Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

5 C 528/2018

č. j. 5 C 528/2018-169

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-09-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2020:5.C.528.2018.2

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jarmilou Senešiovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 085 452 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 085 452 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 085 452 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 156 384,9 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 5. 3. 2018, která byla podána u soudu dne 6. 3. 2018 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 085 452 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 085 452 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení s tvrzením, že žalovaný, coby zapsaný advokát, poskytoval v letech 2014 – 2016 žalobci právní služby na základě plné moci ze dne 4. 11.2014 a plné moci ze dne 30. 5. 2015. Žalobce plnou mocí ze dne 30. 5. 2015 zmocnil žalovaného k zastupování ve všech věcech souvisejících s řízením vedeným pod sp. zn. 13 C 62/2015 u Okresního soudu v Berouně. Žalobce v tomto řízení vystupoval v postavení žalovaného proti společnosti [právnická osoba] [IČO], která zde proti žalobci (v řízení žalovanému) uplatnila svůj nárok z titulu náhrady škody v souvislosti se škodnou událostí vzniklou při výkopových pracích na pozemku par. [číslo] o výměře 506 m2 v k. ú. [část obce], které žalobce pro poškozenou společnost [právnická osoba] prováděl na základě smlouvy o dílo ze dne 1. 6. 2008 Okresní soud v Berouně nárok poškozené potvrdil a žalobci uložil rozsudkem č.j. 13 C 62/2015-99, ze dne 15. 8. 2016, povinnost zaplatit poškozené částku 1 085 452 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 69 036 Kč. Proti předmětnému rozsudku žalovaný, coby právní zástupce, nepodal odvolání, přičemž žalobce nepoučil o možných právních důsledcích tohoto postupu. Rozsudek č.j. 13 C 62/2015-99 se stal pravomocným ke dni 7. 9. 2016 a vykonatelným ke dni 13. 9. 2016. Vzhledem k tomu, že měl žalobce na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18. 5. 2005 (dále jen„ pojistná smlouva“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele u [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ pojišťovna“), udělil žalovanému plnou moc k tomu, aby za něj vymáhal nárok na pojistné plnění z titulu škodné události, která byla způsobena poškozené společnosti [právnická osoba] v souvislosti s výkonem podnikání žalobce. Jelikož však pojišťovna odmítla žalobci uznat jeho nárok na pojistné plnění pro údajnou neexistenci právního titulu k náhradě škody, žalovaný dne 15. 3. 2015 v zastoupení žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu proti pojišťovně, po níž bylo v tomto řízení (sp. zn. 64 C 21/2015) nárokováno pojistné plnění ve výši škody způsobené žalobcem poškozené. Žalovaný byl podrobně obeznámen s podmínkami pojistné smlouvy, jejíž součástí byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (dále jen„ VPPOS 2005“). Jak se později ukázalo v řízení sp. zn. 13 C 62/2015 vedeného u Okresního soudu v Berouně, závěry pojišťovny o neexistenci odpovědnosti za škodu žalobce nebyly správné, tudíž žalobcův nárok na pojistné plnění byl důvodný, a měl mu být v rámci řízení sp. zn. 64 C 21/2015 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 přiznán, avšak nestalo se tak z formálních důvodů. V průběhu řízení sp. zn. 64 C 21/2015 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 totiž vyšly najevo skutečnosti, pro něž má žalobce za to, že mu byla žalovaným způsobena škoda v souvislosti s výkonem advokacie ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalovaný coby příslušník advokátní stavovské organizace a profesionál má vůči svým klientům odpovědnost za případnou újmu, kterou jim způsobí v souvislosti s výkonem advokacie, při jejímž výkonu musí postupovat s odbornou péčí a dbát o zachování a řádné uplatňování všech nároků svých klientů. Žalovaný se však při zastupování žalobce vůči pojišťovně dopustil několika pochybení, v jejichž důsledku zanikl nárok žalobce vůči pojišťovně na pojistné plnění. V rozporu s čl. 11 písm. f), písm. h) a písm. i) VPPOS nebylo pojišťovně v době, kdy žalobce zastupoval žalovaný, řádně oznámeno, že poškozená uplatnila proti žalobci náhradu škody ze škodné události u příslušného orgánu, a dále nebylo bez výslovného pokynu pojišťovny podáno odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15. 