6 C 190/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 750 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 750 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 750 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 240 540 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na nákladech řízení částku 420 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet zdejšího soudu.

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 5. 2020 domáhal na žalované zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu zvýšené kupní ceny movitých věcí tvořících vybavení nemovitostí. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že oba účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 9. 2016, č.j. [číslo jednací]. Ve společném jmění manželů měli se žalovanou tyto nemovitosti: pozemek parc [číslo] – trvalý porost o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], na [list vlastnictví] (nyní zapsány na [list vlastnictví]) pro k.ú. [anonymizováno]. Účastníci byli dále podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí: pozemek parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba – budova [adresa] – [anonymizováno], pozemek parc.č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba – budova bez č.p. – objekt [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], na [list vlastnictví] (nyní zapsány na [list vlastnictví]) pro k.ú. [anonymizováno]. Dne 31. 10. 2016 uzavřeli účastníci Dohodu o vypořádání vzájemných poměrů manželů pro dobu po rozvodu jejich manželství ve vztahu k nemovitým věcem v [katastrální uzemí] a dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem v [katastrální uzemí]. V čl. II. písm. A, odst. 3 této Dohody se účastníci dohodli, že shora uvedené nemovitosti společně prodají, a to prostřednictvím prodeje z volné ruky nebo prostřednictvím realitní kanceláře, a to vždy nejvyšší nabídce, nejméně však za cenu v souhrnu [částka] s tím, že kupní cena měla být po uhrazení pohledávky z hypotečního úvěru a po odečtení nákladů spojených s realizací prodeje nemovitostí, rozdělena mezi účastníky rovným dílem. Účastníci dále uzavřeli dne 31. 10. 2016 Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů manželů – společného jmění manželů – po rozvodu jejich manželství a dohodu o úpravě práv a povinností společného bydlení. V čl. II. písm. A, odst. 3 této Dohody si účastníci sjednali, že movité věci tvořící vybavení rodinné domácnosti, nacházející se ke dni uzavření této dohody v domě na adrese [adresa], zůstanou v tomto domě jako vybavení, které bude prodáno společně se shora uvedenými nemovitostmi. Shora uvedené nemovitosti prodali účastníci na základě kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2019 [anonymizováno] za cenu [částka], a movité věci tvořící vybavení nemovitostí prodali [anonymizováno] na základě kupní smlouvy o prodeji movitých věcí ze dne 17. 5. 2019 za cenu [částka]. Podrobnosti prodeje dojednával za [anonymizováno] její otec. Několik měsíců po realizaci prodeje se žalobce dozvěděl, že žalovaná se bez jeho vědomí a předchozího souhlasu ústně dohodla s [anonymizováno] na úpravě výše kupní ceny movitých věcí, která byla navýšena o částku 1 500 000 Kč. Částka ve výši 500 000 Kč byla žalované předána [anonymizováno] v hotovosti, zbylou částku [anonymizováno] převedl na účet žalované. Tuto skutečnost mu žalovaná zatajila a celou částku si ponechala. Při jednání o změně výše kupní ceny žalovaná jednala bez oprávnění jednat za žalobce. Jakmile se žalobce o jednání žalované dozvěděl na osobní schůzce s [anonymizováno], bezodkladně jednání žalované schválil ve smyslu ust. § 440 občanského zákoníku. Vůči žalované tak žalobci vznikl nárok na zaplacení poloviny částky obdržené žalovanou, a to z titulu zvýšené kupní ceny movitých věcí tvořících vybavení nemovitostí.

2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části, neboť jej pokládá za zcela nedůvodný a neprojednatelný pro zákonnou překážku prekluze. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že se žalobce de facto domáhá„ dovypořádání“ údajného společného jmění manželů, u kterého však uplynula zákonná 3 letá lhůta a nastala tak zákonná domněnka vypořádání. I kdyby tvrzení obsažená v žalobě byla pravdivá (což nejsou), nelze dle žalované již zpětně prokazovat, které z prodaných movitých věcí patřily výlučně jednomu z účastníků, a které (a zda vůbec) byly součástí společného jmění manželů zaniklého ke dni 2. 11. 2016, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství, a zda a kdo by měl případně vyšší podíl na vypořádání. Rovněž jakékoliv prostředky získané kýmkoliv z účastníků za majetek ve společném jmění manželů, již nelze vypořádávat, právě s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty, nelze proto vypořádávat ani prostředky tvrzené žalobou. Dohodu o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2016 pokládá žalovaná za neúčinnou, neboť byla uzavřena po vyhlášení rozsudku o rozvodu, avšak před právní mocí rozsudku o rozvodu, a nemohla tedy řešit ani zaniklé společné jmění manželů, které zaniká až právní mocí rozsudku o rozvodu. Žalovaná má za to, že k vypořádání společného jmění manželů tak po právní stránce nedošlo. V části týkající se movitých věci tvořících vybavení rodinné domácnosti, pokládá žalovaná Dohodu o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2016 též za neplatnou, a to pro neurčitost, neboť neobsahuje žádné vypořádání movitých věcí a ani jejich konkretizaci. Ustanovení Dohody„ že movité věci tvořící vybavení rodinné domácnosti zůstanou v domě, jako vybavení, které bude prodáno společně s nemovitostmi“, je dle žalované neurčité a samo o sobě způsobuje neplatnost této části Dohody, která je tak neúčinná jako celek. Žalovaná má za to, že vypořádání kupní smlouvy nelze dodatečně provést, neboť smlouva byla naplněna co do výše a úhrady kupní ceny, jakož i co do převodu vlastnického práva, včetně realizace kupní ceny z advokátní úschovy, včetně určení účastníků smlouvy, mezi které pan [anonymizováno] nepatří. Dále žalovaná namítala, že i kdyby zcela hypoteticky bylo prokázáno, že některý z účastníků obdržel cokoli od kohokoli nad rámec svého zákonného podílu z vypořádání společného jmění manželů, nelze se takového nároku účinně a úspěšné domáhat. Ze zákona i z důvodu samotného obsahu uvedené Dohody o vypořádání společného jmění manželů, k právně platnému a účinnému vypořádání movitých ani jiných věcí nedošlo, zároveň uplynula i tříletá prekluzivní lhůta k jakémukoliv vypořádání v budoucnu, a to z jakéhokoli titulu. Je tak na žalobci, aby prokázal, že žalovaná od pana [anonymizováno] obdržela jakoukoli částku nad rámec smluvně stanovené kupní ceny. Částku 1 500 000 Kč v souvislosti s prodejem jakýchkoli věcí, které by měly být ve společném jmění účastníků, či jejich spoluvlastnictví, nikdy od pana [anonymizováno] neobdržela. Při jednání s panem [anonymizováno] žalovaná nikdy nevystupovala tak, že zastupuje žalobce, neboť [anonymizováno] bylo známo, že vztahy mezi účastníky jsou negativní. Žalobce tedy ani žádné, v žalobě tvrzené jednání žalované, nemohl schválit. Vztahy mezi žalovanou a panem [anonymizováno] byly dlouhou dobu před uzavřením kupních smluv i po jejich uzavření poměrně blízké.

