5 C 223/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 689 575,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 577 133,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 542 526,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 606,97 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 112 442,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112 442,55 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 206 801 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 689 575,97 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 28. 7. 2016 smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést stavební práce, a to zejména rekonstrukci stávajícího krovu a střešní krytiny na hlavní budově školícího a výcvikového střediska žalobkyně v , adresa, , včetně dodávky a montáže hromosvodového systému. Smlouva byla uzavřena na základě výsledků zadávacího řízení s tím, že dílo mělo být provedeno v rozsahu zadávací dokumentace, zpracovaného projektu a samotné smlouvy. Dílo mělo být zhotoveno a předáno do 2. 12. 2016. Cena díla byla sjednána částkou 885 914,41 Kč včetně DPH, kterou žalobkyně zcela žalované zaplatila. Dne 9. 11. 2016 došlo k protokolárnímu předání a převzetí díla, při kterém žalobkyně dílu vytkla dílčí vady a nedodělky. Zatímco žalovaná pracovala na jejich odstranění, vytkla žalobkyně dílu v rámci poskytnuté záruky další vady, a to ve dnech 8. 3. 2017, 15. 8. 2018 a 27. 11. 2018. Dne 18. 2. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou, aby odstranila všechny vady způsobující zatékání do půdních prostor areálu a současně oslovila odborníka, klempíře , jméno FO, , aby posoudil stav střechy z hlediska funkčního a technického. Klempíř , adresa, ve zprávě ze dne 15. 3. 2019 konstatoval závažné nedostatky střechy způsobené nedodržením řádných technologických postupů žalovanou při provádění díla. Žalovaná na to přistoupila k opravě střechy úpravou podkladové fólie, nicméně tato oprava nevedla k odstranění závadného stavu a dne 28. 3. 2019 do objektu zateklo opětovně. Žalobkyně si nechala vypracovat , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek (č. , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2019), ze kterého vyplynulo, že do objektu zatéká pro vady střechy, která byla provedena bez hlubších znalostí pracovních postupů s porušením základních pravidel při pokládce krytiny. Dne 11. 6. 2019 proběhlo setkání zástupců účastnic, na základě kterého žalovaná vyměnila několik segmentů střešní krytiny a vyrovnala pokřivené okapy. Systémově špatné položení krytiny žalovaná odmítla s tím, že znalec , adresa, nereflektoval dohodnuté změny v projektové dokumentaci a žalovanou doporučené technologické postupy. Vzhledem k tomu, že ani poslední pokus žalované o opravu střechy nevedl k účinné nápravě závadného stavu, nechala si žalobkyně vypracoval znalcem , jméno FO, doplněk znaleckého posudku (č. , datum, ). Znalec , adresa, v něm uzavřel, že ani provedené opravy neuvedly dílo do plně uživatelného stavu a střecha neplní řádně svůj účel, když do ní stále zatéká. Položení střechy nedopovídá obvyklému provedení ani návodu výrobce krytiny. Dílo nebylo provedeno tak, aby splňovalo požadavky projektové dokumentace s tím, že stav se bude zhoršovat a střechu je třeba osadit nově. Na základě těchto zjištění žalobkyně dne 13. 1. 2020 od smlouvy o dílo odstoupila a žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení. Za účelem stanovení výše bezdůvodného obohacení si žalobkyně nechala vypracovat , jméno FO, znalecký posudek (č. , Anonymizováno, ze září 2020), který označil vady krytiny za významné až havarijní. Jako příčinu vad a poruch krovu shledal nekvalitně provedenou práci, neodbornost, nerespektování technických a montážních listů. Stejně tak uvedl, že střešní krytinu bude nutné odstranit a provést ji znovu, včetně klempířských prvků. Náklady na nové provedení střechy odhadl částkou 654 969 Kč. Žalobkyně, vědoma si skutečnosti, že žalovaná některé části díla, netýkající se bezprostředně střechy, provedla řádně, vzala částku určenou znalcem , jméno FO, za odpovídající jejímu nároku s tím, že zbývající cenu díla ve výši 230 945,41 Kč je žalovaná oprávněna si ponechat. Vedle toho je žalovaná povinna žalobkyni nahradit škodu ve výši 34 606,97 Kč, která jí vznikla v důsledku nutnosti provizorně zajistit zamezení zatékání do objektu v průběhu zimních měsíců. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 689 575,97 Kč dopisem ze dne 21. 1. 2021, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla, že jedním z podkladů pro zhotovené díla byla projektová dokumentace, kterou pořizovala žalobkyně. Dílo bylo podle projektové dokumentace realizováno s tím, že na jeho provádění dohlížel stavební dozor žalobkyně a dodržování samotné projektové dokumentace žalobkyně kontrolovala v rámci kontrolních dní. Žalovaná se od projektové dokumentace nemohla odchýlit, ačkoliv opakovaně žalobkyni upozorňovala na její nevhodnost a vady. Stěžejní nedostatky projektové dokumentace žalovaná spatřovala v nevhodném umístění střešních vikýřů, nevhodném položení fólie, chybně uvažované poloze pozednice při vnějším líci objektu a instalaci sněhových zachytávačů. Žalobkyně svolila žalované odchýlit se od projektové dokumentace toliko co do upuštění od montáže sněhových zachytávačů, ve zbytku setrvala na jejím dodržení. Vady díla tak způsobila právě projektová dokumentace. , Anonymizováno, , adresa, ji neměl pro své závěry vůbec k dispozici a znalec , adresa, nedosahuje ani potřebné odbornosti. Jeho znalecký posudek navrhoval odstranit vady střešní krytiny přetáhnutím fólie do okapových žlabů. Takovéto řešení je nicméně neproveditelné s ohledem na skutečný stav objektu. Žalovaná oproti přesvědčení znalce , jméno FO, provedla pokládku střešní krytiny podle kladečského plánu, který obdržela od výrobce krytiny s tím, že jiný postup by nebyl ani možný. Současně žalovaná nesouhlasila s tím, že by do objektu zatékalo prokazatelně střešní krytinou. Příčinou zatékání není vada pokládky krytiny, nýbrž kondenzace vlhkosti na fólii, která se pod krytinou nachází a nevhodně naprojektované umístění vikýřů, které měly být osazeny v blízkosti hřebene střechy nebo úplně vynechány, jak žalovaná doporučovala. Neméně podstatné, že žalovaná nemohla nainstalovat ani okapové plechy, když pozednice se nachází při vnitřním líci objektu, nikoliv vnějším, jak chybně uvažovala projektová dokumentace. Nad to dle žalované je střecha funkční, když představuje ochranu vnitřního prostředí proti vnějším vlivům a není tak jediný důvod provádět ji znovu. Žalovaná uzavřela, že právo od smlouvy odstoupit žalobkyni nevzniklo, nesouhlasila se stanovením příčin poruch střechy a krovu, jakož ani s vyčíslenými náklady na zhotovení nové střechy. Znalec , jméno FO, nevypracoval znalecký posudek k zadání soudu a není z něho ani zřejmé k jakému datu by se mělo vyčíslení vázat. Nehledě skutečnosti, že dílo bylo provedeno na valbové střeše, která má celkem čtyři plochy s tím, že tvrzené vady se objevují toliko na ploše jediné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok z titulu vad střešní krytiny neuznala, nesouhlasila ani s uplatněnou náhradou škody za přijatá provizorní opatření proti zatékání.

