5 C 471/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Senešiovou ve věci žalobkyně: údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 2.358.580,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný celé jméno žalovaného č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 2 358 580,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v té části, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném celé jméno žalovaného č. 1 zaplacení částky 121 021,64 Kč a úroku ve výši 4,44 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný celé jméno žalovaného č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 68 107,21 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby soud uložil žalovanému celé jméno žalovaného č. 2 povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně s žalovaným celé jméno žalovaného č. 1 a) 2 358 580,30 Kč na jistině úvěru b) 121 021,64 Kč na příslušenství úvěru ke dni datum včetně c) úrok ve výši 4,44 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč od datum do zaplacení d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému celé jméno žalovaného č. 2 na náhradu nákladů řízení částku 251 208,10 Kč k rukám titul jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění pozdějších doplnění, domáhala na žalovaných zaplacení 2 358 580,30 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne datum, jejíž součástí byly také Obchodní podmínky, Sazebník a Oznámení ke Smlouvě, poskytla žalovaným hypoteční úvěr ve výši 2 664 750 Kč za účelem nákupu nemovitosti, rekonstrukce nemovitosti v celkové výši 2 584 000 Kč. Žalovaní se dle smlouvy zavázali poskytnutý úvěr včetně příslušenství splatit. Sjednaná roční úroková sazba činila 4,44 %. Úvěr byl dočerpán datum, splátky měly být prováděny vždy k 25. dni každého měsíce, a to až do úplného splacení, k němuž mělo dojít nejpozději do 25 let od první splátky po dočerpání úvěru. Majetkové poměry žalovaných byly pro posouzení jejich úvěruschopnosti ověřeny u zaměstnavatele, což byl s ohledem na omezené možnosti žalobkyně stran prověřování majetkové situace žadatelů o úvěr v době, kdy byla předmětná smlouva uzavírána, zcela běžný postup. Solidarita žalovaných ohledně jejich závazku byla sjednána v Obchodní podmínkách. V nich je rovněž stanoveno, že k čerpání úvěru je oprávněn pouze jeden dlužník, a to i v případě, kdy je smlouva uzavřena s více dlužníky. Podpisem úvěrové smlouvy dlužníci potvrdili, že se zněním aktuálních Obchodní podmínek byli seznámeni. Žalovaní řádně neplatili splátky úvěru, když poslední řádně plněná splátka měla splatnost datum. Jelikož k řádnému plnění nedošlo ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně, využila svého práva a dopisem ze dne datum vyzvala žalované k okamžitému splacení celého dluhu, který se tímto stal zcela splatným. Ke dni datum byl dluh tvořen jistinou úvěru 2 358 580,30 Kč, úrokem 92 823,81 Kč, úrokem z prodlení 24 473,47 Kč a poplatky 3 724,36 Kč.

2. Žalovaný celé jméno žalovaného č. 1 (dále jen„ žalovaný č. 1“) se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, neboť tento se nedostavil k žádnému ústnímu jednání ačkoli mu bylo předvolání doručeno vždy řádně a včas (§ 101 odst. 2 a odst. 3 o.s.ř.).

3. Žalovaný celé jméno žalovaného č. 2 (dále jen„ žalovaný č. 2“) k žalobě uvedl, že nárok neuznává, neboť podle něj z úvěrové smlouvy není odpovědný. Nedostalo se mu na základě smlouvy žádných prostředků, ty obdržel pouze žalovaný č.

1. Navíc nebyl nijak upraven vzájemný vztah žalovaných. Opakovaně také rozporoval, že by byl ze strany žalobkyně seznámen s Obchodními podmínkami. Uznal, že úvěrovou smlouvu podepsal, ale učinil tak pouze v důsledku podvodného jednání žalovaného č. 1, který úvěrové plnění vylákal na základě nepravdivých údajů poskytnutých žalobkyni a tím, že zneužil důvěřivosti žalovaného č. 2, jehož potřeboval k prokázání své schopnosti poskytnutý úvěr splatit. Co se týče uzavření Dohody o uznání dluhu a jeho úhradě ze dne datum, zpochybnil žalovaný č. 2 podpisy obou žalovaných na této dohodě. Ke vztahu s žalovaným č. 1 pak dále uvedl, že se seznámili asi před 10 lety. Žalovaný č. 1 se mu svěřil s tím, že má v úmyslu pořídit si dům, rekonstruovat jej a následně jej se ziskem prodat. Požádal proto žalovaného č. 2, aby úvěrovou smlouvu také podepsal, tvrdil mu, že je úvěr jištěn hypotékou. Žalovaný č. 2 se tedy dostavil do banky a smlouvu podepsal, jednání o uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru se ale vůbec neúčastnil. Žalovaného č. 1 viděl naposledy někdy v roce 2015. K postupu žalobkyně při uzavírání smlouvy se vyjádřil tak, že jej považuje minimálně za hrubě nedbalý, protože podle něj žalobkyně v rozporu s vnitřními předpisy řádně neprověřila schopnost žalovaného č. 1 úvěr splácet a neověřila pravost a správnost dokladů, které jí žalovaný č. 1 k prokázání úvěruschopnosti předložil. Tyto doklady má žalovaný č. 2 za zfalšované a účelově vytvořené. Další pochybení žalobkyně spatřuje žalovaný č. 2 v tom, že mu nebyl dostatečně vysvětlen úvěrový vztah. Žalobkyni přitom muselo být zřejmé, že je zneužíván, když mu žádné plnění ze smlouvy poskytnuto být nemělo a ani nebylo, přesto byl ve smlouvě označen jako dlužník. Úvěrovou smlouvu považuje žalovaný č. 2 za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, a to právě z toho důvodu, že jeho solidární povinnost k plnění dovozuje žalobkyně pouze z Obchodní podmínek, což je v rozporu s judikaturou, protože tak zásadní ustanovení jako je dlužnická solidarita, musí být obsažena přímo v textu smlouvy samotné, což ale splněno nebylo. Obchodní podmínky nejsou navíc ve smlouvě dostatečně konkrétně označeny. Závěrem zdůraznil, že pro neplatnost úvěrové smlouvy není odpovědný za dluh z této smlouvy vzniklý a celou věc je třeba posuzovat dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, které ale jemu nevzniklo. S ohledem na vše uvedené navrhl, aby byla žaloba vůči němu zamítnuta.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že navrhovaná výše úvěru byla 2 664 750 Kč, délka úvěru 25 let a splatnost splátek vždy k 25. dni v měsíci. Hlavní účel úvěru byla koupě nemovitosti, vedlejším pak její rekonstrukce. Jako klient byl označen jméno příjmení s rodným rodné číslo a trvalým bydlištěm ulice a číslo, obec (rodné číslo souhlasí s rodným číslem žalovaného č. 1). Návrh byl podepsán žalovaným č.

