5 C 64/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 45 457,25 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 6 205,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 205,70 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 057 Kč od 24. 11. 2024 do zaplacení,a to v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žaloba se zamítá co do částky 28 194,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 251,55 Kč od 27. 9. 2024 do 23. 11. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 194,55 Kč od 24. 11. 2024 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 45 457,25 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela dne 26. 3. 2024 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni vrátit a spolu s nimi jí zaplatit úvěrový úrok ve výši 17 457,25 Kč, to vše ve lhůtě do 26. 9. 2024. Žalovaný svým platebním povinnostem ve stanovené lhůtě nedostál, přičemž svoji pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni. Žalovaný, ač před podáním žaloby dne 15. 11. 2024 žalobkyní vyzván k dobrovolné úhradě, zůstal být na úvěru dlužen částkou 45 547,25 Kč.

2. Později žalobkyně doplnila, že žalovaný jí a její právní předchůdkyni plnil částku 48 943 Kč, která byla ve výši 20 748,45 Kč započtena na dlužnou jistinu úvěru a ve výši 28 194,55 Kč na dlužný úvěrový úrok. Vzhledem k tomu vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 6 205,70 Kč s odpovídajícím příslušenstvím a setrvala na požadavku zaplacení částky 39 251,55 Kč s příslušenstvím jakožto nesplacené jistiny úvěru.

3. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

4. Na základě úkonu částečného zpětvzetí žaloby učiněného žalobkyní před tím, než bylo ve věci jednáno, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 až 4 o. s. ř. a řízení co do částky 6 205,70 Kč s odpovídajícím příslušenstvím zastavil.

5. Žalovaný vyslovil se zaplacením svého dluhu vůči žalobkyni souhlas a požádal, aby mu bylo umožněno jej uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně z důvodu jeho špatné finanční situace.

6. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 26. 3. 2024 sjednána smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a spolu s nimi jí zaplatit úvěrový úrok ve výši 108,72 %, to vše formou 12měsíčních splátek po 8 404,38 Kč. Celkem se tak zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě do 26. 3. 2025 zaplatit částku 100 852,56 Kč, z toho 60 000 Kč na jistinu úvěru a 40 852,56 Kč na úvěrový úrok, kdy RPSN (roční procentní sazba nákladů) žalovaného činila 183,10 %.

8. Z potvrzení o platbě ze dne 26. 3. 2024 soud zjistil, že dne 26. 3. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet částku 60 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni svoji pohledávku za žalovaným v celkové výši 45 457,25 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k plnění ze dne 15. 11. 2024 včetně dodejky z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl jednak vyrozuměn o postoupení svého dluhu ze smlouvy o úvěru žalobkyni a dále byl vyzván, aby ve lhůtě tří dnů žalobkyni celý dluh uhradil.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl k dobrovolné úhradě svého dluhu ze smlouvy o úvěru vyzván žalobkyní i před samotným podáním žaloby.

12. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s nespornými tvrzeními propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud provedl k důkazu všechny listiny, přičemž jiné důkazní návrhy účastníci neměli. Skutková zjištění soud nečinil z listin, které shledal nadbytečné pro posouzení věci (potvrzení o verifikační platbě ze dne 25. 3. 2024).

13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

14. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 26. 3. 2024 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky vrátit a spolu s nimi jí zaplatit na úrocích částku 40 852,56 Kč (celkem 100 852,56 Kč), to vše formou 12měsíčních splátek do 26. 3. 2025. Úroková sazba úvěru činila 108,72 % a RPSN 183,10 %. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti zpraven dopisem ze dne 15. 11. 2024, odeslaným téhož dne. Stejným dopisem byl žalovaný vyzván žalobkyní k vyrovnání dluhu ve lhůtě tří dnů. Vyzván k úhradě dluhu byl žalovaný i před samotným podáním žaloby. Celkově žalovaný na čerpaných peněžních prostředcích zaplatil žalobkyni (právní předchůdkyni žalobkyně) částku ve výši 48 943 Kč.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Dle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

25. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

30. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný uzavíral předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovaného jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z.

33. Soud se v řízení předně zabýval tím, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 39 251,55 Kč, a to nehledě postoje žalovaného, podle § 588 o. z. z pohledu výše sjednaného úvěrového úroku, potažmo RPSN. Porovnal proto RPSN ve výši 183,10 % s průměrnými hodnotami spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, které činily v březnu 2024 (měsíc uzavření smlouvy) na RPSN 9,30 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách , Anonymizováno, ) a dospěl k závěru, že sjednaná výše RSPN byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005), když RPSN bylo sjednáno téměř 20x vyšší, než sjednávali v dané době u spotřebitelských úvěrů banky.

34. Ujednání o úvěrových úrocích přitom nelze oddělit v souladu s § 576 o. z. od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by jistě s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru bez tohoto ujednání neuzavřela. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud posoudil převážnou část ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je potřeba jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy nahlížet na smlouvu jako celek.

35. Poskytnutou jistinu úvěru ve výši 60 000 Kč po odečtu již zaplacené částky 48 943 Kč, tedy celkem částku 11 057 Kč tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., které je žalovaný povinen vrátit v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. žalobkyni, na kterou byla dle § 1879 o. z. pohledávka její právní předchůdkyně postoupena. Co do zbytku žalované částky nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť v tomto rozsahu byla žaloba shledána nedůvodnou.

36. Soud závěrem přiznal žalobkyni z částky 11 057 Kč i zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení z této částky od 27. 9. 2024 do zaplacení. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je přitom vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudku ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 15. 11. 2024, která byla odeslaná téhož dne. Podle § 573 o. z. byla výzva doručena žalovanému dne 20. 11. 2024 s tím, že mu byla poskytnuta k plnění lhůta 3 dnů, tj. do 23. 11. 2024 a ode dne 24. 11. 2024 je pak žalovaný v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl také co do úroku z prodlení z částky 11 057 Kč za dobu od 24. 11. 2024 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu na něj žalobkyni nárok vznikl dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve splátkách po 5 000 Kč soud rozhodl podle žalovaným sdělených možností dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků k řízení, když žalovaný žádné náklady vůči žalobkyni neuplatnil.