5 C 194/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Nikol Salákové a přísedících Petry Nýčové a Martiny Markové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 20 269 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 20 269 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 269 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 1. 8. 2023 zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 19 649 Kč s příslušenstvím jako doplatku osobního příplatku za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, . Uvedl, že je zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a to na pracovní pozici redaktora, přičemž jeho pracovní činnosti zahrnovaly mimo jiné i vykonávání funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Byl zařazen do 11. platové třídy v 9. platovém stupni se základním platem 30 380 Kč s tím, že od počátku pracovního poměru mu náležel osobní příplatek ve výši 7 000 Kč, který byl po skončení zkušební doby zvýšen na částku 14 620 Kč. Na základě ústní dohody s předchozím ředitelem žalované se jednalo o příplatek sloužící k dorovnání mzdy, které žalobce dosahoval v jeho předešlém zaměstnání. Dne , datum, obdržel od náměstka ředitele žalované e-mail se sdělením, že ho ředitel odvolává ke dni , datum, z funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , a následně mu byl platovým výměrem ze dne , datum, snížen osobní příplatek s účinností od , datum, na částku 7 620 Kč. Dle dopisu žalované byl žalobci příplatek snížen v souvislosti s jeho odvoláním z funkce šéfredaktora a s tím spojeným snížením rozsahu plněných pracovních úkolů. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že mu byl osobní příplatek přiznán za to, že je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem, a proto mu ho nebylo možné ponížit z důvodu snížení rozsahu pracovních úkolů. Dále poznamenal, že ke snížení rozsahu jím plněných pracovních úkolů došlo na základě neplatného odvolání z funkce šéfredaktora, neboť je vedoucím zaměstnancem a jako takový měl být případně odvolán statutárním orgánem žalované.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla jednak, že žalobce byl vždy toliko řadovým, nikoliv vedoucím zaměstnancem, a to ani v době kdy zastával pozici šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Dále uvedla, že žalobci byl přiznán osobní příplatek ve výši 14 620 Kč z důvodu, že plnil větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci žalované. Vzhledem k tomu, že byl následně odvolán z pozice šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, a tímto krokem u něj došlo ke zmenšení rozsahu jeho pracovních úkolů, byl mu v souvislostí s tím ponížen i osobní příplatek na částku 7 620 Kč. Skutečnost, že by žalovaná považovala žalobce za vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka, nikdy neproklamovala.

3. Soud dne 26. 10. 2023 ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 5 C 194/2023-43, kterým podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Shledal, že nárok žalobce na osobní příplatek ve výši 14 620 Kč zůstal zachován, neboť žalovaná, která žalobci přiznala osobní příplatek za účelem dorovnání mzdy, které dosahoval v předchozím zaměstnání, nemohla žalobci následně osobní příplatek platně snížit z důvodu úbytku rozsahu jím plněných pracovních úkolů. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem č. j. 30 Co 53/2024-70, ze dne 5. 3. 2024, žalobu zamítl co do části příslušenství, když soudu prvního stupně vytkl, že nerozlišil pojmy výplatní termín a splatnost platu, a současně rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že ve znění připuštěné změny žaloby uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20 269 Kč s příslušenstvím v rozsahu, ve kterém bylo uplatněno řádně. Ve shodě se soudem prvního stupně seznal, že byl osobní příplatek žalobci přiznán za účelem dorovnání mzdy, které dosahoval v předchozím zaměstnání. Dovodil, že z pohledu zákona se jedná o přiznání osobního příplatku z důvodu, že je zaměstnanec vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem, a proto nemohl být žalobci následně osobní příplatek snížen z důvodu jeho odvolání z funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , a s tím spojeného úbytku rozsahu jím plněných pracovních úkolů. Uzavřel, že ke snížení osobního příplatku lze přistoupit pouze v důsledku změny podmínek, za kterých došlo k jeho přiznání.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 21 Cdo 2605/2024-114, ze dne 25. 2. 2025, shledal přípustné a opodstatněné, pročež rozsudek odvolacího soudu (vyjma zamítavého výroku) a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Konstatoval, že předpokladem pro poskytování osobního příplatku je, že zaměstnanec dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo že plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, popřípadě že současně splňuje obě tyto podmínky. Přiznat osobní příplatek z důvodu dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků nelze z povahy věci již při vzniku pracovního poměru, neboť musí být splněno hledisko dlouhodobosti. Oproti tomu osobní příplatek z důvodu plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci lze přiznat již při vzniku pracovního poměru, neboť hned od počátku pracovního poměru může zaměstnanec plnit větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Skutečnost, že je zaměstnanec vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem toliko představuje možnost poskytovat takovému zaměstnanci osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazen, nicméně i tak musí současně splňovat buď podmínku dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků nebo plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Ve vztahu k projednávané věci pak Nejvyšší soud uzavřel, že žalobci mohl být žalovanou přiznán osobní příplatek při vzniku pracovního poměru jen z důvodu plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, že tento příplatek mu mohl být po zhodnocení výsledků jeho práce zvýšen z důvodu dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků a že žalovaná byla, pokud se následně zmenšil rozsahu jeho pracovních úkolů, oprávněna osobní příplatek žalobci snížit, a to bez ohledu na skutečnost, zda žalobce byl vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem. Další řízení soud prvního stupně vedl v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu.

5. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že žalobce je (byl) zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a to na pracovní pozici redaktora. Platovým výměrem ze dne , datum, byl žalobci stanoven osobní příplatek ve výši 7 000 Kč, platovým výměrem ze dne , datum, byl žalobci zvýšen osobní příplatek na částku 14 620 Kč a platovým výměrem ze dne , datum, byl žalobci s účinností od , datum, snížen osobní příplatek na částku 7 620 Kč.

6. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z Platového výměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl při vzniku pracovního poměru zařazen do 11. platové třídy v 9. platovém stupni se základním platem 30 380 Kč a současně mu byl přiznán osobní příplatek ve výši 7 000 Kč s tím, že důvod přiznání osobního příplatku nebyl uveden.

8. Z Pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že pracovní poměr mezi účastníky byl sjednán na dobu neurčitou s nástupem do práce dne , datum, a s tříměsíční zkušební dobou, přičemž druhem vykonávané práce byl sjednán redaktor.

9. Z Popisu pracovních činností ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce jako redaktor měl od počátku pracovního poměru v pracovních činnostech zařazeno (i.) vykonávat činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , (ii.) produkčně zajišťovat obsah a přípravu časopisu, jakožto i zajišťovat komunikaci s přispěvateli, (iii.) redigovat odborné texty, (iv.) dodržovat termíny pro přípravu časopisu i neperiodických publikací, (v.) spolupracovat při přípravě časopisu a neperiodických publikací s oddělením publikací, (vi.) provádět doplňkovou rešerší činnost pro potřeby časopisu, případě oddělení publikací a nových medií, (vii.) spolupracovat s oddělením knihovny, výstav a konferenci a odborem výzkumu a vzdělávání, (viii.) uskutečňovat odbornou supervizi vydávaných publikací, (ix.) pracovat na výzkumných projektech a (x.) vykonávat další práce zadané vedoucím oddělení a ředitelem odboru v rámci obsahu uzavřené pracovní smlouvy.

10. Z Platového výměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci byl po skončení zkušební doby při nezměněném základním platu zvýšen osobní příplatek na částku 14 620 Kč s tím, že důvod zvýšení osobního příplatku nebyl uveden.

11. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci byl za měsíc , Anonymizováno, vyplacen osobní příplatek ve výši 14 620 Kč. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci byl za měsíc , Anonymizováno, vyplacen osobní příplatek ve výši 14 620 Kč. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci byl za měsíc , Anonymizováno, vyplacen osobní příplatek ve výši 14 620 Kč.

12. Z Odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že ředitel žalované odvolal žalobce ke dni , datum, z redakční rady revue , Anonymizováno, .

13. Z Listiny s textem (nedatované) soud zjistil, že žalobci byl adresován dopis obsahující sdělení, že v důsledku jeho hrubě nekonstruktivního jednání a úmyslného nedostavení se na jednání o časopisu , Anonymizováno, , rozhodl ředitel žalované o nezařazení žalobce do nově jmenované redakční rady revue , Anonymizováno, a současně ho odvolal ke dni , datum, z pozice šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, .

14. Ze Stížnosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce zaslal Radě žalované dopis, ve kterém upozornil na jednání ředitele při odvolání žalobce z funkce šéfredaktora a rozvedl přesvědčení, že jako šéfredaktor nebyl do redakční rady jmenován, a proto z ní nemohl být ani odvolán.

15. Z Vytýkacího dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci bylo vytýkáno, že v , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, a v rozhovoru pro , Anonymizováno, se negativně vyjadřoval o žalované, šířil o ní nepravdivé informace a tím poškodil vztah zaměstnance a zaměstnavatele, dobrou pověst žalované a způsobil jí morální újmu, která je způsobilá zapříčinit i finanční ztráty a vyvolat debatu o účelu existence žalované.

