5 C 310/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 650,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 974 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9 974 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 676,16 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 740,85 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 232,41 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 024 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 650,16 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela dne 2. 4. 2025 s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit do 72 měsíců od okamžiku čerpání úvěru formou měsíčních splátek vždy ve výši alespoň 5 % z nesplacené jistiny úvěru a spolu s nimi jí zaplatit úrok ve výši 57,99 % ročně. Svým povinnostem ze smlouvy žalovaná nedostála, když dlužnou jistinu úvěru ve výši 10 482,44 Kč žalobkyni neuhradila ani ke dvěma upomínkám, představujícím náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. V důsledku prodlení žalované využila žalobkyně svého práva sjednaného ve smlouvě a ke dni 15. 5. 2025 prohlásila úvěr okamžitě splatným. Žalovaná na zesplatněný úvěr uhradila žalobkyni toliko částku 526 Kč, přičemž ničeho dalšího jí nezaplatila ani k předžalobní výzvě ze dne 28. 7. 2025, ve které jí byla poskytnuta lhůta k dobrovolnému plnění do 11. 8. 2025. Nárok žalobkyně představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 10 482,44 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 232,41 Kč za období od 16. 5. 2025 do 28. 7. 2025, náklady na upomínky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu za prodlení ve výši 167,72 Kč a zákonný úrok z prodlení běžící z částky 11 714,85 Kč (10 482,44 Kč + 1 232,41 Kč) od 12. 8. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 4. 2025 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 4. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 10 500 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala je žalobkyně vracet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z nesplacené jistiny úvěru s tím, že celkovou výši úvěru se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše. Spolu s tímto plněním se žalovaná zavázala platit žalobkyni úvěrový úrok ve výši 57,99 % ročně. V čl. 5.5. smlouvy si účastníci sjednali oprávnění žalobkyně zesplatnit dlužnou jistinu úvěru, pokud bude žalovaná i přes dvě upomínky žalobkyně v prodlení s hrazením úvěru. V čl. 5.8. smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalované s hrazením úvěru.

5. Z dokladu o provedení platby ze dne 2. 4. 2025 ve spojení s výpisem z bankovního účtu žalované soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 4. 2025 realizovala vůči žalované platbu ve výši 10 500 Kč.

6. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 5. 2025 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 525 Kč a současně jí naúčtovala náklady za upomínku ve výši 500 Kč.

7. Z upomínky č. 2 ze dne 5. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně dne 5. 6. 2025 znovu vyzvala žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 525 Kč a současně jí naúčtovala náklady za druhou upomínku ve výši 500 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 7. 2025 adresovala žalované dopis, ve kterém žalované oznámila, že přistoupila k zesplatnění úvěru pro neplnění platebních povinností sjednaných smlouvou o úvěru č. , hodnota, a současně ji ve lhůtě do 11. 8. 2025 vyzvala k úhradě celé dlužné jistiny úvěru ve výši 10 482,44 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 232,41 Kč, nákladů na upomínky ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 28. 7. 2025.

9. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud k důkazu provedl všechny účastníky navržené důkazy, přičemž z ostatních než vymezených nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí.

10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

11. Žalobkyně uzavřela dne 2. 4. 2025 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni obdržené peněžní prostředky vrátit do 72 měsíců od okamžiku čerpání úvěru formou měsíčních splátek vždy ve výši alespoň 5 % z nesplacené jistiny úvěru a spolu s nimi jí zaplatit úrok ve výši 57,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná svým platebním povinnostem nedostála ani přes dvě upomínky žalobkyně, přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru. O této skutečnosti žalobkyně vyrozuměna žalovanou předžalobní výzvou dne 28. 7. 2025, odeslanou téhož dne a současně ji vyzvala k ve lhůtě do 11. 8. 2025 k úhradě celé dlužné jistiny úvěru ve výši 10 482,44 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na upomínky a nákladů právního zastoupení. Žalovaná na úvěr uhradila žalobkyni toliko částku 526 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Dle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

18. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovanou jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z.

27. Soud se předně zaobíral tím, zda vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající smluvnímu úroku, nákladům na upomínky a smluvní pokutě. V této souvislosti porovnal celkovou úrokovou sazbu úvěru ve výši 57,99 % s průměrnými hodnotami spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, které činily v dubnu 2025 (poskytnutí peněžních prostředků) na úrokové míře 14,67 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách České národní banky) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku mezi účastníky byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005), když úroková míra byla sjednána 4x vyšší než sjednávaly v dané době u spotřebitelských úvěrů banky.

28. Ujednání o úrocích a poplatcích přitom nelze oddělit v souladu s § 576 o. z. od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by jistě s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru bez těchto ujednání neuzavřela. Nadto se jednalo o smlouvu adhezní, která nemohla být oproti předvyplněnému formuláři měněna na základě dohody stran. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud posoudil převážnou část ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je potřeba jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy nahlížet na smlouvu jako celek.

29. Poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 500 Kč po odečtu již zaplacené částky 526 Kč, tedy celkem částku 9 974 Kč tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Co do zbytku žalované částky, smluvních úroků, nákladů na upomínky a smluvní pokuty nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť v tomto rozsahu byla žaloba shledána nedůvodnou.

30. Soud závěrem přiznal žalobkyni z částky 9 974 Kč i zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 12. 8. 2025 do zaplacení z částky 11 714,85 Kč ve výši 15 %. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudku ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 28. 7. 2025, která byla odeslaná téhož dne, a ve které byla žalované poskytnuta lhůta k dobrovolnému plnění do 11. 8. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaná lhůtu nevyužila a ničeho dalšího žalobkyni nezaplatila, je ode dne 12. 8. 2025 v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl také co do úroku z prodlení z částky 9 974 Kč za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu na něj žalobkyni nárok vznikl dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 024 Kč, přičemž tato částka představuje 88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94 % a úspěchu žalované v rozsahu 6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 650,16 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.

32. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.