6 C 169/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 58 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 890 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 16. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku žalované částky ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 16. 1. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 42 838,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na nákladech řízení částku ve výši 401,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

V. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na nákladech řízení částku ve výši 2 043,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 70 447,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 30. 4. 2018 řídila moped – lehkou čtyřkolku, [značka automobilu], obchodní označení [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), jehož je žalobce vlastníkem, a způsobila v katastru [územní celek] dopravní nehodu, v jejímž důsledku došlo k poškození vozidla v takovém rozsahu, že již nebylo pojízdné (dále jen„ dopravní nehoda“). Vozidlo muselo být z místa nehody odtaženo [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [jméno] [příjmení]“), nejprve do místa žalobcova bydliště, poté do autorizovaného servisu vozidel [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kde mu vedoucí servisu, [jméno] [příjmení], sdělil, že oprava takto poškozeného vozidla by převyšovala jeho obvyklou cenu, proto je z hlediska ekonomie naprosto neopodstatněná. Náklady na odtah vozidla činily 3 000 Kč. Žalobci tak vznikla škoda ve formě snížené hodnoty vozidla a nákladů na jeho odtah, kterou žalobce vyčíslil na částku 88 000 Kč. Poté, co žalobce, předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2018, vyzval žalovanou k úhradě takto vyčíslené škody, mu žalovaná navrhla uhradit částku 20 000 Kč. To žalobce odmítl. Následně mezi účastníky řízení probíhalo jednání o smírném vyřešení věci, k němuž však nakonec nedošlo. Proto se žalobce obrátil na soudního znalce z oboru ekonomiky, strojírenství a dopravy, [jméno] [příjmení] (dále jen„ znalec“), aby mu vypracoval znalecký posudek na určení výše škody na vozidle a určení obvyklé ceny opravy vozidla se zohledněním jeho stavu před zmiňovanou dopravní nehodou. Znalec ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“) došel jednak k závěru, že výši škody, která vznikla poškozením vozidla dne 30. 4. 2018, lze zaokrouhlit na částku 55 155 Kč až 57 960 Kč včetně DPH, jednak k závěru, že náklady na opravu vozidla po jeho poškození dne 30. 4. 2018 lze stanovit a zaokrouhlit na částku 82 080 Kč až 84 900 Kč včetně DPH. Náklady znalce spojené s vypracováním znaleckého posudku činily 10 890 Kč včetně DPH. Předžalobní výzvou ze dne 13. 12. 2018 vyzval žalobce žalovanou k náhradě škody vzniklé na vozidle, jež byla určena znalcem, k zaplacení nákladů na odtah vozidla, nákladů na vypracování znaleckého posudku a nákladů na právní zastoupení. Zároveň, v zájmu rychlého vyřešení věci, navrhl žalobce žalované možnost smíru uhrazením částky 56.557,50 Kč. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a žalobci ničeho neuhradila.

2. Vedle žalované částky se žalobce na žalované domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 70 447,50 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s tím, že za dopravní nehodu, ani za vzniklou škodu na vozidle, neodpovídá, byť činí nesporným, že vůz v době dopravní nehody řídila ona. Dle tvrzení žalované řídil původně vozidlo [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobce] (dále jen„ syn žalobce“), který před jízdou požil alkohol, proto ho žalovaná byla nucena v průběhu řízení vozidla, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, vystřídat (původně byla spolujezdcem), aby ji syn žalobce nadále nevystavoval závažnému nebezpečí. Žalovaná rovněž namítala, že jí syn žalobce předal vozidlo již nastartované, takže nemohla, dle nabíhání kontrolek, zjistit, zda bylo s vozidlem něco v nepořádku. Nadto žalovaná namítala, že jí syn žalobce před jízdou nijak nepoučil o špatném technickém stavu vozidla, zejména o nesprávné funkčnosti brzdového systému, který se projevil i při dopravní nehodě. Žalovaná tak odmítala, že by byla odpovědná za dopravní nehodu, když tato byla důsledkem špatného technického stavu vozidla, a z toho důvodu nemůže být žalovaná povinna k náhradě škody vzniklé na vozidle. Přestože je žalovaná přesvědčena, že za vzniklou škodu na vozidle neodpovídá, vyjádřila se též k výši žalované náhrady škody, jelikož má za to, že tato částka neodpovídala skutečné výši škody způsobené v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, a to proto, že ze znaleckého posudku je patrné, že vozidlo bylo již před dopravní nehodou výrazně poškozeno a opravováno neoriginálními díly, pročež nebylo způsobilé provozu na pozemních komunikacích. Žalovaná upozornila na skutečnost, že v důsledku dopravní nehody nedošlo k celkovému rozsahu a způsobu poškození vozidla, jak bylo znalcem vyčísleno v závěru znaleckého posudku, nýbrž jen k částečnému poškození vozidla, jehož výše nemohla přesáhnout technickou hodnotu vozidla před dopravní nehodou, tj. hodnotu 45 000 Kč včetně DPH (viz str. 12 znaleckého posudku).

4. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 10. prosince 2020, č.j. 6 C 16/9/2019 107, tak že žalobě co do částky 58 890 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 16. 1. 2019 do zaplacení vyhověl (výrok I.). Co do zbytku žalované částky ve výši 11 557,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 16. 1. 2019 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) Dále soud uložil žalované uhradit žalobci náklady řízení (výrok III). Soud dále uložil žalobci povinnost zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náklady řízení ve výši 401,10 Kč (výrok IV.) a žalované povinnost zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náklady řízení ve výši 2 043,10 Kč (výrok V.).

5. Výrok II. rozsudku prvního stupně nebyl napaden odvoláním žádného z účastníků, a proto zůstal stranou přezkumu odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci. Předmětem řízení tedy zůstal návrh žalobce na zaplacení částky 58 890 Kč s příslušenstvím 6. Odvolací soud rozhodnutím 91 Co 89/2021-141 ze dne 14. 4. 2021, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III., IV. a V. zrušil a vrátil v tomto rozsahu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že v průběhu řízení žalovanou řádně nepoučil dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat tvrzení, dle něhož k havárii a poškození vozidla došlo v důsledku selhání brzd na vozidle. Neposkytnutí procesního poučení představuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu ve věci samé, proto soudu prvního stupně uložil povinnost v dalším řízení nejprve žalované poskytnout poučení dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat ji k označení důkazů na podporu jejích tvrzení spolu s poučením o následcích nesplnění této výzvy. Dle odvolacího soudu soud správně posoudil otázku týkající se způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Správným byl shledán i postup, kdy při stanovení výše škody vycházel soud prvního stupně z obvyklé ceny vozidla stanovené znalcem. Odvolací soud dále dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl zjištěn neúplným způsobem, a uložil soudu prvního stupně, aby zkoumal, zda náklady na odtah vozidla byly žalobcem vynaložené účelně a zda není na místě vypočtenou škodu snížit o prodejní hodnotu zbytků havarovaného vozidla. Odvolací soud uvedl, že by se soud prvního stupně měl též zabývat otázkou, zda ke vzniku škody nedošlo následkem okolností, které je nutno přičítat poškozenému.

7. Zdejší soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, proto věc znovu ve stanoveném rozsahu projednal a na základě zjištění učiněných z dokazování a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 30. 4. 2018 jela žalovaná se synem žalobce vozidlem, které původně řídil syn žalobce, žalovaná byla spolujezdec. V průběhu cesty žalovaná navrhla synu žalobce, že může převzít řízení vozidla. V té době měla zhruba 2 roky řidičský průkaz. Syn žalobce s převzetím řízení vozidla žalovanou souhlasil (svědecká výpověď syna žalobce, účastnický výslech žalované). Téhož dne v 17:40 došlo na silnici III. třídy [číslo] v 2,53 km – v katastru [územní celek] k dopravní nehodě, při níž došlo k poškození vozidla – přední nárazník, přední kapota, pravý přední světlomet, levý přední světlomet, rám, chladič. Řidičem vozidla byla žalovaná, spolujedoucí byl syn žalobce (viz Potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 30. 4. 2018, [číslo jednací] [číslo]). Žalovaná do protokolu Policie ČR bezprostředně po dopravní nehodě neuvedla, že by k nehodě došlo z důvodu nefunkčních brzd či jejich selhání. Vlastníkem vozidla byl v době dopravní nehody žalobce (viz Osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz) č. [anonymizováno] [číslo]). Vozidlo prošlo kontrolou STK dne 27. 9. 2017, při které byly zjištěny tyto závady: vnější poškození lanovodů, které nemá vliv na jeho funkci, povrchová koroze rámu nebo pomocného rámu vozidla, které nemá vliv na pevnost konstrukce vozidla. Počítadlo ujeté vzdálenosti bylo nefunkční. Závěr kontroly hovoří o tom, že vozidlo je pro další provoz způsobilé. Příští prohlídka měla být do 27. 9. 2021 (viz Protokol STK č. [anonymizováno] [číslo] o technické prohlídce ze dne 27. 9. 2017). STK [část obce] následně na výzvu soudu doplnila, že z dané technické prohlídky není evidován záznam z válcové zkušebny brzd. (viz E-mail ze dne 9. 11. 2021). Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo po dopravní nehodě pojízdné (z důvodu výše popsaného rozsahu poškození), bylo odtaženo z místa nehody panem [jméno] [příjmení]. Z místa nehody do místa bydliště žalobce byl proveden odtah tzv. na laně, tedy zdarma. Následně bylo vozidlo z místa bydliště žalobce odtaženo na opravu do servisu pana [jméno] [příjmení] vzdáleného 7,5 km od místa bydliště žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že by cena opravy převyšovala hodnotu vozidla, žalobce od opravy upustil a nechal vozidlo odtáhnout zpět do místa svého bydliště, tj. 7,5 km. Vozidlo bylo následně na základě žádosti žalované, jež požadovala po žalobci vyjádření autorizovaného servisu, že se skutečně jedná o totální škodu, odtaženo do autorizovaného servisu ve [obec] vzdáleného 31 km od místa bydliště žalobce a poté zpět na místo bydliště žalovaného (viz vyjádření žalobce ze dne 21. 9. 2021). Náklady na odtažení vozidla činily 3 000 Kč (viz svědecký výslech syna žalobce, faktura e. [číslo] ze dne 6. 6. 2018 vystavená panem [jméno] [příjmení]). Po prohlídce vozidla v autorizovaném servisu bylo zjištěno, že z ekonomického hlediska není účelné vozidlo opravovat, neboť náklady na jeho opravu by přesahovaly jeho obvyklou cenu (viz Předběžný rozpočet opravy vozidla ze dne 5. 6. 2018, vystavený panem [jméno] [příjmení], vedoucím servisu [právnická osoba]). Následně žalobce opakovaně vyzval žalovanou k zaplacení náhrady škody za poškození vozidla v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, kterou žalovaná způsobila (viz dopis žalobce ze dne 5. 6. 2018, výzva k náhradě škody ze dne 20. 6. 2018, předžalobní výzva žalobce ze dne 13. 12. 2018, shora specifikované Potvrzení o účasti na dopravní nehodě). Dopisem ze dne 13. 7. 2018 odmítla žalovaná zaplatit žalobci náhradu nákladů ve výši 88 000 Kč, kterou si žalobce nárokoval, a navrhla žalobci, že mu v rámci smírného vyřešení této věci zaplatí 20 000 Kč. To žalobce odmítl. Ze strany žalobce byl učiněn návrh žalované na smírné vyřešení věci, pokud by mu uhradila do 31. 12. 2018 částku 56 557,50 Kč. Na tento návrh žalovaná nereagovala a žalobci ničeho neuhradila (předžalobní výzva žalobce ze dne 13. 12. 2018). Znalecký posudek ke stanovení výše škody na vozidle (viz Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]) si nechal vypracovat žalobce a náklady spojené s jeho vypracováním činily 10 890 Kč včetně DPH (Faktura – daňový doklad [číslo] vystavená [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]). Žalobce následně předmětné vozidlo prodal na základě kupní smlouvy ze dne 7. 1. 2020 panu [jméno] [příjmení] za kupní cenu 3 000 Kč, přičemž ke změně vlastníka v registru vozidel došlo dne 20. 1. 2020 (viz Kupní smlouva ze dne 7. 1. 2020, Osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz) č. [anonymizováno] [číslo]). Dotazem na [právnická osoba] soud zjistil, že do 11. 5. 2020 nebyla dohledána žádná pojistná událost týkající se škody ze dne 30. 4. 2018 (viz Informace k pojistné události, č.j. [spisová značka], ze dne 11. 5. 2020). Z výslechu svědků [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], [datum narození], bytem [adresa], nebylo prokázáno, že by příčinou nehody bylo poškození brzd na vozidle, či že by vozidlo v době před nehodou vykazovalo známky poškození brzdového systému. Slyšení svědci ve shodě potvrdili, že všem byl znám celkově neutěšený stav vozidla (z důvodu stáří), které však bylo i přesto pojízdné.

