5 C 21/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 129 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 129 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 129 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 346 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 129 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný byl v období od 21. 8. 2020 do 16. 3. 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a následně v období od 11. 1. 2023 do 22. 2. 2023 u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . V důsledku ukončení prvního z nadepsaných zaměstnání byl žalovaný ze systému zdravotního pojištění na území České republiky v období od 17. 3. 2022 do 10. 1. 2023 odhlášen. Žalovaný čerpal v období od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022 na území Bulharské republiky zdravotní služby za použití formálně platného průkazu zdravotního pojištění na účet žalobkyně, ačkoliv v předmětném období nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období tak zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal zdravotní služby v celkové výši 36 129 Kč. Žalovaným čerpané zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , čímž jí vznikla škoda ve výši žalované částky. Žalovaný celkový dluh ve výši 36 129 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní o zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je bulharské státní příslušnosti, v České republice má však evidovaný pobyt občana EU. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se právní vztah účastníků řídí. V projednávané věci se jedná o mimosmluvní závazkový vztah. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je tak dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Při určení rozhodného práva je třeba vycházet z čl. 10 odst. 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého se právní vztah řídí právem země, kde škoda vznikla, v daném případě tedy českým právem.

4. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).

5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

6. Z výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – průběh pojištění, výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – stav pojištěnce a výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – přehled zaměstnání soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně pojištěn v období od 21. 8. 2020 do 16. 3. 2022 a následně v období od 11. 1. 2023 do 22. 2. 2023.

7. Z dokumentu Individuální výkazy – přehled ze dne 25. 3. 2025 a z dokumentu Individuální výkazy – podrobný přehled ze dne 25. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný čerpal zdravotní služby v Bulharsku v období od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022 v hodnotě 36 129 Kč. Totéž prokazuje i formulář S080 ze dne 25. 3. 2025, ze kterého vyplývá, že žalovaný využíval zdravotní služby na území Bulharské republiky v období od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022.

8. Z výstřižku výkazu v evidenci , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný při čerpání zdravotních služeb na území Bulharské republiky v období od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022 předložil evropský průkaz pojištěnce vydaný žalobkyní, s platností do 30. 9. 2022.

9. Z žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 10. 5. 2023 (formulář S040) a odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 12. 5. 2023 (formulář S041) soud zjistil, že na žádost o sdělení dob pojištění žalovaného dotázaná zahraniční instituce sdělila, že žalovaný nezískal žádné doby pojištění.

10. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 18. 5. 2023 (formulář N080E) soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 46 329,42 Kč za zdravotní služby čerpané 2 údajnými pojištěnci žalobkyně v Bulharsku.

11. Z potvrzení o provedení platby ze dne 9. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 1 137 066,28 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky (zdravotní služby).

12. Z I. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 21. 5. 2024 včetně doručenky a II. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 17. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě částky 36 129 Kč, a to pokaždé ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy. Součástí výzev byla i faktura č. , hodnota, znějící na žalovanou částku se stanovenou splatností dne 14. 6. 2024. Z žádosti o oznámení ze dne 15. 8. 2024 (formulář R015) soud zjistil, že žalobkyně požádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení výzvy k úhradě poskytnutých zdravotních služeb.

13. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl důvod pochybovat. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by v období od 17. 3. 2022 do 10. 1. 2023 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, nebo že by pohledávku žalobkyně již, byť z části zaplatil. Další listinné důkazy soud neprováděl, neboť měl z nadepsaných listinných důkazů skutkový stav za dostatečně prokázaný.

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

15. Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období od 21. 8. 2020 do 16. 3. 2022 a dále v období od 11. 1. 2023 do 22. 2. 2023. V období od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Bulharska, a to na základě předložení formálně platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy , právnická osoba, uhradila žalobkyně za péči čerpanou žalovaným na území Bulharska celkem částku 36 129 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, na částku 36 129 Kč splatnou dne 14. 6. 2024, která byla žalovanému zaslána společně s výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Dle § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nástupu do zaměstnání.

18. Dle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání.

19. Dle § 12 písm. j) bodu 1. zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).

20. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Dle článku 2 rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodnutí č. S9 ze dne 20. 6. 2013, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004, žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku (odst. 1). Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu (odst. 2).

22. Dle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Žalovaný jakožto osoba bez trvalého pobytu na území České republiky byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice po dobu trvání jeho zaměstnaneckého poměru od 21. 8. 2020 do 16. 3. 2022 a dále od 11. 1. 2023 do 22. 2. 2023 ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) ve spojení s § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný měl v návaznosti na zánik účasti na veřejném zdravotním pojištění ve lhůtě 8 dnů stanovené v § 12 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil. Žalovaný neoprávněně předložil průkaz pojištěnce zdravotnickému zařízení v Bulharsku za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalovanému zdravotní péče poskytována, tedy od 26. 5. 2022 do 1. 6. 2022, nebyl zdravotně pojištěn ani na území Bulharské republiky. Tím, že žalovaný předložil průkaz zdravotního pojištění vydaný v cizím státě, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdravotnickým zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalobkyni než náklady vynaložené bulharským zdravotnickým zařízením na zdravotní služby poskytnuté žalovanému uhradit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla dle § 2910 OZ škoda ve výši žalované částky.

26. Splatnost dlužné částky nastala v souladu s § 1958 odst. 2 OZ dne 14. 6. 2024, a to dle data uvedeného ve faktuře, která byla žalovanému ve smyslu § 573 OZ doručena patnáctým pracovním dnem po jejím odeslání, tedy dne 14. 6. 2024 (při podání zásilky dne 24. 5. 2024) a žalovaný se tak dostal dle § 1968 OZ do prodlení s placením žalovaného závazku dne 15. 6. 2024 a vedle samotné částky 36 129 Kč je povinen žalobkyni zaplatit z dlužné částky v souladu s § 1970 OZ i úrok z prodlení ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 346 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 446 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za analogického použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dle které nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby, tj. ve výši 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, žaloba) (k analogickému užití vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).

28. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.