5 C 260/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 114 603 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, o zaplacení částky 114 603 Kč společně: -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86 114 Kč od 18. 11. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 641 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 10 848 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 61 709,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 114 603 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že společně s žalovanou nabyli na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 9. 2021, č. j. 13 D 577/2018-414, ve znění opravných usnesení, dědictví po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], a to rovným dílem podle dědických podílů ze zákona (žalobce jako syn zůstavitele, žalovaná jako manželka zůstavitele). Předmětem dědictví byl mj. spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na bytové jednotce [číslo] v domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] to spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemcích parc. [číslo] a parc. [číslo] to vše zapsáno u katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], na LV [číslo] pro k.ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ bytová jednotka“). Žalobce se tak stal smrtí zůstavitele spoluvlastníkem bytové jednotky s podílem o velikosti id. ¼ a žalovaná spoluvlastníkem bytové jednotky s podílem o velikosti id. ¾. Bytovou jednotku užívá od smrti zůstavitele pro své výlučné potřeby žalovaná, která projevila opakovaně vůli, aby tomu tak i zůstalo a žalobci odmítá předat k bytové jednotce klíče. Vzhledem k tomu, že žalobce nemůže bytovou jednotku využívat, náleží mu od žalované náhrada za nadužívání jejího spoluvlastnického podílu. Výše této náhrady odpovídá ¼ užitku z bytové jednotky, potažmo ¼ obvyklého nájemného v daném místě a čase, za současného ponížení o náklady hrazené v souvislosti s užíváním bytové jednotky žalovanou. Náhrada za nadužívání bytové jednotky náleží žalobci za období 36 měsíců zpětně od podání žaloby, tj. za období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2022 ve výši 114 603 Kč. Žalobce několikrát žalovanou o úhradu dluhu vyzval, a to dopisem ze dne 10. 11. 2021 a ze dne 19. 4. 2022, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala pro rozpor s dobrými mravy a žalobu navrhla zamítnout. Potvrdila, že v důsledku dědění po zůstaviteli Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], sama vlastní na dotčené bytové jednotce podíl o velikosti id. ¾ a žalobce vlastní zbývající podíl o velikosti id. ¼. Žalobce během dědického řízení neprojevil žádný zájem svůj nabytý podíl na bytové jednotce, jakkoliv užívat. Aniž by s žalovanou započal jednání o případné dohodě spoluvlastníků, podal na ni k soudu žalobu na plnění. Žalovaná v předmětném bytové jednotce žije více jak 50 let, je starobní důchodkyně a po delší dobu trpí onkologickým onemocněním. Její výdaje si vyžadují zvýšené náklady a nazbyt jí ničeho nezůstává. Žalovaný je oproti tomu v produktivním věku, podnikatel, který vlastní několik nemovitostí. Žalovaný v bytové jednotce nikdy bydlet nechtěl a vzhledem k tomu, kolik vlastní nemovitostí, ani bydlet nepotřeboval. Žalobou pouze vyvíjí nátlak na žalovanou, jak tomu bylo i v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 19/2022, ve kterém se na žalované domáhal zaplacení částky 132 884,15 Kč s příslušenstvím, jakožto jedné poloviny pohledávky zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] za žalovanou z titulu vypořádání společného jmění manželů, kterou na základě dědění nabyl.