1. Totožnost byla ověřena za žalobkyni titul příjmení.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že jako klient byl označen žalovaný č.

2. Totožnost klienta byla ověřena paní příjmení.

6. Fotokopiemi občanských průkazů na č. l. 96 a 97 bylo prokázáno, že tyto občanské průkazy patřily žalovaným. Kopie byly dle originálu odsouhlaseny titul příjmení.

7. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že smluvními stranami měli být žalobkyně na straně jedné a žalovaní, označeni souhrnně jako„ dlužník“, na straně druhé. Žalobkyně se zavazovala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 2 664 750 Kč, kterou měli žalovaní vrátit spolu s úroky a dalším příslušenstvím. Prostředky byly účelově vázány k nákupu nemovitosti, rekonstrukci nemovitosti. Úroková sazba měla být sjednána ve výši 4,44 % p. a., a to s platností do datum. Čerpání úvěru se provádí na základě doložených dokumentů a sdělení, které musí obsahovat souhlas s čerpáním úvěru podepsaný osobou oprávněnou k nakládání s peněžními prostředky v souladu s podpisovým vzorem. Celková výše úvěru činila 2 584 000 Kč. K jeho úplnému splacení mělo dojít do 25 let od první splátky po dočerpání úvěru. Předpokládaná výše splátek činila 14 721 Kč a jejich splatnost byla stanovena na 25. den každého měsíce. Smlouva obsahovala také odkaz na Obchodní podmínky, které tvořily její součást. Dle obsahu smlouvy se jejím podpisem dlužník seznámil s Obchodní podmínkami platnými v době podpisu. Ačkoliv byli účastníci smlouvy celkem 3, smlouva byla vyhotovena pouze ve 2 stejnopisech. Podepsána byla oběma žalovanými a za žalobkyni hypotečními bankéři titul jméno příjmení a jméno příjmení. Totožnost žalovaných ověřila titul příjmení.

8. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že mezi poplatky účtované za úvěry patří ty spojené s přípravou úvěrů, za zpracování úvěru, spojené se správou úvěru a za nedodržení smluvních podmínek.

9. Z Obchodní podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a dalších úvěrů účinných od datum soud zjistil, že v nich je obsaženo ustanovení, že pro případ, že na straně dlužníka vystupuje více osob, považuje se každý z nich za dlužníka a zároveň za spoludlužníka. Smlouva, jakož i Obchodní podmínky, se vztahují na všechny spoludlužníky, kteří odpovídají za závazky vůči bance společně a nerozdílně. Dále bylo v Obchodní podmínkách uvedeno, že korespondenčním místem pro zasílání písemností dlužníkovi je dlužníkem v podpisovém vzoru určené korespondenční místo, které je rozhodné dle obchodního zákoníku. Na korespondenční místo budou dlužníkovi zasílány veškeré písemnosti s fikcí doručení všem spoludlužníkům.

10. Návrhem na povolení čerpání ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný č. 1 navrhl čerpání úvěru ve výši 2 584 000 Kč ke dni datum.

11. Z dokladu o čerpání úvěru ze dne datum se podává, že ve prospěch účtu žalovaného č. 1 byla žalobkyni poukázána částka 2 584 000 Kč.

12. Z oznámení banky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému č. 1 byla oznámena výše měsíční splátky úvěru, která činila 14 274,90 Kč. Splatnost byla stanovena na datum s tím, že další splátky byly splatné vždy k 25. dni každého měsíce.

13. Z oznámení o změně úrokové sazby ze dne datum se podává, že žalobkyně oznámila žalovanému č. 1, že počínaje splátkou se splatností datum činila výše splátky stále 14 274,90 Kč a rovněž úroková sazba se nezměnila a činila stále 4,44 % p. a., která byla platná do datum.