8. 2016 o povinnosti žalobce k náhradě škody. V důsledku těchto skutečností pak Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem č.j. 64 C 21/2015-90 ze dne 6. 11. 2017 zamítl nároky žalobce na pojistné plnění, jelikož dospěl k závěru, že pojišťovna postupovala v souladu s pojistnou smlouvou a VPPOS, když z důvodu nesplnění výše uvedených smluvních povinností odmítla žalobci i přes jeho přiznanou povinnost k náhradě škody vyplatit pojistné plnění. Žalobce se nyní nachází v situaci, kdy mu v důsledku způsobených formálních nedostatků při uplatňování jeho nároků u pojišťovny, činěném toho času žalovaným v jeho zastoupení, soud nepřiznal právo na výplatu pojistného plnění rovnajícího se částce (škodě) ve výši 1 085 452 Kč, k jejíž úhradě vůči poškozené mu byla uložena povinnost rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15. 8. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný před přijetím do advokátní komory byl zaměstnancem předmětné pojišťovny, spoléhal žalobce na to, že jako osoba znalá daného oboru a praxe, jak právně tak prakticky a vztahově, bude nejprve schopen vyjednat věc z pojišťovnou v zastoupení žalovaného a následně si bude v řízení u Okresního soudu v Berouně počínat tak, aby hájil zájmy žalobce, byv znalý smluvních podmínek pojišťovny a tamní praxe. Žalobce jako právní laik se nechal při uplatňování svých práv zastoupit odborníkem tak, aby měl ve své věci zajištěn náležitý právem aprobovaný postup, avšak ze strany žalovaného coby profesionála nebyla dodržena odborná péče při poskytování právních služeb, proto má žalobce za to, že byl tímto jeho jednáním poškozen. Žalobce následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2018 k úhradě dlužné částky ve výši 1 085 452 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána více než sedm dnů před podáním žaloby na jeho poslední známou adresu dle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku a rovněž emailem na jeho emailovou adresu [email] Ani na tuto výzvu však žalovaný nereagoval úhradou dlužné částky. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky stanovené v předžalobní výzvě, tj. od 1. 2. 2018.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu. Uplatněný nárok neuznává co do důvodu a výše z toho důvodu, že v žádném případě neporušil čl. 11 VPPOS písm. f) h) i), jak uvádí žalobce. Pokud se jedná o údajné porušení čl. 11 písm. f), h), žalovaný jako právní zástupce žalobce dal na vědomí pojišťovně, že proti žalobci byla podána žaloba o náhradu škody. Nad rámec povinností stanovených VPPOS požádal prostřednictvím soudu o vstup pojišťovny do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, což pojišťovna odmítla. Současně se soudním řízení před Okresním soudem v Berouně probíralo soudní řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém žalobce [celé jméno žalobce] přímo žaloval [právnická osoba] o pojistné plnění z předmětné pojistné události. Tvrzení žalobce, že žalovaný porušil čl. 11 písm. i) VPPOS tím, že nepodal včas odvolání do rozsudku Okresního soudu v Berouně, v žádném případě neodpovídá skutečnosti. Faktem zůstává, že proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 21. 5. 