Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

5 C 303/2024

č. j. 5 C 303/2024-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-16 · ECLI:CZ:OSPH03:2024:5.C.303.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 860 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 6. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (společnost , Anonymizováno, IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne 23. 9. 2019 smlouvu o studiu č. , hodnota, , na základě které se žalovaný stal počínaje akademickým rokem 2019/2020 jejím studentem s povinností hradit poplatky se studiem spojené. Žalovaný své platební povinnosti porušil, když mu vznikl dluh na školném za akademický rok 2021/2022 ve výši 40 000 Kč, které bylo splatné dne 30. 6. 2021. To vše pod sankcí sjednaného smluvní úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal ani k předžalobní upomínce.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o studiu ze dne 23. 9. 2019 soud zjistil, že dne 23. 9. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o studiu č. , hodnota, , na základě které byl u ní žalovaný přijat ke studiu bakalářského studijního programu s kombinovanou formou studia, a to počínaje akademickým rokem 2019/2020. Dále soud zjistil, že se žalovaný v čl. V. odst. 1 bodu 2. smlouvy zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně školné a administrativní poplatky spojené se studiem. Dále soud zjistil, že splatnost školného byla v čl. VI. odst. 4 smlouvy sjednána předem ke každému 30. červnu. Závěrem soud zjistil, že v čl. VI. odst. 8 smlouvy byl pro případ prodlení s úhradou školeného či administrativních poplatků spojených se studiem sjednán nárok právní předchůdkyně žalobkyně na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Ze směrnice o poplatcích spojených se studiem č. 01/2019 soud zjistil, že školné za akademický rok pro kombinovanou formu bakalářského studia bylo stanovenou částkou 40 000 Kč.

7. Z předžalobní výzvy včetně dodejky soud zjistil, že žalovaný byl dne 18. 5. 2023 právní předchůdkyní žalobkyně před podáním samotné žaloby upomenut o zaplacení dluhu na školném za akademický rok 2021/2022 ve výši 40 000 Kč.

8. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl důvod pochybovat. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by pohledávku žalobkyně již, byť z části zaplatil.

9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

10. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 23. 9. 2019 s žalovaným smlouvu o studiu, na základě které se žalovaný stal počínaje akademický rokem 2019/2020 jejím studentem kombinované formy bakalářského studia s povinností platit školné a další administrativní poplatky se studiem spojené. Ve lhůtě do 30. 6. 2021 byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně školné za akademický rok 2021/2022 ve výši 40 000 Kč. Svým povinnostem žalovaný nedostál, když na něm ve sjednané lhůtě nezaplatil ničeho a svůj dluh u právní předchůdkyně žalobkyně nevyrovnal ani k předžalobní upomínce.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

13. Podle § 59 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, dále jen „zákon o VŠ“, poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

14. Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřely dne 23. 9. 2019 smlouvu o studiu jakožto smlouvu nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 OZ. Na základě předmětné smlouvy, v souladu s § 59 zákona o VŠ, byl žalovaný povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně školné, které podle směrnice o poplatcích spojených se studiem č. 01/2019 činilo za akademický rok 2021/2022 částku 40 000 Kč, splatnou 30. 6. 2021. Svým povinnostem žalovaný nedostál, když na zmíněném školném nezaplatil právní předchůdkyni žalobkyně ve stanovené lhůtě a ani po jejím marném uplynutí ničeho. Vedle dluhu na školném je žalovaný povinen z něj zaplatit v souladu s § 1970 OZ od prvého dne prodlení rovněž běžící úrok z prodlení, a to ve výši 0,1 % denně dle čl. VI odst. 8 smlouvy o studiu (k oprávněnosti nároku srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 21 Co 298/2022). Na žalobkyni byla pohledávka její právní předchůdkyně za žalovaným postoupena v souladu s § 1879 OZ.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „OSŘ“ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 860 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí zastoupení, žaloba), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.

18. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.