6 C 233/2021
č. j. 6 C 233/2021-36
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 157 § 202 § 207
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 210
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2991 § 2993
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 7 206 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 206 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 206 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení a nároky spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 112 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 7. 4. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 7 206 Kč, a to s následujícím odůvodněním. Dne 18. 8. 2020 v 17.40 hodin došlo k dopravní nehodě na křižovatce ulic [ulice] a [ulice], kdy, dle tvrzení žalované, [jméno] [příjmení], řidič osobního vozidla Škoda Superb, [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (dále jen„ Škoda Superb“), při otáčení se do protisměru na křižovatce nedal přednost tramvaji jedoucí stejným směrem, načež v reakci na výstražné zvonění tramvaje začal couvat. Při couvání narazil do vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], ve vlastnictví žalované, jenž řídil [jméno] [příjmení] (dále jen„ Škoda Fabia“). Tím došlo k promáčknutí levých předních a zadních dveří, blatníku a nárazníku Škody Fabia. Dne 18. 8. 2020 žalovaná dopravní nehodu ohlásila žalobkyni, která ji zaevidovala pod [číslo]. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla k vozidlu Škoda Superb vyplatila žalobkyně žalované v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] dne 15. 9. 2020 pojistné plnění ve výši 14 413 Kč za poškození vozidla Škoda Fabia. Následným šetřením však žalobkyně zjistila, že žalovaná byla spoluviníkem dopravní nehody, a to v rozsahu 50 %, neboť, dle sdělení [jméno] [příjmení], narazil řidič Škody Fabia do jeho vozidla Škoda Superb. Vzhledem k tomu, že každá strana popisovala průběh dopravní nehody jiným způsobem a navzájem se označovaly za viníka, žalobkyně na základě doložených dokumentů vyhodnotila, že v daném případě nelze bez pochybností určit, kdo za zavinění dopravní nehody subjektivně odpovídá. Proto žalobkyně, po konzultaci s pojistitelem žalované, odsouhlasila objektivní odpovědnost obou účastníků v poměru 50/50. Poskytnuté pojistné plnění ve výši 14 413 Kč tak bylo vyplaceno v nesprávné výši, o čemž byla žalovaná informována dne 8. 12. 2020, načež byla vyzvána k vrácení neoprávněně poskytnutého pojistného plnění ve výši 7 206 Kč. Dále bylo žalované dne 10. 12. 2020 zasláno sdělení k pojistné události. Žalovaná ani přes výzvu ze dne 8. 12. 2020 a předžalobní upomínku ze dne 22. 2. 2021 neuhradila ničeho.
2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 206 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení.
3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala v celém rozsahu. Žalovaná v nároku žalobce shledala spáchání trestného činu pojistného podvodu dle § 210 odst. 1 a 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.), spáchaného ve spolčení dle § 210 odst. 5 písm. a) t. z., ve stádiu pokusu dle § 210 odst. 7 t. z., kterého se měl dopustit vlastník předmětného vozidla, [jméno] [příjmení], a řidič vozidla v době nehody, [jméno] [příjmení].
4. K jednání konanému dne 13. 1. 2022 v 10.30 hodin se žalovaná nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti, neboť doručení bylo řádně vykázáno do datové schránky. Krátce po vyhlášení rozsudku byla soudu doručena omluva žalované a žádost o odročení jednání s tím, statutární orgán žalované byl ve stejný den předvolán k jednání na Policii České republiky, Okresní ředitelství [obec], přičemž omluva a žádost o odročení jednání byla zaslána soudu dne 13. 1. 2022 v 9.34 hodin do datové schránky. Dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Vzhledem k tomu, že žalovaná, jež byla řádně předvolána, zaslala žádost o odročení jednání v den jeho konání, hodinu před jeho začátkem, jednal soud v její nepřítomnosti, neboť o žádosti o odročení a omluvě se dozvěděl až po jednání a vyhlášení rozsudku. Soud poukazuje na to, že není v možnostech soudu, vzhledem ke skutečnosti, že se všechny údaje z datové schránky shromažďují v datovém úložišti a následně teprve tisknout a přidělují do jednotlivých senátů, předložit soudci žádost o odročení ihned poté, co tato je doručena do datové schránky, je třeba toto učinit vždy s nějakou časovou rezervou. Soud navíc poukazuje na to, že o důvodu, pro který se žalovaná k jednání nedostavila, musela zcela vědět s dostatečným předstihem a o tomto se nedozvěděla v den konání nařízeného jednání a to zhruba necelou jednu hodinu před jeho začátkem.
