5 C 434/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se neoprávněného zásahu do práva ze služebnosti

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se neoprávněného zásahu do práva žalobců ze služebnosti zřízené„ Smlouvou o zřízení služebnosti a budoucí smlouvou o zřízení služebnosti“ ze dne 15. 6. 2016 a zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, s právními účinky ke dni 20. 12. 2016, spočívající v provádění„ Stavebních úprav, přístavby a nástavby domu [adresa] na pozemku číslo parcelní 446, vše v k. ú. [část obce], [adresa žalobce, žalobkyně a žalované]“ podle projektové dokumentace ve stupni dokumentace pro vydání stavebního povolení, [číslo] vypracované v [číslo], revize R03 [číslo], společností [právnická osoba], [IČO], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 8 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se neoprávněného zásahu do práva žalobců ze služebnosti, jak konkretizováno shora ve výroku tohoto rozsudku. Uvedli, že jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], nacházejícím se na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované]. Stavbou bezprostředně sousedící s bytovým domem [adresa] je budova [adresa] na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované], stojící na pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované. Smlouvou o zřízení služebnosti a budoucí smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 15. 6. 2016 uzavřenou mezi účastníky byla zřízena ve prospěch bytové jednotky žalobců jako panující věci a k tíži pozemku žalované jako služebné věci služebnost s tímto obsahem:„ Povinnost jakéhokoli vlastníka Pozemku nebo jeho části zdržet se jakéhokoliv zvyšování Budovy umístěné na Pozemku, a to včetně jakéhokoliv zvyšování střechy Budovy či změny jejího sklonu, a to vždy oproti výši Budovy či sklonu střechy Budovy k okamžiku uzavření této smlouvy, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka Jednotky.“. Vklad práva odpovídajícího služebnosti byl proveden s účinky ke dni 20. 12. 2016. Dne 17. 7. 2018 podala žalovaná jako stavebník ÚMČP3 žádost o vydání stavebního povolení pro stavbu spočívající ve stavebních úpravách, přístavbě a nástavbě budovy stojící na pozemku p. [číslo] která má být provedena podle projektové dokumentace č.18- ve znění revize R03. Z projektové dokumentace je zřejmé, že dojde ke změně sklonu střechy tím, že ten bude zmírněn při zachování stávající výšky hřebene. Žalobci však nikdy s tímto žalované souhlas neudělili. Žalovaná usiluje o získání stavebního povolení, potažmo pak o následnou realizaci stavby, a tak zcela zjevně neoprávněně zasahuje do práv žalobců jako oprávněných ze služebnosti. V rámci stavebního řízení podali žalobci z důvodu neoprávněného zasahování žalovanou do jejich práva ze služebnosti dne 22. 4. 2022 námitku. Stavební úřad k námitce žalobců nepřihlédl a stavbu dne 21. 7. 2022 povolil. [ulice] povolení bylo vyvěšeno na úřední desce ÚMČP3 dne 1. 8. 2022. Žalobci proti němu podali odvolání.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Žalobu označila za nedůvodnou, neboť tvrzená služebnost nemohla nikdy vzniknout. Uvedla, že záměr se stavebními změnami budovy se rozhodla žalovaná realizovat již počátkem roku 2016. V rámci územního řízení podali žalobci proti záměru žalované námitku. Za účelem dosažení kompromisu a zpětvzetí námitky vedla žalovaná s žalobci jednání. Jeho výsledkem byla dohoda, že žalobci vezmou svoji námitku zpět, pokud stavební změny budovy budou spočívat v realizaci Varianty I. či Varianty II. dle vypracované studie. V návaznosti na výsledku jednání byla mezi účastníky dne 15. 6. 2016 uzavřena korespondující smlouva a k úkonu zpětvzetí námitky žalobci vydáno územní rozhodnutí. Předmětná smlouva obsahuje fakticky tři na sobě závislé smlouvy. Jednak smlouvu o společném postupu obsahující závazek žalované realizovat Variantu I. či II. s novou terasou ve vodorovné poloze s přilehlou terasou žalobců, dále pak smlouvu o budoucí služebnosti obsahující po výstavbě nové terasy závazek žalované uzavřít k ní s žalobci smlouvu o zřízení služebnosti, a závěrem samotnou smlouvu o služebnosti obsahující závazek žalované zdržet se zvyšování budovy (vč. zvyšování střechy budovy či změny jejího sklonu) bez písemného souhlasu žalobců. Účastníci tak uzavřeli smlouvu a zřídili služebnost jen a pouze ve spojení s realizací Varianty I. nebo II. Ani jedna z variant však realizována nebyla, neboť obě byly odmítnuty Odborem památkové péče, přičemž kladné stanovisko Odboru je nezbytné pro získání stavebního povolení. Varianta I. i II. tak byly od počátku neuskutečnitelné pro právní překážku, existující již v době právního jednání, tedy v době uzavření smlouvy. Pro absolutní neplatnost tak nemohla vzniknout žádná ze smluv, ani závislá smlouva o služebnosti, o kterou žalobci opírají svůj nárok. Služebnost tak nehledě zápisu v katastru nemovitostí nikdy nevznikla. I pokud by vznikla, byla by žaloba přinejmenším předčasná, neboť předpokladem úspěšné negatorní žaloby je skutečnost, že k rušebnímu činu již došlo. K zásahu by tak hledě znění služebnosti došlo až v případě, že by skutečně byla započata realizace stavebních úprav. V neposlední řadě představuje žaloba zjevné zneužití práva. Řešení střechy v projektové dokumentaci odpovídá původnímu záměru žalované, předloženému v územním řízení. Tam uplatněná námitka žalobců nestála na zásahu do jejich práv a oprávněných zájmů jako námitka ve stavebním řízení, ale byla činěna ve veřejném zájmu. Poté co byla podána žalobci námitka ve stavebním řízení, žalovaná s nimi opět zahájila jednání o kompromisu. Žalobci za nekladení dalších překážet žádali po žalované majetkový prospěch. Ač ten jim byl nabídnut, nepřijali ho a své požadavky stupňovali. Je tak evidentní, že řešení střechy (totožné s původním, předkládaným v uzemním řízení) nijak nezasahuje do oprávněných zájmů žalobců, a ti tak nemají na výkonu tvrzeného práva ze služebnosti skutečný zájem. Služebnost využívají jako prostředek nátlaku na žalovanou, což nemůže požívat právní ochrany.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], která se nachází v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Ve prospěch bytové jednotky žalobců vůči pozemku žalované byla zapsána s právními účinky ke dni 20. 12. 2016 následující služebnost:„ Povinnost zdržet se jakéhokoliv zvyšování budovy, a to včetně jakéhokoliv zvyšování střechy budovy či změny jejího sklonu bez předchozího písemného souhlasu oprávněného.“, a to na základě smlouvy ze dne 15. 6. 2016.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], jehož součástí je budova s [adresa], vše v k.ú. [část obce], obec Praha. S právními účinky ke dni 20. 12. 2016 byla k pozemku žalovaného zapsána následující služebnost:„ Povinnost zdržet se jakéhokoliv zvyšování budovy, a to včetně jakéhokoliv zvyšování střechy budovy či změny jejího sklonu bez předchozího písemného souhlasu oprávněného.“, jakožto právo zatěžující pozemek žalované ve prospěch bytové jednotky žalobců.