3. Žalobce se neztotožnil s tvrzením žalované, že ujednání týkající se vypořádání movitých věci činí Dohodu o vypořádání společného jmění manželů v rozhodné části neplatnou. Žalobce má za to, že neurčitost nemůže být důvodem neplatnosti právního jednání, a i kdyby byla uvedená Dohoda o vypořádání společného jmění v části týkající se vypořádání předmětných movitých věcí neurčitá takovým způsobem, který by mohl založit zdánlivost dotčeného ujednání (s čímž žalobce nesouhlasí), pak nejpozději uzavřením kupní smlouvy o prodeji movitých věcí ze dne 17. 5. 2019, byl projev vůle mezi účastníky dodatečně vyjasněn, neboť příloha kupní smlouvy obsahuje podrobnou specifikaci jednotlivých věcí tvořících vybavení rodinné domácnosti, které měly být dle Dohody o vypořádání společného jmění prodány spolu s nemovitostmi. Žalobce rovněž nesouhlasil s tvrzením žalované, že Dohoda o vypořádání společného jmění manželů (dále jen Dohoda) je jako celek neúčinná. Ve smyslu ust. § 738 občanského zákoníku nastaly její účinky ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství a uvedené nemůže změnit ani skutečnost, že Dohoda byla uzavřena po vyhlášení rozsudku o rozvodu manželství. Žalobce rovněž nesouhlasil s tvrzením žalované o uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby, neboť k vypořádání movitých věcí došlo na základě Dohody o vypořádání společného jmění manželů a z tohoto důvodu nelze uvažovat o běhu tříleté prekluzivní lhůty. Účast [anonymizováno] v celé záležitosti byla dle žalobce omezena toliko na podpisy smluvní dokumentace, veškerou další aktivitu, včetně dojednávání výše kupní ceny a jejího skutečného placení, zajišťoval její otec, pan [anonymizováno]. Dohoda o navýšení kupní ceny movitých věcí proto proběhla dle žalobce právě s panem [anonymizováno], o kterém všichni zúčastnění věděli, že v těchto záležitostech zastupuje svoji dceru.

4. V rámci své obrany následně žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že v případě jakékoli darované peněžní částky ze strany [anonymizováno] se jednalo o dar pro dcery žalované na jejich budoucí studium.

5. Při svém rozhodování ve věci vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených a předložených účastníky, jakož i z účastnických a svědeckých výpovědí, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 16. 9. 2016 rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 11. 2016 (viz Rozsudek [název soudu] ze dne 16. 9. 2016, č.j. [číslo jednací]).

7. Účastníci uzavřeli dne 31. 10. 2016„ Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů manželů – společného jmění manžel – pro dobu po rozvodu jejich manželství ve vztahu k nemovitým věcem v [katastrální uzemí] a Dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem v [katastrální uzemí]“. V rámci této dohody si účastníci dohodli, že nemovitosti v ní specifikované společně prodají, a to vždy nejvyšší nabídce, nejméně však za cenu ve výši [částka] s tím, že podíl na obdržené kupní ceně snížené o náklady spojené s realizací prodeje předmětných nemovitostí si účastníci rozdělí rovným dílem (viz Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových poměrů manželů – společného jmění manželů – pro dobu po rozvodu jejich manželství ve vztahu k nemovitým věcem v [katastrální uzemí] a Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem v [katastrální uzemí] ze dne 31. 10. 2016).

8. Dne 31. 10. 2016 uzavřeli účastníci rovněž„ Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů manželů – společného jmění manžel – po rozvodu jejích manželství a dohodu o úpravě práv a povinností společného bydlení“. V rámci této dohody se účastníci dohodli, že movité věci, které tvoří vybavení rodinné domácnosti, nacházející se ke dni uzavření této dohody v domě na adrese [adresa], zůstanou v tomto domě jako vybavení, které bude prodané společně s nemovitostmi (viz Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových poměrů manželů – společného jmění manžel – po rozvodu jejích manželství a dohoda o úpravě práv a povinností společného bydlení ze dne 31. 10. 2016).

9. Účastníci výše uvedené nemovitosti prodali dne 17. 5. 2019 [anonymizováno] za cenu [částka] (viz Kupní smlouva ze dne 17. 5. 2019).

10. Movité věci, nacházející se a) v rodinném domě [adresa], který je součástí pozemku parc.č. st. [anonymizováno], b) v budově, která je součástí pozemku parc.č.st. [anonymizováno], a c) na příslušných pozemcích, prodali účastníci dne 17. 5. 2019 samostatnou kupní smlouvou [anonymizováno], a to za cenu [částka]. Nedílnou součástí kupní smlouvy je„ Seznam movitého majetku – [anonymizováno] – [anonymizováno]“, se stavem ke dni 16. 9. 2019 (viz Kupní smlouva o prodeji movitých věcí ze dne 17. 5. 2019 a Seznam movitého majetku – [anonymizováno] – [anonymizováno] se stavem ke dni 16. 9. 2019).