3. Ze shodných tvrzení účastnic, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že dne 28. 7. 2016 byla mezi nimi uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést rekonstrukci střešního pláště a bleskosvodu na objektech vzdělávacího a výcvikového střediska žalobkyně v , adresa, . Celková cena díla byla ujednána ve výši 885 914,41 Kč s tím, že žalobkyně ji uhradila řádně a včas. Dílo bylo předáno protokolárně dne 9. 11. 2016 a žalobkyně mu při jeho převzetí vytkla vady a nedodělky, které žalovaná odstranila. Žalobkyně dílu následně vytkla v rámci poskytnuté záruky další vady, které se staly předmětem dokazování v tomto soudním řízení.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 28. 7. 2016 soud zjistil, že se žalovaná zavázala provést rekonstrukci střešního pláště a bleskosvodu na objektech vzdělávacího a výcvikového střediska žalobkyně v , adresa, podle projektové dokumentace a smlouvy (čl. 2.1. smlouvy). Dále se zavázala dodat veškerý materiál k uskutečnění díla (čl. 2.2. písm. c) smlouvy). Předmětem díla účastnice učinily i práce výslovně smlouvou nespecifikované, jejichž cena je součástí sjednané celkové ceny díla (čl. 2.2. písm. f) smlouvy). Žalovaná se zavázala při provádění díla respektovat příslušné ČSN a technologické předpisy (čl. 2.3. smlouvy), postupovat s odbornou péčí, podle svých nejlepších znalostí a schopností a v případě nevhodných pokynů objednatele na tyto písemně upozornit (čl. 3.1. smlouvy). Zhotovené dílo mělo být předáno protokolárně (čl. 3.6. smlouvy) nejpozději dne 2. 12. 2016 (čl. 3.3. smlouvy). Žalobkyně si vyhradila právo provádět průběžnou kontrolu provádění díla (čl. 6.1. smlouvy) a to skrze svého pověřeného pracovníka , jméno FO, (čl. 6.2. smlouvy). Žalovaná se zavázala vést stavební deník (čl. 6.3. smlouvy), jehož zápisy nebylo možné měnit smlouvu, ale mohly vést k uzavření dodatku ke smlouvě o dílo (čl. 6.4. smlouvy). Změny projektové dokumentace, které by znamenaly změnu dohodnutého díla, bylo nutné projednat s projektantem a písemně odsouhlasit oběma účastnicemi (čl. 6.8. smlouvy). Za podstatné porušení smlouvy ze strany žalované, které by založilo právo žalobkyně od smlouvy odstoupit, účastnice označily dodání předmětu díla (i dílčího) v neodpovídající kvalitě (čl. 9.5. písm. h) smlouvy). Žalovaná poskytla žalobkyni záruku na trvanlivost systému, funkčnost systému, provedení montážních prací a ostatní stavební práce, vše v délce 240 měsíců (čl. 10.3. smlouvy).

