5 C 387/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 902,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 902,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 902,88 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že žalovanému byla dne 29. 4. 2020 poskytnuta zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, na základě čehož byl žalovaný, jenž nebyl v době poskytnutí zdravotní péče pojištěn, povinen žalobkyni uhradit náklady na tuto zdravotní péči ve výši 3 902,88 Kč. Za účelem úhrady předmětné částky byla dne 30. 4. 2022 žalovanému vystavena faktura [číslo] splatná dne 20. 5. 2020. Žalovaný na vystavenou fakturu žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 26. 10. 2022.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částky 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (Faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 30. 4. 2020, ambulantní účet ze dne 6. 10. 2022, výpis z VZP Pointu – ověření platnosti pojištění ze dne 6. 10. 2022, Předžalobní upomínka ze dne 26. 10. 2022, včetně dokladu o odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byla dne 29. 4. 2020 poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče v rozsahu uvedeném na ambulantním účtu. Dotazem do VZP Pointu bylo zjištěno, že žalovaný není pojištěn, pročež mu žalobkyně vyúčtovala náklady na poskytnutou zdravotní péči ve výši 3 902,88 Kč, a to fakturou [číslo] splatnou 20. 5. 2020. Žalovaný na vyúčtovanou částku ničeho neuhradil, ačkoliv byl dne 26. 10. 2022 o její úhradu upomenut i předžalobní výzvou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v žalobě.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Vzhledem k negativnímu výsledku ověření platnosti pojištění žalovaného, nebyla zdravotní péče poskytnutá mu žalobkyní uhrazena zdravotní pojišťovnou a povinnost k jejímu zaplacení tak v souladu se shora citovaným ustanovením přešla na žalovaného.

7. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Lhůta ke splnění obou povinností byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.