11. Dne 14. 4. 2020 [anonymizováno] prostřednictvím e-mailu čestně prohlásil, že z pověření kupující [anonymizováno] jednal s účastníky o koupi movitých a nemovitých věcí spojených s adresou [anonymizováno] ([anonymizováno]), [územní celek] a že v květnu 2019 došlo k prodeji výše uvedených nemovitostí za cenu [částka], z čehož [částka] tvořila cena nemovitostí a [částka] cena movitých věcí. [Anonymizováno] v prohlášení dále uvedl, že před podpisem kupní smlouvy komunikoval s žalovanou a že na základě jejího požadavku vznikla dohoda o navýšení kupní ceny za movité věci – vybavení objektu o částku 1 500 000 Kč, která byla žalované uhrazena ve výši 1 000 000 Kč na sdělené bankovní účty a 500 000 Kč v hotovosti. Na závěr [anonymizováno] uvedl, že uvedené prohlášení je realizováno na žádost žalobce (viz e-mail ze dne 14. 4. 2020).

12. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 23. 4. 2020 vyzval žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Uvedená výzva byla žalované téhož dne odeslána rovněž prostřednictvím e-mailu (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 23. 4. 2020, e-mail ze dne 23. 4. 2020).

13. Dne 7. 3. 2019 byla na účet žalované č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], připsaná částka ve výši 500 000 Kč, která byla poslána z účtu vedeného na [anonymizováno], č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu žalované za měsíc březen 2019, výpis z účtu [anonymizováno] za měsíc březen 2019).

14. Dne 17. 5. 2019 byla na účet žalované č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], připsána částka ve výši 250 000 Kč, která byla poslána z účtu vedeného na [anonymizováno], č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu žalované za období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019).

15. Dne 17. 5. 2019 byla na účet žalované č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], připsána částka ve výši 250 000 Kč, která byla poslána z účtu vedeného na [anonymizováno], č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu žalované za období od 16. 5. 2019 do 31. 5. 2019).

16. Dne 17. 5. 2019 byla na účet žalované č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], připsána částka ve výši 250 000 Kč, která byla odeslána z účtu vedeného na [anonymizováno], č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu za měsíc 17. Dne 25. 5. 2019 byla na účet [anonymizováno], č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], připsána částka ve výši 500 000 Kč, která byla poslána z účtu vedeného na [anonymizováno], č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu žalované za období od 1. 5. 2019 – 31. 5. 2019).

18. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že k prodeji předmětné nemovitosti došlo v souvislosti s rozvodem manželství se žalovanou. Prodejní cena nemovitosti byla stanovena na částku [částka]. Protože se nemovitosti ani za zhruba 1,5 roku nepodařilo za tuto cenu prodat, navrhl žalované snížení kupní ceny. Žalovaná se snížením kupní ceny nesouhlasila a rozhodla se nemovitost prodat sama. Začala v tomto směru vyvíjet aktivity přes realitní kancelář [anonymizováno] Ani po snížení kupní ceny se nemovitost nedařilo prodat. Žalobce dále uvedl, že někdy v roce 2018/2019 jej žalovaná kontaktovala s tím, že má kupce [anonymizováno], který nabízí [částka]. Protože uvedená částka byla hodně pod cenou, domluvil si žalobce proto schůzku s [anonymizováno], na kterou se žalovaná nedostavila, a na níž [anonymizováno] sdělil, že by cena nemovitosti měla činit alespoň [částka]. [Anonymizováno] žalobci sdělil, že si to nechá projít hlavou. Následně jej opětovně kontaktovala žalovaná s tím, že [anonymizováno] souhlasí s cenou [částka]. S uvedenou cenou nakonec souhlasil, neboť v tu dobu řešil své bytové potřeby. Dále žalobce uvedl, že měl pocit, že se jej žalovaná snaží podvést, proto oslovil [anonymizováno] ve snaze zjistit, jak je to s prodejní cenou. Rovněž kontaktoval bývalého přítele žalované, pana [anonymizováno], který mu sdělil, že se žalovaná dohodla s [anonymizováno] na snížení ceny o [částka] údajně za účelem zajištění dětí. Žalovaná měla dle pana [anonymizováno] a [anonymizováno] dostat celkem 1 500 000 Kč bokem, přičemž 500 000 Kč měla obdržet v hotovosti na poště na [obec], dalších 500 000 Kč měla obdržet převodem na účet u [anonymizováno]. Ohledně zbylých 2x 250 000 Kč se žalobce domnívá, že byly převedeny na účet dcer. Ve vztahu k majetku, který byl součástí [anonymizováno], žalobce uvedl, že byl pořizován až po svatbě v roce [rok] s tím, že s rekonstrukcí [anonymizováno] bylo započato v roce [rok]. K nákupu majetku docházelo dle žalobce v letech [rok] a byl realizován z 95% přes jeho účet, k němuž měla žalovaná dvě kreditní karty. Jednání s [anonymizováno]byl přítomen i právní zástupce žalobce. [Anonymizováno] potvrdil, že se s žalovanou dohodli na zaplacení ceny 1 500 000 Kč mimo smlouvu. Ke vztahu žalované a [anonymizováno] žalobce uvedl, že se žalovaná s [anonymizováno] spřátelila, poté se však mezi nimi muselo něco stát, když mu pan [anonymizováno] sdělil všechny tyto skutečnosti. Iniciátorem rozdělení kupní ceny, na cenu za movité věci a cenu za nemovitost, byla žalovaná. Žalobce se domnívá, že důvodem mělo být snížení daně z převodu nemovitosti, sám s tím však nesouhlasil.

19. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že se s panem [anonymizováno] seznámila někdy na začátku roku 2018, kdy projevil zájem o [anonymizováno], a že se jejich vztah časem přesunul do velmi osobní důvěrné roviny. Dále žalovaná vypověděla, že panu [anonymizováno] vyprávěla, že v roce [rok] a [rok] během rozvodu zůstala bez finančních prostředků, jelikož se žalobce v roce [rok] odstěhoval za svojí milenkou, a že má dvě velmi chytré dcery, které mají na to studovat na střední nebo vysoké zahraniční škole nebo na dobré soukromé škole, a že by si přála je podporovat. Pan [anonymizováno] jí tehdy řekl, že peníze má a že ji chce pomoci a podpoří ji. K výši částky žalovaná uvedla, že ze začátku padla částka [částka], poté se snížila na [částka] a pak byla ještě nižší asi proto, že ten vztah mezi nimi neprobíhal zřejmě tak, jak by si pan [anonymizováno] po intimní stránce přál a představoval. Dále žalovaná vypověděla, že mezi žalobcem a jejím bývalým přítelem, panem [anonymizováno], probíhala korespondence, a že pan [anonymizováno] ze msty za to, že po něm žádala zaplacení prací, informoval žalobce, že dcery dostaly nějaké peníze. Dále žalovaná uvedla, že žalobce a jeho právní zástupce navštívili pana [anonymizováno] ve [anonymizováno], kdy na něho udeřili, že mají informace ohledně toho, že dostala peníze a že se jedná o [anonymizováno]. [Anonymizováno] bylo vyhrožováno finančním úřadem a na základě toho pak podepsal žalobci ten papír, který mu napsal zástupce žalobce. K předání peněz, žalovaná uvedla, že peníze jí byly panem [anonymizováno] poslány na účet a není vůbec pravda, že by panu [anonymizováno] vyhrožovala, že něco nepodepíše, neboť pan [anonymizováno] jí poslal peníze v březnu a ona v únoru podepsala rezervační smlouvu, dle které by v případě nepodepsání kupní smlouvy musela platit žalobci 500 000 Kč, realitce 500 000 Kč a nějakou částku by musela platit i kupujícímu. Dále žalovaná uvedla, že s panem [anonymizováno] se setkávala a řešila s ním různé věci ohledně [anonymizováno], posílala mu různé návrhy, nápady, na kterých i pracovala. 20. [Anonymizováno] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že žádný nátlak v souvislosti s jeho svědeckou výpovědí na něj vyvíjen nebyl, pouze od žalované obdržel zprávu na„ [anonymizováno]“, v němž jej informovala, že ve spisu jsou založeny výpisy z jeho účtu, a že by tomu měl nějakou formou zabránit, uvedené však nepovažoval za nátlak. Svědek uvedl, že ani k jednomu z účastníků nemá nějaký vřelý vztah. K samotné koupi [anonymizováno] svědek uvedl, že tuto zajišťoval pro svou dceru, která je vlastníkem nemovitosti, a že při jednání o koupi [anonymizováno] zpočátku vyjednával se žalovanou, při závěrečných schůzkách spíše se žalobcem. Dále svědek vypověděl, že ohledně ceny [anonymizováno] probíhaly diskuze, nakonec se dohodli na částce za movitý a nemovitý majetek něco přes [částka]. Svědek potvrdil, že žalované zaplatil 1 500 000 Kč s tím, že mu bylo tehdy žalovanou vysvětleno, že se zasloužila o spoustu věcí na [anonymizováno] a že tam dělala [anonymizováno]. Částka 1 500 000 Kč byla uhrazena z peněz dcery, které obdržela za prodej bytu s tím, že 500 000 Kč uhradil žalované v hotovosti při podpisu smlouvy, 500 000 Kč uhradil převodem ze svého účtu na účet žalované a zbylá částka šla zřejmě z účtu jeho dcery a byla rozdělena na 2x 250 000 Kč. K okolnostem, za nichž se žalobce dozvěděl o vyplacení částky 1 500 000 Kč, svědek uvedl, že žalobce o vyplacení částky neinformoval a není mu tedy známo, jak se o tom žalobce dozvěděl, nicméně potvrdil, že jej žalobce se svým právním zástupcem navštívil ve [anonymizováno], kdy se ptali na okolnosti vyplacení částky, o čemž se svědek zavázal napsat prohlášení. Text prohlášení, které svědek sepsal pro žalobce, dostal v nějaké podobě nejdříve od žalobce. Dále svědek uvedl, že ještě před prodejem nemovitosti za ním přišla žalovaná se žádostí o zaplacení částky 1 500 000 Kč, nepovažoval však za nutné sepsat o předání peněž smlouvu či potvrzení, neboť on a jeho přítelkyně měli v té době se žalovanou nadstandardní vztah. Dále svědek potvrdil, že peníze, které žalované dal, vnímal tak, že se jedná o peníze v souvislosti s prodejem [anonymizováno], kdy se žalovaná zasloužila o nějaké jeho vybavení s tím, že popřel, že by uvedené peníze dával žalované pro její dcery na studia, ačkoli připustil, že ze strany žalované v tom smyslu o tom padlo, tj. že jsou to peníze pro její dcery. Dále svědek vypověděl, že koupi [anonymizováno] zajišťoval sám, a že dcera byla o všem informována. Mezi jeho dcerou a žalovanou žádný jiný právní vztah, kromě koupě [anonymizováno], neexistoval. Svědek dále vypověděl, že den před podpisem kupní smlouvy měl se žalovanou nepříjemný hovor, kdy mu žalovaná řekla, že pokud jí uvedené peníze nedá, tak smlouvu nepodepíše, pročež jí peníze dal. Popřel však, že by uvedenou částku žalované poskytl proto, aby smlouvu podepsala, neboť k dohodě o zaplacení uvedené částky došlo již zhruba 2-3 měsíce před podpisem kupní smlouvy. Cena za movité věci byla dána soupisem, na němž se podílela žalovaná. Předávací protokol asi podepisoval, ale co bylo jeho obsahem, svědek nevěděl. Dále svědek potvrdil, že žalovaná při vyjednávání kupní ceny nemovitosti vystupovala i za žalobce, při částce 1 500 000 Kč však již nikoli. K osobě pana [anonymizováno] svědek uvedl, že jej zná, že žalovaná a pan [anonymizováno] u něj byli a že několikrát byli i na společné večeři. 21. [Anonymizováno] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že se žalovanou žil ve společné domácnosti dva a půl roku až do června 2019. Žalobce poznal v souvislosti s předáváním [anonymizováno] dcer účastníků a vycházeli spolu dobře. K objasnění vztahu mezi ním a žalovanou dále svědek uvedl, že po ukončení vztahu na něj žalovaná podala ke [anonymizováno] žalobu, kterou se domáhá zaplacení částky [částka] za údajné [anonymizováno] práce, které měla žalovaná provádět v jeho nemovitosti. Řízení je vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Dále svědek vypověděl, že žalovaná na něj podala taktéž [anonymizováno] oznámení z důvodu, že jí měl [anonymizováno]. K okolnostem prodeje [anonymizováno] svědek vypověděl, že celou záležitost ohledně jeho prodeje se žalovanou prožíval, neboť v tu dobu spolu ještě vedli společnou domácnost. Byl přítomen tomu, když do [anonymizováno] chodili zájemci o koupi, včetně pana [anonymizováno]. Žalovaná chtěla s panem [anonymizováno] navázat přátelskou atmosféru, která by se promítla i do uzavíraného obchodu, neboť vycítila, že pan [anonymizováno] je po nepříjemném rozvodu a záleží mu na dětech, což si žalovaná vyhodnotila tak, že je to spojuje, neboť i ona si prošla nepříjemným rozvodem a má zájem zejména o blaho svých dcer. Z tohoto důvodu se opakovaně sešli na nějaké večeři, grilování či předvánočním svařáku. Dále svědek vypověděl, že se žalovaná obrátila na pana [anonymizováno] s tím, že žalobce před rozvodem utrácel a snažil se vyvést majetek ze společného jmění manželů, a že tak připravil každou z dcer zhruba o 500 000 Kč a zda by jí nepomohl tyto peníze nějak vrátit, tedy že by se do smlouvy dala nižší částka za prodej [anonymizováno] a polovinu mezi nižší částkou a [částka], by žalovaná dostala od něj bokem bez smlouvy. Za to žalovaná slíbila panu [anonymizováno], že bude působit na žalobce ve snaze maximalizovat slevu z nemovitosti. Žádné schůzce, kde by se domlouvaly detaily splátek, však svědek přítomen nebyl. Dále svědek potvrdil že mu žalovaná před podpisem smlouvy sdělila, že od pana [anonymizováno] již obdržela částku 1 500 000 Kč. Dále svědek uvedl, že v jeho přítomnosti se nikdy nehovořilo o tom, že by se předmětné peníze měly vztahovat k nějakému vybavení [anonymizováno] a ani žalovaná o tom nikdy nemluvila, pan [anonymizováno] hovořil o platbě bokem za nemovitost jako celek, avšak v jakých splátkách a jakým způsobem byla částka 1 500 000 Kč uhrazena, svědek nevěděl. 