6. Z položkového rozpočtu soud zjistil, že celková cena díla ve výši 885 914,41 Kč (počítáno s DPH) se skládala z ceny bourání a demontáže ve výši 38 829,87 Kč, z ceny dlažby komunikací pro pěší ve výši 81 312 Kč, z ceny konstrukce tesařské ve výši 152 008,88 Kč, z ceny konstrukce klempířské ve výši 305 520,16 Kč, z ceny nátěrů ve výši 46 167,55 Kč, z ceny elektromontáže ve výši 94 576,62 Kč, z ceny zemní práce při montážích ve výši 152 253,33 Kč a z ceny nezměřitelné práce ve výši 15 246 Kč.

7. Ze zápisu z přejímacího řízení investiční akce ze dne 9. 11. 2016 soud zjistil, že při protokolárním předání díla dne 9. 11. 2016 účastnice ztvrdily, že dílo bylo realizováno v souladu s projektovou dokumentací, vyjma protisněhových zábran a rozrážečů, které nebyly osazeny z důvodu možného poškození střechy a dále vyjma okapnice k ochranné fólii, z technických důvodů.

8. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zjištění zatékání do půdních prostor objektu pracovníky žalované dne 31. 1. 2019 s tím, že ti za příčinu zatékání označili nesprávné provedení šroubových spojů a zavázali se tuto závadu opravit. Ke dni vyhotovení dopisu se tak nestalo.

9. Ze zprávy klempíře , jméno FO, ze dne 15. 3. 2019 soud zjistil, že klempíř , adresa, dne 6. 3. 2019 provedl obhlídku na místě samém s tím, že byly zjištěny nedostatky technického provedení rekonstrukce střechy, spočívající zejména v (1) absenci okapních plechů pod fólií, (2) chybně umístěných kontralatích – pod fólií, takže nevznikla potřebná větrací mezera mezi plechovou krytinou a fólií, (3) špatném šroubování, (4) špatně položené krytině – nedodržení správného řadování jednotlivých tabulí plechové krytiny, (5) absenci sněhových zachytávačů.

10. Z protokolu o přejímacím řízení ze dne 27. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaná v rámci reklamačního řízení provedla úpravu podkladové fólie, zejména v okolí vikýřů a dále všechny vikýře nově a pečlivě vytmelila. Žalobkyně vzala provedené práce na vědomí, ale poznamenala i přesvědčení o špatném technologickém postupu při realizaci díla, který mohl zatékání rovněž způsobit.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 28. 3. 2019 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o opětovném zatečení do objektu a to na stejných inkriminovaných místech.

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, ze dne 29. 4. 2019 soud zjistil, že znalec , adresa, dne 11. 4. 2019 provedl obhlídku na místě samém s tím, že bylo konstatováno zatékání do objektu v důsledku závad střechy, provedení střechy bez hlubších znalostí pracovních postupů s porušením základních pravidel a zjištění vad na téměř všech částech díla. Obdobně jak u klempíře , jméno FO, spočívaly zjištěné závady na střeše v (1) absenci okapních plechů, (2) přítomnosti mezer mezi vikýři a střešní krytinou, (3) zanechaných dírách po šroubech, (4) absenci sněhových zachytávačů, (5) pokládce krytiny v rozporu s montážním návodem a pokyny výrobce, (6) nedodržení správného řadování jednotlivých tabulí plechové krytiny, (7) chybně umístěných kontralatích – pod fólií, takže nevznikla potřebná větrací mezera mezi plechovou krytinou a fólií.

13. Z úředního záznamu z pracovního jednání ze dne 11. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná v rámci reklamačního řízení zatmelila pěnou místa kolem vikýřů, kde docházelo k zatečení, pěnu následně zabarvila nátěrem odpovídajícího odstínu střechy a současně se zavázala ještě inkriminovaná místa překrýt plechovou krytinou a srovnat pokřivené okapní žlaby. Systémově špatné položení střešní krytiny žalovaná odmítla.