2015 podal žalovaný jako advokát žalobce odpor. V tomto odporu uvedl, že zdůvodnění provede pojišťovna, která tento spor vyvolala, když po řadě jednání, přestože pojištěný pan [celé jméno žalobce] svoji odpovědnost za vznik škody uznal, bez jakéhokoli relevantního důvodu odmítnula plnit. Proto také žalobce prostřednictvím soudu, z iniciativy žalovaného, požádal o vstup pojišťovny, jako vedlejšího účastníka, na své straně. Tento právní krok pojišťovna bez udání důvodu odmítla a tím naprosto rezignovala na ochranu svého právního zájmu na výsledku sporu. Na základě podaného odporu žalovaným došlo ke snížení žalované částky o 416 765 Kč. Pojišťovna, která odmítnula bez udání důvodů vstup do řízení, jednala naprosto účelově a v rozporu s dobrými mravy, neboť' věděla, že žalobce [celé jméno žalobce] je v důkazní nouzi, když od počátku vyřizování této pojistné události přiznával v plném rozsahu vinu na vzniku škody a od pojišťovny požadoval součinnost, aby spor mohl dovést k výsledku, který by dal za pravdu pojišťovně, že se nejedná o pojistnou událost. V řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 žalovaná pojišťovna nepředložila jediný relevantní důkaz, který by dokazoval, že nedošlo k pojistné události. Žalovaný odmítl konstrukci, že způsobil žalobci škodu tím, že nepodal další opravný prostředek. Namítl, že se do rozhodnutí soudu odvolal tím, že do platebního rozkazu podal odpor, který je rovněž opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu a splnil tak povinnost stanovenou VPPOS. Tím, že žalobce od počátku přiznával zavinění za způsobenou škodu (jeho zavinění bylo jednoznačně prokázáno) a pojišťovna odmítla dodat důkazy, které by jej vyvinily, nemohlo odvolání přinést změnu rozsudku. Podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně by pro žalobce nepřineslo příznivější rozhodnutí ve věci náhrady škody, jen by pojišťovně vznikly další náklady spojené s povinností žalobce zaplatit soudní poplatek a další náklady odvolacího řízení. Navíc žalobce byl žalovaným o možnosti odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně poučen, což odmítl právě z důvodu jednak neúspěchu odvolání ve věci, pro naprostou nečinnost pojišťovny a jednak pro svou špatnou majetkovou situaci. Podání odvolání by bylo ryze formální, v rozporu jak s ekonomickými zájmy pojišťovny, tak v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný potvrdil, že než se stal advokátem, pracoval u [obec] pojišťovny 25 let jako právník, podílel se na tvorbě prvních všeobecných pojistných podmínek. Žalovaný tvrdil, že se obrátil na [právnická osoba] s žádostí o její vstup do řízení jako vedlejšího účastníka z titulu profesního pojištění advokáta za škodu. Pojišťovna žalovanému sdělila, že nemá právní zájem na vstupu do tohoto řízení, neboť dle jejího názoru žalovaný není odpovědný za žalobcem tvrzenou škodu, neboť pokud se jedná o předpoklad porušení povinnosti při výkonu advokacie, nedošlo ze strany žalovaného k pochybení, které žalobce žalovanému vytýká, a to ani co se týká neinformování pojišťovny ani nepodání odvolání do rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99. Vzhledem k tomu, že poškozený vystavil dne 17.8.2016 směnku, tj. dříve, než byl rozsudek vyhotoven v písemné podobě, je zřejmé, že poškozený žádné odvolání proti rozsudku podávat nechtěl, když se zavázal k úhradě nepravomocně přiznané pohledávky. Směnka byla splatná dřív, než rozsudek Okresního soudu v Berouně nabyl právní moci. V nepodání odvolání proto nelze, dle pojišťovny, v tomto konkrétním případě spatřovat pochybení žalovaného. Postup žalovaného tak zcela korespondoval s jednáním poškozeného, jeho klienta. Se skutečností, že v případě nepodání odvolání je pojišťovna oprávněna odmítnout pojistné plnění musel být poškozený srozuměn, neboť převzetí VPPOS 2005 a seznámení se s nimi (v postavení podnikatele) potvrdil v pojistné smlouvě. Dle názoru pojišťovny nebylo prokázáno, že by žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] skutečně odpovídal za škodu údajně vzniklou společnosti [právnická osoba], když nakonec nebylo ani prokázáno, že by této společnosti škoda skutečně vznikla, na což [právnická osoba] poukazoval v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp.zn. 64 C 21/2015.

