5 C 84/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 32 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku 11 136 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 836 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení,- částku 7 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 880 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení,- částku 7 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 654 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení,- částku 6 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 020 Kč od 27. 4. 2022 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 482 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 590 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměl žalovaný v období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020, od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021 stran vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byl v daném období veden jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byl žalovaný povinen uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaný byl k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzýván. Vedle neuhrazeného příspěvku ve výši 10 836 Kč za období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020, ve výši 6 880 Kč za období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, ve výši 7 654 Kč za období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a ve výši 6 020 Kč za období od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč. Žalovaný na svém dluhu neuhradil ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla RZ: , SPZ, byl od 25. 9. 2018 , jméno FO, . Z kupní smlouvy ze dne 18. 3. 2020 bylo zjištěno, že dle 18. 3. 2020 vozidlo RZ: , SPZ, prodal , jméno FO, žalovanému. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 10 836 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo RZ: , SPZ, , přičemž v období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 6 880 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo RZ: , SPZ, , přičemž v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 7 654 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo RZ: , SPZ, , přičemž v období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 6 020 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo RZ: , SPZ, , přičemž v období od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku za období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku za období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku za období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě příspěvku za období od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021. Z Předžalobních upomínek ze dne 16. 9. 2022 a ze dne 12. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby.

6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen „povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s RZ: , SPZ, , ač evidováno jako provozované, nemělo za období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020, od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021 uhrazené povinné ručení. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byl v daném období dle registru vozidel ve spojení s kupní smlouvou ze dne 18. 3. 2020 žalovaný. Příspěvek do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 31 390 Kč žalovaný, ač vyzýván, neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

11. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč.

12. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

15. Žalovaný byl podle registru silničních vozidel ve spojení s kupní smlouvou ze dne 18. 3. 2020 vlastníkem/provozovatelem vozidla s RZ: , SPZ, , a proto byl také povinen stran něj hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaný tuto povinnost za období od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020, od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 9. 7. 2021 nesplnil, ač bylo vozidlo v dané době evidováno jako provozované, založil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu ve výši vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně přitom k určení jeho osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

16. Žalobkyni vedle práva na zaplacení příspěvku, vzniklo dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. i právo požadovat po žalovaném rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to u každé dílčí pohledávky ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému k úhradě příspěvku ve Výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek (1 304 Kč) a náklady zastoupení advokátkou, které náleží mimosmluvní odměna stanovená dle § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) za 3 úkony právní služby v plné výši po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 AT za shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč a náhrada za DPH 21 % ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

18. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.