14. Z úředního záznamu z pracovního jednání ze dne 16. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná dokončila slíbené práce v rámci reklamačního řízení, kdy srovnala pokřivené okapní žlaby a vyměnila několik segmentů střešní krytiny, kterými překryla kritická místa střechy, zejména kolem vikýřů. Současně se žalovaná zavázala provedené práce v rámci reklamačního řízení písemně sepsat a uvést, zda jde o konečná opatření za účelem odstranění vad střechy.

15. Z dopisu žalobkyně ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že se žalobkyně připomněla o písemnou specifikaci provedených prací ze strany žalované v rámci reklamačního řízení a současně žalované oznámila, že do objektu opětovně zatéká.

16. Z doplňku znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne 2. 11. 2019 soud zjistil, že znalec , adresa, dne 26. 9. 2019 provedl opětovnou obhlídku na místě samém se závěrem, že opravy provedené na střeše neodstranily reklamované vady a nedodělky, neuvedly dílo plně uživatelného stavu. Doplnil, že (1) fólie je nedokonale nebo není vůbec přichycena ke dřevěné vnitřní konstrukci, (2) překrytí kritických míst kolem vikýřů opět nebylo úplné, kdy nezaizolovanými mezerami se dešťová voda dostává do střešní konstrukce, (3) fólie není svedena do okapu, pročež kondenzát zatéká na římsu a do omítky, (4) hromosvody nejsou uchyceny dostatečně pevně, (5) fólie je na mnoha místech protržená a ve spojení s jejím nedokončením voda zatéká do izolační vrstvy stropu, kterou tepelně znehodnocuje a dále jí protéká do samotného stropu a místností.

17. Z objednávky ze dne 7. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně poptala u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , zajištění zatékající střechy na objektu žalobkyně v , adresa, před zimní sezónou. Z faktury č. , hodnota, ze dne 9. 12. 2019 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobkyni za zajištění zatékající střechy k úhradě částku 34 606,97 Kč. Ze soupisu provedených prací soud zjistil, že společnost , právnická osoba, za vyúčtovanou částku provedla zatmelení kritických míst a jejich zalepení butylkaučukovou páskou.

18. Z dopisu žalobkyně ze dne 13. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně toho dne odstoupila od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení a vyzvala žalovanou k vrácení ceny díla.

19. Ze znaleckého posudku , jméno FO, č. 4613/068/20 ze září 2020 a z následného výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že znalec , jméno FO, dne 6. 8. 2020 provedl obhlídku na místě samém a potvrdil závěry přijaté klempířem , jméno FO, a znalcem , jméno FO, . Střešní krytina není provedena podle schválené projektové dokumentace, montážního návodu ani pokynů výrobce. (1) Je nutné vyměnit krovové prvky poškozené opakovaným zatékáním vody, (2) nejsou osazeny okapové plechy, (3) neexistuje větrací mezera mezi plechovou krytinou a fólií, (4) je chybně položena krytina u vikýřů, (5) absentují sněhové zachytávače, (6) ve střešní krytině jsou díry od šroubů, (7) fólie není dotažená k pozednici a způsobuje tak zatékání vody do dřevěných trámů, (8) na některých místech je fólie prověšená či porušená a způsobuje tak současně zatékání vody do tepelné izolace a dále do stropu a místností, (9) zatéká okolo komínu a (10) bleskosvod je nedostatečně uchycen. Vady jsou významné až havarijní. Příčinou vad je nekvalitně provedená práce, neodbornost v provádění střešní krytiny, nerespektování technických a montážních listů. Je nutné provést střešní krytinu znovu včetně klempířských prvků. Náklady na nové provedení střešní krytiny představují částku 654 969 Kč.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky 689 575,97 Kč, odpovídající odhadnutým nákladům na nové provedení střešní krytiny ve výši 654 969 Kč a nákladům vynaloženým na provizorní zajištění zamezené zatékání do objektu ve výši 34 606,97 Kč.

21. Ze zprávy výrobce použité střešní krytiny ze dne 23. 11. 2023 a z následného výslechu jejího zaměstnance , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že výrobcem střešní krytiny, kterou žalovaná použila při realizaci díla, je společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Její zaměstnanec , tituly před jménem, , jméno FO, dne 2. 11. 2023 provedl obhlídku na místě samém a uzavřel, že montáž střešní krytiny byla provedena neodborně, v rozporu s pokynem výrobce a ČSN normami. (1) Umístění kontralatí pod krytinou je v rozporu s montážním návodem, (2) rozmístění šroubů neodpovídá pokynům výrobce, (3) osazení světlíků neodpovídá běžným zvyklostem, (4) napojování krytiny je v rozporu s montážním návodem, (5) vrstva doplňkové hydroizolační vrstvy je namontována v rozporu s normami a předpisy, (6) instalace sněhových zachytávačů je nutná. Oprava střechy bez celkové demontáže je nemožná a materiál znehodnocený.

22. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že pracuje v , adresa, jako vedoucí školícího a výcvikového střediska žalobkyně. Zatékání do objektu střešní krytinou poté, co ji žalovaná rekonstruovala, sám hlásil žalobkyni s tím, že se zatékáním se objekt potýká doposud.

23. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je referentem žalobkyně v oddělení veřejných zakázek a investic. Občasně prováděl kontrolní dny v rámci realizace díla žalovanou, nicméně stavebním dozorem nebyl, když k tomu nedisponuje potřebným oprávněním a v daném případě ho ani nebylo třeba, neboť dílo nepodléhalo stavebnímu povolení.

24. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud vyslechl k důkazu všechny účastníky navržené svědky, přičemž jejich výpovědi shledal věrohodné a korespondující s dalšími provedenými důkazy v řízení. Účastnický výslech žalované, potažmo , jméno FO, , který byl zprvu statutárním orgánem žalované, později osobou pověřenou za ni jednat, soud neuskutečnil, když ten se účastnil veškerých jednání u soudu a mohl tak žalovanou na nich plně hájit. Nad to svá stanoviska shrnul i písemně, když se osobně vyjadřoval ke zprávě klempíře , jméno FO, i znaleckým posudkům znalců , jméno FO, a , jméno FO, . Znalecký posudek znalce , jméno FO, , jakožto i jeho doplněk soud vzal v úvahu toliko jako důkaz podpůrný, když znalec se odmítl dostavit ke svému výslechu a oproti znalci , jméno FO, nedisponoval požadovanou znaleckou odborností. Soud k návrhu žalobkyně nepřistoupil, potažmo upustil od zvažovaného důkazu místní šetřením a revizním znaleckým posudkem, když znalec , jméno FO, si své závěry plně obhájil, byly souladné s dalšími v řízení provedenými důkazy a nevyvstala tak v řízení žádná potřeba k jejich revizi. Není směrodatné, že znalecký posudek nezadal přímo soud, když znalec , jméno FO, byl předvolán k jednání u soudu a obě účastnice měly možnost ho konfrontovat se svými námitkami. Nutno současně poznamenat, že stejně jak to učinila žalobkyně i žalovaná měla možnost předložit soudu svůj znalecký posudek. Žalovaná nicméně soudu předložila pouze kusou zprávu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který nikdy nebyl na místě samém a jehož vyjádření bylo vyvráceno ostatnímu provedenými důkazy. Soud nijak nevycházel ani ze stavebního deníku, když neměl pro daný spor hledě svého skrovného obsahu žádný význam. Co se závěrečného návrhu žalované týče, zadat znalecký posudek za účelem zjištění výše bezdůvodného obohacení na straně žalované, pak soud k němu nepřistoupil, když tomuto důkaznímu návrhu nepředcházelo žádné relevantní tvrzení, potažmo patřičný procesní návrh. Ostatními provedenými důkazy nebyly v řízení prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost.

25. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

26. Účastnice spolu dne 28. 7. 2016 uzavřely smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést podle vypracované projektové dokumentace rekonstrukci střešního pláště a bleskosvodu na objektech vzdělávacího a výcvikového střediska žalobkyně v , adresa, . Vedle toho žalovaná provedla pro žalobkyni i další práce, blíže specifikované v položkovém rozpočtu, které byly zahnuty do smlouvou sjednané celkové ceny díla ve výši 885 914,41 Kč. Žalobkyně cenu díla řádně zaplatila a dne 9. 11. 2016 zhotovené dílo od žalované protokolárně převzala. Při převzetí žalobkyně dílu vytkla dílčí vady a nedostatky, které žalovaná následně odstranila. V rámci poskytnuté záruky žalobkyně dílu postupně vytýkala další vady, až konečně dne 18. 2. 2019 žalovanou vyzvala k odstranění všech vad způsobujících zatékání do půdních prostor areálu. Žalované se zamezit zatékání nepodařilo, přičemž za pomoci několika odborných posouzení bylo zjištěno, že jeho příčinou je systémově špatně provedená rekonstrukce střešní krytiny. Střecha nebyla zhotovena v obvyklém provedení, krytina byla položena v rozporu s návodem jejího výrobce, nekvalitně a neodborně. Živostnost střechy se značně snížila a je narušena její funkce chránit vnitřní prostory objektu před deštěm. Jako jediné účelné řešení nastalé situace je stávající střešní krytinu odstranit a položit novou. Žalobkyně pro vady díla dne 13. 1. 2020 od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou, aby ji zaplatila částku 689 575,97 Kč, skládající se z nákladů na provedení nové střechy ve výši 654 969 Kč a nákladů, které vynaložila na provizorní zajištění objektu před zatékáním, ve výši 34 606,97 Kč.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

28. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

29. Podle § 2615 OZ, má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě (odst. 2 věta první).

30. Podle § 2617 věty první před středníkem OZ, má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění.

31. Podle § 2619 OZ, dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, záruční doba počíná běžet předáním díla.

32. Podle § 2594 OZ, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče (odst. 1). Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu (odst. 4).

33. Podle § 2595 OZ, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

34. Účastnice spolu dne 28. 7. 2016 platně podle § 2586 odst. 1 OZ uzavřely smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést podle vypracované projektové dokumentace rekonstrukci střešního pláště a bleskosvodu na objektech vzdělávacího a výcvikového střediska žalobkyně v , adresa, . Vedle toho žalovaná provedla pro žalobkyni i další práce, blíže specifikované v položkovém rozpočtu, které byly zahnuty do smlouvou sjednané celkové ceny díla ve výši 885 914,41 Kč. Žalobkyně cenu díla řádně zaplatila a dne 9. 11. 2016 zhotovené dílo od žalované protokolárně převzala. Žalovaná dala žalobkyni v souladu s § 2619 OZ za jakost díla záruku v délce trvání 240 měsíců. Žalobkyně v zachovalé záruční době dne 18. 2. 2019 žalované oznámila, že zhotovenou střešní krytinou zatéká do půdních prostor areálu, přičemž žalované se nepodařilo pracemi v rámci reklamačního řízení zatékání zamezit.

35. V řízení bylo prokázáno, že příčinou zatékání je systémově špatně provedená rekonstrukce střešní krytiny. Střecha nebyla zhotovena v obvyklém provedení, krytina byla položena v rozporu s návodem jejího výrobce, nekvalitně a neodborně. Stěžejní vady spočívaly v (1) absenci okapních plechů pod fólií, (2) chybně umístěných kontralatích – pod fólií, takže nevznikla potřebná větrací mezera mezi plechovou krytinou a fólií, (3) špatném šroubování, (4) špatně položené krytině – nedodržení správného řadování jednotlivých tabulí plechové krytiny, (5) absenci sněhových zachytávačů, (6) přítomnosti mezer mezi vikýři a střešní krytinou, (7) nedostatečném uchycení hromosvodu, (8) porušené a nedokončené fólii. Žalovaná se těmto závěrům bránila tvrzením, že vady vznikly v důsledku vadnosti samotné projektové dokumentace, od které se nesměla odchýlit a střešní krytinu jako takovou položila podle kladečského plánu. Její tvrzení byla provedenými důkazy vyvrácena. Skutečnost, že krytina nebyla položena v souladu s montážním listem a byly porušeny veskrze i základní technologické postupy pro pokládku, byla prokázána závěry veškerých odborníků přizvaných na místo samé a dokonce i výrobcem krytiny a jeho návodem pro pokládku krytiny. Co se týče projektové dokumentace, pak je třeba poznamenat, že žalovaná ani přes opakovanou výzvu soudu (na jednání konaném dne 18. 7. 2023 a pak dne 5. 10. 2023) neoznačila v souladu se zavedenou zásadou koncentrace řízení žádný důkaz k prokázání tvrzené vadnosti projektové dokumentace. Žalovaná také žádným způsobem neprokázala, že by žalobkyni podle § 2594 odst. 1 OZ na vadnost projektové dokumentace vůbec v tvrzeném rozsahu upozorňovala, ač tak měla v souladu s čl. 3.1. smlouvy o dílo činit písemně. Žalovaná vadnost projektové dokumentace spatřovala v (1) uvažování pozednice při vnějším líci objektu, pročež nebylo možné instalovat okapové plechy, (2) nevhodně navržené pokládce fólie, která vůbec nebyla jako součást díla třeba, (3) umístění vikýřů, které nebylo naprojektováno vhodně a (4) požadavku na montáž sněhových zachytávačů, které by střechu v zimních měsících nadměrně zatěžovaly. Jediné písemné upozornění, které bylo ze strany žalované vůči žalobkyni učiněno, se týkalo sněhových zachytávačů a žalobkyně na doporučení žalované od jejich instalace oproti projektové dokumentaci upustila. Tímto krokem bylo jednak vyvráceno tvrzení žalované, že se nesměla od projektové dokumentace odchýlit a současně se tento krok stal jednou z vad díla, neboť jak bylo odborníky předestřeno, v horských podnebných podmínkách , adresa, je instalace sněhových zachytávačů nezbytná, i jen kvůli ochraně života a zdraví před padajícím sněhem. Závěrem nutno poznamenat, že vadnost projektové dokumentace žádný z přizvaných odborníků neshledal a elementární problém díla byl zjištěn ve způsobu, jakým žalovaná střešní krytinu položila. Jediným možným účelným řešením nastalé situace bylo shledáno odstranění stávající krytiny a její nové položení. Ve smyslu § 2617 OZ tak dílo mělo vady již při jeho předání, což bez dalšího založilo povinnost žalované z vadného plnění, na které se dle § 2615 odst. 2 věty prvé OZ vztahují zákonná ustanovení o kupní smlouvě.

