6 C 122/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní titul Miroslavou Sixtovou, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že vyplácela důchod pro pana [titul]. [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (dále jen„ [titul]. [příjmení]“), na účet vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] [titul]. [příjmení] zemřel dne [datum], přičemž žalobkyně poukázala na uvedený účet ještě splátku důchodu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], která již nenáležela. Žalobkyně proto vyzvala banku k vrácení uvedené částky, ta jí však sdělila, že může z požadované částky vrátit pouze [částka], neboť na zmiňovaném účtu není dostatek finančních prostředků. Žalobkyně proto eviduje částku [částka] jako svou pohledávku vzniklou z plnění bez právního důvodu. Žádná osoba dle § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebyla zjištěna. Žalobkyně proto přihlásila pohledávku do dědického řízení po zůstaviteli, [titul]. [příjmení], které bylo skončeno usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 7. 1994, č. j. 36 D 1333/2018-133 tak, že dědictví nabyla žalovaná, pozůstalá dcera [titul]. [příjmení]. I přes opakovanou výzvu ze strany žalobkyně, žalovaná dobrovolně pohledávku nezaplatila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně dne [datum] poukázala důchod [titul]. [příjmení] ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] (viz Detail výplaty – DDP ze dne [datum], Výpis obratů ze sporožirového účtu [titul]. [příjmení] za měsíc listopad 2018). [titul]. [příjmení] zemřel dne [datum], přičemž dědictví po něm nabyla jediná dědička, a to žalovaná (viz sdělení Okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 1. 2020 ke sp. zn. 36 D 1333/2018). Dne 22. 11. 2018 byla provedena částečná vratka důchodu ve výši [částka] z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu (viz sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaná, ani přes Výzvu žalobkyně k úhradě přeplatku na dávce důchodového pojištění ze dne [datum], žalovanou částku ve výši [částka] žalobkyni nevrátila.

6. Dle § 171 odst. 2 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (2) tvoří pasiva pozůstalosti b) náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě že jsou pasivem pozůstalosti.

7. Dle § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.

8. Dle ust. § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přecházejí dluhy zůstavitele na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

9. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Jelikož se žalovaná stala ke dni [datum] jedinou dědičkou po zůstaviteli, [titul]. [příjmení], přešli na ni mj. pasiva dědictví v podobě dluhu zůstavitele, který vznikl po jeho smrti, konkrétně jde o dluh ve výši [částka], který vznikl plněním žalobkyně bez právního důvodu tím, že převedla na bankovní účet [titul]. [příjmení] důchod ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], přestože [titul]. [příjmení] zemřel dne [datum], přičemž banka, u níž je zmiňovaný účet veden, vrátila žalobkyni jen část z vyplaceného důchodu ve výši [částka], a to z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2 991 odst. 2 o. z. co do částky [částka], když žalobkyni ani přes výzvu nic nevrátila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátila, to však neučinila, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, vznikl žalobkyni zároveň také nárok na zaplacení úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle kterého platí, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu za dva úkony, tj. za výzvu k plnění a za žalobu podle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky. Celková výše náhrady nákladů žalobkyně činí částku ve výši [částka].

14. Soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil žalované, aby zaplatila soudní poplatek za podání žaloby, neboť žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) tohoto zákona od placení soudních poplatků osvobozena, a soud žalobě vyhověl, pročež došlo k přechodu poplatkové povinnosti na žalovanou. Výše soudního poplatku je stanovena podle položky 1 písm. a) Sazebníku poplatků.