14. Z oznámení o výši splátky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému č. 1 odklad splátek jistiny úvěru na období od datum do datum. V tomto období činila splátka 8 790 Kč, od datum byla splátka navýšena na 14 477,30 Kč.

15. Výzvami k úhradě dlužné částky ze dne datum, datum a datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného č. 1 k úhradě dluhu po splatnosti.

16. Výzvami ze dne datum spolu s dodejkou na č. l. 35 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala oba žalované k úhradě pohledávky po splatnosti ve výši 46 586,20 Kč, a to do 10 dnů od doručení výzvy a dále k obnovení řádného splácení hypotečního úvěru.

17. Z výzev k okamžitému splacení úvěru ze dne datum spolu s dodejkami na č. l. 31, 32, 34 a 36 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala oba žalované k okamžitému jednorázovému splacení závazku ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne datum. Celkový dluh byl vyčíslen na 2 438 407,67 Kč, z čehož 2 358 580,30 Kč byla jistina úvěru, 73 043,29 Kč úroky, 3 359,72 Kč úroky z prodlení a 3 424,36 Kč poplatky po splatnosti.

18. Ze splátkového plánu na období od datum do datum bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán datum. Úroková sazba činila 4,44 % p. a.. První splátka ve výši 3 824,28 Kč byla splatná datum. Splátky v období od datum do datum byly stanoveny na 9 560,70 Kč měsíčně. Následující splátky až do datum činily 14 274,90 Kč měsíčně. V období od datum do datum byly splátky sníženy na 8 790 Kč a od datum do datum navýšeny na 14 477,30 Kč. Do datum mělo být poté doplaceno 2 309 465,62 Kč Celkem mělo být zaplaceno 3 163 271,20 Kč.

19. Z výpisu z běžného hypotečního účtu za období od datum do datum soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalovaného č.

1. Dále je z tohoto výpisu patrné, že se žalovaný č. 1 dostával pravidelně do prodlení s úhradou splátek a byl mu opakovaně účtován poplatek za výzvu k úhradě dlužné částky (např. datum, datum, datum, datum) a také úroky z prodlení.

20. Ze stavu pohledávky k datum soud zjistil, že k tomuto datu byla pohledávka vyčíslena celkem na 2 479 601,94 Kč.

21. Ze souhrnného přehledu dlužných splátek soud zjistil, že tento přehled byl vystaven na jméno žalovaného č.

1. Dále je z něj patrné, že splátky úvěru nebyly placeny řádně a včas a celková dlužná částka byla navyšována o úroky z prodlení a další poplatky.

22. Z obratové historie úvěru za období od datum do datum bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán dne datum ve výši 2 584 000 Kč. Mimo to dospěl soud k obdobným zjištěním jako z výpisu z běžného hypotečního účtu za totožné období a rovněž ze souhrnného přehledu dlužných splátek, tedy že úvěr nebyl splácen řádně a včas a celkový dluh tak narůstal o úroky z prodlení a poplatky za výzvy k úhradě dlužných splátek.

23. Z Dohody o uznání dluhu a jeho úhradě bylo zjištěno, že tato byla údajně podepsána účastníky řízení dne datum. Žalovaní měli dle této dohody uznat svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 2 497 576,05 Kč, z čehož po splatnosti měla být pohledávka ve výši 45 109,31 Kč a zavázat se od března 2014 obnovit řádné splácení úvěru splátkami po 14 274,90 Kč měsíčně a dluhy po splatnosti uhradit do datum. Žalovaný č. 2 zpochybnil podpisy žalovaných na dohodě s tvrzením, že si nevzpomíná, že by tuto dohodu podepisoval a poukázal na rozdíly mezi podpisy žalovaných na dohodě a podpisovými vzory, na kterých jsou uvedena i rodná čísla žalovaných (viz čl. 77 a čl. 78 spisu). Ze zprávy městský úřad ze dne datum soud zjistil, že občanský průkaz, číslo byl vydán žalovanému č.

2. Ze zprávy úřad ze dne datum bylo zjištěno, že občanský průkaz, číslo byl vydán žalovanému č. 1.

24. Mzdový list žalovaného č. 1 s datem datum opatřený razítkem právnická osoba uvádí datum počátku pracovního poměru dne datum. Dále bylo zjištěno z tohoto listinného důkazu, že od ledna do dubna 2011 měl žalovaný č. 1 odpracovat měsíčně 20 dnů a 160 hodin. Hrubá měsíční mzda činila 26 029 Kč.

25. Z výplatních pásek žalovaného č. 1 za měsíce duben, listopad a prosinec 2010 a leden až březen 2011 soud zjistil, že v jednotlivých měsících žalovaný č. 1 měl odpracovat 20 dnů a 160 hodin s hrubou měsíční mzdou 26 029 Kč.

26. Z evidenčního listu důchodového pojištění žalovaného č. 1 za rok 2010 bylo zjištěno, že tento list je opatřen razítkem právnická osoba V tomto listu je evidováno období od datum do datum.

27. Z výpisů z účtů žalovaného č. 1 za listopad 2010 až duben 2011 bylo zjištěno, že měsíční příjem na tomto účtu činil až na březen 2011 částku 26 520 Kč. V březnu činil příjem 24 520 Kč.