36. Podle § 2106 odst. 1 OZ, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právoa) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,b) na odstranění vady opravou věci,c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebod) odstoupit od smlouvy.

37. Podle § 2002 odst. 1 věta druhá OZ, podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

38. Podle § 2004 OZ, odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odst. 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odst. 2).

39. Žalobkyně řádně v souladu s § 2004 odst. 2 OZ částečně odstoupila od smlouvy o dílo, a to co do té části díla, která se týkala samotné rekonstrukce střešního krovu. Zbývající část díla, tj., dlažbu komunikací pro pěší, elektromontáž, zemní práce a nezměřitelnou práci žalovaná provedla řádně a včas s tím, že v tomto rozsahu žalobkyně dílo ani nenapadla. Oprávněnost žalobkyně od smlouvy platně odstoupit (§ 2106 odst. 1 písm. d) OZ), potažmo podstatné porušení smlouvy o dílo (§ 2002 odst. 1 OZ), bylo prokázáno zejména charakterem vad, tedy systémově špatně provedenou rekonstrukcí střešní krytiny. Dále se značně snížila živostnost střechy a byla narušena jedna z jejích základních funkcí, chránit vnitřní prostory objektu před deštěm. Nehledě toho, že jako jediné účelné řešení nastalé situace bylo shledáno odstranění stávající střechy a její nové položení. Pokud by soud vyšel ze samotné smlouvy o dílo, pak si účastnice samy v čl. 9.5. písm. b) za podstatné porušení smlouvy označily i stav, kdy by žalovaná předmět díla, byť i částečně, nedodala v odpovídající kvalitě. Ta v projednávané věci dodržena nebyla, neboť střešní krytina, kterou do objektu zatéká, za kvalitně provedenou označit vskutku nelze.

40. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

41. Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Podle § 2999 odst. 1 OZ, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odst. 2).

43. Podle § 2630 odst. 1 OZ, bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

44. V důsledku zrušení závazku mezi účastnicemi s účinky od počátku, získala žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, a to dle § 2991 odst. 2 OZ plněním z právního důvodu, který odpadl. V souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak žalovaná povinna žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalobkyně jakožto ochuzená plnila za úplatu, a proto je žalovaná povinna dle § 2999 odst. 2 OZ poskytnout žalobkyni náhradu ve výši této úplaty, tedy zaplacenou cenu díla v rozsahu samotné rekonstrukce střešní krytiny. Celková cena díla činila 885 914,41 Kč (počítáno s DPH) s tím, že co do dlažby komunikací pro pěší v ceně 81 312 Kč, elektromontáže v ceně 94 576,62 Kč, zemních prací při montážích v ceně 152 253,33 Kč a nezměřitelné práce v ceně 15 246 Kč, bylo dílo provedeno řádně a včas. V součtu se jedná o cenu díla v rozsahu částky 343 387,96 Kč a právě o ni soud ponížil celkovou cenu díla. Tímto výpočtem dospěl k částce 542 526,45 Kč, jakožto náhradě, kterou je žalovaná povinna žalobkyni poskytnout. Co do zbytku nároku soud přistoupil k zamítnutí žaloby.

45. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud žalobkyni neposkytla ničeho, ač k tomu byla dopisem ze dne 13. 1. 2020 ve lhůtě do 20. 1. 2020 vyzvána, dostala se s plněním svého dluhu podle § 1968 OZ do prodlení a vedle samotné částky 542 526,45 Kč, je povinna z ní žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i úrok z prodlení, běžící od marného uplynutí lhůty dané dopisem ze dne 13. 1. 2020 až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

46. Pokud se žalovaná snažila v průběhu řízení část povinnosti z vad díla přenést na žalobkyni z důvodu, že jí zajištěný stavební dozor nevykonával svoji funkci řádně, pak je nutno uvést, že žádný stavební dozor zřízen nebyl, a ani být nemusel s ohledem na předmět díla. , jméno FO, byl jen žalobkyní pověřený pracovník, který byl za žalobkyni oprávněn provádět kontrolu díla. Nebylo to však jeho povinností a rozhodně nezle v tomto směru dovozovat jakýkoliv závazek žalobkyně z vadného plnění. K žalovanou nadneseným námitkám ohledně vadnosti projektové dokumentace, soud odkazuje na pasáž odůvodnění rozhodnutí, která se jí zabývala.

