6 C 138/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 22 242 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 242 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22 242 Kč od 8. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalované zaplacení částky 22 242 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 19. 4. 2018 uzavřela se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. číslo, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, a dále dne 13. 11. 2024 uzavřela se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. číslo na jejímž základě dodávala žalované plyn do téhož odběrného místa. Žalovaná se zavázala odebírat dodávané energie a hradit za ně sjednanou cenu. Dodávku elektřiny za období od 6. 2. 2024 do 16. 6. 2025 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturami v celkové výši 11 495 Kč a dodávku plynu za období od 22. 11. 2024 do 7. 7. 2025 fakturami v celkové výši 10 747 Kč. Žalovaná svůj dluh ani přes opakované upomínky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2026, neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v rámci podané žaloby, žalovaná se však ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 19. 4. 2018 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. číslo, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Dne 13. 11. 2024 byla mezi účastníky uzavřena rovněž Smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. číslo na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované plyn do téhož odběrného místa. (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. číslo ze dne 19. 4. 2018 a Smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. číslo ze dne 13. 11. 2024). Dodávku elektřiny žalobkyně vyúčtovala Řádnou fakturou za elektřinu č. číslo ze dne 11. 2. 2025, znějící na částku 7 990 Kč, splatnou dne 28. 2. 2025, a následně Mimořádnou (konečnou) fakturou za elektřinu č. číslo ze dne 28. 5. 2025, znějící na částku 11 495 Kč, splatnou dne 16. 6. 2025. Dodávku plynu žalobkyně vyúčtovala Řádnou fakturou za plyn č. číslo ze dne 17. 2. 2025, znějící na částku 3 838 Kč, splatnou dne 6. 3. 2025, Mimořádnou fakturou za plyn č. 179095708 ze dne 7. 5. 2025, znějící na částku částka, splatnou dne 26. 5. 2025, a Mimořádnou (konečnou) fakturou za plyn č. číslo ze dne 18. 6. 2025, znějící na částku 10 747 Kč, splatnou dne 7. 7. 2025. (viz Řádná faktura za elektřinu č. číslo ze dne 11. 2. 2025, Mimořádná (konečná) faktura za elektřinu č. číslo ze dne 28. 5. 2025, Řádná faktura za plyn č. číslo ze dne 17. 2. 2025, Mimořádná faktura za plyn č. číslo ze dne 7. 5. 2025 a Mimořádná (konečná) faktura za plyn č. číslo ze dne 18. 6. 2025). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 22. 1. 2026, avšak svůj dluh dosud neuhradila. (viz Výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2026). Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 22. 1. 2026 soud dále zjistil, že žalobkyně vůči žalované evidovala k tomuto datu nedoplatek v celkové výši 22 242 Kč.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze kterých vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované sjednané energie do odběrného místa a žalované naproti tomu vznikla povinnost odebrané energie řádně hradit. Žalobkyně prokázala, že své povinnosti ze smluv dostála, když žalované v rozhodném období dodávala elektřinu i plyn, přičemž cenu za dodané energie žalované řádně vyúčtovala. Žalovaná však vyúčtované částky žalobkyni neuhradila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 490 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 890 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“), dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

7. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu řadu pohledávek týkajících se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1 vyhlášky, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1 vyhlášky.

8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.