5 C 46/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo], které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa] - [část obce], Česká republika v místě spotřeby (EIC) [číslo], a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném uložení povinnosti vydat jí měřící zařízení, plynoměr výrobního čísla [číslo], které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa], v místě spotřeby (EIC) [číslo], a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovaný odběratelem zemního plynu na výše uvedené adrese. Z důvodů končící platnosti ověření metrologických vlastností příslušného měřícího zařízení (plynoměru) provádí žalobkyně dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, výměnu plynoměrů, aby splňovaly požadavky stanovené právními předpisy. S ohledem na tuto výměnu byl žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně v souladu s § 71 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dopisem ze dne 9. 1. 2023 vyzván, aby zpřístupnil výše specifikované měřidlo, jež je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný však na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne 31. 1. 2007 včetně Obchodně technických podmínek ze dne 31. 1. 2007 a žádosti o ukončení dodávky zemního plynu ze dne 31. 1. 2007 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa].

6. Z Výzvy k domluvení termínu výměny plynoměru ze dne 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k domluvení termínu výměny plynoměru [číslo] s ohledem na končící platnost ověření metrologických vlastností.

7. Z Poslední upomínky před žalobou ze dne 9. 1. 2023 včetně podacího archu ze dne 10. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně opakované vyzývala žalovaného ke zpřístupnění plynoměru výrobního čísla [číslo] na adrese [adresa].

8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

9. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu dle zák. č. 458/2000 Sb. Vzhledem ke končící době platnosti ověření metrologických vlastností plynoměru provádí žalobkyně výměnu plynoměrů, které splňují požadavky stanovené právními předpisy. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 31. 1. 2007 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně žalovaného opakované vyzývala k zpřístupnění plynoměru, aby mohla být provedena jeho výměna, avšak bezvýsledně.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Dle § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

12. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky zavazuje výrobce nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi dohodnutou komoditu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy nebo distribuce plynu a zákazník se zavazuje zaplatit mu za to cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

13. Žalovaný byl na základě smlouvy dle § 72 energetického zákona odběratelem zemního plynu na adrese [adresa]. Na této adrese bylo žalobkyní umístěno měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo]. Žalovaný jako zákazník byl dle § 71 odst. 6 energetického zákona povinen umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy plynu přístup k měřícímu zařízení (plynoměru) za účelem provedení jeho výměny. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil, a to ani po opakovaných výzvách činěných ze strany žalobkyně. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.

15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.