3. V rámci řízení bylo k návrhu žalobce nařízeno předběžné opatření, kterým byla žalované mj. uložena povinnost zdržet se nakládání se svým spoluvlastnickým podílem na bytové jednotce, a to v důsledku skutečnosti, že podala u příslušného katastrálního úřadu návrh na vklad vlastnického práva ke svému spoluvlastnickému podílu ve prospěch své vnučky [jméno] [příjmení]. Žalobce návrh na vydání předběžného opatření odůvodnil obavou v ohrožení vykonatelnosti jeho pohledávky pro nemajetnost žalované. Uvedl, že by šance na vymožení pohledávky byla po dokončení převodu vlastnického práva mizivá, když spoluvlastnický podíl představuje jediný hodnotný majetek žalované. Předběžné opatření bylo následně zrušeno, neboť žalovaná návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch své vnučky vzala spolu s ní zpět a vkladové řízení tak byla zastaveno. Na prvním jednání před soudem žalovaná projevila zájem vyřešit věc smírně. Hledě své nemajetnosti navrhla prodej bytové jednotky s tím, že byl nárok žalobce uspokojila z inkasované kupní ceny bytové jednotky, případně navrhla žalobci odkup jejího spoluvlastnického podílu za cenu poníženou o žalobní žádání. Žalobce návrhy žalované nepřijal s odůvodněním, že nechce, aby se žalovaná v důsledku prodeje bytové jednotky třetí osobě musela z bytové jednotky, ve které strávila většinu svého života, v pokročilém věku odstěhovat. Nehledě skutečnosti, že by pro žalovanou jakékoliv nájemní bydlení bylo násobně dražší než to nynější s vlastním podílem na bytové jednotce.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že ti jsou spoluvlastníky bytové jednotky, a to tak, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¾. Určeno tak bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 9. 2021, č. j. 13 D 577/2018-414, kterým bylo skončeno řízení o pozůstalosti po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná bytovou jednotku užívá výlučně.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 9. 2021, č. j. 13 D 577/2018-414, ve znění opravných usnesení, soud zjistil, že účastníci v řízení o pozůstalosti po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelém dne 31. 7. 2018, nabyli podle dědických podílů ze zákona, tj. rovným dílem, dědictví, tvořené: -) id. ½ bytové jednotky v ceně 2 350 000 Kč, -) pohledávkou zůstavitele za žalovanou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 265 768,30 Kč, -) cennými papíry zůstavile v souhrnné hodnotě 26 151,41 Kč, -) obvyklým vybavením bytové jednotky v ceně 15 000 Kč a -) osobními svršky zůstavitele bez prodejní hodnoty, a to žalobce jako syn zůstavitele a žalovaná jako manželka zůstavitele.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne 10. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce písemně vyzval žalovanou k : -) zaplacení částky 132 884,15 Kč, jakožto jedné poloviny pohledávky zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] za žalovanou z titulu vypořádání společného jmění manželů, kterou na základě dědění nabyl, -) jednání o vypořádání cenných papírů zůstavitele s návrhem, že se jejich výlučným vlastníkem stane žalovaná, oproti čemuž zaplatí žalobci částku 13 075,70 Kč, jakožto jednu polovinu jejich hodnoty, -) předání kopie klíčů od bytové jednotky, -) jednání o vypořádání spoluvlastnictví k bytové jednotce, -) zaplacení částky 175 500 Kč, jakožto ¼ užitku z bytové jednotky za období od 1. 8. 2018 do 31. 10. 2021.

8. Z reakce na výzvu ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná uznala požadavek žalobce na obdržení kopie klíčů od bytové jednotky, vyslovila souhlas s jednáním o vypořádání spoluvlastnictví k bytové jednotce, nicméně neuznala nárok na zaplacení částky 175 500 Kč a poukázala na své osobní a majetkové poměry, pro které by jí požadavky žalobce zruinovaly.

9. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce písemně vyzval žalovanou k zaplacení částky 198 000 Kč, jakožto ¼ užitku z bytové jednotky za období od 1. 8. 2018 do 31. 10. 2021 s tím, že pro neuhrazení této částky k výzvě ze dne 10. 11. 2021 ve lhůtě tam určené, byla částka navýšena o období od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2022. Současně žalobce poukázal na skutečnost, že mu stále nebyly vydány klíče od bytové jednotky a upozornil žalovanou, že jde o výzvu předžalobní.

10. Z reakce na výzvu ze dne 6. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná nárok žalobci zaplatit odmítla. Neshledala důvodu, proč by měla žalobci hradit část nájemného, které sama nepobírá a poukázala na skutečnost, že výlučně sama hradí náklady s bytovou jednotkou spojené.

11. Z textových zpráv žalobce adresovaných žalované soud zjistil, že žalobce pravidelně, jak v době předcházející podání žaloby, tak v době po jejím podání, zasílal žalované [příjmení] zprávy s přáním k narozeninám, svátku, Vánocům, případně jí nabízel pomoc s obstaráním potravin či drogerie.

12. Z textové zprávy žalované žalobci ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobce, aby ji pro psychické týrání nadále nekontaktoval.

13. Z platebního dokladu SIPO za měsíc únor 2023 soud zjistil, že pravidelné výdaje žalované činí částku 7 454 Kč a představují televizní a rozhlasové poplatky, energie, příspěvek do fondu oprav, tarif za telefon, pojistné.

14. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 2. 2023 soud zjistil, že od ledna roku 2023 náleží žalované důchod ve výši 20 641 Kč.

15. Z výpis z účtu žalované za měsíc únor 2023 soud zjistil, že celkové příjmy žalované tento měsíc činily 21 641 Kč a celkové výdaje 17 853 Kč.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je letitým sousedem žalované, které občasně vypomáhá s nákupem a dříve jí také párkrát vypomohl s péčí o těžce nemocného manžela (zesnulého pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce]). Svědek si je vědom komplikovaných vztahů mezi účastníky řízení. Byl přítomen k žádosti žalované napjatému incidentu mezi účastníky z roku 2018 v bytové jednotce, při kterém žalobce označil žalovanou nevybíravým výrazivem.

17. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat, když ty si vzájemně neodporují a spolu se shodnými tvrzeními účastníků vytvářejí propojený celek událostí. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud vyhodnotil jako jednotnou, plynulou, věrohodnou a přesvědčivou. Námitku žalobce o nevěrohodnosti jeho výpovědi, stojící na přesvědčení, že si svědek detailně vybavil některé momenty zpětně k roku 2018, kdežto jiné skutečnosti si nevybavil vůbec, soud neshledal důvodnou. Tento jev lze přisoudit skutečnosti, že svědek vypovídal již v řízení vedeném mezi účastníky před Okresním soudem v Berouně, tudíž si jednoduše tyto vzpomínky osvěžil a utkvěly mu v paměti. Soud nečerpal skutková zjištění z těch provedených důkazů, které se vztahovaly k výši žalobního nároku, neboť, jak bude rozvedeno níže, dospěl v dané věci k závěru, že podáním žaloby došlo ze strany žalobce ke zneužití práva. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť by skutečnosti z nich zjištěné nemohly mít žádný vliv na soudem zjištěný skutkový stav z důkazů dosud provedených.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

19. Účastníci jsou spoluvlastníky bytové jednotky, na které žalobce vlastní podíl o velikosti id. ¼ a žalovaná vlastní podíl o velikosti id. ¾. K založení spoluvlastnického vztahu mezi účastníky došlo na základě výsledku řízení o pozůstalosti po Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], potažmo jeho smrtí, kdy žalobce jako syn zůstavitele a žalovaná jako manželka zůstavitele nabyli rovným dílem dědictví tvořené mj. id. ½ bytové jednotky. Žalobce je synem žalované. Bytovou jednotku obývala dlouhodobě žalovaná spolu se svým manžel, po jeho smrti ji užívá za účelem uspokojení svých bytových potřeb výlučně sama. Vyjma ¼ bytové jednotky žalovaná z dědictví po manželovi nabyla také jednou polovinou cenné papíry v hodnotě 26 151,41 Kč, obvyklé vybavení bytové jednotky v ceně 15 000 Kč a osobní svršky zůstavitele bez prodejní hodnoty. Žalobce se na žalované domáhal nejen nahrazení jemu ušlému užitku z bytové jednotky za její užívání výlučně žalovanou od smrti zůstavitele, ale také vydání klíčů od bytové jednotky a zaplacení jedné poloviny pohledávky zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] za žalovanou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 132 884,15 Kč. Žalovaná je starobní důchodkyní jejímž jediným příjmem je důchod činící od ledna roku 2023 částku 20 641 Kč.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Podle § 1121 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

22. Podle § 1122 odst. 1 OZ, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

23. Podle § 8 OZ, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

24. V projednávané věci se soud dříve, než přistoupil k posuzování samotného nároku žalobce (jeho výše), vycházejícího z podílového spoluvlastnictví s žalovanou k bytové jednotce, zabýval tím, zda není v tomto případě dán důvod pro aplikaci korektivu dobrých mravů, respektive zda podáním žaloby nedošlo ze strany žalobce ke zneužití práva a dospěl k závěru, že důvod dán je.

25. Zjevné zneužití práva zakotvené v § 8 OZ vyjadřuje tezi, že zákon v takovém případě upírá uplatněnému právu přiznat právní následky, které by jinak mělo. Institut zjevného zneužití práva v zásadě odpovídá dříve užívanému pojmu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), a proto lze také využít i dříve přijatou judikaturu.

26. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4884/2015 vyslovil, že:„ Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá do úvahy výjimečně, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného.“. Tentýž soud pak v rozsudku ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 s odkazem na odbornou literaturu uvedl, že:„ Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany.“.

27. Soud účastníky vyzval, aby se vyjádřili k osobním poměrům panujícím mezi nimi v době předcházející podání žaloby a dále, aby soudu sdělili svoji aktuální majetkovou situaci.

