6 C 228/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu titul Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená titul . jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa o vyklizení nebytového prostoru rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna vyklidit prostor o velikosti 2,5 m², nacházející se v prvním nadzemním podlaží na konci chodby, umístěné vlevo od hlavního vchodu do budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobkyně], katastrální území Žižkov, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala vyklizení nebytového prostoru, který byl žalobkyni svěřen do správy jeho vlastníkem, [územní celek]. Jednalo se o prostor o velikosti 2,5 m², nacházející se v prvním nadzemním podlaží na konci chodby, umístěné vlevo od hlavního vchodu do budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobkyně], katastrální území Žižkov (dále jen„ nebytový prostor“). Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor na dobu 5 let, od [datum] do [datum], na základě které žalovaná užívala výše specifikovaný nebytový prostor (dále jen„ smlouva“). Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou o tom, že tato smlouva nebude prodloužena. Přestože nájemní poměr zanikl ke dni [datum], žalovaná dobrovolně nebytový prostor nevyklidila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok žalobkyně neuznala, jelikož podepsala dodatek o prodloužení smlouvy, a také proto, že bylo mezi účastníky řízení více nevyřešených nároků. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud účastníkům řízení pomohl docílit smírného řešení sporu.

3. Žalovaná, které byly žaloba a předvolání k jednání ve věci samé doručeny prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky fikcí dne [datum] v souladu s § 45 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se k tomuto jednání soudu konané dne [datum], ačkoliv byla o následcích nedostavení se řádně poučena, bez důvodné a včasné omluvy nedostavila. Jednání, které se ve věci konalo, tak žalovaná zmeškala. Za splnění podmínek, stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř., soud jednal v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Takový rozsudek však nelze vydat ve věcech, v nichž nelze schválit smír, nebo došlo-li by vydáním kontumačního rozsudku ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

5. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

6. S ohledem na výše uvedené považoval soud tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech sporu obsažená v žalobě za nesporná. V uvedené věci pak zároveň také nejde o věc, v níž by nebylo možné schválit smír, nebo, kde by vydáním rozsudku došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Soud proto podle § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání po následujícím právním posouzení věci.

7. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

8. Podle § 2230 o. z., užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

9. Podle § 1981 o. z., stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

10. Podle § 603 o. z., zaniknou práva a povinnosti uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

11. Podle § 2225 o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

12. Mezi účastníky řízení došlo k platnému uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru, ve které si ujednali dobu nájmu od [datum] do [datum]. Obsah tohoto právního poměru (včetně zániku nájmu) se ode dne [datum] řídí o. z. (viz § 3074 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou byl nájem sjednán, aby jí žalovaná předmět nájmu odevzdala ve smyslu § 2225 o. z., tj. aby jí předala vyklizený nebytový prostor, došlo k zániku tohoto nájemního poměru ke dni [datum] a žalované vznikla zákonná povinnost k tomuto dni nebytový prostor vyklidit a žalobkyni předat. Jelikož tak žalovaná neučinila, soud žalobě zcela vyhověl, když žalovaná následně po vyjádření k žalobě přestala ve věci dále se soudem komunikovat a neučinila žádné kroky, které by vedly k narovnání vztahu nebo uzavření soudního smíru se žalobkyní.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], paušální odměně ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (2x účast na jednání, písemné podání ze dne [datum]) a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a dále za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. v částce [částka] (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce doložil osvědčení o registraci plátce DPH.