3. Po provedeném dokazování (§120 odst.3 a § 132 o.s.ř.) má soud za zjištěný tento skutkový stav: Žalobce – podnikatel ([IČO]) zmocnil žalovaného – advokáta ([IČO]), aby jej zastupoval při vyřizování jeho veškerých nároků proti pojišťovně na základě plné moci ze dne 4.11.2014 a aby jej zastupoval, na základě plné moci ze dne 30.5.2015, ve všech právních věcech včetně řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp.zn. 13C 62/2015 (viz výpis z živnostenského rejstříku žalobce a žalovaného, výpis ze seznamu advokátů České advokátní komory, plné moci ze dne 4.11.2014 a 30.5.2015). Žalobce uzavřel s [právnická osoba] [IČO] dne 18.5.2005 smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele. Pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s činnostmi vykonávanými žalobcem na základě živnostenského oprávnění. Pojištění bylo sjednáno s automatickou prolongací a je účinné od 19.5.2005. Toto pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (viz pojistná smlouva [číslo] ze dne 18.5.2005). Dle čl. 5 VPPOS pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit vzniklou škodu. Pokud o náhradě této škody rozhoduje příslušný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí tohoto orgánu nabylo právní moci. Dle čl. 7, bod 3 VPPOS jestliže pojištěný uhradil poškozenému škodu sám, je pojišťovna oprávněna přezkoumat a zhodnotit všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na plnění z pojištění, rozsahu a výše škody, jakoby k náhradě škody pojištěným nedošlo. Dle čl. 11, bod 1, písm. f) VPPOS měl žalobce povinnost oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, sdělit, že poškozený uplatnil proti pojištěnému právo na náhradu škody ze škodné události, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, zmocnit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala, a dále postupovat podle pokynů pojišťovny. Dle čl. 11, bod 1, písm. h) VPPOS měl žalobce povinnost sdělit pojišťovně bez zbytečného odkladu, že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u příslušného orgánu. Dle čl. 11, bod 1, písm. i) VPPOS měl žalobce povinnost postupovat v řízení o náhradě škody ze škodné události v souladu s pokyny pojišťovny, zejména nesměl bez souhlasu pojišťovny uzavřít dohodu o narovnání, nesměl se zavázat k náhradě promlčené pohledávky, nesměl uzavřít soudní smír, ani zapříčinit vydání rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání; proti rozhodnutí příslušných orgánů, které se týkají náhrady škody, a byl povinen se včas odvolat, pokud v odvolací lhůtě neobdrží jiný pokyn od pojišťovny. Dle čl. 11 bod 3 VPPOS Poruší-li pojistník, pojištěný povinnosti uvedené v bodu 1písm. f) nebo i) tohoto článku, je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy odmítnout. Pojištění odpovědnosti za škodu se řídí zákonem č. 37/2004Sb. o pojistné smlouvě (viz VPPOS 2005 účinné od 1.1.2005). Na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností [právnická osoba] prováděl žalobce, jako zhotovitel stavební a výkopové práce na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce], při nichž došlo dne 4. 4. 2011 zaviněním žalobce ke vzniku škody tím, že při výkopu základů oplocení byly objeveny betonové skruže staré kanalizační šachty a žalobce domnívaje se, že se jedná o torzo starého potrubí, které se již nepoužívá a nikam nevede, dal pokyn k zakrytí šachty prkny, zasypání hlínou a následné zalití výkopu betonem. Beton skrz hlínu i prkna zatekl do kanalizační šachty, což bylo příčinou ucpání kanalizace. [právnická osoba] byla nucena vynaložit celkem 1 085 452 Kč na odstranění škod způsobených na kanalizaci, která se byla předtím využívaná a funkční. Žalobou