47. Vzhledem k tomu, že právní úprava § 2993 OZ neobsahuje požadavek vzájemné podmíněnosti plnění, měla žalobkyně právo požadovat vrácení toho, co sama plnila bez dalšího. Bylo pak na žalované, aby v řízení případně podala řádnou a včasnou námitku vzájemného plnění. Jen k ní by soud prověřil provázanost žalobou uplatněného nároku také s restituční povinností žalobkyně. Žalovaná pouze v závěru řízení uvedla, že je potřeba vzít v potaz i bezdůvodné obohacení, kterého se provedeným dílem (jeho napadenou částí) dostalo žalobkyni na úkor žalované a v tomto směru navrhla zadání znaleckého posudku. Tento projev žalované nicméně nelze považovat za uplatnění námitky vzájemného plnění. Za řádnou námitku vzájemného plnění by šlo považovat v projednávané věci, s ohledem na nemožnost vrácení žalovanou poskytnutého plnění, jen uplatnění konkrétního nároku na peněžitou náhradu dle § 2999 odst. 1 OZ, k jehož prokázání by byl důkazní návrh znaleckým posudkem vznesen. Důkazní návrh předcházející konkrétně uplatněnému nároku nemohl soud připustit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2042/2020 ze dne 19. 4. 2022).

48. Podle § 2913 odst. 1 OZ, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

49. Podle § 1925 OZ, právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

50. Podle § 2951 odst. 1 OZ, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

51. Podle § 2952 věty prvé OZ, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

52. Soud žalobkyni přiznal podle § 2913 odst. 1 OZ také nárok na zaplacení částky 34 606,97 Kč, jakožto náhrady škody, která žalobkyni prokazatelně vznikla v souvislosti s provizorním zajištěním objektu před zatékáním. Podle § 1925 OZ nejde o nárok, kterého by žalobkyně mohla dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, ale o nárok, který vznikl v důsledku vadného plnění žalované. Žalovaná porušila svoji smluvně převzatou povinnost provést rekonstrukci střešní krytiny na objektu žalobkyně řádně, včas a ve sjednané kvalitě. Porušením této povinnost začalo do objektu žalobkyně zatékat a žalobkyni vznikla škoda tvořená náklady vynaloženými na provizorní zajištění zamezení tohoto zatékání. Mezi vzniklou škodou a protiprávním jednáním žalobkyně soud dovodil příčinnou souvislost, neboť náklady by žalobkyni nevznikly, byla-li by střecha položena řádně.

53. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud žalobkyni na škodě nenahradila ničeho, ač k tomu byla dopisem ze dne 21. 1. 2021 ve lhůtě do 7 dnů vyzvána, dostala se s plněním svého dluhu podle § 1968 OZ do prodlení a vedle samotné částky 34 606,97 Kč, je povinna z ní žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i úrok z prodlení, běžící od marného uplynutí lhůty dané dopisem ze dne 21. 1. 2021 až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 206 801 Kč, přičemž tato částka představuje 67,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,69 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 479 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 689 575,97 Kč sestávající z částky 11 060 Kč za každý z sedmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT, a to (1) příprava a převzetí zastoupení, (2) předžalobní výzva, (3) sepis žaloby, (4) účast na setkání s mediátorem, (5) vyjádření k průběhu mediace, (6 - 7) účast na jednání konaném dne 16. 5. 2023, (8) doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 6. 6. 2023, (9) účast na jednání konaném dne 18. 7. 2023, (10) účast na jednání konaném dne 5. 10. 2023, (11) doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 3. 11. 2023, (12) účast na jednání konaném dne 8. 3. 2024, (13) účast na jednání konaném dne 16. 5. 2024, (14 – 15) účast na jednání konaném dne 11. 7. 2024, (16) vyjádření k předběžnému právní názoru soudu ze dne 1. 8. 2024, (17) účast na jednání konaném dne 23. 9. 2024, včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 193 120 Kč ve výši 40 555,20 Kč. Dále náklady na odměnu mediátora výši 3 872 Kč, náklady na znalecký posudek znalce , jméno FO, ve výši 24 272 Kč a náklady na odborné vyjádření výrobce střešní krytiny , právnická osoba, . ve výši 10 620 Kč.

55. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.