22. [Anonymizováno] ([anonymizováno] dcera účastníků) v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že vztahy mezi matkou a panem [anonymizováno] popsala jako přátelské. Ve vztahu k penězům, které jim pan [anonymizováno] daroval, svědkyně vypověděla, že byly určeny na vzdělání a nesouvisely s předmětnou nemovitostí. Svědkyně chtěla tehdy studovat na škole [anonymizováno], kde školné za jeden školní rok činilo [částka], posléze se rozhodla, že by chtěla studovat v zahraničí, což si však nemohly dovolit. Dále svědkyně uvedla, že pan [anonymizováno] byl obeznámen s tím, že jim otec nechtěl dávat moc peněz a že výši částky, kterou jim pan [anonymizováno] daroval, si pan [anonymizováno] určil sám. Kdy byla uzavřena dohoda o darování peněz, svědkyně nevěděla, pouze si pamatovala, že panu [anonymizováno] o Vánocích 2018 děkovala se sestrou za to, že jim peníze dá, což se stalo někdy v roce 2019, kdy přesně k tomu došlo, však svědkyně nevěděla. Dále svědkyně vypověděla, že peníze nakonec použila matka na zakoupení bytu, aby každá měla svůj pokoj a mohly se věnovat studiu. Jakým způsobem byly peníze předány, zda v hotovosti či převodem a na čí účet, však svědkyně nevěděla. Svědkyně dále uvedla, že jejich otec o darování peněz nic nevěděl, dozvěděl se o tom až od bývalého přítele matky, pana [anonymizováno]. O výši částky, kterou jim pan [anonymizováno] dal, svědkyně hovořit nechtěla, neboť vede s otcem spor o výživné a mohlo by to mít dopad na řízení. Dále svědkyně vypověděla, že její vztahy s otcem nejsou příliš dobré a že se vídají jednou týdně v neděli. Jako důvod svědkyně uvedla to, že mezi nimi docházelo v minulosti k hádkám a že na ni pak dolehla celá situace s rozvodem. Svědkyně soudu předložila e-mail ze dne 22. 6. 2020, v němž se hovoří o darování peněz. Pisatel se v něm vydává za [anonymizováno] [příjmení], jejího [anonymizováno], který byl v té době [anonymizováno], a nevybíravým způsobem v něm hovořil o její matce. K vybavení [anonymizováno] svědkyně uvedla, že tam byly obrazy a starožitnosti, a že hodně věcí patřilo její matce, která jí zhruba před dvěma roky vyprávěla, že se jedná o věci z [anonymizováno] bytu a že je měla ještě předtím, než se narodila. K osobě pana [anonymizováno] svědkyně uvedla, že jej neměla od samého počátku ráda a nelíbilo se jí, jak se chová ke své dceři. Dále svědkyně uvedla, že nechápe, proč by matka měla peníze vracet, když to byl dar pro ni a sestru. Na závěr svědkyně konstatovala, že nechce, aby otec peníze dostal. 23. [Anonymizováno] [v rámci své vědecké výpovědi uvedla, že koupi zařizoval její otec, ona byla účastna vždy jen podpisu smluv a že záležitosti ohledně [anonymizováno] pro ni zařizoval na základě ústního pověření právě on. Potvrdila, že je vlastníkem [anonymizováno], otec tam pouze bydlí. Ke kupní ceně svědkyně uvedla, že si nepamatuje konečnou cenu, ani to, jestli peníze posílala ona či její otec a že při podpisu kupní smlouvy byli přítomni oba účastníci a realitka. Kupní cenu sjednával otec. K vybavení [anonymizováno] pak svědkyně uvedla, že se dělal nějaký seznam, který zřejmě vytvářeli ti, co řešili prodej, ona sama jej však neviděla. O tom, zda byly movité věci součástí kupní ceny nebo se jednalo o samostatnou koupi, stejně tak jako to, proč se dělaly dvě kupní smlouvy, svědkyně nic nevěděla. Popřela, že by její otec zaplatil žalované či jejím dcerám 1 500 000 Kč. O tom se svědkyně dozvěděla až v souvislosti s tímto sporem. Svědkyně dále uvedla, že jí není známo, že by měl její otec s žalovanou či jejími dcerami užší vztah a že od svého otce nikdy neslyšela, že by dal dcerám žalované nějakou finanční podporu na studium. Svědkyně si nevybavuje, zda byla nějaká částka, v souvislosti s darováním peněz, byla poslána z jejích prostředků a účtu. 24. [Anonymizováno] ([anonymizováno] dcera účastníků) v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že pana [anonymizováno] zná, viděla ho celkem čtyřikrát, z toho dvakrát byli na večeři a dvakrát u něj v bytě a že mezi její matkou a panem [anonymizováno] byl přátelský vztah. Dále svědkyně uvedla, že je jí známo, že pan [anonymizováno] dal její matce nějaké peníze určené na její studium. O konkrétní škole se však nebavili. Peníze byly nakonec použity na vybavení jejího pokoje v bytě. Dále svědkyně vypověděla, že byla u toho, když pan [anonymizováno] hovořil o darování peněz, byli tehdy v nějaké restauraci na večeři. Výši této částky zná, z důvodu probíhajícího řízení o výživném, ji však nechce říci. K dotazu soudu, zdali šlo o částku 1 500 000 Kč, svědkyně uvedla, že ano. O tom, jakým způsobem obdržela matka peníze od pana [anonymizováno] (zda v hotovosti či převodem), svědkyně nic neví. Dále svědkyně uvedla, že o důvodech darování s panem [anonymizováno] nehovořila, maximálně mu poděkovala, a že v době darování peněž jí bylo [anonymizováno] let a navštěvovala [anonymizováno]. 25. [Anonymizováno] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že ve [anonymizováno] uklízela do roku 2019 a že při té příležitosti někdy v roce 2018 slyšela, jak pan [anonymizováno] nabízí žalované finanční dar pro dcery ve výši [částka], tj. 1 500 000 Kč pro každou z dcer s tím, že [anonymizováno] tehdy ve vedlejší místnosti. Svědkyně dále uvedla, že žalovaná nabídku daru přijala s tím, že by peníze použila na vzdělání děvčat, avšak předání peněz neviděla a ani neví, zda k předání peněz skutečně došlo. Dále svědkyně vypověděla, že žalovaná a pan [anonymizováno] měli na její vkus až moc přátelský vztah a že důvodem takto vysokého finančního daru mohla být skutečnost, že se pan [anonymizováno] snažil o žalovanou. Svědkyně dále uvedla, že s panem [anonymizováno] je seznámila žalovaná, když se jezdil dívat na [anonymizováno], dvakrát byli společně na obědě, o finančních či majetkových záležitostech se však nebavili. Po koupi [anonymizováno] pana [anonymizováno] již neviděla. Dále svědkyně uvedla, že se žalobcem v kontaktu není a ani nechce být, cítí k němu osobní zášť, neboť viděla žalovanou několikrát zmlácenou, nikdy však u toho, kdy měl žalobce žalovanou fyzicky napadnout, osobně nebyla. Se žalovanou se stýká tak dvakrát až třikrát do roka, jednou za dva měsíce si napíší SMS.

26. Další navrhované důkazy, a to provedení důkazu výslechem svědků paní [anonymizováno] a paní [anonymizováno] a dovýslechem svědka [anonymizováno], soud pro jejich nadbytečnost, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, již neprováděl a tyto zamítl. Ve vztahu k tvrzení ohledně příslibu a předání peněz na studia, svědkyně nebyly tomuto přítomny, svědek [anonymizováno] byl soudem vyslechnut dvakrát.

27. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

29. Podle § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

30. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

31. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

32. Po provedeném dokazování a zhodnocení vše důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a to z níže vyložených důvodů.

33. Soud má v řízení za jednoznačně prokázané a shodnými tvrzeními účastníků i za nesporné, že účastníci byli manželé a že jich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 2. 11. 2016, jakož i to, že měli ve společném jmění manželů či podílovém spoluvlastnictví nemovitosti specifikované v Dohodě o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2016, které prodali dne 17. 5. 2019 [anonymizováno] za cenu [částka] a že současně s nemovitostmi byly [anonymizováno] prodány dne 17. 5. 2019 samostatnou kupní smlouvou taktéž movité věci za cenu [částka], jejíž nedílnou součástí byl seznam prodávaných movitých věcí.

34. Mezi účastníky však nastal spor v okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl po prodeji movitého a nemovitého majetku spadajícího do společného jmění účastníků či podílového spoluvlastnictví, že žalovaná měla v souvislosti s prodejem movitých věcí patřících do společného jmění manželů, obdržet od [anonymizováno], nad rámec sjednané kupní ceny, částku ve výši 1 500 000 Kč, kterou si měla celou ponechat.

35. Ačkoli žalovaná v rámci svých obraných tvrzení uvedla, že od [anonymizováno] žádné peníze v souvislosti s prodejem jakýchkoli věcí, které by měly být ve společném jmění účastníků či v jejich podílovém spoluvlastnictví, neobdržela, toto tvrzení bylo zejména výpovědí [anonymizováno] vyvráceno, což korespondovalo i z výpisy z účtů.

36. Z provedeného dokazování má soud za jednoznačně prokázané, že žalovaná od [anonymizováno] obdržela finanční prostředky ve výši 1 500 000 Kč s tím, že o tomto žalobce neinformoval. Svědek [anonymizováno] potvrdil, že uvedenou částku vyplatil žalované jednou bezhotovostní platbou ve výši 500 000 Kč z jeho účtu, dvěma bezhotovostníma platbami ve výši 2x 250 000 Kč z účtu jeho dcery [anonymizováno], zbývající částku 500 000 Kč pak vyplatil žalované v hotovosti. Obsah jeho výpovědi odpovídá tomu, co vyplývá též z bankovních výpisů z účtu žalované za měsíc březen a květen 2019 a z výpisu z účtu [anonymizováno] za měsíc březen 2019, jakož i ze svědeckých výpovědí pana [anonymizováno] a [anonymizováno], kteří shodně potvrdili, že žalovaná od [anonymizováno]uvedenou částku obdržela, ačkoli nevěděli, jakým způsobem tato byla vyplacena. Skutečnost, že žalovaná určitou částku od [anonymizováno] obdržela, potvrdila i sama žalovaná v rámci své účastnické výpovědi (byť ve vyjádření k žalobě tvrdila, že žádnou částku od [anonymizováno] neobdržela), jakož i svědkyně [anonymizováno], [anonymizováno], ke konkrétní výši této částky se však ani jedna z nich nechtěla vyjádřit, což [anonymizováno] zdůvodnila tím, že vede se svým otcem (žalobcem) spor o výživné. Z výslechu zbývajících dvou svědků, a to [anonymizováno] a [anonymizováno], soud v tomto ohledu (tedy zda vůbec a jakou částku [anonymizováno] žalované poskytl) nic podstatného, pro závěr soudu o předání peněz, nezjistil. Svědkyně [anonymizováno] v tomto ohledu pouze uvedla, že jí není nic známo, že by její otec zaplatil žalované či jejím dcerám 1 500 000 Kč a proč. Svědkyně [anonymizováno] pak uvedla, že slyšela, jak se žalovaná s [anonymizováno] baví o částce 3 000 000 Kč, samotné předání peněz však neviděla a ani neví, zda k předání skutečně došlo. Jelikož všichni svědci (až na [anonymizováno] a [anonymizováno], které o předání peněž nic nevěděly) shodně vypověděli, že žalovaná obdržela od [anonymizováno] určité finanční prostředky, jejichž výši navíc potvrdil svědek [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], soud neměl důvod v tomto ohledu pochybovat o věrohodnosti jejich výpovědi.

37. Poté, co vyšlo v řízení najevo, že žalovaná od [anonymizováno] částku ve výši 1 500 000 Kč skutečně obdržela, se soud dále zabývat tím, jaký byl právní důvod poskytnutí této částky. Z provedeného dokazování má soud za jednoznačně prokázané, že částka 1 500 000 Kč byla žalované poskytnuta v souvislosti s prodejem movitých věcí patřících do společného jmění účastníků. Uvedenou skutečnost, má soud za prokázanou především svědeckou výpovědí [anonymizováno], který popřel, že by kdy žalované řekl, že uvedené peníze jí dává pro dcery na studia. Peníze, které žalované dal, vnímal tak, že se jedná o peníze v souvislosti s prodejem [anonymizováno]. Soud nemá důvod pochybovat o jeho věrohodnosti, neboť obsah jeho výpovědi není vnitřně rozporný, nelogický a je v souladu s tím, co vyplynulo z jiných v řízení provedených důkazů. Jeho výpověď nevykazovala známky toho, že by si nepamatoval na okolnosti poskytnutí peněz, či že by se chtěl žalované nějakých způsobem mstít (z důvodu jeho nesplněných očekávání ze vztahu se žalovanou).

38. Ačkoli se žalovaná snažila zpochybnit výpověď svědka [anonymizováno] tvrzením, že byl vůči němu ze strany žalobce a jeho právního zástupce vyvíjen nátlak, v důsledku čehož sepsal žalobci čestné prohlášení, uvedená skutečnost nebyla prokázána, když sám svědek tuto popřel. Naopak to byla žalovaná, která poté, co byly do spisu založeny výpisy z účtu svědka (jež dokládají vyplacení peněz), tohoto sama kontaktovala s tím, že by tomu měl zabránit.

39. K právním důvodům poskytnutí peněz soud vyslechl i ostatní svědky, jejichž výpověď však soud hodnotí za méně věrohodnou či neobjektivní z níže vyložených důvodů.

40. Ve prospěch žalované, která tvrdila, že peníze [anonymizováno] obdržela darem pro dcery na studia, sice vyzněla výpověď dcer [anonymizováno] a [anonymizováno], které uvedly, že byly u toho, když [anonymizováno] hovořil o darování peněz, soud však jejich výpověď vyhodnotil jako neobjektivní, a to s ohledem na napjaté vztahy panující v rodině a na úzkou citovou vazbu na matku, se kterou žijí ve společné domácnosti. Rovněž nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že [anonymizováno] dceři bylo v době poskytnutí peněž cca [anonymizováno] let s tím, že děti jsou v tomto věku snadno ovlivnitelné a náchylné k přejímání názorů a postojů dospělého, zejména sdílí-li s ním společnou domácnost. U [anonymizováno] dcery pak nelze přehlédnout její postoj k otci, se kterým nemá v současné době (právě i vinou vedených soudních sporů) příliš dobré vztahy, což ji vedlo až k závěru, že nechce, aby otec peníze dostal.

41. Ve prospěch žalované taktéž vyzněla výpověď [anonymizováno], která uvedla, že slyšela, když uklizela ve vedlejší místnosti, jak [anonymizováno] nabízí žalované darem částku 3 000 000 Kč. Soud však její výpověď vyhodnotil jako nevěrohodnou, neboť věrohodnost její výpovědi snižuje její negativní vymezení se vůči žalobci, vůči němuž, jak sama uvedla, cítí osobní zášť. Rovněž nelze přehlédnout evidentní snahu svědkyně, pomoci žalované, kterou dle tvrzení svědkyně, žalobce fyzicky napadal.

42. Ve prospěch žalobce naopak vyzněla výpověď svědka pana [anonymizováno], který uvedl, že pan [anonymizováno] před ním hovořil o platbě bokem za nemovitost jako celek, včetně toho, že tuto informaci obdržel i přímo i od žalované, v době jejich společného soužití. Soudu je však z jeho výpovědi známo, že žalovaná proti němu podala žalobu o zaplacení částky [částka] a [anonymizováno] oznámení, což snižuje do jisté máry i objektivnost jeho výpovědi.