6. Ze smlouvy o zřízení služebnosti a budoucí smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 15. 6. 2016 soud zjistil, že bytový dům, jehož součástí je bytová jednotka žalobců, bezprostředně sousedí s pozemkem a na něm stojící budovou ve vlastnictví žalované. Společně s bytovou jednotkou jsou žalobci oprávněni výlučně užívat i terasu, na kterou navazuje hřeben střechy budovy žalované. Dále soud zjistil, že si účastníci v čl. 2 ujednali ve prospěch bytové jednotky žalobců jako panující věci a k tíži pozemku žalované jako služebné věci, služebnost, jejíž podstatu zanesli do čl. 2 smlouvy následovně:„ Služebnost spočívá v povinnosti jakéhokoliv vlastníka Pozemku nebo jeho části zdržet se jakéhokoliv zvyšování Budovy umístěné na Pozemku, a to včetně jakéhokoliv zvyšování střechy Budovy či změny jejího sklonu, a to vždy oproti výši Budovy či sklonu střechy Budovy k okamžiku uzavření této smlouvy, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka Jednotky.“.

7. Z části B projektové dokumentace č. 18-001_BDKA, revize R03 soud zjistil, že ta při stavebních změnách budovy žalované počítá v kap. 2.6 také se změnou sklonu střechy:„ Krov je řešen jako klasická dřevěná stojatá stolice. V současné době je dvoupatrový s vikýři. V rámci rekonstrukce bude vložené podlaží rozšířeno na stávající půdorys. Tím dojde ke zmírnění sklonu střechy při zachování stávající výšky hřebene.“.

