5 C 44/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 183 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, o zaplacení částky 183 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 183 500 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 37 280,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 183 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 13. 5. 2021 uzavřel jako budoucí kupující s manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako budoucími prodávajícími a současně i s žalovanou jako zprostředkovatelem smlouvu o smlouvě budoucí kupní č. 2021 [číslo] (dále jen„ smlouva o SBK“). Smlouvou o SBK se žalobce a budoucí prodávající za splnění stanovených podmínek zavázali uzavřít smlouvu kupní k tam specifikovaným nemovitostem (dále jen„ předmět převodu“). Podmínky pro uzavření navazující kupní smlouvy byly ve smyslu čl. VI. odst. 1 smlouvy o SBK sjednány dvě. Jednalo se o povinnost žalobce složit na účet žalované částku 183 500 Kč jako zálohu na první část kupní ceny (dále jen„ záloha“) a dále povinnost budoucích prodávajících předložit žalobci originál potvrzení vystaveného [právnická osoba] o aktuální výši nesplacené části pohledávky, k jejímuž zajištění bylo zřízeno zástavní právo k předmětu převodu (dále jen„ potvrzení“). Dle čl. IV. odst. 4 smlouvy o SBK mělo potvrzení zároveň obsahovat souhlas [právnická osoba] s převodem předmětu převodu a závazek k vystavení potvrzení o zániku zástavního práva v případě plného uhrazení zajištěné pohledávky. Kupní smlouva měla být dle čl. VI. odst. 1 ve spojení s čl. IX odst. 3 smlouvy o SBK uzavřena do 14. 6. 2021. Žalobce splnil svoji povinnost složit zálohu ve výši 183 500 Kč na účet žalované ještě před podpisem smlouvy o SBK, což bylo stranami výslovně potvrzeno v čl. V odst. 3 písm. a) smlouvy o SBK. Druhá podmínka, kterou byly vázáni budoucí prodávající splněna nebyla, pročež nedošlo ani k uzavření kupní smlouvy, a to z důvodů výlučně na straně budoucích prodávajících. Jelikož k uzavření kupní smlouvy nedošlo, smlouva o SBK ke dni 14. 6. 2021 dle čl. IX. odst. 3 smlouvy o SBK zanikla a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 183 500 Kč. Žalovaná částku žalobci nevrátila, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 20. 1. 2022.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Na svoji obranu uvedla, že se v první řadě nepovažuje za pasivně legitimovanou v tomto řízení. Záloha složená žalobcem, ač na její bankovní účet, nebyla plněním v její prospěch, a tudíž se nemohla na úkor žalobce ani nikterak obohatit. Závazek ke složení zálohy byl sjednán mezi žalobcem a budoucími prodávajícími, a proto i jeho splnění bylo plněním ve prospěch budoucích prodávajících. Žalovaná nikdy nebyla příjemcem složené zálohy, měla ji pouze v dočasné správě a naložila s ní v souladu se smlouvou o SBK tak, že ji vypořádala s budoucími prodávajícími poté, co ti uplatnili svůj nárok na smluvní pokutu pro porušení povinností ze smlouvy o SBK žalobcem. Záloha byla započtena na smluvní pokutu, na jejíž zaplacení vznikl budoucím prodávajícím vůči žalobci nárok pro porušení smlouvy o SBK. Žalobce byl na základě smlouvy o SBK povinen poskytnout potřebnou součinnost k uzavření kupní smlouvy, tj. především se k uzavření kupní smlouvy dostavit a tuto podepsat. Kupní smlouva měla být uzavřena do 14. 6. 2021, přičemž v případě, že se strany nedohodnou na čase a místě uzavření kupní smlouvy, měla být uzavřena posledního dne účinnosti smlouvy o SBK v sídle žalované. Tvrzení žalobce, že k porušení smlouvy o SBK došlo na straně budoucích prodávajících tím, že nedodali sjednané potvrzení [právnická osoba] jsou lichá, neboť ti svoji povinnost splnili. [právnická osoba] potvrzení vystavila ke dni 28. 5. 2021 a zůstatek nesplacené části dotčené pohledávky byl vyčíslen ke dni 5. 7. 2021. Toto potvrzení mělo být přílohou kupní smlouvy a jeho obsah byl zohledněn v poslední navrhované podobě kupní smlouvy, která byla žalobci spolu s informací o existenci potvrzení zaslána dne 6. 6. 2021. Žalobce však přestal poskytovat součinnost a k podpisu kupní smlouvy se nedostavil. S ohledem na znění čl. VII. odst. 5 smlouvy o SBK tak vzniklo budoucím prodávajícím právo na smluvní pokutu ve výši složené zálohy, pročež žalované nezbylo, než ji budoucím prodávajícím vyplatit (čl. VII. odst. 1 smlouvy o SBK).

