6 C 229/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 63 571,91 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 63 571,91 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 227,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 247,5 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 40 895 Kč za dobu od datum do zaplacení, a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 40 895 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 496,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, titul, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 63 571,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou měla žalovaná hradit právnímu předchůdci žalobkyně, vedle poskytnuté jistiny, částku ve výši 28 687 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na str. 2 Smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 11 390 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 6 269 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkem měla žalovaná zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 88 269,75 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 094 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne datum, ocitla se v prodlení, čímž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 40 895 Kč a z neuhrazeného poplatku ve výši 22 676,91 Kč, tj. celkem 63 571,91 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení zmiňované pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně k zaplacení ze dne datum neuhradila.

2. Vedle shora popsané žalované částky 63 571,91 Kč se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení příslušenství pohledávky, které je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 7 247,50 Kč, dále kapitalizovaným úrokem ve výši 6 227,97 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 40 895 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 40 985 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaná se podané žalobě nijak nevyjádřila.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 4. 11. 2021. Žalované bylo dne 17. 9. 2021 doručeno fikcí předvolání k tomuto jednání. Jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

6. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle shora citovaných zákonných ustanovení, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství pohledávky, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením Vlády č. 351/2013Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 496,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 544 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 571,91 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání u soudu dne 4. 11. 2021) a z částky 1 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 010 Kč ve výši 2 942,10 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.