28. Žalobce k výzvě soudu uvedl, že je rád, že se mu od rodičů dostalo výchovy, nicméně v určité fázi jejich rodinných vztahů se něco zvrtlo a tato skutečnost nelze vrátit zpět. Vztah mezi ním a žalovanou se zhoršil poté, co se jeho polorodá sestra dostala do finančních potíží. Žalovaná problémy sestry vidět nechtěla a přede všemi ji obhajovala a upřednostňovala. Snaha žalované obstarávat finanční prostředky pro sestru se projevila i v dědickém řízení, kdy notáře neupozornila na majetek, o kterém zcela jistě věděla. Na podnět žalobce tak notář dohledal i další majetek otce. V dědickém řízení nabyl žalobce za žalovanou pohledávku ve výši 132 884,15 Kč. Žalovaná dobrovolně žalobci ničeho na pohledávku neuhradila. Žalobce se domohl zaplacení svého nároku až soudní cestou s tím, že úhrady nákladů tohoto řízení se musel domáhat i exekučně. I přes vše shora uvedené žalobce nadále o matku jeví zájem. Na rozdíl od žalované jí vždy přál a přeje k významným výročím a svátkům. Žalovaná však s žalobcem komunikovat odmítá. V době podání žaloby byl vztah žalované k žalobci nenávistný, o tom svědčí i skutečnost, že bylo z jejího popudu před tímto řízením zahájeno řízení o odvolání daru žalobci, jehož předmětem byla rodinná chata. Žalobce k matce nenávist necítí, nechce jí ublížit, žaloba s jejich vztahem nemá nic společného a žalobce se jen domáhá toho, co mu po právu náleží. Stejně jako žalovaná má právo bytovou jednotku užívat a vzhledem k tomu, že mu toto právo žalovaná upírá, musí žalobce uspokojovat své bytové potřeby, i svých dětí, jinak. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že žije společně s manželkou v bytě na adrese svého trvalého bydliště, který mají v SJM. Dále vlastní garsoniéru, kterou obývá jeho syn, chatu v obci [obec] a samostatnou stavbu garáže, kde parkuje svůj vůz. Je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmy za rok 2021 ve výši 150 215 Kč. Ač žalobce má své bytové potřeby uspokojeny jinak a má také stálý příjem, nelze učinit závěr o tom, že by byl v přebytku a uplatněný nárok nepotřeboval. Nemajetnost žalované je při posouzení dobrých mravů zcela irelevantní a nad to je žalovanou pouze tvrzena. Nehledě jmění, kterého zdědila po zesnulém otci, byla schopna uhradit žalobcův nárok v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 7 C 19/2022 ve výši 132 884,15 Kč s příslušenstvím. Z čeho tak uhradila žalobce netuší, stejně tak nemá zdání o jejích majetkových poměrech, a proto nelze žalobní žádání označit za nárok pro žalovanou likvidační.

29. Žalovaná k výzvě soudu uvedla, že jejím jediným příjmem je důchod ve výši 20 641 Kč. Vlastní předmětný ¾ podíl na bytové jednotce a má otevřený bankovní účet u [právnická osoba], na kterém byl ke dni 8. 2. 2023 zůstatek 22 678,81 Kč. Její obvyklé měsíční výdaje činí 17 000 Kč s tím, že zbylé prostředky se snaží ušetřit na případné mimořádné výdaje. Vztah s žalobcem označila za narušený a problematický, poukázala na jiná soudní řízení mezi nimi vedená a také na objem finančních prostředků, které spolu s manželem jako rodiče žalobci poskytli.

30. Na rozdíl od žalobce, je soud toho názoru, že při projednávání žaloby musí být přihlíženo i k jiným než jen nárokem dotčeným právním vztahům účastníků. V daném případě tak nebylo možné oddělit posouzení oprávněnosti žalobního nároku od faktu, že žalobce je synem žalované. Oproti žalobci je soud plně přesvědčen, že žaloba byla podána v důsledky jejich narušených rodinných vztahů, pramenících ze vztahu žalované k polorodé sestře žalobce. Hledě obecné společenské představy o rodinném společenství si soud neumí představit, že by žaloba byla podána i za jiného (pozitivního) stavu vztahů mezi účastníky řízení; s přihlédnutím k faktu, že tak žalobce učinil, aniž by se sám nacházel ve finanční nouzi, proti své matce, která je v pokročilém věku a onkologicky se léčícím pacientem, a to vše za situace, kdy se matka o něj jako dítě řádně starala a spolu s manželem ho v začátcích i finančně podporovala. Žalovaná bytovou jednotku obývá po většinu svého života, starala se a vychovávala v ní svoji rodinu, pečovala zde o manžela v jeho těžké nemoci. Je tak zcela pochopitelné, že chce v bytové jednotce dožít. Nejde v daném případě o situaci, kdy by žalovaná bytovou jednotku pronajímala a pouze sama si poté brala z toho plynoucí užitky. V bytové jednotce bydlí, zajišťuje tím své bytové potřeby, stejně jako je má žalobce zajištěny jinde. Soud si jen stěží umí představit, že by žalobce, který má své bytové potřeby společně s rodinou uspokojeny jinde, měl reálný zájem bytovou jednotku užívat společně s žalovanou, a to zejména za situace, kdy jejich vztahy jsou hluboce narušeny.

