5 C 96/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 258,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 258,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 258,95 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 258,95 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 15. 4. 1999 smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání předmět leasingu na dobu 36 měsíců. Žalovaný se zavázal za užívání předmětu hradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 36 měsíčních splátek. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Na základě tohoto podstatného porušení smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu předčasně ukončila, a to ke dni 11. 5. 2000, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 6. 9. 2000. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 postoupena dne 15. 3. 2019 na žalobkyni. Dlužná částka ke dni postoupení činila 3 258,95 Kč.

2. Podáním ze dne 12. 11. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 258,95 Kč za dobu od 12. 5. 2000 do 15. 3. 2019 (den postoupení pohledávky) a usnesením ze dne 26. 5. 2022, č. j. 5 C 96/2022-61 bylo řízení ohledně těchto úroků zastaveno.

3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

4. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.

5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částky 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z leasingové smlouvy [číslo] ze dne 15. 4. 1999 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala umožnit žalovanému za úhradu užívání vozidla [příjmení] [příjmení] [číslo] s pořizovací cenou 239 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit administrativní poplatek a zálohu na splátky v celkové výši 88 000 Kč a dále pravidelné měsíční splátky ve výši 7 686 Kč s tím, že po skončení smlouvy může být vozidlo žalovaným koupeno za 1 000 Kč.

8. Ze splátkového kalendáře k leasingové smlouvě [číslo] ze dne 15. 4. 1999 bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal 15. 4. 1999 uhradit administrativní poplatek a zálohu na splátky v celkové výši 88 000 Kč a dále 36 splátek ve výši 7 686 Kč od 22. 4. 1999 do 22. 3. 2002.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze [číslo] této smlouvy. Z přílohy [číslo] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] za žalovaným je součástí této přílohy. Z dohody ze dne 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřely dohodu, ve které konstatovaly, že uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] že k postoupení pohledávek dojde okamžikem zaplacení úplaty za postoupení pohledávek. Z potvrzení ze dne 15. 3. 2019 bylo zjištěno, že úplata za pohledávky byla připsána na účet právní předchůdkyně žalobkyně dne 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019 a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 258,95 Kč. Tento dopis byl odeslán dne 7. 4. 2019, jak vyplývá z podacího lístku s podacím číslem RR2571429761F.

10. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 9 817,85 Kč nejpozději do 22. 3. 2020. Tento dopis byl odeslán dne 12. 3. 2020, jak vyplývá z podacího lístku s podacím číslem RR2591179127F.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Podle § 3 028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

14. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

15. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Na základě výše uvedeného soud dospěl k názoru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 51 obč. zák. či § 269 odst. 2 obch. zák., na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému vozidlo [příjmení] [příjmení] [číslo] k užívání a žalovaný se zavázal za toto poskytnutí hradit pravidelné měsíční splátky. Tyto splátky však neplatil řádně a včas, a proto byla smlouva ukončena. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradil, a tak soudu nezbylo než uložit žalovanému její uhrazení společně s úroky z prodlení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 258,95 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč.

20. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.