5 C 640/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 97 043,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, o zaplacení částky 97 043,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 97 043,70 Kč od 17. 8. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 117 019,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 225 386,70 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její nárok co do výše 128 343 Kč představuje skutečnou škodu a co do výše 97 043,70 Kč ušlý zisk, které jí vznikly v důsledku vadného plnění poskytnutého žalovanou. Žalobkyně si na základě nabídky žalované ze dne 19. 10. 2017 u ní objednala lakování korby nákladního automobilu [příjmení] [jméno] [číslo] sklápěč 8x4, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), a provedení dalších údržbových a opravných prací na vozidle. Tím došlo mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o dílo. Za provedené práce vystavila žalovaná dne 23. 1. 2018 žalobkyni fakturu [číslo] znějící na částku 178 669 Kč, splatnou dne 26. 1. 2018. Žalobkyně fakturu uhradila a dne 30. 1. 2018 si vozidlo z opravy převzala. Následně při prohlídce vozidla zjistila vady, které neodbornou údržbou a opravou způsobila na vozidle žalovaná. Práva z vadného plnění uplatnila žalobkyně u žalované v dopise ze dne 1. 2. 2018, ve kterém vady vymezila, popsala, přiložila k nim pořízenou fotodokumentaci a požadovala jejich odstranění. Po zamítavém postoji žalované k reklamaci vad, si žalobkyně nechala vypracovat Ing. [jméno] [příjmení] znalecký posudek, ve kterém znalec popsal jím zjištěné závady na vozidle a došel k závěru, že oprava a úpravy vozidla nebyly ze strany žalované provedeny v rozsahu podané nabídky a následně učiněné fakturace. Vzhledem k tomu, že žalovaná vady neuznala, nechala si je žalobkyně odstranit na své náklady u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která si za provedené práce vyúčtovala fakturami ze dne 30. 4. 2018 [číslo] [číslo] v součtu částku 128 343 Kč, splatnou dne 14. 5. 2018. Tuto částku žalobkyně u žalované uplatnila jako nárok na skutečnou škodu. Po dobu, kdy bylo vozidlo v opravě u společnosti [právnická osoba], nemohla žalobkyně vozidlo řádně užívat, pročež uplatnila vůči žalované i nárok na ušlý zisk ve výši 97 043,70 Kč, který ji vznikl za odmítnuté objednávky v období od 2. 2. 2018 do 3. 5. 2018. Na svém dluhu neuhradila žalovaná ničeho ani k následné předžalobní upomínce žalobkyně ze dne 8. 8. 2018.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný jako zcela nedůvodný neuznala. Na svoji obranu uvedla, že na základě smlouvy o dílo, kterou s žalobkyní uzavřela, provedla na jejím vozidle servisní práce v rozsahu, jež byl žalobkyní objednán a specifikován v protokolu o provedení opravy vozidla. Za provedené práce žalovaná vystavila žalobkyni dne 23. 1. 2018 fakturu [číslo] ve které byl řádně uveden rozsah všech prací i použitý materiál. Žalobkyně fakturu zaplatila a vozidlo si dne 30. 1. 2018 bez výhrad převzala. Vady, které žalobkyně žalované dopisem ze dne 1. 2. 2018 vytknula, žalovaná shledala jako nedůvodné. V podané žalobě žalobkyně neuvedla, jaká práva z odpovědnosti za vady uplatňuje. Vynaložené náklady na opravu vozidla kvalifikovala jako náhradu škody, avšak takto uplatněný nárok je neoprávněný. Nedůvodný je i nárok na náhradu ušlého zisku, neboť žalobkyně údajnou škodu nesprávně vyčíslila a ani nedoložila příčinnou souvislost. Žalovaná nad to uzavřela, že žalobkyně vady neuplatnila včas, když k převzetí vozidla došlo dne 30. 1. 2018, ale vady vytknula až 1. 2. 2018. Vzhledem k tomu, že by se jednalo o vady zjevné, měly být uplatněny již při převzetí vozidla z opravy.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že mezi nimi byla platně uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl servis vozidla žalobkyně žalovanou. Vozidlo bylo předáno k opravě dne 29. 11. 2017 a z opravy převzato dne 30. 1. 2018. Za vykonané práce na vozidle vystavila žalovaná žalobkyni fakturu [číslo] na částku 178 669 Kč. Žalobkyně uhradila vyúčtovanou částku v plné výši. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2018 vyzvala žalovanou k odstranění vad na vozidle. Žalovaná vytknuté vady neuznala.

