5 C 217/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: -) částku 6 085 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 785 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, -) částku 5 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 070 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, -) částku 5 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 070 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, -) částku 6 085 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 785 Kč od 23. 3. 2022 do zaplacení, -) částku 6 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 980 Kč od 8. 5. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 620 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 190 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměl žalovaný v období od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020, od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020, od 15. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byl v daných obdobích veden jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byl žalovaný povinen uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaný byl k úhradě příspěvků žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzýván. Vedle neuhrazených příspěvků v celkové výši 27 690 Kč uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky pětkrát ve výši 300 Kč. Žalovaný na svém dluhu neuhradil ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je s platností od 9. 1. 2020 doposud vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka].

6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2020 včetně informací o doručení bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 6 085 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 1. 2021 včetně doručenky a informací o doručení a z II. Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z Předžalobní upomínky ze dne 14. 9. 2022 včetně výtisku ze sledování zásilky na stránkách České pošty bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby.

7. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 070 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z Předžalobní upomínky ze dne 12. 12. 2022 včetně výtisku ze sledování zásilky na stránkách České pošty bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby.

8. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 11. 2021 včetně informací o doručení bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 200 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z dopisu ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o chybně uvedeném datu a tedy i výši příspěvku ve výzvě ze dne 15. 11. 2021 a o tom, že období nepojištění mělo být správně uvedeno v délce 78 dní a výše poplatku 5 070 Kč. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z Předžalobní upomínky ze dne 12. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby.

9. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 1. 2022 včetně informací o zásilce bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 785 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z Předžalobní upomínky ze dne 12. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby.

10. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 3. 2022 včetně informací o zásilce bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 980 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Předžalobní upomínky ze dne 12. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván před samotným podáním žaloby.

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], ač evidováno jako provozované, nemělo za období od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020, od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020, od 15. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 uhrazené povinné ručení. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byl v těchto obdobích dle registru vozidel žalovaný. Příspěvky do garančního fondu žalobkyně ve výši -) 5 785 Kč za období od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020, -) 5 070 Kč za období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020, -) 5 070 Kč za období od 15. 11. 2020 do 31. 1. 2021, -) 5 785 Kč za období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a -) 5 980 Kč za období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 žalovaný, ač vyzýván, neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

15. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

16. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč.

17. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

20. Žalovaný byl podle registru silničních vozidel vlastníkem/provozovatelem vozidla s [registrační značka], a proto byl také povinen stran něj hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaný tuto povinnost za výše uvedená období nesplnil, ač bylo vozidlo v dané době evidováno jako provozované, založil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu ve výši vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně přitom k určení jeho osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

21. Žalobkyni vedle práva na zaplacení příspěvku, vzniklo dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. i právo požadovat po žalovaném rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč (za každou dílčí pohledávku) a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému k úhradě příspěvku ve Výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 620 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 168 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 190 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

23. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.