28. Z potvrzení o výši pracovního příjmu žalovaného č. 1 soud zjistil, že bylo opatřeno razítkem právnická osoba, u níž měl zastávat pozici manažera provozu s průměrným čistým měsíčním příjmem za období únor až duben 2011 ve výši 25 900 Kč. Potvrzení je opatřeno datem datum a je zde podpis - jméno jednatele společnosti jméno příjmení. Absentuje záznam o ověření údajů ze strany žalobkyně.

29. Výpisy z účtu žalovaného č. 2 za prosinec 2010 až květen 2011 bylo prokázáno, že žalovanému byla zasílána právnická osoba mzda ve výši od cca 15 500 Kč do cca 21 000 Kč měsíčně.

30. Z potvrzení o výši pracovního příjmu žalovaného č. 2 soud zjistil, že bylo vystaveno dne datum mzdovou účetní právnická osoba, u níž zastával pozici kuchaře s průměrným čistým měsíčním příjmem za období únor až duben 2011 ve výši 18 397 Kč. Na potvrzení je poznámka o ověření údajů žalobkyní.

31. Z pracovních předpisů žalobkyně týkajících se schvalování úvěrů včetně manuálu ověřování příjmu žadatele o hypoteční úvěr zjistil soud následující: Příjem žadatele o hypoteční úvěr je ověřován pracovníkem banky, který úvěr zpracovává a je standardně ověřován jednou. Příjem se dokládá potvrzením o příjmu ze závislé činnosti, na němž musí být uvedeno telefonické spojení, výpisem z účtu výplatními páskami potvrzenými zaměstnavatelem a daňovým přiznáním. Při ověřování příjmu ze zaměstnaneckého poměru se má dle manuálu postupovat tak, že pracovník ověřující příjem kontaktuje zaměstnavatele telefonicky (číslo zjištěno z veřejných zdrojů, uvedeno na potvrzení, jiné číslo získané při prvotním telefonátu) a ověří, zda je skutečně zaměstnavatelem žadatele, jaký je jeho čistý příjem a další potřebné informace. Výsledek ověření příjmu je příslušný pracovník povinen zaznamenat na doklad, na kterém je příjem prokazován, a to tak, že uvede, zda byly údaje na tomto dokladu uvedené ověřeny a údaje odpovídají skutečnosti, připojit své jméno a podpis spolu s datem a časem provedení telefonického hovoru a tel. číslo, z něhož bylo ověření provedeno. Pokud byly při ověření zjištěny další skutečnosti, uvést i tyto. Pokud se nepodařilo příjem ověřit, je potřeba provést obdobný zápis s poznámkou, že příjem nelze ověřit. V případech, kdy se příjem nepodaří ověřit, se obchodní případ dále nepostupuje k rozhodnutí a úvěr bude zamítnut. Co se týče rozhodování o schválení úvěru na pobočce žalobkyně, což je také případ úvěrové smlouvy uzavřené mezi stranami sporu, je oprávněný schvalovatel úvěru povinen provést kontrolu podkladů a analýzu úvěru. V rámci analýzy je prověřována mimo jiné také důvěryhodnost klienta, a to přezkoumáním plnění jeho závazků (zda není v úpadku, nemá nesplacené úvěry, nejsou vůči němu vedeny exekuce, žaloby, atd.) a dále pak dostatečnost a stabilita jeho příjmů. Prověření příjmů probíhá postupem uvedeným shora (dle manuálu). Příslušný analytik má vydat doporučující stanovisko ke schválení úvěru jen v případě, že úvěr splňuje veškeré nutné podmínky, riziko možného nesplacení úvěru není nepřiměřeně vysoké a nebudou překročeny limity úvěrové angažovanosti. Pokud vše uvedené nebude splněno, má být navrženo zamítnutí úvěru. K problematice ověřování podpisů na smluvních dokumentech bylo zjištěno, že veškeré smluvní dokumenty mimo zástavních smluv musí být klientem podepsány před příslušným zaměstnancem banky (úřední ověření není obvykle vyžadováno). Při ověření podpisu je nutné i ověření adres žadatelů dle dokladu totožnosti. Při uzavírání úvěrového obchodu na pobočce odpovídá za podpis a ověření pobočka. Před podpisem smluvních dokumentů má být žadatel seznámen s podmínkami, za nichž je mu úvěr poskytován. Pokud s podmínkami žadatel souhlasí, nechat jej podepsat jednotlivé smluvní dokumenty a zápis o jednání s klientem. Obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy, se předají žadateli v jednom vyhotovení a nepodepisují se. Veškerá smluvní dokumentace má být dána do složky a předána žadateli.

32. Z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi paní jméno příjmení a žalovaným č. 1 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byla koupě rodinného domu číslo popisné se stavební parcelou parcelní číslo v ulici ulice, obec, zapsáno na list vlastnictví pro kat. území obec, u katastrální úřad, katastrální pracoviště. Kupní cena byla sjednána na 3 200 000 Kč. Před podpisem smlouvy byla ze strany žalovaného č. 1 zaplacena část kupní ceny ve výši 616 000 Kč. Návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne datum bylo prokázáno, že jméno a příjmení. příjmení a žalovaný č. 1 podali návrh na vklad vlastnického práva žalovaného č. 1 dle výše uvedené kupní smlouvy k rodinnému domu a stavební parcele v ní uvedených do katastru nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parcelní číslo, jehož součástí je rodinný dům číslo popisné, zapsaný na list vlastnictví pro kat. území obec, u katastrální úřad, katastrální pracoviště, svědčí žalovanému č.

