5 C 314/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 232,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 000 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do - částky 10 232,08 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 954,78 Kč, - kapitalizovaného úroku ve výši 2 120,86 Kč, - úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025, - úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, - úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 558,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 232,08 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne 27. 1. 2023 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit formou pravidelných týdenních splátek ve výši 395 Kč, zahrnujících i úroky z úvěru ve výši 68,80 % ročně a poplatky za zpracování úvěru a za další péči o zákazníka ve výši 3 768 Kč. Svým povinnostem ze smlouvy žalovaný nedostál, když úvěr ke dni poslední stanovené splátky (26. 4. 2024) řádně a včas nesplatil, potažmo na úvěr neuhradil vůbec ničeho. Ke dni 27. 8. 2025 činila dlužná jistina úvěru částku 13 000 Kč a dlužný poplatek částku 10 232,08 Kč (celkem 23 232,08 Kč). Ode dne následujícího poslední stanovené splátce (27. 4. 2024) až do postoupení pohledávky na žalobkyni (28. 4. 2025) náleží k dlužné jistině úvěru smlouvou sjednaný úrok v kapitalizované výši 2 120,86 Kč a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 954,78 Kč. Ode dne následujícího postoupení pohledávky (29. 4. 2025) dále náleží k dlužné jistině úvěru stále běžící smlouvou sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Podanou žalobu k výzvě soudu žalobkyně doplnila o tvrzení, že její právní předchůdkyně dříve než s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela, zjistila po náležitém posouzení schopnost žalovaného úvěr splatit. Vyšla přitom z tvrzení žalovaného, že jeho příjmy činí 22 000 Kč měsíčně, žije ve spolubydlení, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Tyto údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zanesla do zákaznické karty.

3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze zákaznické karty ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 50 000 Kč. U informací o jeho zdrojích příjmů uvedl, že je zaměstnán jako obsluha recepce a jeho čistý měsíční příjem dosahuje výše 22 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaný odhadl částkou 5 000 Kč. V zákaznické kartě je zaznamenáno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně toliko potvrzení o příjmu.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 27. 1. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 13 000 Kč v hotovosti. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny úvěru také částku ve výši 10 210 Kč, skládající se ze smluvního úroku ve výši 6 442 Kč (68,80 %), částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 268 Kč a dále částku 2 405 Kč za sjednané doplňkové pojištění. Celkem měl tedy žalovaný uhradit částku ve výši 25 615 Kč, a to formou 65týdenních splátek ve výši 395 Kč, přičemž poslední dosahovala výše 335 Kč a měla být uhrazena dne 26. 4. 2024. RPSN (roční procentní sazba nákladů) vztahující se k úvěru činila 127,43 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala na žalobkyni převést pohledávky specifikované v příloze č. 1, přičemž z dotčené přílohy č. 1 bylo zjištěno, že duh žalovaného je v ní uveden.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení jeho pohledávky na žalobkyni. Dle podacího lístku byl dopis zaslán žalovanému dne 22. 5. 2025.

9. Z výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení jeho dluhu vzniklého ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nejpozději do 13. 8. 2025. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 30. 7. 2025.

10. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na úvěr neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně vůbec ničeho.

11. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

13. Dne 27. 1. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 615 Kč, skládající se z jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč a dále ze sjednaného úroku z úvěru ve výši 6 442 Kč (68,80 %) a poplatků ve výši 6 173 Kč, to vše v 65 pravidelných týdenních splátkách po částkách 395 Kč, konče dnem 26. 4. 2024. RPSN vztahující se k úvěru činila 127,43 %. Právní předchůdkyně žalobkyně pro účely poskytnutí úvěru a sjednání splátek počítala s postižitelnou částkou 17 000 Kč, které žalovaný uvedl jako své příjmy ponížené o odhadované výdaje. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na úvěr neuhradil ničeho. Dne 28. 4. 2025 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal ani žalobkyni k předžalobní výzvě ze dne 29. 7. 2025, která mu byla dne 30. 7. 2025 odeslána, a ve které mu byla poskytnuta lhůta k dobrovolnému plnění do 13. 8. 2025.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Dle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

26. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

29. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný uzavíral předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovaného jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Předně se soud zaobíral tím, zda měla žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 12 615 Kč (smluvní úrok ve výši 6 442 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 268 Kč a poplatek za pojištění ve výši 2 405 Kč. Jde-li o zpracování úvěru (kdy smlouva má formulářovou povahu), je soud toho názoru, že tyto služby představují rutinní úkony, které spadají do běžné agendy právní předchůdkyně žalobkyně, a částka účtovaná za jejich provedení je neoprávněná. V případě poplatku za komfortní a flexibilní splácení se nejedná o poplatek odrážející cenu poskytnutých služeb, i když se toto zdání právní předchůdkyně žalobkyně snažila navodit, ale o další skrytý úrok. O účelnosti poplatku za pojištění lze podle soudu také pochybovat, když pracovní neschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nijak při splácení úvěru nezohlednila. Soud proto porovnal celkovou úrokovou sazbu úvěru ve výši 68,80 % a RPSN ve výši 127,43 % s průměrnými hodnotami spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, které činily v lednu 2023 (měsíc uzavření smlouvy) na úrokové míře 9,72 % a na RPSN 10,15 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách Anonymizováno) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku a RSPN byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005), když úroková míra byla sjednána 7 x vyšší a RPSN dokonce 12,5x vyšší, než sjednávali v dané době u spotřebitelských úvěrů banky.

33. Ujednání o úrocích přitom nelze oddělit v souladu s § 576 o. z. od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by jistě s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru bez ujednání o úrocích neuzavřela. Nadto se jednalo o smlouvu adhezní, která nemohla být oproti předvyplněnému formuláři měněna na základě dohody stran. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud posoudil převážnou část ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je potřeba jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy nahlížet na smlouvu jako celek.

34. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.

35. Poskytnutou jistinu ve výši 13 000 Kč soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., které je žalovaný povinen žalobkyni jako postupníkovi vrátit v souladu s § 1991 odst. 1 o. z. Žalovaný doposud nevrátil ničeho a je tak povinen plnit celkovou částkou 13 000 Kč. Co do zbytku žalované částky a smluvních úroků nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť v tomto rozsahu byla žaloba shledána nedůvodnou.

36. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši od 27. 4. 2024 do 28. 4. 2025 ve výši 1 954,78 Kč a dále od 29. 4. 2025 do zaplacení z částky 13 000 Kč ve výši 14,75 %. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je přitom vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudku ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 29. 7. 2025, která byla odeslaná dne 30. 7. 2025. Žalobkyně v ní vyzývala žalovaného k úhradě dluhu do 13. 8. 2025. Žalovaný se tedy dostal do prodlení dnem 14. 8. 2025. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 13 000 Kč za dobu od 14. 8. 2025 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu na něj žalobkyni nárok vznikl dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 558,94 Kč, přičemž tato částka představuje 11,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 232,08 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání u soudu dne 9. 4. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 040 Kč ve výši 2 108,40 Kč.

38. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za provedený úkon doplnění žaloby ze dne 29. 11. 2025, když tam vymezená tvrzení a označení důkazy již měly být součásti samotné žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.