3. Soud žalobce usnesením č. j. 5 C 44/2022-17 ze dne 6. 5. 2022 a shodně tak i na jednání u soudu dne 21. 6. 2022 vyzval, aby doplnil svá tvrzení obsažená v žalobě a označil důkazy k těmto tvrzením o skutečnosti, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů na straně budoucích prodávajících, a ve vztahu k tvrzenému nepředložení potvrzení [právnická osoba], aby označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, a to s ohledem na vyjádření žalované k podané žalobě. Žalobce k výzvě soudu zopakoval, že podmínky uzavření kupní smlouvy dle čl. VI. odst. 1 smlouvy o SBK splněny nebyly, a to z důvodu výlučně na straně budoucích prodávajících, kteří žalobci ve stanovené lhůtě nepředložili originál potvrzení [právnická osoba] Skutečnost, že žalovaná dne 6. 6. 2021 zaslala žalobci pouze informaci o existenci vystaveného potvrzení, stejně jakožto finální návrh kupní smlouvy reflektující toto potvrzení, je zcela irelevantní, neboť originál samotného potvrzení, jak bylo smlouvou o SBK ujednáno, zaslán žalobci nebyl. Stejně tak je bezpředmětné, že se žalobce k podpisu kupní smlouvy nedostavil, neboť pro absenci naplnění podmínek sjednaných smlouvou o SBK, mu tato povinnost ani nevznikla. K žalovanou tvrzenému započtení zálohy na smluvní pokutu žalobce uvedl, že nehledě faktu, že budoucím prodávajícím ani nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl, nebyla ve smyslu č. VII. odst. 1 smlouvy o SBK ani sjednána její splatnost. Žalobce žádnou výzvu k úhradě smluvní pokuty neobdržel, pročež ta se nikdy splatnou nestala. Pro absenci splatnosti smluvní pokuty nemohlo dojít ani k započtení zálohy na smluvní pokutu, nehledě tomu, že chyběla i vzájemnost pohledávek mezi stranami a nikdy nedošlo ani k samotnému úkonu započtení.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že mezi žalobcem, budoucími prodávajícími a žalovanou došlo dne 13. 5. 2021 k uzavření smlouvy o SBK, kterou se žalobce a budoucí prodávající za splnění stanovených podmínek zavázali uzavřít smlouvu kupní k předmětu převodu. Žalobce na účet žalované složil zálohu ve výši 183 500 Kč, a tato záloha mu nebyla vrácena. K podpisu kupní smlouvy nedošlo.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z čl. III. odst. 1 písm. c) smlouvy o SBK soud zjistil, že na předmětu převodu vázlo k datu podpisu smlouvy o SBK zástavní právo smluvní zřízené ve prospěch [právnická osoba]

7. Z čl. IV. odst. 4 smlouvy o SBK soud zjistil, že budoucí prodávající se zavázali předložit žalobci před podpisem kupní smlouvy potvrzení [právnická osoba] o aktuální výši nesplacené části pohledávky, k jejímuž zajištění bylo zřízeno zástavní právo specifikované v čl. III. odst. 1 písm. c) smlouvy o SBK, a dále obsahující souhlas [právnická osoba] s převodem vlastnického práva k předmětu převodu a závazek k vystavení potvrzení o zániku zástavního práva v případě plného uhrazení zajištěné pohledávky.

8. Z čl. V. smlouvy o SBK soud zjistil, že kupní cena předmětu převodu byla sjednána na částku 4 000 000 Kč (odst. 1). Kupní cena měla být uhrazena zčásti prostřednictvím žalované a zčásti prostřednictvím advokátní úschovy (odst. 2), přičemž část hrazená prostřednictvím žalované ve výši 183 500 Kč měla představovat zálohu na první část kupní ceny, kterou žalobce složil na účet žalované již před podpisem smlouvy o SBK, a část hrazená prostřednictvím advokátní úschovy ve výši 3 816 500 Kč měla představovat druhou část kupní ceny, kterou se žalobce zavázal složit z vlastních zdrojů do advokátní úschovy ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne uzavření kupní smlouvy (odst. 3). Z advokátní úschovy měla být uschovaná částka rozdělena mezi [právnická osoba] a budoucí prodávající, a to poměrem podle údajů obsažených v potvrzení vystaveného [právnická osoba] (odst. 5).

