5 C 83/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 69 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, o zaplacení částky 69 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 900 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 80 088 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 69 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se v polovině roku 2019 skrze svoji matku seznámil s panem , jméno FO, (dále jen „, jméno FO, “), který se matce žalobce přislíbil pomoci s obstaráním koupě bytové jednotky v , Anonymizováno, . Dne 3. 3. 2020 kontaktoval , jméno FO, matku žalobce s tím, že má možnost výhodné koupě bytové jednotky a za tímto účelem si od ní vyžádal urychlené poukázání finančních prostředků ve výši 69 900 Kč s tvrzením, že jde o rezervační poplatek, který není schopen uhradit sám, neboť nemůže pro odcizení telefonu provádět autorizované platby. Finanční prostředky se zavázal vrátit, jakmile se mu zaktivují přístupy do elektronického bankovnictví. Matka žalobce požádala o provedení platby a řešení dalších záležitostí ohledně bytové jednotky žalobce. Žalobce poté, co mu , jméno FO, potvrdil, že se jedná o bytovou jednotku na adrese , adresa, , poukázal částku 69 900 Kč dle sdělených platebních instrukcí na bankovní účet žalované a , jméno FO, zaslal potvrzení z banky o provedené úhradě. , jméno FO, však žalobce oklamal a finanční prostředky mu nikdy nevrátil. Skutečným úmyslem , jméno FO, bylo pomocí peněz uhradit dluh jeho družky, paní , jméno FO, u žalované na nájemném. Tato skutečnost se objasnila ve chvíli, kdy se na žalobce obrátila dopisem žalovaná. Jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, v dopise uvedl, že došlo k úhradě dluhu paní , jméno FO, na nájemném, s tím že ta platbu doložila bankovním potvrzením. V dopise dále stálo, že potvrzení bylo zcela evidentně graficky upraveno v tom směru, že jméno majitele účtu, tedy jméno žalobce, bylo změněno na jméno , jméno FO, . Žalobce uzavřel, že ze strany , jméno FO, se jednalo o podvodné jednání, které je předmětem trestního řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce plnil na neplatný závazek, došlo k bezdůvodnému obohacení, a to na straně žalované, která je majitelem účtu, na který byly finanční prostředky poukázány. Žalovaná, ač si byla vědoma falešného bankovního potvrzení a skutečnosti, že částka jí nebyla poukázána , jméno FO, , žalobci finanční prostředky nevrátila.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Uvedla, že je toliko správcovskou společností, která zajišťuje správu bytových jednotek na adrese , adresa, . V rámci své činnosti spravuje i bytovou jednotku č. , hodnota, , jejímž nájemcem byla paní , jméno FO, . Ta dlužila vlastníkovi bytové jednotky společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, na nájemném. Na základě upomínky o úhradu nájemného bylo paní , jméno FO, sděleno, že dne 4. 3. 2020 došlo k jeho úhradě. Částka byla připsána téhož dne a výší se plně shodovala s dluhem paní , jméno FO, , odpovídal i variabilní symbol. Proto byla tato platba plně započtena na dluh paní , jméno FO, na nájemném za společností , právnická osoba, . Žalobce neměl žádný důvod posílat platbu na účet žalované, pokud, jak tvrzeno, tak činil za účelem úhrady rezervačního poplatku, když z katastru nemovitostí a živnostenského rejstříku si mohl zjistit, že žalovaná žádnou bytovou jednotku na dotčené adrese nevlastní, ani se nezabývá realitní činností. Naopak z komunikace mezi žalobcem a , jméno FO, vyšlo najevo, že žalobce provedl předmětnou platbu z titulu smlouvy o krátkodobé peněžité zápůjčce uzavřené mezi ním a , jméno FO, . Žalobce tak učinil ve snaze , jméno FO, pomoci a očekával, že mu budou finanční prostředky vráceny. Žalovaná označila tvrzení žalobce o platbě rezervačního poplatku za účelová. Ve vztahu k přijaté částce uzavřela, že žalovaná, potažmo společnost , právnická osoba, . postupovala plně v souladu se zákonem, neboť věřitel musí přijmou plnění, které mu se souhlasem dlužníka poskytne třetí osoba. Na straně žalované tak k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo, částku ve výši 69 900 Kč je povinen žalobci vrátit , jméno FO, .