1. Na pozemku vázne mimo jiné také zástavní právo smluvní ve prospěch žalobkyně, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum.

33. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizována dvě slova, která byla vymazána k datum, soud zjistil, že v období od datum do datum byl jednatele název právnické osoby příjmení a od datum jméno příjmení. Údaj o jednatel jméno příjmení byl z obchodního rejstříku vymazán dne datum.

34. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba v likvidaci byla v evidenci registru zaměstnavatelů vedena od datum do datum a žalovaný č. 1 v této společnosti evidován nebyl.

35. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že pro žalobkyni pracoval mezi lety 2002 a 2013. Jeho pracovní náplní bylo zpracování materiálů klientů a jejich další postup ke schválení úvěru. Po nahlédnutí do úvěrové smlouvy svědek uvedl, že podpisy na smlouvě byly ověřeny titul příjmení, která byla nejspíše hlavní zpracovatelkou úvěru. Doporučení k uzavření úvěrové smlouvy dala jméno příjmení, jak vyplývá z návrhu na uzavření hypoteční smlouvy, který obsahuje její jméno. Smlouvu, jakož i celý obchod měla na starosti titul příjmení. Podpis svědka byl na smlouvu připojen v souladu s interními předpisy žalobkyně, a to ještě před podpisem smlouvy žalovanými. U podpisu smlouvy svědek nebyl přítomen, obchod si nepamatoval. Ohledně seznámení žalovaných se zněním Obchodní podmínek sdělil svědek soudu, že v tomto konkrétním případě neví, jak k němu došlo, ale jeho obecná praxe byla takové, že po vytvoření smlouvy ji přeposlal klientovi či zprostředkovateli úvěru včetně Obchodní podmínek, aby se měl klient možnost seznámit s obsahem před podpisem smlouvy. Někteří kolegové klienty seznámili s podmínkami až při schůzce, před podpisem smlouvy. Paní příjmení byla externím pracovníkem žalobkyně (zprostředkovatelem obchodu), které z uzavření smlouvy plynula provize. Žalobkyni předávala již zpracovanou úvěrovou složku, jejímž obsahem byl návrh, doklad o totožnosti klienta, o jeho příjmech, výpisy z účtu, odhad nemovitosti, atd. Méně důležité části složky byly časem skartovány, ostatní se archivovaly. Příjmy a úvěruschopnost klienta byla ověřována schvalovatelem úvěru, většinou se tak dělo telefonicky. Přihlíželo se také k tomu, zda není klient v insolvenci.

36. Ze svědecké výpovědi titul jméno příjmení bylo zjištěno, že byla zaměstnankyní žalobkyně do roku 2011. Její náplní práce bylo zpracování podkladů pro hypoteční úvěry a také ověřování totožnosti zájemců o úvěr. Na hypoteční smlouvě je její podpis, ale účastníky smlouvy ani smlouvu samotnou si nepamatuje, nicméně připustila, že ji mohla zpracovávat. Dle svědkyně bylo pro úvěry žalobkyně obvyklé, že druhý smluvní partner nebyl označen jako ručitel, ale také jako dlužník. S Obchodní podmínkami byli klienti seznamováni přímo zpracovateli úvěrového obchodu nebo manažery, kteří je k žalobkyni přivedli. Obchodní podmínky byly obsaženy ve složce, kterou dostal každý, komu byl poskytnut úvěr. Jestli někdo ověřoval potvrzení o příjmech, svědkyně nevěděla.

37. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení bylo zjištěno, že byl společníkem ve právnická osoba Oba žalované zná, seznámil se s nimi někdy v roce 2011 nebo 2012. Žalovaný č. 1 nikdy nebyl zaměstnancem právnická osoba K podpisu na potvrzení o příjmech žalovaného č. 1 svědek uvedl, že není jeho, žalovaný č. 1 po něm nikdy žádné potvrzení nežádal. Rovněž po předložení výplatní pásky na č.l. 136 trval svědek na tom, že žalovaný č. 1 nebyl zaměstnancem společnosti, vysvětlení pro danou listinu neposkytl. Nebyl schopen s jistotou identifikovat, zda razítko na potvrzení a výplatních páskách je razítkem právnická osoba Vzpomněl si pouze, že razítka měla společnost dvě. Jedno bylo na provozovně, druhé měla účetní. Razítka byla pravděpodobně číslována. Jméno jméno příjmení neznal.

38. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že v minulosti zprostředkovávala uzavírání smluv výhradně pro žalobkyni. Uzavření smlouvy mezi žalovanými a žalobkyní si pamatovala, tento obchod zprostředkovávala. Osobně se setkala pouze s žalovaným č. 1, při jednání s ním nebyla přítomna žádná třetí osoba. Od klienta bylo vyžadováno, aby předložil listiny týkající se nemovitosti, výpisy z účtu a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, protože se zjišťovalo, z čeho bude úvěr splácen. Tyto dokumenty svědkyně pouze shromažďovala a předávala je titul příjmení, nijak je neověřovala. Bylo běžnou praxí, že při koupi nemovitosti pouze jednou osobou, byl i další smluvní partner označen jako dlužník, případně ručitel. Co se týče uzavírání smlouvy, nevzpomněla si, zda byla přítomna při podpisu smlouvy. S Obchodní podmínkami byli klienti seznamováni žalobkyní. Dle svědkyně zpracovávala titul příjmení obchody precizně, zájemcům dávala vždy veškeré potřebné informace a dostatek času a prostoru, aby se s listinami seznámili. Ke skutečnosti, že žalovaný č. 1 měl (a stále má) hlášen trvalý pobyt na ohlašovně, svědkyně uvedla, že v případě takových zájemců žalobkyně úvěry neposkytovala, protože jí to bylo podezřelé.

39. Z dalších předložených důkazů nebyla učiněna žádná relevantní zjištění pro posouzení skutkového stavu věci, soud se jimi proto dále nezabýval a neuváděl je ani v tomto rozsudku.

40. Po provedeném dokazování (§120 odst. 3 a §132 o.s.ř.) má soud za zjištěný tento skutkový stav: Žalobkyně na jedné straně a oba žalovaní na straně druhé podepsali dne datum smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru. Žalovaní byli oba označeni souhrnně jako dlužník. K podpisu smlouvy došlo na základě žalovanými předložených dokumentů, které měly prokázat především výši jejich příjmů, schopnost poskytnutý úvěr splatit a účel poskytnutého úvěru. Dokazováním bylo zjištěno, že dokumenty předložené žalovaným č. 1 byly zfalšovány a neobsahovaly pravdivé údaje o jeho zaměstnání a výši příjmů. Žalobkyně, aniž by řádně prověřila předložené dokumenty úvěrový obchod schválila a smlouvu podepsala. Ve smlouvě se zavázala poskytnout úvěr až do výše 2 584 000 Kč, k čemuž došlo na základě návrhu na povolení čerpání, který podal žalovaný č. 1 dne datum. Částka byla následně žalobkyní poukázána ve prospěch účtu žalovaného č.

1. Žalovaní se měli zavázat k vrácení poskytnutých prostředků navýšených o úrok 4,44 % p.a. formou pravidelných měsíčních splátek po 14 721 Kč (výše splátek se v průběhu smluvního vztahu měla měnit). Splátky však nebyly hrazeny, načež žalobkyně po opakovaných výzvách požadovala vrácení celé dosud nesplacené části poskytnutého úvěru. Ani jeden z žalovaných výzvu neuposlechl a dluh žalobkyni neuhradil.

41. Níže citované právní předpisy aplikoval soud v souladu s § 3028 odst. 3 zák.č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého se právní poměry vzniklé před 1.1.2014, jakož i práva povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených před 1.1.2014, řídí dosavadními předpisy.

42. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, do 31.12.2013 (dále jen„ obch. zák.“), platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

43. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ ZSÚ“) platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

44. Dle § 9 odst. 3 ZSÚ poskytne spotřebitel věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

45. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, tj. ke dni čerpání úvěru (dále jen„ obč. zák.“) je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