16. Ze Zápisu z porady vedení žalované s žalobcem ze dne , datum, (korekce data účastníky na ústním jednání) soud zjistil, že během porady se řešilo odvolání žalobce z redakční rady, kdy byl žalobci předán nový popis jeho pracovních činností a současně byl informován, že s tímto je spojen i nový platový výměr, neboť došlo ke snížení rozsahu jeho pracovních úkolů. Dále soud zjistil, že žalobci byl rovněž předán vytýkací dopis a k dotazu, proč byl odvolán z funkce šéfredaktora, bylo žalobci sděleno, že k odvolání může dojít i bez udání důvodů.

17. Z Popisu pracovních činností, který žalobce dne , datum, odmítl převzít soud zjistil, že žalobce nadále jako redaktor měl nově v pracovních činnostech zařazeno (i.) redigovat odborné texty neperiodických publikací, (ii.) dodržovat termíny pro přípravu neperiodických publikací, (iii.) spolupracovat při přípravě neperiodických publikací s dalšími zaměstnanci edičního oddělení, (iv.) provádět doplňkovou rešerší činnost pro potřeby oddělení, (v.) spolupracovat s oddělením knihovny, výstav a konferenci a odborem výzkumu a vzdělávání, (vi.) uskutečňovat odbornou a jazykovou supervizi vydávaných publikací, (vii.) pracovat na výzkumných projektech a (x.) vykonávat další práce zadané vedoucím oddělení a ředitelem odboru v rámci obsahu uzavřené pracovní smlouvy.

18. Z Platového výměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci, zařazenému v té době do 11. platové třídy v 10. platovém stupni se základním platem 34 620 Kč, byl s účinností od , datum, snížen osobní příplatek na částku 7 620 Kč s tím, že důvod snížení osobního příplatku nebyl uveden.

19. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci byl za měsíc , Anonymizováno, vyplacen osobní příplatek ve výši 7 620 Kč.

20. Z Předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k doplacení dlužného příplatku před podáním žaloby.

21. Z Vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná připustila toliko nárok žalobce na doplatek osobního příplatku za první tři dny měsíce dubna 2023, neboť byl žalobce s novým platovým výměrem seznámen až dne , datum, , nicméně ve zbytku nárok žalobce uspokojit odmítla a doplnila, že rozhodnutí o změně jeho osobního příplatku bylo přijato v důsledku snížení rozsahu jím plněných úkolů.

22. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci bylo za měsíc , Anonymizováno, vyplaceno na osobním příplatku celkem 8 351 Kč, z toho 7 620 Kč jako osobní příplatek za měsíc , Anonymizováno, a zbylá část jako doplatek osobního příplatku za měsíc , Anonymizováno, .

23. Z Výplatní pásky za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobci byl za měsíc , Anonymizováno, vyplacen osobní příplatek ve výši 7 620 Kč.

24. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že od , Anonymizováno, působí u žalované jako ředitelka odboru produkce, přičemž je podřízená prvnímu náměstkovi ředitele a řediteli žalované. Ve struktuře žalované pod její odbor spadá oddělení ediční, ve kterém pracoval i žalobce, a to jako řadový zaměstnanec, odborný redaktor, původně vykonávající i činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Jeho přímým nadřízeným byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Šéfredaktor časopisu , Anonymizováno, není vedoucí pozice. Podstatou této pracovní činnosti je koordinovat přípravu časopisu a komunikovat s autory a redakční radou. Po změně koncepce vedení žalované byla funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, žalobci odebrána. Žalovaná chtěla změnit obsah časopisu s cílem zvýšit o něj zájem. Za činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, pobíral žalobce osobní příplatek, který mu byl v důsledku odebrání této činnosti a s tím spojeným úbytkem rozsahu jeho pracovních úkolů snížen. Vzhledem k tomu, že žalobce nadále vykonával jen odbornou redakci, bylo snížení osobního příplatku vedeno snahou o srovnatelnost s ostatními redaktory.

25. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že od , Anonymizováno, zastává u žalované pozici prvního náměstka ředitele žalované, jehož je statutárním zástupcem. Žalobce byl řadovým zaměstnancem žalované se sjednaným druhem práce redaktor. Působil v edičním oddělení, zařazeném pod odbor produkce a vedle odborné redakce dříve vykonával i činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Jako šéfredaktor časopisu měl žalobce široký rozsah úkolů, od zajišťování obsahu časopisu až po komunikaci s autory. Šéfredaktor časopisu nemá podřízené zaměstnance a neukládá žádné úkoly, ty přiděluje vedoucí edičního oddělení. Poté, co byla žalobci funkce šéfredaktora časopisu odebrána, vykonával pouze odbornou redakci přidělených textů. Rozhodnutí o personální změně na pozici šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, přijal ředitel žalované se záměrem změnit koncepci časopisu, aby více prezentoval žalovanou a nepůsobil jako nezávislý titul. Za činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, byl žalobci hned při vzniku pracovního poměru přiznán osobní příplatek, který byl ještě zvýšen po zkušební době a následně, v souvislosti s ukončením činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, a s tím spojeným zmenšením rozsahu jeho pracovních úkolů, mu byl osobní příplatek snížen tak, aby odpovídal osobnímu příplatku ostatních redaktorů.

26. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, soud vzal za věrohodné, korespondující s listinnými důkazy i navzájem mezi sebou. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí (platové výměry dalších zaměstnanců žalované). Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost (výslech bývalého ředitele žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , účastnický výslech žalobce, výslech nadřízeného žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, ).

27. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

28. Žalobce je (byl) zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , se sjednaným nástupem do práce dne , datum, a druhem práce redaktor. V souladu s popisem pracovních činností žalobce od vzniku pracovního poměru vedle redakce neperiodických publikací vykonával i činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , za což mu byl již při vzniku pracovního poměru přiznán osobní příplatek ve výši 7 000 Kč. Po uplynutí zkušební doby byl žalobci osobní příplatek navýšen na částku 14 620 Kč. Ke dni , datum, byl žalobce odvolán z funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , čímž došlo ke zmenšení rozsahu jeho pracovních úkolů, když nadále vykonával jen redakci neperiodických publikací. Z důvodu zmenšení rozsahu pracovních úkolů žalobce v důsledku ukončení činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , přistoupila žalovaná s účinností od , datum, ke snížení jeho osobního příplatku na částku 7 620 Kč. Přímým nadřízeným žalobce byl vedoucí edičního oddělení, v té době , tituly před jménem, , jméno FO, a nad ním strukturálně jako vedoucí odboru produkce , tituly před jménem, , právnická osoba, . Činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, žalobce nevykonával jako vedoucí zaměstnanec, ale jako řadový zaměstnanec v rámci sjednaného druhu práce redaktora. Neměl žádné podřízené zaměstnance a podstatou jeho činnosti bylo zajišťovat obsah časopis a komunikovat s autory a redakční radou.

29. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

30. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZPr“) plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

31. Podle § 131 odst. 1 ZPr zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

32. Podle § 131 odst. 2 ZPr zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

33. Podle § 136 odst. 2 ZPr v platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

34. Podle § 36 ZPr, pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

35. Podle § 33 odst. 3 ZPr, jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v , právnická osoba, .

36. Podle § 33 odst. 4 ZPr, jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu; nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího a) organizační složky státu vedoucí nadřízené organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu, e) příspěvkové organizace zřizovatel, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v , právnická osoba, policejní prezident.

37. Podle § 73 ZPr, v případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát (odst. 1). Jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33 odst. 3 nebo fyzická osoba, může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z vedoucího pracovního místa podle odstavce 3, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát (odst. 2). Vedoucími pracovními místy podle odstavce 2 jsou pouze místa v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba nebo zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba (odst. 3 písm. a), v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba nebo zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec (odst. 3 písm. b). Odvolání vedoucího zaměstnance podle odstavce 2 může provádět u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, její statutární orgán a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, tento zaměstnavatel (odst. 4).

38. Podle § 73a ZPr, odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější (odst. 1). Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny (odst. 2). Byl-li pracovní poměr vedoucího zaměstnance jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou, neskončí-li jeho pracovní poměr dříve, skončí uplynutím doby (§ 48 odst. 2), (odst. 3).

39. Soud se zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady vyplývající ze zákona k žalovanou realizovanému částečnému odnětí osobního příplatku žalobci, a to ve světle závazného právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozsudku č. j. 21 Cdo 2605/2024-114, ze dne 25. 2. 2025.

40. Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, ze které se v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jeho přiznání stává v přiznané výši nároková složka platu zaměstnance. Zaměstnavatel má od té doby povinnost ho zaměstnanci poskytovat a v případě porušení této povinnosti má zaměstnanec právo domáhat se jeho zaplacení soudní cestou. Přiznaný osobní příplatek lze snížit, případně zcela odejmout, jen tehdy, došlo-li ke změně předpokladů a podmínek, za nichž byl přiznán a tato změna současně odůvodňuje jeho poskytování v menším rozsahu nebo jeho odnětí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1752/2013). Platně, v souladu s § 131 ZPr ve spojení s § 122 odst. 1 věty druhé ZPr, lze přistoupit ke snížení nebo odejmutí osobního příplatku jen pokud pominuly důvody, které byly stanoveny pro jeho poskytování. Jak vyplývá z § 131 odst. 1 ZPr a vysvětlujícího stanoviska Nejvyššího soudu v rozsudku č. j. 21 Cdo 2605/2024-114, ze dne 25. 2. 2025, osobní příplatek lze přiznat těm zaměstnancům, kteří buď dlouhodobě dosahují výjimečných pracovních výsledků (hledisko ex post) nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci (hledisko ex ante), popřípadě že současně splňují obě tyto podmínky. Z uvedeného je tak zřejmé, že osobní příplatek z důvodu plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci lze přiznat již při vzniku pracovního poměru, neboť hned od počátku pracovního poměru může zaměstnanec plnit větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci.

41. V řízení bylo prokázáno, že žalobce již od počátku pracovního poměru plnil větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, když nad rámec redakce neperiodických publikací vykonával i činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Tuto skutečnost platně podle § 131 odst. 1 ZPr (jako jedinou možnou) reflektoval osobní příplatek, který byl žalobci již při vzniku pracovního poměru přiznán ve výši 7 000 Kč. Později, po uplynutí zkušební doby, navýšen na 14 620 Kč. Dne , datum, byl žalobce odvolán z funkce šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, a návazně byl žalobci vystaven i nový popis pracovních činností, prostý činnosti šéfredaktora časopisu, který dne , datum, odmítl převzít. Tímto krokem došlo ke zmenšení rozsahu pracovních úkolů žalobce, když nadále vykonával jen redakci neperiodických publikací. Z důvodu zmenšení rozsahu pracovních úkolů žalobce v důsledku ukončení činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , přistoupila žalovaná s účinností od , datum, ke snížení jeho osobního příplatku na částku 7 620 Kč. V této souvislosti soud přijal závěr, že pracovní poměr mezi účastníky nevznikl jmenováním žalobce vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 33 odst. 3 a 4 ZPr, ale dnem , datum, , který byl s žalobcem jako řadovým zaměstnancem, redaktorem, sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Činnost šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, představovala na základě popisu pracovních činností jednu z jeho pracovních činností, kterou vykonával jako redaktor. Neměl žádné podřízené zaměstnance a podstatou jeho činnosti bylo zajišťovat obsah časopis a komunikovat s autory a redakční radou. Oproti tomu jeho přímým nadřízeným byl vedoucí edičního oddělení, v té době , tituly před jménem, , jméno FO, , který přiděloval jemu podřízeným zaměstnancům, včetně žalobce, pracovní úkoly a nad ním strukturálně jako vedoucí odboru produkce stála , tituly před jménem, , jméno FO, . Za této situace se v případě odvolání žalobce z pozice šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, neuplatní postup podle § 73 a § 73a ZPr a jednání žalované bylo toliko rozhodnutí o tom, že nadále nebude přidělovat žalobci práci vztahující se k činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, . Zaměstnavatel je oprávněn pracovní činnosti zaměstnanců v rámci sjednaného druhu práce měnit (snižovat, doplňovat) podle svých potřeb a žalovaná tak byla oprávněna snížit rozsah pracovních úkolů žalobce formou odebrání činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, i za situace, kdy s tím žalobce nesouhlasil, tedy přijmout v této souvislosti jednostranné opatření. Vzhledem k tomu, že byl žalobci osobní příplatek snížen v důsledku ukončení činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, a s tím spojeného zmenšení rozsahu jeho pracovních úkolů o 7 000 Kč, tedy o stejnou částku, která mu byla na osobním příplatku přiznána již při vzniku pracovního poměru a to právě za vykonávání činnosti šéfredaktora časopisu , Anonymizováno, , pak žalovaná přistoupila ke snížení osobního příplatku žalobci po právu v souladu s § 131 ZPr ve spojení s § 122 odst. 1 věty druhé ZPr.

42. Závěr o tom, že žalovaná přistoupila ke snížení osobního příplatku žalobce zcela oprávněně, vedl soud v dalším řízení k tomu, že podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 700 Kč. Tyto náklady byly uplatněny v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, přičemž v projednávané věci se jedná o celkem devět úkonů (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , odvolání ze dne , datum, , účast na odvolacím jednání dne , datum, , dovolání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , podání ve věci ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ).

44. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.