3. Soud dne 14. 9. 2023 ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 5 C 83/2023-42, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v průběhu soudního řízení byl , jméno FO, pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu a to za skutek, ze kterého žalobce vyvozuje svůj nárok vůči žalované podanou žalobou. Přesvědčen o své vázanosti dotčeným trestním rozhodnutím dospěl k závěru, že zápůjčka sjednaná mezi žalobcem a , jméno FO, je neplatná, neboť žalobce plnil v omylu vyvolaném lstí , jméno FO, a byl tak naplněn zákonný předpoklad pro vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením č. j. 21 Co 6/202464 ze dne 14. 2. 2024 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém rozhodnutí uvedl, že soud I. stupně ve věci nebyl vázán trestním rozsudkem, když vázanost se může prosadit jenom ve vztahu k osobám, které v trestním řízení vystupovaly a měly tak možnost v něm skutkově a právně argumentovat, přičemž žalovaná takovou osobou nebyla. V souvislosti s tím odvolací soud uvedl, že soud I. stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci a uložil mu důkladně se zabývat skutkovou verzí předestřenou žalobcem, že žalovanou částku plnil na účet žalované v omylu vyvolaném lstí , jméno FO, . Poznamenal, že by se soud v případě neprokázání skutkové verze předestřené žalobcem měl zabývat i verzí žalované a naopak v případě, že verze žalobce bude prokázána, dále zkoumat otázku dobré víry žalované s tím, že dospěje-li k opětovnému závěru o důvodnosti podané žaloby, pak neopomene zohlednit i skutečnost, že by se jednalo již o třetí exekuční titul, kterým by žalobce ve vztahu k žalované částce disponoval. Vázán právním názorem odvolacího soudu, v dalším řízení soud I. stupně doplnil dokazování nastíněným způsobem a zabýval se předně skutkovou verzí žalobce.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za své skutkové zjištění, žalobce ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, . odeslal dne 4. 3. 2020 částku 69 900 Kč na účet žalované s variabilním symbolem , var. symbol, .

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z elektronické , Anonymizováno, konverzace mezi žalobcem a , jméno FO, soud zjistil, že se , jméno FO, dotazoval dne 3. 3. 2020 žalobce, zda již odeslal částku správci nemovitosti (zpráva ze dne 3. 3. 2020 v 11:14 hod.). Žalobce se na to sám , jméno FO, dotazoval, do kdy musí být částka , tituly před jménem, , jméno FO, připsána na účet (zpráva ze dne 3. 3. 2020 v 12:55 hod.) a poslal mu printscreen adresy bytového domu na adrese , adresa, s dotazem, zda se jedná o bytový dům, o kterém , jméno FO, hovořil s matkou žalobce (zpráva ze dne 3. 3. 2020 v 14:05 hod.). , jméno FO, žalobci tuto skutečnost potvrdil (zpráva ze dne 3. 3. 2020 v 14:06 hod.). Dne 4. 3. 2020 žalobce informoval , jméno FO, , že částku odeslal a přislíbil mu zaslání bankovního potvrzení (zpráva ze dne 4. 3. 2020 v 10:33 hod.). Dne 19. 3. 2020 žalobce oznamoval , jméno FO, , že mu částka dosud nebyla vrácena (zpráva ze dne 19. 3. 2020 v 12:36 hod.). , jméno FO, se následně zadušoval, že částku žalobci odeslal a ta se jen opozdila v důsledku technických problémů na straně jeho banky (zpráva ze dne 20. 3. 2020 v 17:14 hod.). Žalobce urgoval na , jméno FO, vrácení částky s tím, že peníze žádal půjčit jen na týden avšak nevrátil je ani po třech týdnech (zpráva ze dne 26. 3. 2020 v 12:00 hod.). , jméno FO, se opět zadušoval, že žalobci peníze poslal (zpráva ze dne 26. 3. 2020 v 15:23 hod.). O zaslání peněz , jméno FO, ubezpečoval žalobce i následně a to opakovaně (zpráva ze dne 31. 3. 2020 v 19:26 hod., zpráva ze dne 6. 4. 2020 v 11:35 hod.). Dne 24. 4. 2020 žalobce formálně vyzval , jméno FO, k vrácení zapůjčené částky 69 900 Kč, přičemž shrnul, že peníze , jméno FO, zapůjčil k jeho naléhavé žádosti odůvodněné odcizením telefonu, převedl je na účet , jméno FO, sdělený a poznamenal, že se je , jméno FO, zavázal vrátit žalobci do 9. 3. 2020 (zpráva ze dne 24. 4. 2020 v 12:57 hod.).