4. Ve věci byl dne 21. 5. 2019 vynesen částečný rozsudek č. j. 5 C 640/2018-111, kterým byla žaloba co do částky 128 343 Kč s požadovaným příslušenstvím z této částky zamítnuta. Došlo tak k zamítnutí té části žalobního nároku, který žalobkyně označila jako nárok na náhradu skutečné škody, jenž jí vznikla tím, že byla nucena si sama nechat učinit novou opravu vozidla u společnosti [právnická osoba] Stěžejním pilířem odůvodnění částečného rozsudku bylo konstatování, že žalobkyni v pozici objednatele by vzniklo právo odstranit si vady díla svépomocí nebo si je nechat odstranit třetí osobou a domáhat se tak na žalované jako zhotoviteli úhrady s tím spojených výdajů jen tehdy, pokud by takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady byl mezi stranami sjednán, což nebyl. Částečný rozsudek byl rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 7. 11. 2019 č. j. 54 Co 314/2019-139 potvrzen s tím, že postup, který žalobkyně zvolila k uplatnění svého nároku z vadného plnění, neodpovídá zákonu a nic jiného, než zákon stanoví z hlediska uplatnění nároků z odpovědnosti za vady díla, nebylo mezi stranami sjednáno. Částečný rozsudek nabyl právní moci dne 21. 2. 2020.

5. Rozhodnutí o částce 97 043,70 Kč s požadovaným příslušenstvím z této částky bylo ponecháno konečnému rozhodnutí. Žalobkyně svůj nárok co do této výše označila jako ušlý zisk za odmítnuté objednávky v období od 2. 2. 2018 do 3. 5. 2018, kdy vozidlo muselo být v důsledku vadného plnění žalované opětovně servisováno a ta jej tak po dobu nové opravy nemohla využívat. Svá tvrzení žalobkyně postavila na závěrech znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Za vady, které dle jejího přesvědčení způsobila na vozidle žalovaná, a které musela společnost [právnická osoba] opravit, označila absenci úpravy povrchu korby před jejím lakováním a nepoužití plniče před aplikací samotného laku, což nepřineslo žádoucí efekt povrchové ochrany vnější strany korby a oproti tomu došlo k oloupávání laku a rezivění. Dále uvedla, že se jednalo o poškození pístnice zdvihu korby. Zprvu tvrdila její mechanické poškození žalovanou. Později, s ohledem na obsah znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], uvedla, že bylo poškozeno těsnění pístnice, ke kterému došlo vlivem znečištěného hydraulického oleje zapraveného do hydraulické nádrže žalovanou, kdy vadnost oleje spočívající v obsahu abrazivních nečistot jednoznačně prokázala analýza jeho vzorku. Žalobkyně dodala, že její podnikatelská činnost spočívá v těžbě žuly, kterou následně zpracovává na dlažební kostky a tyto dodává svým zákazníkům. Většina zákazníků preferuje při koupi dlažebních kostek i jejich dopravu, která zpravidla bývá dražší než samotné zboží. Odmítnuté objednávky v dotčeném období, které měly být vozidlem realizovány, blíže specifikovala.

