6 C 191/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 8 728,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 688,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 688,38 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení a částku 2 039,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky 8 728,34 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla distančním způsobem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně za podmínek uvedených ve Smlouvě žalovanému dne 16. 12. 2020 spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal k poslednímu dni splatnosti, tj. ke dni 3. 3. 2021, uhradit. Jelikož žalovaný nesplnil podmínky pro odpuštění úroku z úvěru, byl povinen žalobkyni v souladu s čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek uhradit spolu s jistinou i úroky ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalovaný byl žalobkyni povinen uhradit částku 15 240 Kč. Žalovaný dne 26. 3. 2021 uhradil částku 8 890 Kč, která byla započtena na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně od 4. 3. 2021 do 26. 3. 2021 ve výši 276 Kč, dále na zákonný úrok z prodlení od 4. 3. 2021 do 26. 3. 2021 ve výši 62,38 Kč, na úrok z úvěru ve výši 3 240 Kč a na půjčku ve výši 5 311,62 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru v celkové výši 6 688,38 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Vzhledem k datu splatnosti byla smluvní pokuta účtována od 4. 3. 2021 z částky 12 000 Kč Smluvní pokuta byla vyčíslena ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni 28. 1. 2022, na částku 2 039,96 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 688,38 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně na základě Smlouvy poskytla dne 16. 12. 2020 žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal společně s dohodnutým úrokem ve výši 0,9 % denně z částky 12 000 Kč ke dni 3. 3. 2021 uhradit. Účastníci si dále sjednali pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nevrácené dlužné částky. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil pouze částku 8 890 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne 28. 1. 2022 zbývající část dlužné částky neuhradil.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

12. Dle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

13. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr, přičemž svůj závazek splnila, když žalovanému poskytla finanční prostředky ve sjednané výši 12 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnil, když žalobkyni řádně a včas poskytnuté finanční prostředky neuhradil, čímž porušil sjednané úvěrové podmínky a dostal se do prodlení. Žalobkyni tak, dle podmínek Smlouvy, vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nevrácené části dlužné částky za každý započatý den prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalovanou částku zaplatil. Toto však neučinil. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, ocitl se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 728,34 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.