31. Tvrzení žalobce, které nemá žádnou oporu v logice, je konstatování, že nechce žalované jako své matce ublížit. Pokud by jí vskutku ublížit nechtěl, tak předně žádnou žalobu vůči ní ani nepodá, neboť tato samotná skutečnost musela mít nezměrný dopad na duševní zdraví žalované, jak bylo vidno i na soudních stáních. Nehledě toho, že vymožením svého nároku by žalobce svoji matku mohl přivést do finanční nouze. [příjmení], která je žalobou nárokována, by pro žalovanou, s ohledem na její pravidelné měsíční příjmy a výdaje, představovala zcela významný (až drakonický) zásah do jejích majetkových poměrů, který by stál ve zřejmém nepoměru s užitkem, kterého by se žalobci, s ohledem na jeho majetkové poměry, dostalo. S tím, že nelze v daném případě ani zavřít oči před objektivními skutečnostmi, jako jsou věk a zdravotní stav žalované.

32. Soud zcela neporozuměl ani postoji žalobce, který na jedné straně odmítl přijmout návrh žalované na uspokojení jeho peněžitého nároku prodejem bytové jednotky (spoluvlastnického podílu) v obavách, že by to pro žalovanou mohlo znamenat přestěhování se do nájemního bydlení, ale na straně druhé podal v řízení návrh na nařízení předběžného opatření s cílem zamezit žalované v nakládání s jejím spoluvlastnickým podílem, s odůvodněním, že jde o jediný hodnotný majetek žalované, ze kterého byl mohla být jeho pohledávka uspokojena. Z čeho jiného, než inkasované kupní ceny bytové jednotky (spoluvlastnického podílu), by žalovaná měla pohledávku žalobce uhradit, si tak soud neumí představit. Ponecháno stranou, že v průběhu soudního řízení, aniž by tomu svědčila nějaká nově nastalá skutečnost, si již žalobce majetkovými poměry žalované nebyl jist. Jako zcela se příčící rozumu soud shledal odkazované zprávy s přáním k narozeninám či svátku, které žalobce žalované zasílá. Vztah účastníků před soudem, jakýmkoliv, nelze separovat od jejich rodinných vazeb. Lze si jen těžko představit, že by za předmětnými zprávami stála péče a zájem žalobce o žalovanou jako syna o matku v situace, kdy se setkávají pouze u soudních stání a žalobce se na žalované domáhá plnění, jehož zaplacení by pro žalovanou mohlo být likvidační.

33. Ač žalobci jako spoluvlastníkovi bytové jednotky vznikl nárok na peněžitou náhradu za neužívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu v důsledku výlučného užívání společné věci žalovanou, soud žalobu zamítl, neboť dospěl k jednoznačnému závěru, že podání žaloby, uplatnění nároku na peněžitou náhradu a postup žalobce v řízení, představují zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 OZ, když by výkon práva vážně poškodil žalovanou, aniž by žalobci přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalované.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 709,46 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: -) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 114 603 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. AT (převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 23. 8. 2022, podání ze dne 6. 9. 2022, podání ze dne 17. 10. 2022, účast na jednání dne 19. 1. 2023, účast na jednání dne 16. 2. 2023, podání ze dne 4. 4. 2023 a účast na jednání dne 25. 4. 2023), včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT; -) cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 1. 2023 ve výši 999,85 Kč za 72 ujetých km (mapy.cz) v částce 599,85 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 AT, -) cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 2. 2023 ve výši 999,85 Kč za 72 ujetých km (mapy.cz) v částce 599,85 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 AT, -) cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 4. 2023 ve výši 999,85 Kč za 72 ujetých km (mapy.cz) v částce 599,85 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 AT, -) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 999,55 Kč ve výši 10 709,91 Kč.

35. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.