5 C 238/2025
č. j. 5 C 238/2025-41
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 112 475,19 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje co do částky 52 413 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 112 475,19 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 062,19 Kč, a to v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách po 6 500 Kč, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 5. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 112 475,19 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne 27. 7. 2022 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 219 221 Kč. Žalovaná se zavázala načerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, a to společně s úroky z úvěru. Svým povinnostem ze smlouvy žalovaná nedostála, když přestala úvěr splácet řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně několikrát žalovanou o úhradu dlužného plnění vyzývala, avšak bezúspěšně. V důsledku trvajícího porušování platebních povinností ze strany žalované přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 2. 2025 k zesplatnění úvěru a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě celého vyčísleného dluhu. Ten žalovaná nevyrovnala. Svoji pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 19. 3. 2025 postoupila na žalobkyni. Ke dni postoupení se dluh žalované skládal z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 110 263,79 Kč a úroku z úvěru ve výši 2 211,40 Kč, (v souhrnu 112 475,19 Kč). Závěrem ode dne následujícího zesplatnění úvěru běží k právě vymezenému dluhu příslušenství, tvořené zákonným úrokem z prodlení. Svůj dluhu žalovaná nevyrovnala ani k předžalobní upomínce ze dne 14. 4. 2025.
2. Podanou žalobu žalobkyně v průběhu řízení doplnila o sdělení, že se s žalovanou domluvila na úhradě dluhu ve splátkách po 6 500 Kč s tím, že počínaje červnem 2025 žalovaná sjednanou dohodu řádně plní. V důsledku této skutečnosti žalobkyně podáním ze dne 15. 4. 2026 setrvala na podané žalobě toliko co do částky 60 062,19 Kč, když ve zbytku již žalovaná svůj dluh vyrovnala, a současně navrhla, aby zbylý dluh soud zavázal žalovanou uhradit ve splátkách odpovídajících jejich dohodě.
3. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).
4. Soud posoudil podání žalobkyně ze dne 15. 4. 2026 jako částečné zpětvzetí žaloby a postupem podle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř. řízení co do částky 52 413 Kč a uplatněného zákonného úroku z prodlení zastavil.
5. Dále z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 27. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na úvěrový účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 219 221 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 6 414 Kč, sestávajících i ze sjednaného úvěrového úroku ve výši 16,99 % ročně.
7. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně připsala sjednané peněžní prostředky ve výši 219 221 Kč na úvěrový účet žalované dne 27. 7. 2022. Dále soud zjistil, že žalovaná sjednaný úvěr řádně hradila od srpna 2022 až do září 2024.
8. Z výpisu příjmových transakcí žalované za období od 1. 7. 2021 do 27. 7. 2022 soud zjistil, že čistý průměrný měsíční příjem žalované za období 13 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru činil 19 872,31 Kč.
9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou u splátkách úvěru ve výši 15 288 Kč po splatnosti a vyzvala ji, aby dlužnou částku vyrovnala nejpozději k 1. 2. 2025, jinak přistoupí k zesplatnění celého úvěru.
10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 2. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 1. 2. 2025 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky činicí 113 040 Kč.
11. Z dohody o úplatě ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že s účinností ke dni 19. 3. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalované bylo postoupení jejího dluhu u právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni oznámeno dopisem ze dne 14. 4. 2025, který jí byl odeslán téhož dne. Součástí oznámení bylo i vyčíslení dluhu na částku 114 521,67 Kč.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu i před podáním žaloby, a to dopisem ze dne 14. 4. 2025, který byl žalované odeslán téhož dne.
14. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná počínaje červnem 2025 řádně plní sjednanou dohodu s žalobkyní a hradí jí splátky sjednané v měsíční výši 6 500 Kč.
15. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud k důkazu provedl všechny účastníky navržené důkazy, přičemž z těch nevymezených nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí.
16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:
17. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 27. 7. 2022 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 219 221 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně obdržené peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 6 414 Kč, sestávajících i ze sjednaného úvěrového úroku ve výši 16,99 % ročně. Žalovaná úvěr řádně splácena až do září 2024. Vzhledem k tomu, že se s následujícími splátkami úvěru dostala do prodlení, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 2. 2025 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky činicí 113 040 Kč. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 19. 3. 2025 postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 14. 4. 2024 a současně byla žalované zaslána i předžalobní upomínka na částku 114 521,67 Kč. V rámci řízení se účastníci domluvili na splacení dluhu v měsíčních splátkách po 6 500 Kč, které žalovaná počínaje červnem 2025 řádně hradí.
18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
23. Dle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
24. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
26. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovanou jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z. Po provedeném dokazování soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala dostatečně úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaná úvěr řádně splácela až do září 2024, tedy 26 měsíců.
27. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku následného neplnění platebních povinností žalovanou přistoupila dne 1. 2. 2025 k zesplatnění celého úvěru, vznikla žalované povinnost vyrovnat naráz celou zbývající dlužnou částku, která se stala předmětem žaloby, a to vůči žalobkyni, na kterou byla pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupena.
28. Během řízení se žalobkyně s žalovanou domluvila na úhradě dluhu ve splátkách po 6 500 Kč s tím, že počínaje červnem 2025 žalovaná sjednanou dohodu řádně plní. V důsledku této skutečnosti soud žalobě vyhověl co do aktuální výše dluhu činící 60 062,19 Kč a povinnost žalované zaplatit tuto částku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. rozložil do splátek po 6 500 Kč tak, aby splátky odpovídaly dohodě účastníků.
29. O nákladech řízení rozhodl soud analogicky podle § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, když žalované žádné náklady řízení nevznikly a žalobkyně se jejich přiznání s ohledem na sjednanou dohodu o splátkách vzdala.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.