8. Z námitek ve stavebním řízení ze dne 21. 4. 2022 soud zjistil, že žalobci v rámci stavebního řízení o vydání stavebního povolení pro stavební změny budovy žalované, které mají být provedeny podle projektové dokumentace [číslo] ve znění revize R03, podali námitky. Na prvním místě odůvodněny neoprávněným zásahem do jejich práva ze služebnosti zapsané v katastru nemovitostí, neboť součástí stavebních změn budovy žalované má být i změna sklonu střechy budovy, k čemuž neudělili souhlas.

9. Ze stavebního povolení vydaného dne 21. 7. 2022, č. j. UMCP3 281067/2022 soud zjistil, že bylo ÚMČP3 vydáno k žádosti žalované ze dne 17. 7. 2018 stavební povolení pro realizaci stavebních změn budovy žalované, které mají být provedeny podle projektové dokumentace č.18- ve znění revize R03. K námitce žalobců opírající se o existenci služebnosti nepřihlédl, když ji shledal jako nedůvodnou.

10. Účastníci shodně uvedli, že stavební povolení vydané ÚMČP3 dne 1. 7. 2022 pod č. j. UMCP3 281067/2022 není pravomocné, když bylo proti němu podáno žalobci odvolání a běží tak odvolací stavební řízení.

11. Soud učinil skutková zjištění ze všech provedených důkazů. O jejich pravosti a pravdivosti neměl důvod pochybovat, když ty si vzájemně neodporují, dohromady vytvářejí propojený celek událostí a nad to tato zjištění nestojí v opozici s tvrzeními ani jednoho z účastníků. Pro soud však byla při rozhodování klíčová, a proto další důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

13. Žalobci jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] která se nachází v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha. S bytovým domem bezprostředně sousedí pozemek p. [číslo] vlastněný žalovanou, jehož součástí je budova s [adresa], vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Hřeben střechy budovy žalované navazuje na terasu, kterou jsou oprávnění výlučně užívat společně s bytovou jednotkou žalobci. Ve prospěch bytové jednotky žalobců jako věci panující a k tíži pozemku žalované jako věci služebné byla do katastru nemovitostí na základě smlouvy uzavřené účastníky dne 15. 6. 2016 zapsána s právními účinky ke dni 20. 12. 2016 služebnost, spočívající v povinnosti vlastníka pozemku p. [číslo] zdržet se jakéhokoliv zvyšování budovy na pozemku stojící, a to včetně jakéhokoliv zvyšování střechy budovy či změny jejího sklonu, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka bytové jednotky [číslo]. Dne 17. 7. 2018 podala žalovaná k ÚMČP3 žádost o vydání stavebního povolení pro stavební změny budovy stojící na pozemku p. [číslo] dle projektové dokumentace č.18- ve znění revize R03, která počítá také se změnou sklonu střechy budovy. Žalobci nedali žalované se změnou sklonu střechy souhlas. V rámci stavebního řízení podali mj. námitku neoprávněného zásahu do jejich práva ze služebnosti, ke které nebylo ÚMČP3 přihlíženo a stavební povolení k žádosti žalované bylo dne 21. 7. 2022 vydáno. Rozhodnutí UMPČ3 je nepravomocné, neboť proti vydanému stavebnímu povolení podali žalobci odvolání.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

16. Podle § 1258 OZ, služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

17. Podle § 1259 OZ, kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

18. Podle § 1260 odst. 1 OZ, služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

19. Podle § 1262 odst. 1 OZ, zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

20. Služebnost má řečeno právní terminologií povahu věcného práva k věci cizí a rozumí se jí omezení vlastníka věci ve prospěch jiného tak, že musí něco strpět nebo se něčeho zdržet. Vlastník služebné věci je omezen ve prospěch vlastníka panující věci nebo ve prospěch konkrétní osoby (§ 1257 odst. 1 OZ). Služebnost se řadí mezi věci, a proto je na ni z hlediska právní ochrany nahlíženo jako na právo vlastnické (§ 1259 OZ). Jedním ze způsobů, jak lze služebnost nabýt je uzavřením smlouvy (§ 1260 odst. 1 OZ). Služebností mohou být zatíženy jak věci movité, tak i nemovité. Pokud se zřizuje k věci zapsané ve veřejném seznamu (typicky katastr nemovitostí), pak služebnost vzniká zápisem do takového seznamu (§1262 odst. 1 OZ).

