6 C 111/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 10 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 5. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 7. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 530 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 530 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení,částku ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 710 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný jel v následujících dnech pražskou hromadnou dopravou:- dne 6. 5. 2022 (metrem – linkou B),- dne 9. 5. 2022 (tramvají – linkou 10),- dne 17. 5. 2022 (autobusem – linkou 195),- dne 11. 7. 2022 (tramvají – linkou 16),- dne 28. 9. 2022 (tramvají – linkou 22),- dne 16. 12. 2022 (metrem – linkou C),- dne 13. 5. 2024 (autobusem – linkou 136),při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a k výzvě kontrolora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši vždy ode dne následujícího po dni jednotlivých kontrol, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to ve dnech 6. 5. 2022 (metrem – linkou , právnická osoba, . 5. 2022 (tramvají – linkou 10), 17. 5. 2022 (autobusem – linkou 195), 11. 7. 2022 (tramvají – linkou 16), 28. 9. 2022 (tramvají – linkou 22), 16. 12. 2022 (metrem – linkou C), a 13. 5. 2024 (autobusem – linkou 136). Protože se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou, naúčtovala mu žalobkyně u každé z těchto jízd kromě jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které žalovaný na místě neuhradil (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ; zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , Smluvní přepravní podmínky PID, Tarif pražské integrované dopravy). Dlužnou částku v celkové výši 10 710 Kč žalovaný neuhradil ani na základě výzvy (předžalobní výzva z 31. 1 2025 včetně potvrzení o odeslání- Podání u , právnická osoba, ).

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ve spojení s ust. § 37 odst. 5 písm. b) a písm. c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, ve znění pozdějších předpisů, s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně.

7. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný opakovaně cestoval veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení jízdného ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z. ve výši dle Tarifu pražské integrované dopravy) a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek, jedná se o smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000).

8. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že pohledávku žalobkyně v celkové výši 10 710 Kč zaplatil. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku však nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

9. Žalovaný byl s plněním peněžité pohledávky v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni podle ustanovení § 513 a § 1970 o. z. rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 710 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na jízdné a přirážky k jízdnému za porušení zákonné povinnosti se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.