5 C 220/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem 8. března 21, PSČ obec o zaplacení 153 624,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 153 624,75 Kč spolu: -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 287 Kč od 23. 10. 2020 do 29. 4. 2021, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 544 Kč od 30. 4. 2021 do 23. 6. 2021, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 544 Kč od 24. 6. 2021 do 29. 3. 2022, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 880 Kč od 14. 11. 2020 do 29. 3. 2022, -) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 424 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 112 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 128 Kč od 11. 7. 2020 do 29. 11. 2021, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 573 Kč od 15. 8. 2020 do 10. 2. 2022, -) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 573 Kč od 11. 2. 2022 do 29. 3. 2022, -) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 773 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 509 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 79 326,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 153 624,75 Kč spolu s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávek. Dle žalobních tvrzení spolu žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako odběratel dne 31. 10. 2019 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. CEPSI [číslo] Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] a žalovaná se oproti tomu zavázala za tyto dodávky včetně souvisejících služeb platit žalobkyni sjednanou cenu. Žalovaná svým platebním povinnostem nedostála, když se dostala do prodlení s úhradou částek vyúčtovaných níže uvedenými tiskovými doklady: -) Faktura [číslo] znějící na částku 19 287 Kč, splatnou dne 22. 10. 2020 (období odběru od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2020, dlužná jistina 0 Kč) žalovaná dne 29. 4. 2021 uhradila 2 743 Kč, žalovaná dne 23. 6. 2021 uhradila 5 000 Kč, žalovaná dne 29. 3. 2022 uhradila 11 544 Kč, -) Faktura [číslo] znějící na částku 18 880 Kč, splatnou dne 13. 11. 2020 (období odběru od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020, dlužná jistina 16 424 Kč) žalovaná dne 29. 3. 2022 uhradila 2 456 Kč, -) Faktura [číslo] znějící na částku 78 112 Kč, splatnou dne 7. 1. 2021 (období odběru od 27. 11. 2019 do 20. 11. 2020, dlužná jistina 78 112 Kč) -) Faktura [číslo] znějící na částku 15 128 Kč, splatnou dne 10. 7. 2020 (období odběru od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020, dlužná jistina 0 Kč) žalovaná dne 29. 11. 2021 uhradila 15 128 Kč, -) Faktura [číslo] znějící na částku 17 573 Kč, splatnou dne 14. 8. 2020 (období odběru od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020, dlužná jistina 9 773 Kč) žalovaná dne 10. 2. 2022 uhradila 2 000 Kč, žalovaná dne 29. 3. 2022 uhradila 5 800 Kč, -) Faktura [číslo] znějící na částku 18 509 Kč, splatnou dne 4. 9. 2020 (období odběru od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, dlužná jistina 18 509 Kč) Žalobkyni v důsledku prodlení žalované s platbami za spotřebu elektřiny vznikl dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny také nárok na smluvní pokutu vyčíslenou ke dni podání žaloby na částku 29 297,88 Kč, a dále ji vznikla za žalovanou pohledávka ve výši 1 508,87 Kč, představující smluvní pokutu za přerušení a opětovné obnovení dodávek elektřiny, kterou žalovaná neuhradila, ač jí byla vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne 26. 8. 2020.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla, že činí spornou výši odběru elektřiny vyúčtovanou fakturami, kterými žalobkyně žalobní nárok dokládá, a to v plném rozsahu, neboť je přesvědčena, že neodpovídá reálné výši odběru elektřiny, a tedy ani její vyúčtovaná cena neodpovídá skutečné spotřebě žalované. Žalobkyně nijak neprokazuje doručení označených faktur žalované ani jí tvrzené množství dodané elektřiny. Faktury jsou jednostranně vyhotovené doklady žalobkyní a obsahují tak výlučně žalobní tvrzení, nikoliv důkaz žalobního nároku. Pokud žalobkyně určila množství odebrané elektřiny odhadem, pak je povinna prokázat reálně odebrané množství elektřiny ve srovnatelném období. Za srovnatelné období však nelze považovat období během trvání pandemie covid-19, na které fakturace dopadá a kdy také byla provozovna žalované uzavřena. Faktury, na které se žalobkyně odvolává, nelze považovat za řádná vyúčtování dle vyhlášky č. 70/2016 Sb. a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, a proto žalované de facto dosud ani nevzniklo oprávnění vyúčtování reklamovat. Co se uplatněných smluvních pokut týče, shledala žalovaná v tomto rozsahu žalobní tvrzení za zcela nedostatečná a neurčitá.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 10. 2019 č. CEPSI [číslo] soud zjistil, že účastníci spolu dne 31. 10. 2019 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterými se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] a žalovaná se oproti tomu zavázala za tyto dodávky včetně souvisejících služeb platit žalobkyni sjednanou cenu. Způsob odesílání faktur a předpisů záloh byl sjednán elektronicky na e-mail žalované. Podpisem smlouvy vyjádřila žalovaná také souhlas s obsahem Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny.