8. Za účelem doplnění znaleckého posudku nechal soud vypracovat odborné vyjádření k následujícím skutečnostem: a) zjištění hodnoty vozidla ke dni těsně před dopravní nehodou, t.j. 30. 4. 2018; b) vyjádření znalce k rozdílu ceny obvyklé a stanovení ceny vozidla před dopravní nehodou; c) zjištění, zda byly příčinou dopravní nehody závada brzd či brzdového systému. Znalec vypracoval odborné vyjádření [číslo] [číslo] ze dne 16. 7. 2020 (dále jen„ odborné vyjádření“), v němž došel k těmto závěrům. K otázce pod písm. a) znalec potvrzuje, že vozidlo bylo již v minulosti před dopravní nehodou mechanicky poškozeno na přední části a nebylo po poškození řádně opraveno. Bylo opraveno svépomocí – kutilstvím a nebyla dodržena výrobcem předepsaná opravárenská technologie a oprava nebyla provedena v potřebném rozsahu. Proto vozidlo nebylo dle znalce způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Technická hodnota vozidla s ohledem na velký rozsah poškození a stáří činila před dopravní nehodou 10% z pořizovací hodnoty vozidla (asi 450 000 Kč), tj. asi 45 000 Kč. Obvyklá cena vozidla před jeho poškozením dne 30. 4. 2018 tak činila 45 000 Kč včetně DPH. K otázce pod písm. b) znalec uvedl, že pro tržní ocenění se používá termín cena obvyklá – nebo cena obecná. Jedná se o cenu, která odpovídá hodnotě vozidla těsně před jeho poškozením. K otázce pod písm. c) znalec uvedl, že technický stav vozidla lze celkově vyhodnotit jako velmi špatný, při prohlídce vozidla bylo zjištěno mechanické poškození brzdového kotouče na pravém předním kole. Brzdový kotouč je rozlomen a část chybí. Pokud by však došlo k jeho odlomení za jízdy vozidla, pak by došlo vlivem sevření brzdových destiček k zablokování pravého předního kola, což by mělo za následek ztrátu stability vozidla, případně i vyjetí vozidla vpravo mimo komunikaci a havárii vozidla. Nedošlo by tedy ke snížení brzdového účinku (tak jak nehodu popisovala žalovaná). Soud proto uzavřel, že obvyklá cena vozidla před jeho poškozením představovala částku 45 000 Kč a že předmětné vozidlo bylo dle protokolu STK způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Závěr znalce o tom, že tomu tak nebylo, nepovažoval vzhledem potvrzení od STK za relevantní a k tomuto nepřihlížel. Zároveň soud uzavřel, že odborné vyjádření rovněž nepotvrdilo, že by k poškození brzdového kotouče na pravém předním kole vozidla došlo v důsledku dopravní nehody.

9. Znalec následně vysvětlil způsob výpočtu obvyklé ceny vozidla před dopravní nehodou tak, že ten bylo možné provést dvěma způsoby, buďto srovnávací metodou, jak navrhoval žalobce, anebo pomocí Znaleckého standardu č. I /2005. Vzhledem k tomu, že bylo vozidlo před dopravní nehodou ve špatném technickém stavu a bylo neodborně opraveno, nebylo možné zjistit jeho obvyklou cenu srovnávací metodou, neboť ho nelze srovnávat s jinými obchodovanými kusy, které jsou bez poškození. Proto znalec vypočetl obvyklou cenu vozidla před dopravní nehodou za pomoci shora citovaného znaleckého standardu.

10. Soud prvního stupně vyzval žalobce i žalovanou v intencích rozhodnutí odvolacího soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů.