21. Podle § 1042 OZ, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

22. Jak bylo zmíněno shora, zákon služebnostem přiznává vlastnickou ochranu. V daném případě se žalobci domáhaly ochrany svých práv podáním žaloby podle § 1042 OZ. Jedná se o žalobu negatorní (zápůrčí), která směřuje proti takovým způsobům rušení vlastnického práva, potažmo služebnosti, kdy již nastaly jejich protiprávní následky nebo existuje nebezpečí jejich opakováním. V druhém případě se tak vlastníkovi poskytuje ochrana proti protiprávnímu zásahu z hlediska doby trvajícímu, opakujícímu se nebo hrozícímu opakováním, i když tento již netrvá ani se neopakuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1485/2005).

23. Soud se předně zabýval námitkou žalované o předčasnosti podané žaloby. Ta stojí na argumentu, že předpokladem úspěšné negatorní žaloby je skutečnost, že k rušebnímu činu již došlo. K zásahu by tak hledě znění služebnosti došlo až v případě, že by skutečně byla započata realizace stavebních změn budovy žalované. Tomu žalobci kontrovali tvrzením, že nepodali žalobu v ničím nepodložených, neopodstatněných obavách, že by mohlo k rušení jejich práva ze služebnosti dojít. Žalovaná se domáhá ve stavební řízení povolení stavět zcela prokazatelně právě takovým způsobem, který je rozporný s věcným právem žalobců plynoucím ze služebnosti a hledě absence písemného souhlasu žalobců, tak již k rušení oprávněného ze služebnosti ze strany rušitele dochází. [příjmení] žalované směřují k samotné realizaci stavebních změn budovy, které jsou plně v rozporu s obsahem služebnosti.

24. Soud nesdílí přesvědčení žalobců, že již dochází k jejich rušení jako oprávněných ze služebnosti v důsledku běžícího stavebního řízení, potažmo nepravomocně vydaného stavebního povolení. Hledě znění služebnosti„ zdržet se jakéhokoliv zvyšování budovy… bez předchozího písemného souhlasu vlastníka bytové jednotky“, jde o takový případ, kdy„ neoprávněný“ zásah teprve hrozí. Vyjádřeno doslovně, k samotnému zásahu by došlo až ve chvíli, kdy by byla budova fakticky zvyšována a ani tehdy by žalovaná nedisponovala souhlasem žalobců. Ač se tento přístup soudu může zdát přehnaně formalistický, je nutné mít na zřeteli, že ani pravomocně vydané stavební povolení by neznamenalo, že ke zvýšení budovy bezpodmínečně dojde – žalovaná může od svého záměru následně upustit, změnit jej, například z osobních či ekonomických důvodů.

25. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, vyjádřená příkladmo v již zmíněném usnesení ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1485/2005 stojí na závěru, že:„ Zápůrčí žaloba je žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce. Na neoprávněný zásah, jiný než spočívající v neoprávněném zadržování věci, váže hmotné právo povinnost zdržet se tohoto zásahu a odstranit jeho následky. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu.“ Rušiteli tak nemůže vzniknout jiná povinnost než zdržet se zásahu a odstranit jeho následky. Jinak řečeno započetí s rušením je základní náležitosti negatorní žaloby.

26. Samotný, i když vyslovený (byť i vážně a ve správním - stavebním řízení), záměr s takovou„ neoprávněnou“ činností začít, nemůže opodstatňovat žalobu na zdržení se rušivé činnosti, jestliže k ní zatím nedošlo. Za situace, kdy neoprávněný zásah teprve hrozí, není možné uplatnit žalobu zápůrčí, která je žalobou na plnění. Právní řád v takovém případě poskytuje vlastníkovi (oprávněnému ze služebnosti) ochranu určovací žalobou jako nástroj preventivní ochrany práva ( (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 162/2020).

27. Soud se s námitkou předčasnosti podané žaloby vznesenou v řízení žalovanou plně ztotožnil. Tvrzením žalobců nebylo možno přihlédnout. V daném případě byla žaloba jednoznačně podána za situace, kdy„ neoprávněný“ zásah teprve hrozí. Žalobu na zdržení se rušivé činnosti, jestliže k ní zatím nedošlo, nemůže opodstatňovat ani samotná existence záměru s takovou„ neoprávněnou“ činností začít, ač ten je výslovný, daný stavebním řízením. S ohledem na vše shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné podmínky pro podání negatorní žaloby dle § 1042 OZ a žalobu jako předčasně podanou, zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalované právo na jejich náhradu v částce 8 712 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 3. 11. 2022, duplika žalované ze dne 23. 3. 2023, účast na jednání u soudu dne 30. 3. 2023), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.

29. O povinnosti žalobců zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.