5. Z čl.

4. Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny [číslo] soud zjistil, že každé ze smluvních stran je dána možnost reklamovat u druhé strany zjištěné chyby nebo omyly při vyúčtování plateb podle uzavřené smlouvy, a to do 30 dnů od splatnosti faktury nebo od zjištění skutečností, jichž se reklamace týká. Dále soud zjistil, že uplatněná reklamace nemá odkladný účinek na splatnost vyúčtovaných plateb.

6. Z čl.

5. Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny [číslo] soud zjistil, že dostane-li se odběratel do prodlení s placením jakékoliv částky ze smlouvy vycházející, vzniká mu povinnost uhradit dodavateli také smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to za každý, i jen započatý den prodlení.

7. Z čl.

5. Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny [číslo] soud zjistil, že smluvní pokuty či úroky z prodlení nijak nevylučující také nárok dodavatele na náhradu újmy, kterou představují i nároky uplatněné v souvislosti s uzavřenou smlouvou vůči dodavateli ze strany provozovatele distribuční soustavy.

8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 19 287 Kč, splatnou dne 22. 10. 2020, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 31. 8. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

9. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 18 880 Kč, splatnou dne 13. 11. 2020, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 30. 9. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

10. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 78 112 Kč, splatnou dne 7. 1. 2021, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 20. 11. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

11. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 15 128 Kč, splatnou dne 10. 7. 2020, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 31. 5. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

12. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 17 573 Kč, splatnou dne 14. 8. 2020, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 30. 6. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

13. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala žalované k úhradě částku 18 509 Kč, splatnou dne 4. 9. 2020, a to za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] 31. 7. 2020. Faktura obsahovala údaje o naměřených hodnotách spotřeby převzaté z měřidla konkrétního výrobního čísla.

14. Z faktury [číslo] ve spojení s fakturou [číslo] vystavenou žalobkyni provozovatelem distribuční soustavy soud zjistil, že žalobkyně tímto daňovým dokladem přeúčtovala žalované k úhradě částku 1 508,87 Kč, splatnou dne 26. 8. 2020, představující náhradu za přerušení a opětovné obnovení dodávek elektřiny, kterou za ní uhradila provozovateli distribuční soustavy.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vycházející ze všech právě uvedených faktur vyzvána i před samotným podáním žaloby.

16. Z historie komunikace případu ve spojení se-mailem ze dne 18. 12. 2020 a výstřižky ze systému soud zjistil, že žalobkyně jednotlivá vyúčtování zasílala žalované jak poštou, tak elektronicky na nastavené e-mailové adresy: [email] (1. 9. 2017 - 24. 9. 2020), [email] (1. 9. 2017 - 24. 9. 2020) a [email] (4. 9. 2020 -). Přičemž na e-mailovou adresu posledně uvedenou žalovaná výslovně požádala zaslat přehled veškerých neuhrazených vyúčtování.

17. Ze sdělení provozovatele distribuční soustavy, společnosti [právnická osoba] ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že výše spotřeby elektřiny evidovaná provozovatelem distribuční soustavy plně odpovídá údajům obsaženým v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně.

18. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat, když ty si vzájemně neodporují a naopak dohromady vytvářejí propojený celek událostí. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Další důkazní návrhy účastníků soud pro nadbytečnost zamítl, neboť by skutečnosti z nich zjištěné nemohly nijak ovlivnit soudem zjištěný skutkový stav z důkazů již provedených.

19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

20. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla dne 31. 10. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V souladu se smlouvou žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], za což byla žalovaná povinna hradit žalobkyni sjednanou cenu. Žalobkyně cenu za dodané množství elektřiny účtovala žalované fakturami, které jí zasílala elektronicky i poštou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou faktur blíže specifikovaných shora. Množství dodané elektřiny uvedené na fakturách žalobkyně plně korespondovalo s údaji (podklady), které za účelem úhrady ceny dodávek poskytl žalobkyni příslušený provozovatel distribuční soustavy. Žalovaná žádnou z dotčených faktur nijak nereklamovala ani jiným způsobem nenapadla postup žalobkyně.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

22. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen„ EZ“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

23. Podle § 49 odst. 8 EZ, vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.

24. Podle § 96 odst. 5 EZ, smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného 25. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

26. Podle § 2112 odst. 2 OZ, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

27. Podle § 1968 věty první OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 2048 odst. 1 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Mezi účastníky řízení byla dne 31. 10. 2019 platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 EZ. Na základě smlouvy dodávala žalobkyně jako dodavatel žalované jako odběrateli elektřinu do ujednaného odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávky elektřiny vznikla žalované dle § 2079 odst. 1 OZ ve spojení s § 96 odst. 5 EZ smluvní povinnost uhradit žalobkyni vyúčtovanou cenu. Žalobkyně cenu za dodávky elektřiny účtovala žalované fakturami, ve kterých vždy zcela jasně uvedla číselné údaje zachycené měřidlem na počátku a na konci rozhodného období a z nich tak vyplývající účtovanou spotřebu elektřiny. Naměřené hodnoty žalobkyni předal provozovatel příslušné distribuční soustavy a žalobkyně je do vyúčtování převzala plně, bez jakéhokoliv odchýlení. Poučení o možnosti uplatit reklamaci vyúčtování plateb ve lhůtě 30 dnů od data splatnosti příslušného vyúčtování nebo od zjištění skutečností, jichž se reklamace týká, se žalované dostalo všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně.

31. Ve vztahu k obraně žalované, že předložené faktury nemohou být způsobilé prokázat nárok žalobkyně, když se jedná o jednostranně vyhotovené doklady, obsahující výlučně žalobní tvrzení, soud poznamenává, že tvrzení o obsahové nesprávnosti soukromé listiny je nutno i náležitě důkazně podepřít, tj. nabídnout soudu takové důkazy, kterými by bylo možné nesprávnost soukromé listiny prokázat, pouze formální popření správnosti soukromé listiny nemá obecně za následek vyřazená takové listiny z okruhu důkazů způsobilých prokázat dokazovanou skutečnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2670/98). Za situace, kdy údaje o naměřených hodnotách spotřeby elektřiny uvedené na fakturách plně odpovídají těm, které eviduje příslušený provozovatel distribuční soustavy, považuje soud žalobní tvrzení v tomto rozsahu za dostatečně prokázaná. To vše s přihlédnutí ke skutečnosti, že žalovaná popírá správnost žalobkyní zaznamenaných údajů o množství dodané elektřiny pouze formálně, aniž by uvedla konkrétní tvrzení a k nim označila relevantní důkazy. Činí tak až v rámci obrany proti podané žalobě, aniž by v předprocesním stadiu sporu využila možnosti korigovat správnost žalobkyní zjištěných údajů formou reklamace vyúčtovaných cen za dodávky na základě námitky nesprávnosti odečtu, případně funkce příslušného měřidla podle § 49 odst. 8 EZ.

32. Soud nevzal v potaz ani tvrzení žalované, že faktury, na které se žalobkyně odvolává, nelze považovat za řádná vyúčtování dle vyhlášky č. 70/2016 Sb. a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, neboť jde opět o tvrzení obecné, postrádající opodstatnění, když žalovaná současně neuvádí, jaké konkrétní náležitosti dle dané vyhlášky či všeobecných obchodních podmínek na fakturách absentují, případně v čem faktury těmto odporují. Stejný důsledek je třeba vztáhnout i na formální tvrzení žalované, že žalobkyně neprokazuje doručení těchto faktur, když ty jí byly zasílány poštou, i elektronicky na nastavené e-mailové adresy: [email], [email] a [email] s tím, že na posledně uvedenou adresu žalovaná výslovně požádala zaslat přehled veškerých neuhrazených vyúčtování. Žalovaná tak opět činí až v rámci obrany proti podané žalobě, více jak dva roky po skončení dotčených fakturačních období. Žalovaná elektřinu odebírala, byla si tak plně vědoma, že je povinna za ni hradit jejich cenu, a pokud byla přesvědčena, že jí faktury nejsou řádně zasílány, měla se obrátit na žalobkyni nebo Energetický regulační úřad, resp. učinit reklamaci, neboť reklamovat lze nejen nesrovnalost údajů, ale i skutečnost, že vyúčtování nebylo zasláno vůbec či se zpožděním.

33. Stanovisko žalované, že jí dosud ani de facto oprávnění vyúčtování reklamovat nevzniklo, a proto tak neučinila, jde pouze k její tíži. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně jasně stanoví, že reklamace nemá odkladný účinek na splatnost vyúčtovaných plateb. To znamená, že i kdyby s fakturovanou částkou žalovaná nesouhlasila, byla povinna ji nejprve zaplatit, teprve po kladném vyřízení reklamace by jí vznikl nárok na vrácení prostředků, které po ní žalobkyně požadovala neoprávněně. K tomu je nutno závěrem znovu odkázat na § 96 odst. 5 EZ, potažmo skrze něj na právní úpravu smlouvy kupní, a to § 2112 OZ, který váže přiznání práv z vadného plnění na včasnost oznámení vad; za situace, kdy žalovaná zpochybnila vyúčtování žalobkyně (jedno z jakého, resp. ze všech možných hledisek) až v obraně proti podané žalobě, nikoliv dříve, nelze uzavřít jinak, než že nedbala dostatečně ochrany svých práv.

34. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 29 297,88 Kč vychází z § 2048 odst. 1 OZ ve spojení s čl.

5. Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny [číslo] jak žalobkyně v řízení upřesnila, jedná se o součet dílčích smluvních pokut vzniklých prodlením žalované s úhradou faktur [číslo] [číslo] [číslo]. Nárok žalobkyně na částku 1 508,87 Kč vychází čl.

5. Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny [číslo] jak žalobkyně v řízení upřesnila, jedná se o přeúčtovanou náhradu za přerušení a opětovné obnovení dodávek elektřiny, kterou za žalovanou uhradila provozovateli distribuční soustavy. Žalobkyni se tak podařilo v řízení prokázat oprávněnost i této části žalobního žádání.

35. Veškerá obrana žalované proti podané žalobě zůstala v rovině obecných tvrzení, která nejsou nijak způsobilá zpochybnit tvrzený a současně prokázaný nárok žalobkyně, a proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

36. Vzhledem k tomu, že žalovaná své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila, dostala se ve smyslu § 1968 OZ do prodlení a je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 OZ řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to u každé dílčí pohledávky ode dne následujícího po dni splatnosti k ní příslušné faktury se zohledněním dílčích plateb. Současně je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním každé dílčí pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 326,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 146 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 153 624,75 Kč sestávající z částky 7 260 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, replika ze dne 6. 9. 2022, písemné vyjádření ze dne 12. 1. 2023, účast na jednání u soudu dne 17. 1. 2023, písemné vyjádření ze dne 16. 2. 2023, účast na jednání u soudu dne 9. 3. 2023), včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 60 480 Kč ve výši 12 700,80 Kč.

38. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.