ze dne 11.3.2015, která byla podána u Okresního soudu v Berouně se žalobkyně [právnická osoba] domáhala na žalovaném [jméno] [celé jméno žalobce] ([IČO]) zastoupeném [celé jméno žalovaného], advokátem, zaplacení částky 1 502 217 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalovaným při shora uvedených výkopových pracích. Řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Berouně pod sp.zn. 13 C 62/2015. Platebním rozkazem ze dne 21.5.2015, č.j. 13 C 62/2015-36 Okresní soud v Berouně žalobnímu návrhu vyhověl. [celé jméno žalovaného], advokát, v zastoupení žalovaného, podal do platebního rozkazu odpor v zákonné lhůtě a navrhl v podání ze dne 26.6.2015, aby do řízení byla jako vedlejší účastník na straně žalovaného přibrána [právnická osoba], vzhledem k tomu, že má jako pojistitel žalovaného na výsledku sporu právní zájem, neboť v případě úspěchu podané žaloby, bude povinna přiznanou částku uhradit. [právnická osoba] přípisem ze dne 15.12.2015 sdělila na výzvu soudu, že do probíhajícího řízení nehodlá vstoupit. Podáním ze dne 19.2.2016 vzala žalobkyně žalobní návrh zpět do částky 416 765 Kč s příslušenstvím. Žalovaný odpovědnost za vzniklou škodu v plném rozsahu uznal s tím, že svému pojistiteli [právnická osoba] tuto pojistnou událost nahlásil, neboť žalobkyně proti němu uplatnila nárok na náhradu škody, [právnická osoba] však bez udání důvodu odmítla tuto pojistnou událost likvidovat. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 15.8.2016, č.j. 13C 62/2015-99, uložil žalovanému povinnost zaplatit poškozené žalobkyni částku 1 085 452 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 1.7.2013 do zaplacení a náklady řízení ve výši 69 036 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Do částky 416 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 1.1. 2013 do zaplacení bylo řízení zastaveno. Do rozsudku nebylo podáno odvolání a tento nabyl právní moci dne 7.9.2016 (viz obsah spisu Okresního soudu v Berouně sp.zn. 13C 62/2015). Na základě tohoto soudního rozhodnutí, aby nebyl postižen exekucí, splnil žalovaný povinnost k náhradě škody vystavením směnky dne 17.8.2016 a uzavřel s poškozenou společností dohodu o úhradě dluhu dne 3.11.2016. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 6.11.2017, č.j. 64 21/2015 -90 zamítl žalobu žalobce [právnická osoba], [IČO] o zaplacení 1 085 432 Kč s příslušenstvím a uložil žalobci povinnosti zaplatit žalované náklady řízení ve výši 3 000 Kč. Soud tak rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 1 085 432 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že je pojištěn u žalované dle pojistné smlouvy ze dne 18. 5. 2005, a že na základě smlouvy o dílo se společností [právnická osoba] prováděl stavební činnost na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], při níž došlo zaviněním žalobce ke vzniku škody. Žalobce řádně nahlásil škodnou událost žalované, která prováděla šetření pojistné události déle než dva roky a společnost [právnická osoba] uplatnila nárok na náhradu škody u Okresního soudu v Berouně, který rozhodl rozsudkem ze dne 15. 8. 2016 č.j. 13 C 62/2015-99 tak, že žalobci uložil zaplatit jí částku 1 085 452 Kč a náklady řízení. Povinnost uloženou rozsudkem žalobce splnil prostřednictvím směnky dne 17. 8. 2016 a nato uzavřel dne 3. 11.2016 dohodu o úhradě dluhu. K odvolání žalobce, poté co do řízení vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalobce [celé jméno žalovaného], odvolací soud potvrdil rozsudek soudu 1. stupně rozsudkem č.j. 11 Co 347/2018-163 ze dne 30. 1. 2019, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2019 Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, zejména z čl. 5 bod 2, a čl. 11 bod 1, písm. i) a čl. 11 bod 3 VPPOS 2005, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky a z nichž vyplývá, že rozhoduje-li o náhradě škody příslušný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí orgánu nabylo právní moci, k čemuž došlo v souzené věci rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15. 8. 2016, který nabyl právní moci dne 7. 9. 2016, jímž je soud vázán. Z čl. 11 bod 1 písm. i) VPPOS 2005 vyplývá, že pojištěný je povinen v řízení o náhradě škody ze škodné události postupovat v souladu s pokyny pojišťovny, zejména nesmí bez souhlasu pojišťovny uzavřít dohodu o narovnání, nesmí se zavázat k náhradě promlčené pohledávky, nesmí uzavřít soudní smír, ani zapříčinit vydání rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání, proti rozhodnutí příslušných orgánů, která se týkají náhrady škody, je povinen se včas odvolat, pokud v odvolací lhůtě neobdrží jiný pokyn od pojišťovny. Žalobce v odporu do platebního rozkazu navrhl, aby žalovaná vstoupila do řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 62/2015 (a zahájeném dne 17. 3. 2015) jako vedlejší účastník, což pojišťovna odmítla. Žalobce podal v souzené věci žalobu dne 18. 3. 2015. Žalovaná tedy věděla o probíhajícím řízení, to však nic nemění na tom, že v souladu s čl. 11 bod 1 písm. i) VPPOS 2005 měl žalobce informovat žalovanou o vyhlášeném rozsudku Okresního soudu v Berouně. V odvolací lhůtě neobdržel jiný pokyn od žalované, a i přesto odvolání proti takovému rozsudku nepodal. Z čl. 11 bod 3 VPPOS 2005 jednoznačně vyplývá, že poruší-li pojištěný povinnosti uvedené v bodu 1 písm. f) nebo i) čl. 11, je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy odmítnout. Toto ustanovení čl. 11 bod 3 VPPOS 2005 žalovaná uplatnila. Odvolací soud uzavřel, že pro posouzení věci je nevýznamné, že žalobce nepodal odvolání proti rozsudku z důvodů nemajetnosti či vyhodnocení pravděpodobnosti neúspěchu odvolacího řízení, když jako smluvní strana v postavení podnikatele (a nikoli spotřebitele) byl vázán smlouvou a její nedílnou součástí podle § 4 odst. 4 zák. č. 37/2004 Sb., tedy VPPOS 2005, z jejíhož čl. 11 bod 1 písm. i) ve spojení s odst. 3 lze jednoznačně dovodit porušení povinnosti žalobce spočívající v nepodání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015, ze dne 15. 8. 2016, jakož i právo žalované pojišťovny pro tento případ plnění odmítnout. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu 1. stupně jako rozhodnutí věcně správné potvrdil (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6.11.2017, č.j. 64 21/2015 -90 a rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 347/2018-163 ze dne 30. 1. 2019). Usnesením č.j. 23 Cdo 3021/2019-201, ze dne 29.1.2020, Nejvyšší soud ČR dovolání žalobce [celé jméno žalobce] do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.1.2019, č.j. 11 Co 347/2018-163 jako nedůvodné odmítl (viz usnesení č.j. 23 Cdo 3021/2019-201). Žalobce dopisem ze dne 16.1.2018, zaslaným na adresu [adresa], uvedenou v živnostenském rejstříku žalovaného ([IČO]) a emailem z téhož dne, vyzval žalovaného k úhradě částky 1 085 452 Kč do 31.1.2018, s odůvodněním, že tímto žádá náhradu škody způsobené mu žalovaným při poskytování právních služeb, neboť v důsledku formálních nedostatků při uplatňování jeho nároků u pojišťovny, které činil žalovaný v jeho zastoupení, soud nepřiznal žalobci právo na výplatu pojistného plnění ve výši 1 085 452 Kč, k jehož úhradě poškozenému Okresní soud v Berouně žalobce zavázal rozsudkem č. j. 13C 62/2015-99 (viz dopis a email ze dne [číslo], podací lístek, výpis z živnostenského rejstříku žalovaného).

4. Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění - škody (§ 2894 o.z.). Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem (§ 2895 o.z.). Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (§ 2900 o.z.). Podle § 24 odst. 1 věty první zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1. výkon advokacie, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska § 16 zákona o advokacii (advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny). Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (odst. 1). Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (odst. 2). Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Podle § 4 odst.4 zák.č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele uzavřené mezi žalobcem [celé jméno žalobce] – podnikatelem a [právnická osoba] (18.5.2005), součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že byly splněny všechny předpoklady pro závěr soudu, že žalovaný při výkonu advokacie, jako právní zástupce žalobce mu způsobil škodu ve výši 1 085 452 Kč, neboť povinnost zaplatit tuto částku poškozené společnosti [právnická osoba] byla žalobci uložena již vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15.8.2015. Příčinnou souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody spatřuje soud v tom, že žalovaný (v té době advokát zastupující žalobce v postavení žalovaného v řízení o náhradu škody) neupozornil žalobce, při vědomí, že žalobce má uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele s [právnická osoba], které se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 a nevysvětlil mu řádně, jak má v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně, sp.zn. 13 C 64/2015, v postavení žalovaného vystupovat, aby neporušil smluvní podmínky pojištění. Bez ohledu na majetkové poměry zastoupeného a předjímaný výsledek odvolacího řízení bylo jeho povinností oznámit pojišťovně vyhlášení rozsudku, kterým byla pojištěnému uložena povinnost uhradit poškozené společnosti [právnická osoba] způsobenou škodu a podat do rozsudku odvolání, jestliže by ze strany pojišťovny nedostal jiný pokyn. Tvrzením, že povinnost advokáta ve vztahu k VPPOS splnil, když podal za žalovaného odpor do platebního rozkazu (tj. do jiného rozhodnutí soudu v téže věci) se žalovaný nemůže odpovědnosti zprostit, neboť z čl. 11 bod 1, písm. i) VPPOS vyplývá jednoznačně povinnost pojištěného postupovat v řízení o náhradu škody ze škodné události v souladu s pokyny pojišťovny a podat včas odvolání proti rozsudku (v tomto případě Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015 -99, ze dne 15. 8. 2016), pokud v odvolací lhůtě neobdržel jiný pokyn pojišťovny. Soud s nezabýval předběžně otázkou, zda pojištěný [celé jméno žalobce] skutečně způsobil poškozené společnosti škodu ve výši 1 085 452 Kč a jaký by mohl být výsledek odvolacího řízení, neboť žalobce - pojištěný podnikatel je vázán pojistnou smlouvou a VPPOS 2005 a nedodržení těchto VPPOS vedlo k tomu, že pojišťovna mohla uplatnit své právo a pojistné plnění odmítnout dle č.11 bod 3 VPPOS (viz rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 64C 21/2015). O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1968 a §1970 o.z.. Žalovaný je v prodlení se splněním peněžitého dluhu od 1.2.2018, neboť nezaplatil požadovanou částku dobrovolně ve lhůtě do 31.1.2018, jak k tomu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 16.1.2018. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013Sb. Nezbývá než dodat, že [právnická osoba] byla informována o tom, že u Okresního soudu v Berouně probíhá řízení o náhradě škody ze škodné události, odmítla vstup do řízení, neudělila pojištěnému – svému smluvnímu partnerovi a jeho právnímu zástupci žádné pokyny, jak v řízení postupovat a ačkoli měla pochybnosti o tom, že pojištěný [celé jméno žalobce] za údajně vzniklou škodu odpovídá, že škoda skutečně vznikla (na což poukazovala v paralelně vedeném řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp.zn. 64C 21/2015), nevyužila svého práva přezkoumat a zhodnotit všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na plnění z pojištění, rozsahu a výše škody, jakoby k náhradě škody pojištěným (vystavením směnky dříve než rozsudek nabyl právní moci) nedošlo (čl. 5 a čl. 7 bod 3 VPPOS 2005).

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř.. Soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 54 273 Kč a náklady spojené s právním zastoupením dle § 7, § 11 a § 13 vyhl.č. 177/1996Sb. (advokátní tarif). Odměna právnímu zástupci žalobce náleží za 6 hl. úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, podání ve věci ze dne 28.3.2019, podání ve věci ze dne 11.9.2020, účast na jednání dne 15.9.2020) tj. 6x 12 660Kč a ½ úkonu za účast u vyhlášení rozsudku dne 24.9.2020 ve výši 6 330Kč. Náhrada hotových výloh advokáta činí 7x 300Kč. Právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH a proto žalobci náleží rovněž 21% z odměny a náhrady hotových výloh advokáta (17 721,90Kč). Celkem náklady řízení činí 156 384,90Kč (odměna 82 290Kč + paušál 2 100Kč + DPH 17 721,90Kč + sop 54 273Kč).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.