9. Z čl. VI. smlouvy o SBK soud zjistil, že žalobce a budoucí prodávající se zavázali uzavřít kupní smlouvu nejpozději do posledního dne účinnosti smlouvy o SBK, a to za splnění podmínky, že žalobce složí na účet žalované zálohu na první část kupní ceny ve výši 183 500 Kč, a že budoucí prodávající předloží žalobci originál potvrzení [právnická osoba] (odst. 1). Pro případ, že by se strany nedohodly na konkrétním termínu uzavření kupní smlouvy, byl sjednán jako termín k podpisu kupní smlouvy poslední den účinnosti smlouvy o SBK v 16:00 hod, a to na adrese sídla žalované (odst. 2).

10. Z čl. VII. smlouvy o SBK soud zjistil, že pokud by nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně žalobce, byl by žalobce povinen zaplatit budoucím prodávajícím smluvní pokutu ve výši 183 500 Kč a žalovaná by za tímto účelem jako úhradu smluvní pokuty vydala budoucím prodávajícím žalobcem složenou zálohu na první část kupní ceny (odst. 1). Pokud by nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně budoucích prodávajících, byli by budoucí prodávající povinni zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 91 750 Kč a žalovaná by v takovém případě dále vydala žalobci již složenou zálohu na prví část kupní ceny (odst. 2). Kupní smlouva by se za neuzavřenou z důvodů na straně žalobce považovala také tehdy, pokud by se žalobce nedostavil ve sjednaném termínu k podpisu kupní smlouvy (odst. 5).

11. Z čl. IX. smlouvy o SBK soud zjistil, že účinnost smlouvy o SBK byla sjednána do 14. 6. 2021 (odst. 3). Pro doručování jakýchkoliv zásilek v souvislosti se smlouvou o SBK byly sjednány i adresy elektronické pošty uvedené stranami (odst. 4).

12. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná dne 7. 7. 2021 poukázala na účet budoucích prodávajících smluvní pokutu ze smlouvy o SBK poníženou o svoji odměnu.

13. Z potvrzení [právnická osoba] soud zjistil, že ta dne 28. 5. 2021 vystavila informace k mimořádné splátce úvěru, kde uvedla aktuální výši nesplacené části pohledávky, k jejímuž zajištění bylo zřízeno zástavní právo k předmětu převodu, dále vyslovila souhlas s převodem předmětu převodu a zavázala se k vystavení potvrzení o zániku zástavního práva v případě plného uhrazení zajištěné pohledávky.

14. Z e-mailové korespondence mezi makléřem [jméno] [příjmení], budoucími prodávajícími a žalobcem ze dne 6. 6. 2021 soud zjistil, že dne 6. 6. 2021 byla žalobci a budoucím prodávajícím zaslána finální verze kupní smlouvy s tím, že reflektuje údaje obsažené v potvrzení [právnická osoba] o výši nesplacené části pohledávky, k jejímuž zajištění bylo zřízeno zástavní právo k předmětu převodu.

15. Z návrhu kupní smlouvy soud zjistil, že přílohou kupní smlouvy mělo být předmětné potvrzení [právnická osoba]

16. Z odpovědi právního zástupce žalované na výzvu žalobce ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná dne 18. 11. 2021 oznámila žalobci k jeho výzvě, že jím složená záloha byla v souladu se smlouvou o SBK použita na úhradu smluvní pokuty a vydána budoucím prodávajícím.

17. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat, když ty si vzájemně neodporují a spolu se shodnými tvrzeními účastníků vytvářejí propojený celek událostí. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Další důkazní návrhy účastníci neměli, vyjma návrhu žalované na účastnickou výpověď žalobce, výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a budoucích prodávajících. Tyto soud k důkazu pro nadbytečnost neprovedl, neboť by skutečnosti z nich zjištěné nemohly nijak zvrátit soudem zjištěný skutkový stav z dosud provedených důkazů.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

19. Žalobce a budoucí prodávající se smlouvou o SBK zavázali za splnění sjednaných podmínek k předmětu převodu uzavřít nejpozději dne 14. 6. 2021 smlouvu kupní. První podmínkou bylo složení zálohy ve výši 183 500 Kč žalobcem na účet žalované. Druhou podmínkou bylo předložení potvrzení [právnická osoba] žalobci budoucími prodávajícími. Žalobce uhradil zálohu ve výši 183 500 Kč na účet žalované ještě před podpisem samotné smlouvy o SBK. [právnická osoba] vystavila potvrzení ke dni 28. 5. 2021. Informace tam obsažené zanesla žalovaná do finální verze kupní smlouvy, kterou zaslala žalobci i budoucím prodávajícím dne 6. 6. 2021 s tím, že samotné potvrzení se mělo stát přílohou kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalobce a budoucí prodávající nedohodli na konkrétním termínu uzavření kupní smlouvy, měla být podepsána 14. 6. 2021 v 16:00 hodin v sídle žalované. Žalobce se k podpisu kupní smlouvy nedostavil. Kupní smlouva ve stanovené lhůtě uzavřena nebyla. Záloha ve výši 183 500 Kč byla transformována na smluvní pokutu sjednanou ve výši zálohy a zaslána dne 7. 7. 2021 žalovanou v rozsahu ukráceném o její odměnu budoucím prodávajícím. O tom, jakým způsobem bylo se složenou zálohou naloženo, informovala žalovaná žalobce dopisem ze dne 18. 11. 2021.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

22. Podle § 1725 OZ, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

23. Podle § 1759 věty první OZ, smlouva strany zavazuje.

24. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Podle § 1807 OZ, se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

26. Podle § 2048 odst. 1 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

27. Podle § 1982 OZ, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí (odst. 2 věta první před středníkem).

28. Předně se soud zabýval námitkou žalované o nedostatku její pasivní legitimace v tomto řízení a shledal ji jako nedůvodnou. Smlouvou o SBK jakožto i shodnými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že žalovaná vystupovala jako samostatná smluvní strana smlouvy o SBK. Žalobcem složenou zálohu ve výši 183 500 Kč měla ve své dispozici a byla s ní povinna naložit způsobem vycházejícím ze splnění těch kterých podmínek ve smlouvě o SBK sjednaných, tj. sama se smlouvou o SBK zavázala ve vztahu ke složené záloze k povinnosti, a to (způsobu) jak s ní naložit.

29. Osud žalobcem složené zálohy ve výši 183 500 Kč byl smlouvou o SBK upraven vždy ve vztahu k vývoji událostí daného případu. Pokud by došlo ke smlouvou o SBK zamýšlenému uzavření kupní smlouvy, představovala by tato záloha její částečné plnění. Vzhledem k tomu, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo, odpadl právní důvod, na jehož základě byla záloha poskytnuta. V takovém případě byla žalovaná povinna s ní naložit podle čl. VII. smlouvy o SBK, tj. buď ji vydat budoucím prodávajícím jako úhradu smluvní pokuty v případě, kdyby nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně žalobce, nebo ji vydat žalobci, pokud by nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně budoucích prodávajících. Otázkou tak jest, zda žalovaná byla povinna žalobci zálohu vrátit.

30. Stěžejním je posouzení, z důvodů na čí straně nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že tomu bylo porušením povinnosti budoucími prodávajícími, kteří před podpisem kupní smlouvy nepředložili žalobci potvrzení [právnická osoba], prokázána nebyla. Žalobci lze přisvědčit pouze toliko, že se budoucí prodávající zavázali v čl. IV. odst. 4 smlouvy o SBK předložit žalobci potvrzení [právnická osoba] před podpisem kupní smlouvy, avšak je třeba podotknout, že nebylo sjednáno, jak má předložení vypadat, jakou má mít formu a časově bylo omezeno pouze„ před“ podpisem kupní smlouvy. Za situace, kdy byl žalobce dne 6. 6. 2021 žalovanou obeznámen, že údaje z potvrzení [právnická osoba] jsou vtěleny do finální verze kupní smlouvy, která mu byla současně zaslána a potvrzení samotné bude přílohou kupní smlouvy, měl by se žalobce možnost s potvrzením reálně před podpisem kupní smlouvy seznámit a případně ji pro jeho absenci nebo neúplnost nepodepsat. Tuto svou možnost však žalobce promarnil, když se k podpisu kupní smlouvy nedostavil. Skutečnost, že by se s potvrzením žalobce seznámil až v den podpisu kupní smlouvy, nemohla mít pro něj žádného negativního důsledku, neboť s výší nesplacené části pohledávky [právnická osoba] byl svázán pouze poměr rozdělení složených finančních prostředků z úschovy mezi [právnická osoba] a budoucí prodávající. Povinnost žalobce složit celou druhou část kupní ceny do úschovy ve lhůtě 5 pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy tím nijak dotčena nebyla. Pouze, pokud by potvrzení tyto údaje neobsahovalo, stejně jakožto by absentoval souhlas [právnická osoba] s převodem předmětu převodu a závazek vystavit potvrzení o zániku pohledávky, došlo by k neuzavření kupní smlouvy z důvodů na straně budoucích prodávajících. Nad to je soud přesvědčen, že tvrzení žalobce nejsou ani odrazem reálného běhu událostí, neboť v případě, že by měl žalobce vážný zájem na uzavření kupní smlouvy a nabytí vlastnictví k předmětu převodu, bylo nasnadě budoucí prodávající nebo žalovanou o předložení potvrzení vyzvat.

31. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k závazku budoucích prodávajících předložit žalobci potvrzení [právnická osoba] před podpisem kupní smlouvy, soud žádné porušení smlouvy o SBK neshledal a jiné porušení povinností budoucími prodávajícími tvrzeno žalobcem ani nebylo, nemohl dojít k jinému závěru, než že z důvodů na straně budoucích prodávajících k porušení povinnosti uzavřít kupní smlouvu nedošlo. Oproti tomu podle soudu ve shodě s žalovanou nebyla kupní smlouva uzavřena z důvodů na straně žalobce, který se ve smyslu čl. VI. odst. 2 a čl. VII. odst. 5 smlouvy o SBK nedostavil ve sjednaném termínu k podpisu kupní smlouvy.

32. Žalobce a budoucí prodávající si v čl. VII. smlouvy o SBK sjednali, že ten, na jehož straně budou ležet důvody, pro které nedojde k uzavření kupní smlouvy, je povinen druhému uhradit smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty byla pevně daná a v případě vzniku povinnosti uhradit ji žalobcem, bylo sjednáno její plné započtení vůči jím složené záloze. Smluvní pokuta tak byla sjednána dostatečně určitým způsobem, neboť z obsahu smlouvy o SBK je zcela patrné, že zajišťovala povinnosti žalobce vyplývající ze smlouvy o SBK, mezi které patřila i povinnost dostavit se ve sjednaném termínu k podpisu kupní smlouvy. Vznik práva na smluvní pokutu byl vázán na důvod neuzavření kupní smlouvy, a proto k němu došlo 14. 6. 2021 v 16:00 hod., kdy se žalobce nedostavil do sídla žalované k podpisu kupní smlouvy.

33. Protože žalobce své povinnosti zajištěné smluvní pokutou nedostál, vznikla mu povinnost uhradit budoucím prodávajícím smluvní pokutu ve výši složené zálohy. Za situace, kdy měla žalovaná předmětnou částku již ve svém držení, nebylo ke splnění povinnosti spočívající v zaplacení smluvní pokuty již třeba jejího zaplacení ze strany žalobce. Jinak řečeno, povinnost k zaplacení smluvní pokuty byla splněna tím, že si žalovaná poskytnutou zálohu ponechala a ukrácenou o svoji odměnu ji vyplatila budoucím prodávajícím. Zápočet pohledávek byl sjednán smlouvou o SBK a realizován v okamžiku, kdy budoucím prodávajícím vzniklo právo na úhradu smluvní pokutu oproti povinnosti vrátit žalobci zálohu, neboť odpadl právní důvod, na jehož základě byla poskytnuta. Námitky žalobce týkající se splatnosti smluvní pokuty a její (ne) započitatelnosti na složenou zálohu tak nemohou být případné, když takový postup byl ve smlouvě o SBK výslovně dohodnut.

34. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že právo žalobce na vrácení zaplacené zálohy zaniklo započtením smluvní pokuty, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalované právo na jejich náhradu v částce 37 280,10 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 183 500 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 21. 3. 2022, účast na jednání u soudu dne 21. 6. 2022) a z částky 4 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 AT (odpověď na předžalobní výzvu ze dne 4. 2. 2022), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 810 Kč ve výši 6 470,10 Kč.

36. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.