6 C 171/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro ochrana osobnosti před pomluvou

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 001 Kč, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna omluvit se žalobci za vyvolání konfliktu pro hodnocení na příslušných sociálních sítích, bránění v nahrávání a křivém obvinění, a to minimálně 10 řádky, e-mailem, či datovou schránkou a dále, aby byla povinna tuto omluvu zveřejnit na svých dveřích kliniky minimálně po dobu čtvrt roku, stejně jako, aby tuto omluvu s podpisem doznání útoku na , jméno FO, byla povinna doručit na podatelnu České lékařské komory ČR spolu se zveřejněním této omluvy v reklamním prostoru časopisu , Anonymizováno, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 20 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem AK , adresa, .

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany osobnosti a z tohoto titulu zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 07.12.2021 došlo k incidentu v budově žalované, kdy se žalobce domáhal ošetření na neurologii, přičemž byl zaměstnankyní žalované odmítnut s tím, že bez žádanky žalovaného neošetří. Žalovaný poté žádal, zda mu nedají žádanku v budově žalované, neboť jeho praktický lékař byl nemocný a tuto mu nemohl vystavit. Personál žalované žalobci řekl, ať počká, což trvalo zhruba 40 min, když vyšla žena s mužem, kteří mu sdělili, že to nepůjde, že mají plno. Na toto žalovaný reagoval tak, že řekl OK, a sdělil žalované, že obdrží negativní hodnocení na sociálních sítích. Arogantní a zlomyslný „asi doktor,“ žalovanému odvětil, že na něj zavolá Policii ČR. Toto sdělení žalovaného naštvalo, když si představil, že takovýmto udáním zdravotní zařízení mu rozvrátí život, připraví o byt, zaměstnání, auto i rodinu. Zeptal se proto zaměstnance žalované, zda není idiot, na což tento reagoval tak, že učinil krok k žalovanému a snažil se mu vytrhnout telefon v nákupní ceně 18 000 Kč. Poté prudce uskočil i se ženou do ordinace a zavolali na Policii ČR se lživým a pomluvným sdělením, že jim žalovaný vyhrožuje fyzickou likvidací, hrozí násilím a fyzicky na ně zaútočil. Následně začal nějaký známý zaměstnance žalované, žalobci zbrání vyhrožovat zabitím, vyhozením z okna, pobodal žalovaného věšákem, u čehož omdlela těhotná paní a lidé před ním utíkali. Poté, co tento muž položil věšák, tak si tento chtěl vzít žalobce a útočícímu muži to vrátit, přičemž mu věšák začal brát z ruky doktor a chtěl zakrýt předchozí útok. K incidentu byla přivolána 3 auta PČR a došlo ke zbytečnému vysvětlování křivého nařčení a pomluv od prolhaného personálu kliniku.

2. Z uvedeného jednání žalobce dovozuje vznik nemajetkové újmy, která spočívala v tom, že byl křivě obviněn personálem žalované, což zasáhlo do jeho soukromí či jiného osobnostního práva. Výši náhrady škody odůvodnil tak, že sankce musí mít pozitivní efekt a tato by měla být minimálně odstrašující, za což považuje žalovanou částku. Zároveň se žalobce domáhal zveřejnění omluvy za vyvolání konfliktu, a to zveřejněním na stránkách České lékařské komory ČR a v reklamním prostoru časopisu Medical Tribune.

3. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že tvrzení žalobce naprosto odmítá, popis incidentu ze dne 07.12.2021 označuje za zcela smyšlený s tím, že z opatrnosti vznesla i námitku promlčení nároku. Na pracovišti žalované probíhalo v předmětnou dobu očkování, na které byly pozváni pacienti, když tam přišel neznámý muž, který se nepředstavil. Když mu sestra oznámila, že na něj nemá čas. Poté co byl dotázán, zda je pacient žalované, odpověděl, že ne, a že je proto nutné, aby se nejprve obrátil na svého praktického lékaře. Žalobce na to reagoval tak, že jeho praktický lékař v ordinaci není a může si zvolit lékaře dle svobodné volby. Na to mu , tituly před jménem, , jméno FO, odvětila, že toto je sice pravda, ale z důvodu naplnění kapacity, může být pacient odmítnut. Na to žalobce začal lékařku spolu s kolegou , tituly před jménem, , jméno FO, natáčet na mobil a vyhrožovat, že je dá na sociální sítě, že má dobrého právníka a začal lékařům na chvíli tykat. , tituly před jménem, , jméno FO, na tuto situaci reagoval slovy, tak vy nám vyhrožujete, tak my zavoláme Policii. Na to se žalobce přiblížil opět s telefonem, s kterým stále natáčel, a napřáhl pravou pěst. V této vypjaté chvíli, kd nakonec nedošlo k fyzickému napadení, již nevydržel přítomný pacient Brchal, popadl volně stojící věšák a začal žalobce s jeho pomocí vytlačovat z čekárny s výkřiky „vypadni ty debile.“ Následně přijela za několik minut Policie, na kterou však žalobce nevyčkal a utekl. V tuto chvíli žalovaná netušila, o koho se jedná. V létě 2022 navštívil , tituly před jménem, , jméno FO, policista z místního oddělení PČR , adresa, k podání vysvětlení s tím, že žalobce chce podat žalobu. Žalovaná považuje chování žalobce za zcela nepřijatelné s tím, že jejich zaměstnanci byli napadeni při výkonu povolání. Později se dozvěděli, že neuroložku , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce napadl v minulosti již třikrát. Žalovaná má za to, že svým jednáním nezavdala jakoukoli příčinu k tomu, aby jí vznikla povinnost se žalobci za cokoli omlouvat stejně, jako poskytnout zadostiučinění v peněžní formě. Je to naopak žalovaná, která se jednáním žalobce cítí být ohrožená, neboť jeho jednání je naprosto nevypočitatelné a společensky nebezpečné.

4. Po provedeném dokazování a vyhodnocení všech důkazů, soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 07.12.2021 došlo k incidentu v budově žalované, kdy se žalobce domáhal ošetření bez předchozího objednání a bez žádanky na provedení ošetření. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nebyl pacientem žalované, a ta měla v ordinaci předvolané své pacienty, které ošetřovala, vyzvala žalobce, aby nejprve posečkal a následně tomuto sdělila, že tohoto bez žádanky o vyšetření nemůže ošetřit, a to i s ohledem na objednané pacienty. Na toto sdělení žalobce reagoval tak, že dá žalované negativní hodnocení na sociálních sítích. Následně došlo k vyhrocení situace mezi personálem žalované a žalobcem v čekárně, kdy žalobce odmítal opustit místnost, používal telefon k nahrávání s konstatováním, že má dobrého právníka. Poté co celá situaci vygradovala tak, že se žalobce ohnal zaťatou pěstí, a bytˇ nedošlo k žádné fyzické konzultaci, jeden ze zaměstnanců žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobci sdělil, že zavolá Policii. Incidentu přítomný pacient pak na celou vyhrocenou situaci reagoval tak, že uchopil volně stojící věšák a tímto zaútočil proti žalobci s výkřiky „vypadni.“, a při tom se pomocí věšáku snažil vytlačit žalobce z místnosti. Zaměstnanci žalované poté zavolali Policii, jejíhož příjezdu žalobce nevyčkal a budovu opustil. Za několik měsíců, v létě 2022, pak byla žalovaná kontaktována místním oddělení PČR, za účelem podání vysvětlení k incidentu, neboť žalobce chce podat žalobu. Tento skutkový závěr vyplývá z níže provedených důkazů.

5. Z audio nahrávky incidentu pořízené žalobcem jeho mobilním telefonem bylo zjištěno, ýe to byl právě žalobce, který svou intenzitou jednání a neodbytností, vyhrotil situaci, která vzbudila v přítomných obavu o jejich bezpečnost, což prokazuje zejména reakce, do té doby nezúčastněného pacienta, který na vypjatou situaci zareagoval zcela nečekaně křikem, poté až zaútočením (pomocí věšáku) na žalobce. Z nahrávky lze dovodit vypjatost celé situace, která vyplynula zejména z cíleného psychického nátlaku na přítomné, neustálým opakováním požadavků žalobce, slovní invektivy v podobě tykání a znevažování osob zaměstnanců žalované, včetně odmítnutí opuštění místnosti.

6. Ze zprávy OSZ pro Prahu , Anonymizováno, dne 31.3.2022 bylo zjištěno, že předmětný incident byl prošetřován příslušným policejním orgánem pod sp.zn. KRPA-341498-2/ČJ-2021-0013101, přičemž rozhodnutím OSZ pro , adresa, byl vrácen k policii k prošetření a následně bylo dohledovým orgánem (viz zpráva ze dne 8.8.2022) konstatováno, že nebylo zjištěno, že se událost odehrála tak, jak popsal žalobce, který se v čekárně choval nevhodně a minimálně slovně agresivně. Městský Úřad v , adresa, podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití nezjistil.

7. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tento potvrdil skutkový popsaný shora s tím, že se snažil zejména zabránit eskalaci situace mezi žalobcem a v čekárně přítomným pacientem, ke které došlo v příčinné souvislosti s napřaženou rukou žalobce a jeho neustálým slovním útokům, vůči zaměstnancům žalované, přičemž nepopřel, to , že to mohl být on, kdo volal policii, že podstatou celého incidentu byla nespokojenost žalobce s tím, že nebyl ošetřen a nebyla mu vystavena žádanka na ošetření.

8. Z ostatních provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil, přičemž další navrhované důkazy žalobcem soud neprováděl, neboť se netýkaly projednávané věci, a proto je z důvodu nadbytečnosti zamítl. Stejně jako návrh na provedení důkazu nahrávkou telefonátu na Policii ČR ze strany žalované. Tuto skutečnost žalovaná nesporovala a učinila tak z důvodu subjektivního pocitu ohrožení zaměstnanců.

9. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle § 82 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

10. Dle § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

11. Dle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

12. Dle § 2957 občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

13. Na základě provedeného dokazování a v souladu se zákonnými ustanoveními citovanými shora, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba není ani z části důvodná. Žalobce v řízení především neprokázal, že by mu jednáním žalované dne 7.12.2022 vznikl takový zásah do jeho osobnostních práv a v takovém rozsahu a intenzitě, aby mohl na žalované požadovat jakýkoliv způsob satisfakce dle § 2956 a § 2957 občanského zákoníku. Dle komentáře k § 2956 občanského zákoníku – PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-747-7, “Duševní útrapy jsou jako psychická újma součástí imateriální újmy. Musí však dosáhnout určité kvalifikované intenzity – míry utrpení. Smyslem satisfakce není, aby se odčiňovala jakákoliv nemajetková újma. Člověk ve společnosti musí ledacos snést. Ani zde není rozhodný subjektivní pocit jednotlivce, ale určité objektivní posouzení – posouzení testem běžného člověka“. Dle soudu je to právě žalovaný, kdo svým chováním překračuje běžné normy slušného chování mezi lidmi, kdy tento zcela záměrně situaci, která by za běžného chodu věcí, skončila poklidným odchodem žalobce z místa žalované, naopak celou situaci vyhrotil tak, že tuto neunesl zejména původně diskuze nezúčastněný pacient v čekárně žalované, kterého chování žalobce vyprovokovalo k použití věšáku, jakožto obraně proti nátlaku žalobce na dosažení jeho cíle, v podobě poskytnutí ošetření ze strany žalované. Skutečnost, že pak zaměstnanci žalované na celou situaci reagovali přivoláním policie, jen svědčí o intenzitě, kterou žalovaný svým chováním, nahráváním, vyhrůžkami o podání žaloby, osobními invektivy, odmítnutím odchodu z čekárny, vyvolal. Z těchto důvodů lze mít za zcela opodstatněné, že situace vyvolala obavu o bezpečnost zaměstnanců, která vyústila až v telefonát na policii. V tomto ohledu nelze v postupu žalované shledat úmysl zasáhnout jakýmkoli způsobem do osobnostních práv žalovaného. Zejména ze zvukového záznamu je zcela zřejmá gradace konfliktu ze strany žalobce, a jeho zcela plánovaný záměr vyhrocení celé situace. Soud podotýká, že v postupu žalované, v souvislosti s odmítnutím ošetření z důvodu chybějící žádanky o vyšetření, nelze shledávat jakýkoli exces, který by žalobce opravňoval v postupu, který zvolil. Tento závěr je v souladu se závěrem Obvodního státního zastupitelství, které dozorovalo podnět žalobce a neshledalo v postupu žalované žádné pochybení. Nelze přehlédnout ani to, že soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo chování žalobce, který se do problémových a konfliktních situací dostává celkem pravidelně, jak vyplývá nejen ze z předložených záznamů v rámci tohoto řízení.

14. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal svá tvrzení, přičemž jednání soudu dne 15.4.2024 se bez řádné omluvy nezúčastnil, čímž se zbavil možnosti poučení dle § 118a o.s.ř., když soud jeho sdělení 8,4,2024, že by mu vyhovovalo elektronické spojení do Frankfurtu, nepovažoval za dostatečnou, určitou a odůvodněnou žádost o odročení jednání, proto jednal v jeho nepřítomnosti, rozhodl tak, že žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 570 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 13. 4. 2023, jednání dne 6. 9. 2023, dne 22. 2. 2024 a dne 15. 4. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč.