5 C 27/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 172 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 172 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 172 Kč od 12. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 369,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 172 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, v blízkosti zastávky MHD , Anonymizováno, na , adresa, se žalovaný během přepravní kontroly, kdy se snažil z místa utéct, přetahoval s kontrolorem , právnická osoba, (zaměstnavatel poškozeného) , jméno FO, (poškozený), čímž mu způsobil kontuzi palce pravé ruky. Zaměstnavatel poškozeného byl v době škodního jednání pojištěn u žalobkyně pro případ újmy na zdraví zaměstnance. Žalobkyně v důsledku pojistné události č. , hodnota, vyplatila poškozenému částku 47 686 Kč jako náhradu ztráty na výdělku a 8 486 Kč jako bolestné. Žalovaný jako škůdce zasáhl svým jednáním do absolutního práva poškozeného, za což je povinen nahradit způsobenou škodu, a to žalobkyni, která jí uhradila poškozenému za zaměstnavatele. Žalobkyni tak vznikl za žalovaným nárok na plnění ve výši 56 172 Kč. Žalovaný tento dluh dne 2. 12. 2024 písemně uznal a uzavřel s žalobkyní dohodu o úhradě dluhu ve splátkách. Dosud žalovaný uhradil částku 25 000 Kč, nicméně poté své platební povinnosti i přes výzvy porušil a zbývající dluh nevyrovnal. Neučinil tak ani k předžalobní výzvě ze dne 31. 10. 2025.

2. Žalovaný nárok vůči němu žalobou uplatněný neuznal. Uvedl, že škoda vznikla v důsledku podvodného jednání poškozeného, neboť jeho zranění bylo falešné. Naopak sám utrpěl zranění, které si vyžádalo ošetření. Žalobkyni vyzval, aby mu částku, kterou jí již uhradil, vrátila zpět.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze záznamu o úrazu soud zjistil, že zaměstnavatel poškozeného adresoval žalobkyni oznámení o úrazu poškozeného při výkonu práce dne , datum, , při kterém došlo k pohmoždění jeho palce pravé ruky, a to na MHD zastávce , Anonymizováno, na , Anonymizováno, v důsledku jednání třetí osoby.

5. Z úředního záznamu o podání vysvětlení soud zjistil, že dne , datum, byl poškozený podat vysvětlení na , Anonymizováno, , kdy uvedl, že s kolegou prováděli dne 10. 1. 2024 kontrolu jízdních dokladů, přičemž na zastávce , Anonymizováno, vyzvali žalovaného k předložení jízdního dokladu. Žalovaný vystoupil z dopravního prostředku, odmítl předložit doklad a zaplatit pokutu. Následně se žalovaný i přes přivolanou , Anonymizováno, snažil se z místa uniknout a při tomto pokusu, když poškozený zachytil batoh žalovaného, mu žalovaný vyvrátil chmatem palec pravé ruky.

6. Z hlášení pojistné události soud zjistil, že zaměstnavatel poškozeného nahlásil žalobkyni dne 15. 3. 2024 pojistnou událost č. , hodnota, za úraz poškozeného s bolestným ve výši 8 486 Kč.

7. Z žádosti o platbu na účet soud zjistil, že poškozený sdělil žalobkyni číslo bankovního účtu, na který požádal vyplatit bolestné.

8. Z dokladu o výplatě pojistných plnění z interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyplatila částku 47 686 Kč na účet zaměstnavatele a částku 8 486 Kč na účet poškozeného.

9. Z náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti soud zjistil, že zaměstnavatel poškozeného vystavil potvrzení, ve kterém vyčíslil ztrátu poškozeného na výdělku na částku 47 686 Kč.

10. Z lékařského posudku o ohodnocení bolesti soud zjistil, že jako příčina úrazu poškozeného bylo zaznamenáno vyvrácení palce pravé ruky při kontaktu s vinnou osobou při výkonu povolání (20 bodů).

11. Z lékařské dokumentace , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byl poškozený ošetřen ve , Anonymizováno, na chirurgii s pohmožděným palcem pravé ruky.

12. Z lékařské dokumentace , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byl poškozený na kontrole v , právnická osoba, s přetrvávajícím pohmožděním palce pravé ruky.

13. Z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem soud zjistil, že poškozený byl v důsledku úrazu v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, pro následky pracovního úrazu ze dne , datum, .

14. Z uznání dluhu a dohodě o splátkách soud zjistil, že žalovaný dne 2. 12. 2024 uznal písemně svůj dluh u žalobkyně vzniklý v důsledku zranění poškozeného a následného vyplacení pojistného žalobkyní ve výši regresní pohledávky 56 172 Kč s tím, že se zavázal dluh vyrovnat ve splátkách po 10 000 Kč a poslední ve výši 6 172 Kč, celkem tedy v 6 měsíčních splátkách, počínaje srpnem 2024.

15. Z předžalobní výzvy včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby adresovala dne 31. 10. 2025 žalovanému výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy s tím, že výzva byla žalovanému dodána dne 4. 11. 2025.

16. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí, zejména správní rozhodnutí týkající si projednávaného skutku, když ta nemají žádný vliv na občanskoprávní posouzení odpovědnost žalovaného za škodu a její nahrazení žalobkyni. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

18. Dne , datum, poškozený v rámci výkonu svého povolání prováděl kontrolu jízdních dokladů. Když vyzval k předložení jízdního dokladu žalovaného, ten jej odmítl předložit a stejně tak zaplatit pokutu. Současně žalovaný vystoupil z dopravního prostředku na zastávce , Anonymizováno, a snažil se z místa uniknout. Při pokusu o útěk žalovaný pohmoždil poškozenému palec pravé ruky. Téhož dne byl poškozený ošetřen ve , Anonymizováno, a s přetrvávajícím pohmožděním palce byl následně ošetřen i dne , datum, v , právnická osoba, . Bolestné poškozeného bylo ohodnoceno na částku 8 486 Kč. V důsledku pracovního úrazu byl poškozený v době od 11. 1. 2024 do 7. 2. 2024 v pracovní neschopnosti a vznikla mu ztráta na výdělku ve výši 47 686 Kč. Zaměstnavatel poškozeného pojistnou událost nahlásil žalobkyni, která vyplatila celkové pojistné ve výši 56 172 Kč (47 686 Kč ztráta na výdělku, 8 486 Kč bolestné). Svůj nárok žalobkyně uplatila vůči žalovanému, který dne 2. 12. 2024 svůj dluh co do důvodu i výše 56 172 Kč písemně uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit v šesti měsíčních splátkách počínaje srpnem 2024. Svým povinnostem žalovaný nedostál, když žalobkyni uhradil toliko částku 25 000 Kč a zbylý dluh nevyrovnal ani k předžalobní upomínce ze dne 31. 10. 2025, dodané dne 4. 11. 2025, ve které mu byla poskytnuta 7 denní lhůta k dobrovolnému plnění.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

22. Podle § 2053 OZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

23. Podle § 1968 věty první OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Žalovaný způsobil poškozenému škodu, kterou je povinen podle § 2910 OZ nahradit. Škodného jednání se dopustil tím, že se odmítl podrobit kontrole jízdních dokladů, kterou prováděl poškozený v rámci výkonu svého povolání a při pokusu o útěk na zástavce , Anonymizováno, pohmoždil poškozenému palec pravé ruky. V důsledku pracovního úrazu vznikla poškozenému celková škoda ve výši 56 172 Kč, představující co do částky 47 686 Kč ztrátu poškozeného na výdělku a co do částky 8 486 Kč ohodnocené bolestné poškozeného. Předmětnou částku vyplatila žalobkyně, neboť zaměstnavatel poškozeného byl u ní pro tento případ pojištěn a pojistnou událost u ní řádně uplatnil. Vzhledem k tomu, že škodu nahradila žalobkyně, přešlo na ní v souladu s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. právo domáhat se tohoto plnění po žalovaném.

26. Žalovaný podle § 2053 OZ svůj dluh u žalobkyně co do důvodu i výše prohlášením učiněným v dohodě ze dne 2. 12. 2024 uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit v šesti měsíčních splátkách počínaje srpnem 2024. Svůj dluh žalovaný vyrovnal jen co do částky 25 000 Kč.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 170/2010, ze dne 23. 9. 2010: „Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít tuto skutečnost za prokázanou“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 362/2005 ze dne 28. 6. 2007: „Dlužník unese důkazní břemeno pouze v případě, že prokáže skutečnosti, které opodstatňují závěr, že uznaný závazek neexistuje“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2854/99 ze dne 25. 10. 2000: „K vyvrácení právní domněnky existence uznaného dluhu však nepostačuje pouhá pochybnost či nejasné okolnosti vzniku závazku“.

28. Jak vychází z právě citované judikatury, uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu. V případě uznání dluhu nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu. V daném případě by tak žalovaný musel, aby mohl být se svojí obranou úspěšný, prokázat, že škoda nevznikla s tím, že by nepostačovaly pouhé pochybnosti nebo nejasné okolnosti vzniku škody.

29. Tvrzení žalovaného ohledně neexistence uznaného dluhu byla zcela neurčitá a nebyla podepřena ani žádnými důkazy. V této souvislosti by žalovanému svědčilo v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) poučení soudu k řádnému doplnění rozhodných skutečností o tom, že závazek uhradit žalobkyni regresní pohledávku ve výši 56 172 Kč nevznikl, zanikl nebo byl převed na jiného, a k označení odpovídajících důkazů. Tohoto poučení se však žalovaný vzdal tím, že se nedostavil k nařízenému jednání ve věci, které se konalo dne 28. 4. 2026, přičemž poučení podle § 118a odst. 1 a 3 OSŘ může být účastníků dáno právě a jen na jednání u soudu.

30. Žalovaným tak nebyla domněnka existence uznaného dluhu v řízení vyvrácena, čímž vzal soud nárok žalobkyně na zaplacení částky 31 172 Kč za prokázaný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji platební povinnost řádně a včas nesplnil, když žalobkyni podle sjednaného splátkového kalendáře zaplatil toliko částku 25 000 Kč, dostal se s plněním svého dluhu podle § 1968 OZ do prodlení a vedle samotné dlužné částky 31 172 Kč je povinen z ní žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i úrok z prodlení, běžící od 12. 11. 2025 (den následující konci lhůty, které byla žalovanému poskytnuta předžalobní výzvou k dobrovolnému plnění) do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 369,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 31 172 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, replika, účast na jednání u soudu dne 28. 4. 2026), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 150 Kč ve výši 2 971,50 Kč.

33. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.