7. Z e-mailu ze dne 3. 3. 2020 v 9:49 hod. soud zjistil, že , jméno FO, zaslal žalobci platební pokyny k žádané částce 69 900 Kč s tím, že ta má být pod konkrétním variabilním symbolem zaslána na účet žalované a , jméno FO, se jí zavázal žalobci vrátit nejpozději do 9. 3. 2020. Z e-mailu ze dne 14. 4. 2020 v 12:56 hod. soud zjistil, že žalobce urgoval , jméno FO, o vrácení částky 69 900 Kč také skrze e-mail, ve kterém poukazoval na to, že mu poskytl peněžní prostředky formou jejich zaslání na účet žalované jako žádanou pomoc v nouzi, kdy není schopen sám provést platbu s akutní splatnost, přičemž se zavázal částku do 9. 3. 2020 žalobci vrátit a dosud tak neučinil.

8. Z e-mailu ze dne 14. 5. 2020 v 10:48 hod. soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k navrácení částky 69 900 Kč, kterou zaslal na její účet a to s odůvodněním, že peněžní prostředky na něm , jméno FO, vyloudil lstí, přičemž jeho úmyslem nebylo plnit žádné dluhy , jméno FO, ani jeho družky. Z e-mailu ze dne 14. 5. 2020 v 11:22 hod. soud zjistil, že žalovaná odkázala žalobce na vypořádání si poskytnutých peněžních prostředků přímo s , jméno FO, , když z její strany není žádný důvod pro jejich vrácení žalobci. Platba přišla v přesné výši a označení pro úhradu nájemného , jméno FO, a jeho družky a žalovaná s ní tak také naložila. Z e-mailu ze dne 14. 5. 2020 v 15:28 hod. soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovanou k navrácení částky 69 900 Kč s tím, že peněžní prostředky poskytl jako půjčku přímo , jméno FO, na základě jeho lživých tvrzení, nikoliv jako plnění na dluh nájemném.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 3. 2021, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 69 900 Kč i před samotným podáním žaloby s tím, že jako důvod poukázání částky žalované uvedl svůj záměr uhradit tím k pokynu , jméno FO, rezervační poplatek ke koupi bytové jednotky na adrese , adresa, .

10. Z nájemní smlouvy ze dne 5. 11. 2013, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a družkou , jméno FO, byl s účinností od 5. 11. 2013 sjednán nájem na dobu neurčitou. Předmětem nájmu byla bytová jednotka na adrese , adresa, , ke které paní , jméno FO, jako nájemce uvedla, že ji bude obývat spolu se synem a , jméno FO, .

11. Z upomínky ze dne 22. 1. 2020, soud zjistil, že družka , jméno FO, byla ze strany pronajímatele upomenuta o úhradu dlužného nájemného.

12. Z výpovědi z bytu ze dne 31. 3. 2020, soud zjistil, že paní , jméno FO, byla ze strany pronajímatele dána výpověď z nájmu bytové jednotky, a to bez výpovědní doby pro dlouhodobé nehrazení nájemného.

13. Z informace o jednotce ze dne 17. 8. 2023 ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky, která byla pronajímána paní , jméno FO, je společnost , právnická osoba, ., jejímž jediným jednatelem a společníkem je , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Z výpisu z konta ke dni 1. 7. 2020, soud zjistil, že paní , jméno FO, od 5. 8. 2019 do 5. 2. 2020 neuhradila na nájemném v měsíční výši 11 605 Kč ničeho, přičemž dne 4. 3. 2020 byla na dluh započtena poukázaná částka ve výši 69 900 Kč.

