6 C 244/2021
č. j. 6 C 244/2021-36
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 202
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 778 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 778 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2021 se žalobkyně, jakožto profesní organizace pojistitelů, domáhala na žalované zaplacení částky 3 778 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že je žalovaná vlastníkem/provozovatelem vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), přičemž toto nemělo v období od 2. 5. 2020 do 14. 7. 2020 (tj. 74 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZPOPV“). Žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě ze dne 8. 10. 2020, podle níž požadovala po žalované úhradu nedoplatku na příspěvku do garančního fondu ve výši 3 478 Kč spolu s úhradou nákladů na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, to vše do 60 dnů od doručení této výzvy. Splatnost nedoplatku příspěvku a nákladů na uplatnění práva nastala dne 22. 12. 2020. Žalovaná do vydání tohoto rozsudku nezaplatila žalobkyni ničeho.
2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 778 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci odůvodnění odporu k elektronickému platebnímu rozkazu č. j. EPR 116555/2021-5 tak, že dle jejího názoru není povinna k úhradě dlužné částky, tj. k úhradě žalobkyní tvrzeného příspěvku, neboť v době, kdy jí měla údajná povinnost vzniknout, nebyla žalovaná již osobou povinnou k zaplacení příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 ZPOPV, jelikož došlo k prodeji vozidla, přičemž danou skutečnost doložila fakturou č. [anonymizováno] ze dne 6. 3. 2020.
4. Žalobkyně se v rámci repliky k podání vyjádřila tak, že žalovaná neprokázala, že nebyla v inkriminovaném období vlastníkem vozidla. Zároveň namítala, že v případě převodu vlastnického práva k vozidlu, by byla žalovaná dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, povinna do 10 pracovních dnů ode dne převodu podat k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla, přičemž tuto žádost je možno podat i bez součinnosti nového vlastníka. Předložená nepodepsaná faktura dle žalobkyně spolehlivě neosvědčuje, že skutečně došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu, neboť faktura v příslušném místě neobsahuje ani razítko a podpis, a tak není zřejmé, zda byla projevena vůle obou smluvních stran převést vlastnické právo k vozidlu.
5. Podle § 1 odst. 2 ZPOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
6. Podle § 4 ZPOPV (1) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále též jako„ kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu.
7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), činí výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 ZPOPV pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 47 Kč.
8. Podle § 2a vyhlášky, činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 ZPOPV částku 300 Kč.
9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle článku 5 odst. 2 Směrnice Rady 1999/37/ES, o registračních dokladech vozidla (dále jen„ Směrnice“), s ohledem na novou registraci vozidla dříve registrovaného v jiném členském státě mohou příslušné orgány v každém případě požadovat předložení části I předchozího osvědčení o registraci a předložení části II, pokud byla vydána. Tyto orgány odejmou předanou část nebo části předchozího osvědčení o registraci a ponechají si ji na dobu nejméně šesti měsíců. Do dvou měsíců musí uvědomit orgány členských států, které osvědčení vydaly, o jeho odejmutí. Osvědčení, které odejmuly, vrátí těmto orgánům na jejich žádost do šesti měsíců od odejmutí osvědčení. Pokud osvědčení o registraci sestává z částí I a II a část II chybí, mohou příslušné orgány v členském státě, kde je vyžadována nová registrace, ve výjimečných případech rozhodnout o nové registraci vozidla, ale jen po obdržení písemného nebo elektronického potvrzení od příslušných orgánů členského státu, kde bylo vozidlo předtím registrováno, že žadatel je oprávněn k nové registraci vozidla v jiném členském státě.
11. