5 C 232/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 903 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 903 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 903 Kč od 8. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 903 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazenou platbu za odběr elektřiny vycházející ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené stranami dne 13. 6. 2017 ve znění jejího dodatku ze dne 16. 12. 2019 Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa číslo na adrese adresa, byt číslo přízemí a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni sjednanou cenu. Žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když za období od 23. 5. 2020 do 18. 4. 2021 na vyúčtování spotřeby elektřiny číslo ze dne 20. 4. 2021, s datem splatnosti 7. 5. 2021, znějícímu na částku 53 040 Kč uhradila toliko částku 43 323 Kč a na vyúčtování poplatku za vystavení upomínky číslo ze dne 10. 2. 2021, s datem splatnosti 10. 2. 2021, znějícímu na částku 186 Kč neuhradila ničeho. Žalovaná žalobkyni na svém dluhu neuhradila ničeho, ačkoliv byla upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2022. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nesplněním svého peněžitého dluhu dostala do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 8. 5. 2021, dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury, do zaplacení.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalovaná o nařízení jednání nepožádala a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž k jejímu následnému nesouhlasu ze dne 2. 6. 2022 soud nepřihlížel, neboť tento úkon již nebylo možné odvolat (§ 41a odst. 4 o. s. ř.).

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částky 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/728754 ze dne 13. 6. 2017, Návrh dodatku ke smlouvě ze dne 16. 12. 2019, Žádost o změnu/uzavření/ukončení smlouvy ze dne 14. 4. 2021, Faktura číslo ze dne 20. 4. 2021, Faktura číslo ze dne 10. 2. 2021, Ceník úkonů, Výzva k plnění ze dne 10. 12. 2021, Předžalobní upomínka ze dne 23. 2. 2022) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne 13. 6. 2017 uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo kterou se žalobkyně ve znění jejího dodatku ze dne 16. 12. 2019 zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa číslo na adrese adresa, byt číslo přízemí a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni sjednanou cenu. Daňovým dokladem číslo ze dne 20. 4. 2021, splatným dne 7. 5. 2021 byla žalované k úhradě vyúčtována částka 53 040 Kč představující spotřebu elektřiny za období od 23. 5. 2020 do 18. 4. 2021 a daňovým dokladem číslo ze dne 10. 2. 2021, splatným dne 10. 2. 2021 byla žalované k úhradě vyúčtována částka 186 Kč představující poplatek za vystavení upomínky. Žalovaná na vystavené daňové doklady uhradila z celkové výše pohledávky 53 226 Kč částku 43 323 Kč. K úhradě zbývající dlužné částky ve výši 9 903 Kč před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána i předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2022.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) byla žalovaná povinna žalobkyni za odběr elektřiny platit vyúčtované ceny. Za vymáhání pohledávky byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni poplatek ve výši 186 Kč dle Ceníku úkonů.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z., je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.