15. Ze soudního řízení vedeného u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce podal dne 1. 9. 2020 vůči , jméno FO, žalobu o zaplacení částky 69 900 Kč s příslušenstvím, ve které uvedl, že , jméno FO, zapůjčil dne 3. 3. 2020 peněžní prostředky ve výši 69 900 Kč jako nutnou platbu ve prospěch účtu správce nemovitosti za účelem získání družstevního bytu pro matku žalobce a , jméno FO, se peněžní prostředky zavázal žalobci vrátit do 9. 3. 2020, což neučinil (žaloba ze dne 1. 9. 2020). Soud o podané žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání, ve kterém jí v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil (rozsudek ze dne 10. 2. 2021 v právní moci ke dni 25. 3. 2021).

16. Ze soudního řízení vedeného u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v trestní věci , jméno FO, sám , jméno FO, vypověděl, že o platbu ve výši 69 900 Kč požádal matku žalobce, na její realizaci se domluvil s žalobcem, avšak s jakýmkoliv prodejem bytu neměla platba nic společného (výslech , jméno FO, při hlavním líčení dne 12. 4. 2023). Žalobce v trestní věci vypověděl, že o poskytnutí peněz , jméno FO, ho požádala jeho matka s tím, že má jít o úhradu rezervačního poplatku na blíže nespecifikovaném bytě, který má , jméno FO, možnost zajistit avšak sám platbu provést nemůže. Sám žalobce v té době větší zájem o koupi bytu v , Anonymizováno, neprojevoval ani o byt na adrese , adresa, se nijak nezajímal, nevěděl jak je velký, jakou má cenu ani z čeho by kupní cenu bytu platil, stejně tak pro koho by měl byt sloužit. Absenci svého zájmu o zjišťování těchto skutečností odůvodnil žalobce časovou tísní, kdy mezi komunikací s matkou a úhradou platby byl časový rozestup pár hodin (2 hodiny) (výslech žalobce při hlavním líčení dne 12. 4. 2023). Matka žalobce v trestní věci vypověděla, že po setkání s , jméno FO, v roce 2019 nabyla dojmu, že jí pomůže s koupí bytu jako investice v , Anonymizováno, , kde pracuje syn. Když jí , jméno FO, na jaře 2020 volal, že nutně z důvodu své tísně potřebuje zaplatit částku 69 900 Kč, myslela si, že to souvisí s jejím zájmem o byt, že jde o akontaci a později se nějak vyrovnají. O realizaci platby poprosila žalobce. Žádné konkrétní věci ohledně bytu spolu s , jméno FO, neřešili (výslech matky žalobce při hlavním líčení dne 10. 5. 2023). , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu v trestní věci vypověděl, že ho nějakou dobu po připsání částky 69 900 Kč na účet žalované kontaktoval žalobce s tím, že byl požádán , jméno FO, , aby za něj zaplatil dluh na nájemném, peněžní prostředky se mu přislíbil vrátit a také mu pomoci získat v bytovém době na adrese , adresa, družstevní byt. , tituly před jménem, , jméno FO, žalobci sdělil, že v dotčeném bytovém domě žádné družstvo nepůsobí a musel tak být , jméno FO, uveden v omyl (výslech , tituly před jménem, , jméno FO, při hlavním líčení dne 10. 5. 2023).

17. Výslech žalobce soud zhodnotil jako nevěrohodný, rozporný s ostatními provedenými důkazy. Přišel při něm s verzí, že jeho matka sdělila , jméno FO, , že žalobce shání v , Anonymizováno, byt, zájem o byt měl sám, ale nemuselo jít o koupi, ale třeba i družstevní podíl. Žalobce nebyl při svém výslechu schopen odstranit rozpory v dosavadních tvrzeních, jeho výslech byl rozporný i s výpovědí jeho matky a nebyl schopen ani jasně formulovat odpovědi na pokládané otázky týkající se poskytnutí peněž , jméno FO, oproti slibu zajistit mu byt. Vždy odpověděl vyhýbavě a pouze zkonstatoval, že byl obelstěn. Nedokázal vysvětlil, proč by mu vůbec , jméno FO, měl peníze vracet, když by sloužily k zajištění bytu pro žalobce. Vyšlo najevo, že ač tvrdil záměr si byt pořídit, neměl sebemenší představu o tom, jak by měl byt vypadat, v jaké cenové hladině by se měl nacházet nebo z čeho by ho financoval.