5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Soud má z doložených listin za prokázaný následující skutkový stav. Dne 18. 8. 2020 v 17.40 hodin došlo k dopravní nehodě vozidla Škoda Fabia, které řídil [jméno] [příjmení], a vozidla Škoda Superb, které řídil [jméno] [příjmení] (viz Záznam o dopravní nehodě ze dne 18. 8. 2020). Škoda byla žalobkyni nahlášena dne 18. 8. 2020 žalovanou, resp. jejím tehdejším statutárním ředitelem [jméno] [příjmení], přičemž žalobkyně škodní událost zaevidovala pod [číslo jednací] (viz Uplatnění nároku – povinné ručení ze dne 18. 8. 2020, číslo hlášenky [číslo], Potvrzení o registraci škodní události z povinného ručení [číslo] ze dne 19. 8. 2020). Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla k vozidlu Škoda Superb vyplatila žalobkyně žalované v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] dne 15. 9. 2020 pojistné plnění ve výši 14 413 Kč za poškození vozidla Škoda Fabia (viz Návrh pojistné smlouvy [autopojištění] [anonymizována tři slova] [číslo] Zápis o poškození motorového vozidla ze dne 24. 8. 2020, Kontrolní list a kalkulace opravy č. [anonymizováno], Technická zpráva – rozpočet nákladů za opravu ze dne 24. 8. 2020, Doklad o vyplacení pojistného plnění). Z následného šetření žalobkyně vyplynulo, že žalovaná byla spoluviníkem dopravní nehody, a to v rozsahu 50 % (viz Sdělení [jméno] [příjmení]). Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě nelze bez pochybností určit, kdo za zavinění dopravní nehody subjektivně odpovídá (viz Sdělení [jméno] [příjmení], Výzva žalobkyně adresovaná žalované k doložení právního základu nároku na pojistné plnění ze dne 11. 9. 2020, Sdělení žalované adresované žalobkyni ze dne 11. 9. 2020, Sdělení žalované adresované žalobkyni ze dne 22. 9. 2020), žalobkyně, po konzultaci s pojistitelem žalované, odsouhlasila objektivní odpovědnost obou účastníků v poměru 50/50 (viz E-mailová korespondence mezi žalobkyní a [pojišťovnou] ze dne 7. 12. 2020). V návaznosti na toto zjištění byla dne 8. 12. 2020 žalované zaslána žádost o navrácení vyplaceného pojistného plnění ve výši 7 206 Kč (viz Žádost o navrácení vyplaceného pojistného plnění ze dne 8. 12. 2020). Na tuto žádost reagovala žalovaná podáním námitek. (viz E-mailová komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 8. 12. 2021). Dne 10. 12. 2020 bylo žalované zasláno sdělení k pojistné události, jejímž obsahem byly výsledky šetření (viz Sdělení k pojistné události ze dne 10. 12. 2020). Předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2021 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k vrácení pojistného plnění, jež ji bylo neoprávněně vyplaceno (viz Předžalobní upomínka ze dne 22. 2. 2021).
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen jako: „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav a na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k následujícímu závěru. Na základě pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla k vozidlu Škoda Superb vyplatila žalobkyně žalované v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] dne 15. 9. 2020 pojistné plnění ve výši 14 413 Kč za poškození vozidla Škoda Fabia způsobené dopravní nehodou ze dne 18. 8. 2020. Z následného šetření vyplynulo, že žalovaná je spoluviníkem dopravní nehody, a jelikož nebylo možné určit, kdo za zavinění dopravní nehody subjektivně odpovídá, byla žalovanou odsouhlasena objektivní odpovědnost obou účastníků v poměru 50/50. Z tohoto důvodu vznikl žalobkyni nárok na vrácení pojistného plnění ve výši 7 206 Kč, jež bylo žalované neoprávněně vyplaceno. Soud došel k závěru, že se jedná o plnění bez právního důvodu, a v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. posoudil věc jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalobkyni doloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalované byla neoprávněně vyplacena částka 7 206 Kč, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uvedenou částku žalobkyni vrátila. To však neučinila. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. V případě, že pak žalovaná má za to, že došlo ze strany účastníků nehody k nějakému trestnému činu či pojistnému podvodu, zakládá tato skutečnost případný nárok na regresivní plnění vůči osobě, která se takovéhoto jednání vůči žalované dopustila, tyto námitky však nemohou působit vůči žalobkyni, která byla ve smluvním vztahu se žalovanou.
12. Vzhledem k tomu, že žalovaná neoprávněně vyplacené pojistné plnění nevydala, ocitla se s v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 112 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 206 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání dne 13. 1. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.