11. Na základě těchto doplnění žalobních tvrzení soud zjistil, že předmětné vozidlo žalobce prodal dle doložené kupní smlouvy ze dne 7. 1. 2020 panu [jméno] [příjmení] za kupní cenu 3 000 Kč. Ke změně vlastníka v registru vozidel došlo dne 20. 1. 2020 (viz Osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz) č. UAZ [číslo]). Dále bylo zjištěno, že z místa nehody do místa bydliště žalobce bylo vozidlo odtaženo bezúplatně panem [jméno] [příjmení]. Odtah vozidla fakturovaný [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], byl proveden z místa bydliště žalobce do autorizovaného servisu k zajištění opravy a následně i zpět. Vzdálenost od místa bydliště žalobce do tohoto servisu činí 7,5 km. Jelikož by cena opravy převyšovala hodnotu vozidla, upustil žalobce od této opravy a nechal vozidlo odtáhnout zpět do místa svého bydliště, tedy opět ve vzdálenosti 7,5 km. Jelikož žalovaná v rámci jednání o náhradě škody požadovala po žalobci vyjádření autorizovaného servisu, že se skutečně jedná o totální škodu, odtáhl pan [příjmení] vozidlo do autorizovaného servisu ve [obec], vzdáleného 31 km, k vyjádření ke škodě a následně opět 31 km zpět do místa bydliště žalobce.

12. Žalovaná doplněním svých obranných tvrzení ze dne 4. 6. 2021 soudu sdělila, že trvá na tom, že k nehodě došlo z důvodu vady brzd, která se projevila tak, že žalovaná mačkala brzdný pedál, který nereagoval, a byť nepřidávala plyn, vozidlo stále jelo dál. K prokázání tohoto tvrzení žalovaná navrhla, aby soud zadal vypracování nového znaleckého posudku z oboru strojírenství, strojírenství všeobecné, technický stav motorových vozidel, autoopravárenství, jehož předmětem by mělo být posouzení, zda se před předmětnou dopravní nehodou na vozidle vyskytla výše popisovaná vada brzd.

13. Za účelem doplnění odborného vyjádření k provedenému znaleckému posudku [číslo] (viz výše) vyzval soud soudního znalce [jméno] [příjmení] k zodpovězení dotazu, zda se tvrzená vada brzd mohla projevit tak, že žalovaná mačkala brzdný pedál, jenž nereagoval, a byť žalovaná nepřidávala plyn, auto stále jelo dál. Znalec soudu s odkazem na odborné vyjádření [číslo] [číslo] sdělil, že na brzdovém systému pravého předního kola shledal poškození v podobě prasklého brzdového kotouče s odlomením části. Samotný brzdič a brzdové destičky však nevykazovaly žádné mechanické poškození, ani nadměrné opotřebení, a po sejmutí brzdiče je zřejmé, že brzdové destičky dosedly až na sebe, tedy brzdič byl plně funkční. Znalec uvedl, že dne 6. 9. 2018 byl brzdový systém funkční, brzdy reagovaly na brzdový pedál a údaje označené žalovanou k prokázání vady brzd, jsou tak technicky nepřijatelné. S ohledem na toto zjištění, soud již neprováděl nový znalecký posudek, tak jak navrhovala žalovaná a z důvodu nadbytečnosti tento důkazní návrh zamítl.

14. Z dotazu na STK [část obce], zda je evidován kromě protokolu č. [anonymizováno] [číslo] o technické prohlídce též protokol, který zaznamenal stav brzd u předmětného vozidla ke dni provedení technické prohlídky, resp. zda je evidován nějaký záznam o tom, že by předmětné vozidlo mělo poškozené brzdy, či že bylo celkově nezpůsobilé k provozu na komunikacích, soud zjistil (zprávou pana [jméno] [příjmení] ze dne 9. 11. 2021), že nejsou evidovány žádné záznamy z válcové zkušebny brzd k předmětnému vozidlu, přičemž pokud by byla zjištěna závada na brzdové soustavě, promítla by se v protokolu o technické prohlídce vozidla, kde by byl záznam o příslušné závadě.

15. Další navrhované důkazy, a to výslech znalce [jméno] [příjmení], výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (přítelkyně syna žalobce) a [jméno] [příjmení] (strýce syna žalobce) a dotaz na STK [část obce], zda byl během technické kontroly prověřen i brzdový kotouč na pravém kole spolu s poskytnutím fotodokumentace, soud pro jejich nadbytečnost, s ohledem na shora uvedené skutkové závěry, již neprováděl a tyto zamítl.

16. Dle § 2 zákona písm. a) a d) č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ ZPPK“), je pro účely tohoto zákona účastníkem provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. Řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti.

