stanovené § 153b odst. 1 o. s. ř., v předmětné věci hmotné právo nevylučuje uzavření a schválení smíru mezi účastníky ohledně předmětu sporu (§ 99 odst. 1 o. s. ř.), nárok žalobou uplatněný není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou (§ 99 odst. 2 o. s. ř.), nejedná o konstitutivní rozhodnutí a žalovaná je zletilá, vzal soud tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě, aniž by prováděl dokazování, rozhodl ve věci v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Účastníci spolu dne 21. 5. 1991 platně uzavřeli dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou podle § 155 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „ObčZ“), kterou se žalovaná zavázala platit žalobkyni za užívání bytu měsíčně sjednané nájemné a zálohy na služby. Pro rok 2024 bylo sjednáno nájemné v měsíční výši 10 180 Kč a zálohy na služby v měsíční výši 3 550 Kč, celkem tak měly platby činit měsíčně částku 13 730 Kč. Žalovaná neprovedla vůči žalobkyni platby za období únor 2024 až duben 2024, a proto je povinna celkovou dlužnou částka 40 650 Kč žalobkyni zaplatit k podané žalobě. Vedle toho je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 85 ObčZ z jednotlivých dlužných měsíčních plateb i zákonný úrok z prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 933 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 033 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony, a to přípravu ve věci, žalobu a účast při jednání soudu dne 17. 10. 2024, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud nepovažuje právní zastoupení za účelně vynaložený náklad u statutárních měst a jejich městských částí. V případě statutárních měst a jejich městských částí se podle ustálené judikatury presumuje, že jejich personální vybavení je dostatečné k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musely vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. spisová značka, usnesení téhož soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. spisová značka, či ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. spisová značka, popř. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, či ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Ústavní soud sice zároveň zdůraznil význam okolností konkrétního případu a připustil účelnost zastoupení advokátem v případech, kdy se jedná o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, či s mezinárodním prvkem, o takový případ však v dané věci nejde. Vymáhání dlužného nájemného nebo bezdůvodného obohacení a plateb za služby spojené s užíváním bytu naopak patří mezi ustálenou agendu městských částí a daný případ tak nelze podřadit pod uvedenou výjimku.

10. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání do výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při kterém byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na jeho návrh tento rozsudek zruší a nařídí jednání. Takový návrh může žalovaný podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.