46. Dle § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

47. Dle § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

48. Dle § 456 obč.zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

49. Dle § 323 odst.1 obch. zák. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.

50. Účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru podle ust. § 497 a násl. obch. zák., S ohledem na postavení smluvních stran, kdy žalobkyně vystupovala v pozici podnikatele – profesionála a žalovaní v pozici spotřebitele – fyzických osob, tedy laiků, je třeba na daný případ aplikovat také ustanovení ZSÚ, když smlouva měla být uzavřena rovněž jako smlouva spotřebitelská. K tomu soud podotýká, že spotřebiteli je právním řádem tradičně poskytována zvýšená ochrana, a to kvůli vyvážení jeho přirozeně slabšího právního postavení v soukromoprávních vztazích vůči podnikatelům (profesionálům). Typickým příkladem je pak také ust. § 6 ZSÚ upravující náležitosti takové smlouvy, přičemž jejich výčet je obsažen v příloze 3 ZSÚ. Ze shora citovaného § 9 ZSÚ pak vyplývá povinnost žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaných) splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Povinností spotřebitele je pak poskytnout na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Předně je třeba uvést, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný č. 1 se dopustil podvodného jednání, když jako podklady ke schválení poskytnutí úvěru předložil žalobkyni zfalšované dokumenty. Jak vypověděl svědek příjmení, bývalý jednatel společnosti právnická osoba, jehož výpověď byla soudem zhodnocena jako důvěryhodná, žalovaný č. 1 nebyl nikdy zaměstnancem této společnosti. Tato skutečnost byla potvrzena také zprávou ČSSZ, která rovněž žalovaného č. 1 jako zaměstnance název právnické osoby neevidovala. Za situace, kdy žalovaný č. 1 nebyl zaměstnancem název právnické osoby, nemohl k prokázání svých příjmů a schopnosti úvěr řádně splácet doložit potvrzení o výši pracovního příjmu, výplatní pásky, mzdový list nebo evidenční list důchodového pojištění, který by byl platně vystaven touto společností jako jeho zaměstnavatelem. Svědek příjmení ostatně uvedl, že ze strany žalovaného č. 1 nebyl nikdy ani požádán o to, aby mu jakékoliv potvrzení vystavil. Je tedy zřejmé, že žalovaný č. 1 neuvedl k žádosti o úvěr úplné, přesné a hlavně pravdivé údaje. Žalobkyně však v daném případě také nepostupovala správně a s náležitou obezřetností, když v rozporu, jak se zákonem, tak také s vlastními vnitřními předpisy, dostatečně neprověřila důvěryhodnost žalovaného č. 1 a zanedbala ověření jeho úvěruschopnosti. Soudu je z jiné úřední činnosti známo, že vůči žalovanému je, či v minulosti bylo, vedeno značné množství exekučních řízení, několik z nich již v době, kdy uzavíral s žalobkyní úvěrovou smlouvu. Vzhledem k tomu, že ZSÚ zavazuje žalobkyni k posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet mimo jiné také nahlédnutím do databází a rovněž ve vnitřních předpisech žalobkyně je v rámci analýzy úvěru stanoveno, že má být prověřeno, zda žadatel o úvěr řádně plní své závazky vůči věřitelům a nejsou vůči němu vedeny exekuce, lze uzavřít, že tento postup žalobkyně, potažmo osoba zpracovávající úvěrový obchod, nedodržela. Kromě toho má žalobkyně ve vnitřních předpisech obsažen vlastní postup, kterým prověřuje příjmy žadatelů o úvěr. Tímto postupem je kontrolní telefonát zaměstnavateli žadatele, který však žalobkyně provedla pouze u žalovaného č. 2, což bylo na potvrzení o jeho pracovních příjmech poznamenáno způsobem, který vnitřní předpis žalobkyně uvádí, u žalovaného č. 1 telefonát zaměstnavateli proveden nebyl, a proto k ověření správnosti a pravdivosti údajů obsažených v jím předloženém potvrzení nedošlo. Další skutečností, která měla u žalobkyně indikovat možnou nesolventnost žalovaného č. 1 je specifičnost adresy jeho trvalého pobytu, konkrétně název ulice anonymizováno číslo, PSČ, obec, jež je adresou Úřadu název obce anonymizováno obec a číslo, tj. adresou úřední (ohlašovna), kde žalovaný s jistotou nebydlí a bydlet nemůže. Je notorietou, že hlášení k trvalému pobytu na adrese ohlašovny je typické pro osoby, které se snaží vymanit z dosahu státních orgánů a zejména soudních exekutorů. Obsah soudního spisu pak potvrzuje, že si žalovaný poštu na adrese ohlašovny název obce anonymizováno obec a číslo nepřebíral. To, že žalobkyně nebyla schopna rozpoznat protiprávní jednání žalovaného č. 1, jde k její tíži. Pokud by totiž dodržela shora popsané postupy obsažené ve vlastních vnitřních předpisech, minimálně provedla-li by kontrolní telefonát údajnému zaměstnavateli žalovaného č. 1, odhalila by nepravdivost jím předložených dokumentů, smlouvu by vůbec neuzavřela a žalovanému č. 1 by finanční prostředky neposkytla. Opět je třeba připomenout, že v daném smluvním vztahu byla právě žalobkyně tím odborníkem a profesionálem, bez ohledu na protiprávní jednání žalovaného č. 1, s dostatečnými znalostmi, zkušenostmi a kontrolními mechanismy k tomu, aby jeho nepoctivost zjistila a dle toho pak jednala. Ačkoli jsou v úvěrové smlouvě označeni oba žalovaní jako„ dlužník“, byl osobou, v jejímž zájmu měla bát úvěrová smlouva sjednána pouze žalovaný č.

1. Finanční prostředky byly poukázány žalobkyní na účet žalovaného č.

1. Žalovaný č. 2 se pouze dostavil k podpisu smlouvy a sjednávání úvěru se neúčastnil, jak potvrdila svědkyně jméno příjmení, která se setkala pouze s žalovaným č.

1. Úmysl zakoupit a rekonstruovat nemovitost měl pouze žalovaný č. 1, a jak vyplynulo z kupní smlouvy ze dne datum, byl jím tento úmysl realizován. Z těchto skutečností lze dovodit, že žalovaný č. 2 byl k podpisu smlouvy jako spoludlužník umluven ze strany žalovaného č. 1, a to pouze za tím účelem, aby mohl doložit pro žalobkyni dostatečný příjem zájemců o spotřebitelský úvěr. Nadto bylo prokázáno, že žalovanému č. 2 se nedostalo žádného plnění, když částka 2 584 000 Kč byla žalobkyní poskytnuta pouze na účet žalovaného č. 1.

51. Jelikož bylo bez jakýchkoliv pochybností zjištěno, že k uzavření smlouvy došlo v důsledku protiprávního úkonu žalovaného č. 1, který žalobkyni předložil k prokázání své úvěruschopnosti zfalšované dokumenty obsahující nepravdivé údaje, dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti této smlouvy dle § 39 obč. zák. S přihlédnutím k tomuto konstatování se soud již nezabýval opakovanou námitkou žalovaného č. 2, že nebyl seznámen se zněním Obchodní podmínek.

52. Obchodněprávní závazek lze uznat pouze v písemné formě, nedodržení stanovené písemné formy má za následek neplatnost tohoto úkonu (§ 40 odst. 1 obč. zák). Účinkem uznání závazku je to, že se jím zakládá vyvratitelná právní domněnka, že v době uznání závazek v uznaném rozsahu trval. Důkaz o neexistenci uznaného dluhu tak přechází na dlužníka. V souzeném případě žalovaný č. 2 uvedl, že si nevzpomíná, že by takovou dohodu podepisoval a poukázal na zjevné rozdíly mezi podpisy obou žalovaných na dohodě o uznání dluhu a podpisovými vzory účastníků, které byly vyhotoveny v době podpisu úvěrové smlouvy. Žalobkyně nenabídla soudu žádný důkaz k prokázání tvrzení, že podpisy žalovaných na dohodě o uznání dluhu jsou pravými podpisy žalovaných a proto soud považuje i tuto dohodu za neplatnou.

53. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 byl žalobou uplatněný nárok posouzen takto (výrok I. rozsudku): 1) Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. Úvěrová smlouva byla soudem posouzena jako absolutně neplatná a žalobkyně prokázala, že žalovanému č. 1 poskytla plnění ve výši 2 358 580,30 Kč z neplatné smlouvy. O tuto částku se žalovaný č. 1 na úkor žalobkyně obohatil dle § 451 obč. zák., a je tak povinen ji žalobkyni vydat. Protože se s vydáním bezdůvodného obohacení nachází v prodlení, byl žalobkyni přiznán také nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a §1970 o.z., a to v souladu s žalobním návrhem, ode dne podání žaloby u soudu do zaplacení, neboť žalobkyně žalovaného č. 1 vyzvala k zaplacení částky 2 358 580,30Kč do datum, výzvou ze dne datum, která byla žalovanému č. 1 doručena uložením na poště dne datum (viz výzva ze dne datum, kopie vrácené zásilky na čl. 36 spisu). Žaluje-li žalobkyně zákonný úrok až od okamžiku doručení žaloby k soudu, nežádá více, než by jí podle hmotného práva náleželo (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 2) Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení částky 121 021,64 Kč, která představuje příslušenství úvěru, a dále smluvního úroku ve výši 4,44 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč od datum do zaplacení, byl tento soudem zamítnut, neboť úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena a žalobkyni tak nemůže náležet žádné v ní dohodnuté plnění nad rámec již zmíněného bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovanému č. 1. 3) O náhradě nákladů mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to v souladu s názorem Ústavního soudu ČR vyjádřeného v nálezu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 a rovněž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně měla ve vztahu k žalovanému č. 1 částečný úspěch, když byla úspěšná co do jistiny nároku 2 358 580,30 Kč, avšak neúspěšná ohledně kapitalizovaného příslušenství v částce 121 021,64 Kč a dále úroku ve výši 4,44 % ročně z částky 2 358 580,30 Kč, kapitalizovaného za období od datum do datum (den vyhlášení rozsudku) na částku 394 209,88 Kč. Celkový úspěch žalobkyně v řízení tak činí 78,16 % a neúspěch 21,84 %, žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56,32 % Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 117 929 Kč a paušální náhradou nákladů nezastoupeného účastníka dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 3 000 Kč za 10 úkonů v řízení učiněných po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, podání ve věci samé ze dne 15. 3. 2018 a 19. 3. 2018 včetně doplnění důkazů, závěrečný návrh ze dne 16. 7. 2020 a účast na jednání u soudu dne 22. 11. 2018, 7. 2. 2019, 16. 4. 2019, 30. 4. 2020 a 9. 7. 2020). Celková částka činí 120 929 Kč, z níž žalobkyni náleží 56,32 %, což je 68 107,21 Kč.

54. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 byl žalobou uplatněný nárok posouzen následovně (výrok II. rozsudku): 1) Žalovaný č. 2 si počínal lehkovážně, když se žalovaným č. 1 nechal zmanipulovat k podpisu úvěrové smlouvy, z níž sám žádný užitek získat neměl. Podvodné jednání žalovaného č. 1 smluvní závazek zneplatnilo a právě skutečnost, že žalovanému č. 2 se nedostalo žádného plnění, pak znamená, že on se na úkor žalobkyně nikterak neobohatil a nemá proto povinnost obohacení, kterého se dostalo pouze žalovanému č. 1, žalobkyni vydat spolu s ním. Nárok žalobkyně vůči žalovanému č. 2 byl proto zcela zamítnut, když neplatnost smluvního závazku se vztahuje na něj stejně jako na žalovaného č. 1, v důsledku čehož žalobkyně nemá ani vůči žalovanému č. 2 právo na žádná smluvně sjednaná plnění. 2) O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož zcela úspěšný žalovaný č. 2 má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náklady řízení žalovaného č. 2 jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši 204 010 Kč za celkem 11,5 úkonu právní služby po 17 740 Kč (z tarifní hodnoty 2 358 580,30 Kč bez kapitalizovaného příslušenství) dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, odpor + vyjádření k žalobě ze dne 12. 2. 2018, vyjádření ve věci s důkazními návrhy ze dne 13. 12. 2018, podání ve věci samé ze dne 2. 5. 2019 a ze dne 1. 7. 2019, závěrečný návrh ze dne 13. 7. 2020, účast na jednání u soudu dne 22. 11. 2018, 7. 2. 2019, 16. 4. 2019, 30. 4. 2020 a 9. 7. 2020, ½ úkonu za účast na jednání dne 18. 8. 2020), zvýšenou o 21 % DPH a paušální náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 3 600 Kč (12x 300 Kč) dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., zvýšenou o 21 % DPH. Celkem náhrada nákladů řízení přiznaná žalovanému č. 2 činí 251 208,10 Kč. K nákladům řízení soud podotýká, že žalovanému č. 2 nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za návrh na doplnění dokazování ze dne 6. 3. 2019, neboť totožné důkazy navrhoval již v podání ze dne 13. 12. 2018. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.