17. Dle § 4 ZPPK, při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

18. Dle § 5 odst. 1 písm. c) ZPPK, je řidič kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla.

19. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako: „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

20. Dle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Dle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

22. Dle § 2912 odst. 1 a 2 o. z., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale; dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

23. Dle § 2951 odst. 1 o. z., se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

24. Dle § 2952 o. z., se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

25. Dle § 2969 odst. 1 o. z., se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

26. Dle § 2 zákona č. 56/2001 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZPOPV“), je silniční vozidlo motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.

27. Dle § 36 ZPOPV, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.

28. Dle § 48 odst. 1 ZPOPV, stanice technické kontroly při technické prohlídce s výjimkou samostatně prováděné evidenční kontroly zjišťuje, zda technický stav a činnost silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků je bez závad nebo má závady, porovnáním skutečného technického stavu silničního vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem.

29. Dle § 49 ZPOPV, mohou být technickou prohlídkou silničního vozidla zjištěny 3 stupně závad, kterými jsou a) lehká závada, která nemá významný vliv na provozní vlastnosti vozidla, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ani životní prostředí; b) vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla, je způsobilá ohrozit provoz na pozemních komunikacích nebo může nepříznivě působit na životní prostředí, nebo; c) nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla, provoz na pozemních komunikacích nebo životní prostředí.

30. Dle § 50 odst. 1 a 2 ZPOPV, je silniční vozidlo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidla nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. Byly-li technickou prohlídkou zjištěny lehké závady, provozovatel silničního vozidla je povinen je odstranit. Stanice technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazu vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku [registrační značka] vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla.

31. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, byť jen v části. Žalovaná svým jednáním porušila povinnost stanovenou zákonem tím, že se při řízení vozidla dne 30. 4. 2018, jehož technický stav jí musel být vzhledem k jeho stáří znám, nechovala ukázněně, neboť ohrozila majetek žalobce a při řízení vozidla nepřizpůsobila jízdu jeho technickým vlastnostem. V důsledku dopravní nehody, kterou žalovaná zavinila, došlo k poškození vozidla žalobce. Žalovaná způsobila škodu žalobci z nedbalosti, neboť navrhla synovi žalobce, že vozidlo může řídit (v té době měla zhruba 2 roky řidičský průkaz), čímž dala najevo svou schopnost řídit motorové vozidlo, kterou však následně při řízení vozidla nezvládla. Vzhledem k tomu, že při dopravní nehodě došlo k poškození vozidla žalobce v takovém rozsahu, že ho již nebylo z ekonomického hlediska výhodné opravovat, posoudil soud výši škody na vozidle v částce, která odpovídá jeho obvyklé ceně před dopravní nehodou, přičemž z této odečetl částku 3 000 Kč, kterou žalobce obdržel za prodej vozidla na náhradní díly, v souvislosti s jeho likvidací. Soud při svých závěrech vyšel z toho, že technický stav vozidla před dopravní nehodou byl takový, že toto bylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, neboť 7 měsíců před dopravní nehodou prošlo vozidlo technickou prohlídkou STK (tj. 27. 9. 2017), při níž byly zjištěny jen lehké závady, které neměly významný vliv na provozní vlastnosti vozidla (vnější poškození lanovodů, povrchová koroze rámu nebo pomocného rámu vozidla, nefunkčnost počítadla ujeté vzdálenosti). Z doplnění odborného vyjádření soudního znalce a sdělení STK [část obce] má soud za prokázané, že ke dni nehody byl brzdový systém vozidla funkční a brzdy reagovaly na brzdový pedál, tudíž k dopravní nehodě rozhodně nemohlo dojít tak, jak ji popsala žalovaná, tj. v důsledku selhání brzd, toto své obranné tvrzení neprokázala. Z kupní smlouvy ze dne 7. 1. 2020 vyplývá, že žalobce předmětné vozidlo prodal za částku 3 000 Kč. S ohledem na vše shora uvedené a skutečnost, že žalobce požadoval na žalované náhradu škody za poškození vozidla, které však již nebylo způsobilé k opravě a následnému opětovnému provozu, přiznal soud žalobci náhradu škody ve výši obvyklé ceny vozidla před dopravní nehodou sníženou o prodejní hodnotu zbytků havarovaného vozidla (tj. 42 000 Kč), včetně nákladů, které žalobce účelně vynaložil k obnovení funkce vozidla (tj. nákladů na odtah vozidla ve výši 3 000 Kč) a nákladů spojených s vymáháním žalovaného nároku (tj. nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 890 Kč), dohromady tedy v částce 55 890 Kč. Soud je toho názoru, že žalobce prokázal, že se jednalo o zcela účelně vynaložené náklady, když cena za odtah vozidla byla a ohledem na vzdálenost odtahy soudem vyhodnocena jako zcela přiměřená a obvyklá, což je soudu známo i z jeho rozhodovací činnosti například ve věcech odtahu [anonymizována tři slova], kdy jen za odtah v rámci území [obec] je účtována částka 1 500 Kč. Žalobce pak zcela logicky a přiléhavě odůvodnil vznik těchto nákladů v souvislosti s jeho snahou o opravu vozidla a jeho zprovoznění, což se však v autorizovaném servisu prokázalo jako již nemožné. Ve zbylém rozsahu (v částce 3 000 Kč odpovídající prodejní hodnotě zbytků havarovaného vozidla), soud žalovaný nárok, s odkazem na shora uvedené, jako nedůvodný zamítl včetně požadovaného příslušenství z této částky. Pro úplnost soud dodává, že v případě, kdy obranná tvrzení žalované, a to i přes poučení ve smyslu ustanovení § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř. spočívala v tom, že k předmětné dopravní nehodě došlo v důsledku selhání brzd či brzdného systému, nebylo možné zkoumat, zda k předmětné nehodě došlo v důsledku případné jiné vady vozidla či jeho celkového technického stavu, když vada vozidla byla popsána žalovanou tak, že došlo právě k selhání brzd, přičemž soudní znalec možnost vzniku dopraví nehody selháním brzd zcela vyloučil. V této souvislosti pak nelze dle názoru soudu předjímat, co případně dalšího mohlo vést k závadě či potažmo k dopravní nehodě, a to o to více, když sama žalovaná bezprostředně po dopravní nehodě žádnou z těchto skutečností nenamítala či netvrdila a o žádné závadě vozidla se ani do protokolu Policie nezmínila. Případný neutěšený technický stav vozidla, pak nemůže bez dalšího vést k závěru, že k předmětné nehodě by došlo v důsledku okolností, které lze přičítat poškozenému. Předmětné vozidlo navíc bylo počátkem roku 2020 zlikvidováno. Ze všech těchto důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku.

32. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žalobci částku 55 890 Kč řádně a včas, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

33. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení (před soudem 1. stupně do vyhlášení prvního rozsudku) úspěšný jen v části, a to ve výši 58 890 Kč, odpovídá to v procentuálním rozsahu 83,6 %. Ve zbylé části, odpovídající 16,4 %, soud žalobu zamítl.

34. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení (před odvolacím soudem a znovu projednáním před soudem 1. stupně) úspěšný jen v části, a to ve výši 55 890 Kč, odpovídá to v procentuálním rozsahu 94,91 %. Ve zbylé části, odpovídající 5,09 %, soud žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že: a) přiznal žalobci (za projednání věci do vyhlášení prvního rozsudku), jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 492,97 Kč, přičemž tato částka představuje 67,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 523 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 447,50 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na soudním jednání dne 12. 3. 2020, účast na soudním jednání dne 11. 5. 2020, účast na soudním jednání dne 2. 7. 2020, vyjádření žalobce ze dne 19. 8. 2020) sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 680 Kč ve výši 6 232,80 Kč b) přiznal žalobci (za odvolací řízení a opětovné projednání před soudem 1. stupně), jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 345,80 Kč, přičemž tato částka představuje 89,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,09 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 890 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání žalované ze dne 26. 2. 2021, účast na soudním jednáním dne 2. 9. 2021, účast na soudním jednání dne 25. 10. 2021, účast na jednání dne 25. 11. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 040 Kč ve výši 3 158,40 Kč. Celkem tedy soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 42 838,77 Kč.

36. Soud rovněž uložil účastníkům řízení povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení (za vypracování odborného stanoviska znalcem) dle § 148 odst. 1 o. s. ř. v souhrnné výši 2 444,20 Kč, a to tak, že každý z účastníků řízení je povinen zaplatit státu její část v poměru, v jakém byl v tomto řízení neúspěšný, tj. žalobce je povinen zaplatit státu 401,10 Kč (= 16,4 % z částky 2 444,20 Kč) a žalovaná je povinna zaplatit státu 2 043,10 Kč (= 83,6 % z částky 2 444,20 Kč).