6. Žalovaná tato tvrzení žalobkyně odmítla s tím, že jak při přípravě lakování, tak i při samotném lakování korby byl dodržen správný technologický postup lakování. Nejen, že byl použit plnič, ale byly také aplikovány dvě vrstvy laku. V opačném případě by totiž byly na vozidle patrné mapy. Úprava povrchu korby svařováním před samotným lakováním vskutku prováděna nebyla, a to proto, že si ji žalobkyně neobjednala. Co se poškození pístnice týče, žalovaná uvedla, že ji nijak mechanicky nepoškodila, neboť s ní při opravě nemanipulovala. Olej na pístnici prosakoval již v době převzetí vozidla do opravy, na což žalovaná žalobkyni upozornila a současně ji sdělila, že ona sama opravu pístnice provést nemůže, neboť k tomu nedisponuje potřebným technologickým vybavením. Žalovaná dále uvedla, že hydraulický olej, který použila, je vysoce kvalitní minerální olej, který běžně používá, pročež nemohl obsahovat žádné abrazivní nečistoty. Dodala však, že nečistoty mohl obsahovat hydraulický olej původní, který zůstal v hydraulické nádrži a jiných částech hydrauliky, neboť ona sama olej pouze doplňovala, a to v objemu 120 litrů, hydrauliku nijak nečistila. Uzavřela, že pokud by těsnění pístnice nebylo poškozeno již před převzetím vozidla do opravy, nemohlo by k jejímu poškození dojít ani původním hydraulickým olejem v krátkém časovém intervalu dvou dnů, které uplynuly od převzetí vozidla z opravy do prvního uplatnění práv z vadného plnění.

7. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

8. Z nabídky žalované ze dne 19. 10. 2017 soud zjistil, že ta prostřednictvím elektronické komunikace zaslala žalobkyni cenovou nabídku na lakování korby a měření geometrie vozidla.

9. Z protokolu o provedení opravy vozidla ze dne 29. 11. 2017 soud zjistil, že při převzetí vozidla do opravy dne 29. 11. 2017 žalobkyně po žalované požadovala opravu vozidla s následující specifikací: -) lakovaní korby, -) oprava hydraulické nádrže, -) přezutí pneumatik, -) lakování disků kol + výměna 1 ks disku u řidiče vpředu, -) diagnostika závad – servis, -) kontrola světel, -) kontrola sklápění korby v kabině – únik oleje u sedačky řidiče, -) oprava zadní zábrany proti podjetí, -) kontrola – měření geometrie náprav, -) kontrola chladicí kapaliny. Dále soud zjistil, že protokol byl podepsán oběma účastníky při převzetí vozidla do opravy, avšak ani jedním z nich nebyl podepsán při převzetí vozidla z opravy.

10. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 23. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaná dne 23. 1. 2018 vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] k úhradě celkem v částce 178 669 Kč, splatné dne 26. 1. 2018 následující: -) práce: - výměna 8ks pneumatik, včetně jejich vyvážení, - otryskání a lakování disků kol, - diagnostika závad – servis, - kontrola světel, - oprava zadní zábrany proti podjetí, - kontrola – měření geometrie náprav, - výměna ovladače sklápění korby, - výměna čerpadla sklápění korby, - montáž kamery, - lakování korby, - oprava a lakování hydraulické nádrže, -) použitý materiál: - čerpadlo sklápění korby, - vzduchové ovládání sklápění korby, - lakýrnický materiál, - režijní materiál, - hydraulický olej v objemu 120 litrů.

11. Z uplatnění práv z vadného plnění (reklamace) ze dne 1. 2. 2018 a ze dne 19. 2. 2018 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované následující výčet vad, které na vozidle shledala po jeho prohlídce: -) barva korby nedopovídá původní barvě, -) spáry korby nejsou svařeny, -) není opraven a ani nalakován držák nádrže hydraulického oleje, -) píst zvedání korby, který byl při předání vozidla do opravy funkční a bez závad je nyní po převzetí vozu z opravy poškozen a vykazuje vady – prosakuje olej.

12. Z odpovědi žalované ze dne 27. 2. 2018 na reklamaci žalobkyně soud zjistil, že žalovaná vady neuznala a uvedla k nim: -) odstín barvy korby nebyl sjednán, -) předmětem opravy nebylo ani svaření spár korby, -) hydraulická nádrž byla opravena a nalakována, -) oprava a lakování držáku nádrže hydraulického oleje nebyly sjednány, -) již při započetí opravy bylo zjevné, že z pístu sklápění korby prosakuje olej, což bylo patrné z obalu pístu a převodové skříně, které byly olejem znečištěny, pro opravu korby byl demontován pouze horní čep pístu, jinak s pístem manipulováno nebylo, a proto nemohlo dojít k jeho poškození.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] dne 14. 5. 2018 soud zjistil, že ve vztahu k provedenému lakování nedošlo zejména k řádnému opracování povrchu vozidla, na který byl lak aplikován. Nebyl očištěn povrch plechu a korba vozidla nebyla obroušena ani svařena, v důsledku čehož došlo ke korozi neošetřeného a nesvařeného materiálu. Dále soud zjistil, že pístnice teleskopického zvedacího mechanismu korby měla poškozené těsnění, které při zdvihách způsobilo zvětšující se výrok hydraulického oleje. Znalec odebral z hydraulické nádrže vzorek hydraulického oleje, jehož analýza objevila přítomnost abrazivních nečistot a dospěl k závěru, že k poškození těsnění pístnice došlo právě vlivem vadného hydraulického oleje.

14. Z faktury [číslo] ze dne 30. 4. 2018 soud zjistil, že si společnost [právnická osoba] vyúčtovala za následnou opravu vozidla žalobkyně částku 81 638 Kč, kterou ocenila lakování nákladní korby – zdrsnění stávajícího povrchu (obroušení), nástřik pojící vrstvy, nástřik plniče, přebroušení plniče a nástřik vrchní barvy v odstínu RAL, nástřik spodní části korby v odstínu [příjmení] šedé.

15. Z faktury [číslo] ze dne 30. 4. 2018 soud zjistil, že si společnost [právnická osoba] vyúčtovala za následnou opravu vozidla žalobkyně částku 47 110 Kč, kterou ocenila demontáž a montáž pístnice zdvihu korby – oprava pístnice, výměnu hydraulického oleje v objemu 159 litrů.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 8. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě majetkové újmy ve výši 128 343 Kč a ušlého zisku ve výši 97 043,70 Kč před podáním žaloby.

17. Z revizního znaleckého posudku č. j. 405-214/2020 vyhotoveného [celé jméno znalce] dne 15. 2. 2021 soud zjistil, že ve vztahu k provedenému lakování nedošlo ke zpracování původního nosného materiálu vozidla (vybroušení a zavření prasklin), v důsledku čehož nanesený lak praskl a vystoupila rez. Tyto závady nemohly zapříčinit nezpůsobilost vozidla k provozu v daném čase, neboť vozidlo je provozuschopné i při těchto závadách. Oproti tomu pro existenci závad na hydraulickém systému sklápění korby vozidlo schopné provozu v daném čase nebylo, neboť funkčnost hydraulického systému je pro užívání užitkového vozidla klíčová. K poškození těsnění pístnice mohlo dojít buď jejím standardním opotřebením, nebo nadměrným opotřebením např. vlivem přítomnosti abrazivních částic v hydraulickém oleji. Jednoznačné vyhodnocení příčiny poruchy těsnění pístnice by bylo možné zjistit pouze po její demontáži a přezkoumání jejího stavu. Mechanické poškození pístnice při servisu vozidla bylo vyloučeno. Ve spojení s výslechem znalce [celé jméno znalce] u jednání před soudem dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že je nepravděpodobné, aby se pístnice opotřebovala během dvou dnů používání hydraulického systému sklápění korby (časový interval od převzetí vozidla z opravy do prvního uplatnění práv z vadného plnění) v důsledku použití jiného než předepsaného hydraulického oleje, pokud by hydraulická soustava vykazovala správnou funkci.

18. Z listiny hydraulický systém vypracované [jméno] [příjmení], opravářem silničních vozidel, soud zjistil, že jakýkoliv hydraulický systém musí být pravidelně, po uplynutí konkrétní doby, servisován, což obnáší nejčastěji celkovou kontrolu systému, kontrolu potažmo výměnu hydraulického oleje a filtru.

19. Z výslechu [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, při jednání u soudu dne 20. 8. 2021 soud zjistil, že vozidlo je užitkové a je žalobkyní využíváno k realizaci zakázek.

20. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů včetně odbornosti znaleckých posudků, které dohromady vytváří propojený celek událostí, soud neměl důvod pochybovat. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí.

21. Jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli, krom návrhu žalobkyně na výslech [jméno] [příjmení], prokuristy žalobkyně, což měl soud za nadbytečné, neboť by jím s ohledem na dosud provedené důkazy nemohl být vyvrácen soudem zjištěný skutkový stav.

22. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

23. Žalobkyně si na základě nabídky žalované ze dne 19. 10. 2017 u ní objednala servisní práce na vozidle, jejichž výčet byl sepsán do protokolu o provedení opravy vozidla při jeho převzetí do opravy dne 29. 11. 2017. Ve vztahu k žalobkyní následně vytčeným vadám se jednalo o lakování korby, opravu hydraulické nádrže a kontrolu sklápění korby v kabině, servis hydraulického systému požadován nebyl. Žalovaná rozsah provedených servisních prací a použitého materiálu vymezila v daňovém dokladu [číslo] ze dne 23. 1. 2018, kterým žalobkyni vyúčtovala k úhradě částku 178 669 Kč. Ve vztahu k žalobkyní následně vytčeným vadám se jednalo co do servisních prací o výměnu ovladače sklápění korby, výměnu čerpadla sklápění korby, lakování korby, opravu a lakování hydraulické nádrže a co do použitého materiálu o čerpadlo sklápění korby, vzduchové ovládání sklápění korby, lakýrnický materiál, režijní materiál a hydraulický olej v objemu 120 litrů, servis hydraulického systému proveden nebyl. Žalobkyně si vozidlo z opravy převzala dne 30. 1. 2018 a následně dne 1. 2. 2018 dopisem žalovanou vyzvala k odstranění vad, které na vozidle shledala. Žalovaná vady neuznala. V důsledku zamítavého postoje žalované k vytknutým vadám si žalobkyně nechala vypracovat znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] znalecký posudek s úkolem posoudit rozsah a kvalitu opravy vozidla žalovanou. Znalec shledal na vozidle ve vztahu k provedenému lakování závady zapříčiněné neodborným postupem spočívajícím zejména v neopracování povrchu, na který byl lak aplikován. Ve vztahu k hydraulickému systému pak jako závadu shledal poškozené těsnění pístnice, které dle něj způsobil závadný olej v hydraulické nádrži, neboť ten obsahoval dle analýzy odebraného vzorku abrazivní nečistoty. Žalobkyně předala vozidlo do nové opravy společnosti [právnická osoba], která na vozidle provedla práce spočívající v novém lakování nákladní korby a dále provedla opravu pístnice, při které došlo k výměně hydraulického oleje v objemu 159 litrů. Poškozené těsnění pístnice bylo důvodem, pro který bylo nutné provést novou opravu vozidla v daném čase. K poškození těsnění pístnice mohlo dojít jak vlivem jejího standardního opotřebení, tak nadměrného opotřebení přítomností abrazivních částic v hydraulickém oleji. Pokud by byl hydraulický systém plně funkční, bez závad, neprojevilo by se poškození těsnění pístnice v důsledku vadného oleje během tak krátkého časového intervalu, jakým v daném případě byly dva dny, které uplynuty mezi převzetím vozidla z opravy a prvotním uplatněním práv z vadného plnění žalobkyní.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

25. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2247/2007 konstatoval že:„ Z odpovědnosti za škodu mohou vzniknout práva shodná s odpovědností za vady, ale také práva odlišná, která z odpovědnosti za vady nelze uspokojit. Může se zejména jednat o další škody, které jsou vadným plněním zapříčiněny. Takto vzniklá škoda nemůže být kryta některým nárokem z odpovědnosti za vady, ale musí být řádně uplatněna v režimu odpovědnosti za škodu. Uplatněním nároku na náhradu škody se poškozený nehodlá domoci kompenzace hodnoty provedeného díla, ale žádá náhradu skutečné škody nebo ušlého zisku, které mu v důsledku vadného plnění vznikly.“, a dále uvedl, že:„ Porušení povinnosti ze závazkového vztahu jako předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu spočívá v takovém případě v dodání vadného zboží (díla), v důsledku čehož vznikla uplatňovaná škoda. Předpokladem pro řádné uplatnění nároku na náhradu škody je tedy prokázání příčinné souvislosti mezi vadným plněním a vznikem škody. Není nutné prokázat řádné a včasné uplatnění nároku z vad zboží (resp. díla), je nutné pouze prokázat, že zboží (dílo) bylo vadné a že v důsledku toho vznikla uplatňovaná škoda.“.

26. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

27. Podle § 2952 věty první OZ, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

28. Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2452/2019 konstatoval že:„ Závěr, že žalobci nelze přiznat požadované plnění, pokud neprokázal existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou, pak plně odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž je v řízení o náhradu škody povinen splnění všech podmínek odpovědnosti za škodu ve smyslu § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (s výjimkou zavinění, které se předpokládá) prokázat žalobce (poškozený). Právě jeho tak tíží důkazní břemeno ohledně tvrzení, že při pravidelném běhu událostí by získal určitý prospěch; neunese-li jej, nemůže být ve sporu úspěšný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005 (Soubor C [číslo]), či usnesení téhož soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2653/2009). Tyto judikatorní závěry se pak uplatní i v poměrech právní úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy účinné od 1. 1. 2014 podle § 2894 a následujících o. z.“.

29. Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005 konstatoval že:„ O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl.“ 30. V projednávané věci uplatnila žalobkyně nárok na ušlý zisk tvořený příjmy, které by při normálním běhu událostí obdržela za realizaci zakázek vozidlem, nebýt vadného plnění žalované, pro něž byla nucena dát vozidlo v daném čase do opravy ke společnosti [právnická osoba]

31. S ohledem na právní posouzení by žalobkyně, aby mohla být v řízení se svým nárokem úspěšná, musela prokázat, že ze strany žalované došlo k vadnému plnění a to takovému, které jí v příčinné souvislosti způsobilo ušlý zisk. Jinak řečeno, že by žalovaná zapříčinila na vozidle takové vady, pro které nebylo vozidlo schopno jeho běžného provozu, z toho důvodu muselo být dáno do opravy a po dobu jeho opravy nebylo možné realizovat v daném čase sjednané zakázky.

32. Soud ztotožněn se závěry revizního znaleckého posudku, se tak nadále nezabýval okruhem závad na vozidle souvisejících s lakováním korby, tedy zda bylo či nebylo žalovanou lakování a s tím spojené práce provedeny vadně, neboť i v případě prokázání vadného plnění žalované by to nezměnilo ničeho na skutečnosti, že vozidlo bylo v daném čase provozuschopné i při existenci těchto závad.

33. Oproti tomu závady na hydraulickém systému sklápění korby vozidla opravit v daném čase nutno bylo, neboť vozidlo je užitkové a funkčnost hydraulického systému je klíčová pro jeho užívání. Z faktury [číslo] kterou žalobkyni vystavila společnost [právnická osoba] za následnou opravu, vyplynulo, že bylo nutné opravit pístnici zdvihu korby. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] shledal na pístnici poškozené těsnění, v důsledku kterého se při zdvihách zvětšoval výrok hydraulického oleje. Netěsnost pístnice znalec přisoudil vadnému hydraulickému oleji, ze kterého odebral vzorek a z výsledků provedené analýzy zjistil, že ten je závadný, znečištěný a obsahuje abrazivní nečistoty. Revizní znalec [celé jméno znalce] uvedl, že netěsnost pístnice může být způsobena buď jejím standardním opotřebením, nebo nadměrným opotřebením např. vlivem abrazivních částic v hydraulickém oleji, jak uvedl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednoznačné vyhodnocení příčiny poruchy těsnění pístnice by bylo možné dle revizního znalce zjistit pouze po její demontáži a přezkoumání jejího stavu. Mechanické poškození pístnice při manipulaci v rámci oprav prováděných žalovanou revizní znalec vyloučil.

34. Za daného stavu by tak jedinou možnou variantou, při které by za ušlý zisk žalobkyně v daném čase byla odpovědná žalovaná, byla skutečnost, že hydraulický olej, který žalovaná v rámci oprav použila, byl natolik znečištěný, že způsobil bezprostřední poškození těsnění pístnice. Současně nutno dodat, že popsanou situaci by musela prokázat sama žalobkyně, na které leží břemeno jak tvrzení, tak důkazní.