43. Soud závěrem rekapituluje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v souvislosti s prodejem movitých věcí patřících do společného jmění manželů, jejichž seznam byl součástí kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2019, obdržela od [anonymizováno], nad rámec smlouvou sjednané kupní ceny [částka], částku 1 500 000 Kč. Uvedená částka tak představuje výnos získaný z prodej movitých věcí, které náležely do společného jmění manželů, jehož polovinu byla žalovaná v souladu s Dohodami o vypořádání společného jmění manželů povinna vydat žalobci, což však neučinila, pročež se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

44. Dohodu o vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k nemovitým věcem v [katastrální uzemí], jakož i Dohodu o vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k movitým věcem, uzavírali účastníci dne 31. 10. 2016, tedy za účinnosti nového o. z. V poměrech nového o. z. lze (na rozdíl o dřívější právní úpravy) uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů před rozvodem manželství nejen v případě tzv. nesporného rozvodu (tj. bez zjišťování příčin rozvratu), ale i v případě tzv. sporného rozvodu (tj. se zjišťováním příčin rozvratu manželství). Zákonná úprava tak nově odlišuje obecnou možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů (podle § 739 o. z.) za trvání manželství na straně jedné a speciální možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů pro účely rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství podle § 757 o. z. Ve vztahu mezi obecnou možností uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů podle § 739 za trvání manželství a možností dohody pro účely postupu podle § 757 o. z., platí, že u každé smlouvy o vypořádání společného jmění uzavřené před zánikem manželství bude nezbytné posuzovat, zda byla uzavřena s podmínkou prostého zániku manželství, nebo byla vázána právě na postup dle § 757 o. z., a jestli to, zda bude dosaženo rozvodu postupem podle § 757 o. z., anebo postupem podle § 755 a § 756 o. z., bude mít vliv na její účinnost, či nikoliv. V posuzovaném případě byly obě dohody uzavřeny po vyhlášení rozsudku [název soudu] o rozvodu manželství toliko s podmínkou, že manželství účastníků bude již vyhlášeným rozsudkem [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně rozvedeno. Jelikož manželství účastníků bylo v Dohodách citovaným rozsudkem [název soudu] skutečně pravomocně rozvedeno dne 2. 11. 2016, došlo tak ke splnění shora uvedené podmínky a Dohoda o vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k movitým věcem tak nabyla dne 2. 11. 2016, tj. právní mocí rozsudku o rozvodu, předpokládaných účinků a ve vztahu k nemovitým věcem nabyla Dohoda právních účinků až zápisem do katastru nemovitostí (§ 738 odst. 1 o. z).

45. K namítané neplatnosti Dohody o vypořádání společného jmění manželů pro neurčitost v části týkající se movitých věcí tvořících vybavení rodinné domácnosti soud uvádí, že lze sice přisvědčit tvrzení žalované, že ujednání o movitých věcech je v bodě 3 Dohody neurčité, neboť není zřejmé, které konkrétní movité věci, jež mají být prodány společně s nemovitostmi, tvoří vybavení rodinné domácnosti, avšak tato neurčitost nezpůsobuje neplatnost Dohody (jak se žalovaná domnívá), a to z níže vyložených důvodů. Důsledkem neurčitosti ujednání ve smlouvě je v souladu s ust. § 553 odst. 1 o. z. zdánlivost takového ujednání, nikoliv absolutní neplatnost, jak tomu bylo v případě předchozí právní úpravy. Ustanovení ve smlouvě bude zdánlivé, jestliže bude neurčité a jeho obsah nebude možno dovodit ani výkladovými prostředky dle § 555 a násl. o.z. V ust. § 553 odst. 2 o. z. dává zákonodárce smluvním stranám možnost neurčité ustanovení ve smlouvě dodatečně vyjasnit a tím ho zhojit. V daném případě byl projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn nejpozději uzavřením kupní smlouvy o prodeji movitých věcí ze dne 17. 5. 2019, neboť její nedílnou součástí byl seznam obsahující podrobnou specifikaci jednotlivých movitých věcí tvořících vybavení rodinné domácnosti, které měly být dle Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2016 prodány spolu s nemovitostmi. Na takto zhojené jednání se pak hledí, jako by bylo určité od počátku.

46. Ve světle shora uvedeného soud tedy obranu žalované, že k vypořádání společného jmění manželů nedošlo Dohodami účastníků pro jejich neúčinnost, resp. neplatnost v části týkající se movitého majetku, ale uplynutím zákonné tříleté lhůty, vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť k vypořádání movitých věcí náležejících do společného jmění manželů došlo na základě Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2016, jejíž účinnost nastala (v případě vypořádání movitých věcí) ke dni 2. 11. 2016. Protože ke vzniku výnosu z movitých věcí náležejících do společného jmění účastníků ve výši 1 500 000 Kč došlo po zániku společného jmění účastníků a jeho vypořádání, bylo třeba na polovinu z této částky, tj. na částku 750 000 Kč, která je předmětem tohoto řízení, nahlížet jako na bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobci vydat, a to včetně požadovaného příslušenství pohledávky (zákonného úroku z prodlení) dle § 513, § 1968 a § 1970 o.z., jehož výše je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 240 540 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 30 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 750 000 Kč sestávající z částky 11 300 Kč za každý ze 15 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu ze dne 25. 6. 2020, vyjádření ze dne 14. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 9. 11. 2020, 1. 2. 2021, 24. 6. 2021 – počítáno za dva úkony právní služby s ohledem na délku trvání jednání od 13:50 hod. do 16:16 hod., 14. 10. 2021, 13. 12. 2021, 21. 3. 2022, 16. 6. 2022, 7. 11. 2022, 15. 12. 2022) včetně 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 174 000 Kč ve výši 36 540 Kč.

48. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za právní úkon spočívající v sepisu sdělení ze dne 11. 11. 2020 a 8. 2. 2021, neboť se jedná o stručná podání, jejichž obsahem je sdělení adres svědků, které žalobce navrhoval v řízení vyslechnout.

49. O nákladech státu soud rozhodl ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož žalovaná byla ve sporu plně neúspěšná, proto je povinna zaplatit státu náklady na vyplacené svědečné ve výši 420 Kč, které stát nesl ze svých rozpočtových prostředků.

50. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.