18. Výslech matky žalobce soud zhodnotil také jako nevěrohodný, rozporný s ostatními provedenými důkazy a tvrzeními žalobce. Matka žalobce uvedla, že se bavila s , jméno FO, o bytu, který by sama sháněla a to pro syna, o investici, jak vypovídala v trestní věci, již nehovořila. Sama zmínila, že částka měla představovat akontaci a měla sloužit k tomu, aby se mohla o byt ucházet. Nečekala její vrácení, jen, že jí , jméno FO, zařídí, aby mohla synovi koupit byt.

19. Soud závěrem neshledal jako věrohodnou ani svědeckou výpověď , jméno FO, , který si stál zatím, že se nezavázal peněžní prostředky žalobci vracet, ač je to v přímém rozporu s provedenými listinnými důkazy. Nicméně jeho výslech v žádném případě nepodpořil verzi žalobce, že by se mu nebo jeho matce zavázal obstarat jakékoliv bydlení, toto tvrzení žalobce svědek popřel stejně jako tak učinil v trestní věci.

20. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. Ostatními provedenými důkazy nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost s tím, že žalobce žádné další důkazní návrhy na podporu své skutkové verze již ani nevznesl.

21. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

22. Žalobce zapůjčil , jméno FO, dne 4. 3. 2020 k jeho žádosti peněžní prostředky ve výši 69 900 Kč s tím, že tyto zaslal přímo na pokyn , jméno FO, na účet žalované a , jméno FO, se je zavázal žalobci vrátit do 9. 3. 2020, což neučinil, a to ani později k výzvám žalobce. Žalobce nepoukázal peněžní prostředky na účet žalované za účelem uhrazení rezervačního poplatku v souvislosti s koupí bytové jednotky na adrese , adresa, ani se , jméno FO, nezavázal oproti zapůjčení peněz obstarat žalobci či jeho matce ke koupi nebo za jiným účelem bytovou jednotku na adrese , adresa, .

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

24. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

25. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

26. Podle § 2995 OZ, vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

27. Mezi žalobcem a , jméno FO, byla dne 4. 3. 2020 v souladu s § 2390 OZ uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl , jméno FO, peněžní prostředky ve výši 69 900 Kč formou jejich zaslání na účet žalované, jak , jméno FO, žádal. , jméno FO, se zával peněžní prostředky žalobci vrátit ve lhůtě do 9. 3. 2020, ale neučinil tak ani částečně. Povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 69 900 Kč odpovídající dluhu na zápůjčce byla , jméno FO, uložena pravomocným rozsudkem vydaným , název soudu, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .

28. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce plnil na účet žalované v omylu vyvolaném lstí pana , jméno FO, a zápůjčka sjednaná mezi žalobcem a , jméno FO, tak byla neplatnou. Žalobce vědomě zaslal peněžní prostředky k pokynu , jméno FO, na účet žalované jako plnění zápůjčky a toliko , jméno FO, tížil závazek prostředky žalobci vrátil, o čemž ho několikrát ubezpečoval avšak tomu nikdy nedostál. Skutečnost, že by , jméno FO, v souvislosti se zápůjčkou tížil ještě závazek zajistil žalobci bytové potřeby prokázán v řízení nebyl a stejně tak nebylo prokázáno, že žalobcem poukázal peněžní prostředky na účet žalované v domnění vyvolaném v něm , jméno FO, , že se jedná o úhradu rezervačního poplatku na koupi bytové jednotky. Tato tvrzení žalobce nebyla podpořena byť jen jediným provedeným důkazem a nutno dodat, že ani jeho tvrzení nebyla v tomto směru konzistentní. V žalobě žalobce tvrdil, že , jméno FO, měl matce žalobce přislíbit pomoc s obstaráním koupě bytové jednotky, avšak při jednání u soudu dne 20. 7. 2023 uvedl, že se měl o koupi bytové jednotky ucházet sám. V žalobě podané proti , jméno FO, u , název soudu, uvedl, že peníze , jméno FO, poskytl za účelem získání družstevního bytu pro jeho matku. Při svém výslechu setrval žalobce na tom, že zájem o byt měl sám, ale k tomu poznamenal, že to nemusela být koupě, ale třeba i družstevní podíl. Rozpory vyšly najevo také mezi tím, co tvrdil žalobce sám a co jeho matka. Žalobce při svém výslechu uvedl, že jeho matka sdělila , jméno FO, , že žalobce shání v , Anonymizováno, byt, avšak ta při svém výslechu v trestní věci vypověděla, že se před , jméno FO, zmínila o tom, že sama shání v , Anonymizováno, investiční byt. Zatímco žalobce setrvával na tom, že mu měl , jméno FO, tvrzený rezervační poplatek vrátit, matka žalobce, na jejíž popud žalobce částku na účet žalované poukázal, uvedla, že vrácení částky neočekávala, když měla představovat akontaci. V žádném provedeném listinné důkazu nebylo ani zmínky o tom, že by se měl , jméno FO, přislíbit žalobci obstarat mu jakoukoliv bytovou jednotku. Žalobce nebyl schopen přednést soudu ani ucelenou skutkovou verzi, natož ji prokázat. Nebyl schopen vysvětlil, proč by mu vůbec , jméno FO, měl peněžní prostředky vracet, když měly být použity jako rezervační poplatek na uspokojení jeho bytových potřeb, a tedy logické by v takovém případě naopak bylo jejich budoucí započtení např. na kupní cenu bytu. Stejně tak nebyl schopen žalobce ani formulovat své konkrétní představy o tom, jak by měla poptávaná bytová jednotka vypadat, kde by se měla nacházet, jak by měla být veliká, v jaké cenové hladině by se měla nacházet, z čeho by ji financoval, ač by bylo logické, že by je měl žalobce mít při tvrzeném záměru získat skrze , jméno FO, bytovou jednotku. Nedostatek svého zájmu o zjišťování bližší informací o bytové jednotce, ve vztahu ke které měla být platba na účet žalované poukázána, žalobce odůvodnil v trestní věci časovou tísní, kdy mezi komunikací s matkou a poukázáním platby bylo pouze pár hodin (2 hodiny). Nicméně z provedených listinných důkazů vyšlo najevo, že rozestup byl více jak den. Nehledě skutečnosti, že v žádné komunikaci s , jméno FO, žalobce ani jednou nezmínil, že po něm žádá částku 69 900 Kč vrátit, neboť mu za ni slíbil obstarat byt, což nedodržel. Naopak zdůrazňoval, že mu peněžní prostředky zapůjčil s ohledem na jím tvrzenou finanční tíseň, ze které se mu žalobce snažil pomoci a očekával jejich vrácení ve slíbeném termínu do 9. 3. 2020.

29. Soud tak uzavírá, že mezi , jméno FO, a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce s tím, že zapůjčené peněžní prostředky byly s vědomím žalobce poukázány na účet žalované. Žádná další ujednání ve vztahu k zápůjčce mezi žalobcem a , jméno FO, prokázána nebyla. Neexistuje žádná právní norma, na základě které by byla peněžní prostředky povinna žalobci vydat žalovaná, když jediný § 2995 OZ postihující k vrácení peněžních prostředků i třetí osobu, tedy osobu bohem závazku, avšak příjemce těchto prostředku, stojí na tom, že závazek mezi stranami je neplatný v důsledku lsti, donucení hrozbou či zneužitím závislosti nebo nesvéprávností. Tvrzená neplatnost, tj. skutečnost, že byl žalobce k plnění přiveden lstí , jméno FO, , spočívající v tom, že plnil v domnění, že mu , jméno FO, pomůže získat nemovitost, avšak mu tak pouze sliboval na oko, aby prostředky získal, prokázána nebyla. Za této situace soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl a nevzal za potřebné se dále zabývat verzí žalované, která by na tomto závěru nemohla ničeho změnit.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 80 088 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce 3 495 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69 900 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 20. 7. 2023, podání ve věci ze dne 18. 8. 2023, účast na jednání dne 14. 9. 2023, odvolání, účast na jednání u odvolacího soudu, účast na jednání dne 28. 5. 2024 – 2x, podání ve věci ze dne 17. 7. 2024, účast na jednání dne 23. 7. 2024, účast na jednání dne 1. 10. 2024, podání ve věci ze dne 21. 10. 2024, účast na jednání dne 9. 1. 2024 a účast na jednání dne 4. 3. 2025), včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 300 Kč ve výši 13 293 Kč.

31. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.