35. Z obsahu e-mailové nabídky žalované, z protokolu o provedení opravy vozidla a z faktury [číslo] vystavené žalovanou je najisto postavené, že žalobkyně po žalované nežádala servis hydraulického systému, ani výměnu hydraulického oleje a ani vyčištění hydraulické nádrže. Žalovaná v rámci opravy provedla pouze výměnu ovladače sklápění korby, výměnu čerpadla sklápění korby a při tomto úkonu zapravila do hydraulické nádrže 120 litrů hydraulického oleje, přičemž v protokolu o provedení opravy poznamenala, že olej u sedačky řidiče unikal již při převzetí vozidla do opravy. Z faktury, kterou žalobkyni vystavila společnost [právnická osoba] za následnou opravu, vyplynulo, že ta provedla výměnu hydraulického oleje v objemu 159 litrů. Na základě těchto zjištění dospěl soud k závěru, že při opravě prováděné na vozidle žalovanou nedošlo k výměně hydraulického oleje v plném objemu nádrže, ale pouze k doplnění 120 litrů hydraulického oleje. Pokud tak došlo k následnému odběru vzorku oleje, který vykázal množství závadných abrazivních částic, nemusel je obsahovat olej vpravený žalovanou, ale jeho směs s původním olejem, který v nevyčištěné nádrži zůstal. Za přihlédnutí ke skutečnosti, že průsaky oleje existovaly již v době přijetí vozidla do opravy a ke stanovisku revizního znalce, že by se poškození pístnice pouze v důsledku vadného oleje použitého žalovanou neprojevilo bezprostředně po převzetí vozidla z opravy, dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve sporu neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní o tom, že poškození pístnice způsobila žalovaná, ať už použitým hydraulickým olejem či jiným způsobem.

36. S ohledem na shora uvedené nelze uzavřít jinak, než že žalobkyně nemůže být se svou žalobou úspěšná, neboť neprokázala, že by nezpůsobilost vozidla k provozu v daném čase byla zapříčiněna vadným plněním žalované. Soud tak k důkazu již neprovedl ani masu faktur vztahujících se k výši ušlého zisku, neboť samotný nárok na ušlý zisk zůstal v rovině tvrzení, nebyl prokázán a v důsledku toho soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 117 019,23 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 225 386,70 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu s vyjádřením k žalobě ze dne 9. 1. 2018, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 20. 12. 2018, účast při jednání konaném dne 21. 5. 2019), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále pak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 97 043,70 Kč sestávající z částky 5 020 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (účast při jednání konaném dne 29. 9. 2020, dne 10. 6. 2021, dne 20. 8. 2021, dne 8. 2. 2022 a dne 12. 4. 2022, písemné vyjádření ze dne 10. 3. 2021, ze dne 27. 4 2021 a ze dne 12. 7. 2021), včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále pak cestovní náhrada v celkové výši 14 623,83 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 11. 2018 ke studiu spisu náhrada 1 982,28 Kč za 222 ujetých km v částce 1 382,28 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 AT. V souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 5. 2019 na jednání náhrada 2 046,62 Kč za 222 ujetých km v částce 1 446,62 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 AT. V souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 9. 2020 na jednání náhrada 2 050,99 Kč za 222 ujetých km v částce 1 450,99 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 AT. V souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 6. 2021 a dne 20. 8. 2021 na jednání náhrada 4 054,66 Kč za 444 ujetých km v částce 2 854,66 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 AT. V souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 2. 2022 a dne 12. 4. 2022 na jednání náhrada 4 489,28 Kč za 444 ujetých km v částce 3 289,28 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 AT. Závěrem pak daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 95 263,83 Kč ve výši 20 005,40 Kč a část zaplacené zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 1 750 Kč. Soud nerozhodoval o náhradě nákladů odvolacího řízení, neboť o nich již bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soud v Praze ze dne 7. 11. 2019, č. j. 54 Co 314/2019-139, který nabyl právní moci dne 21. 2. 2020.

38. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.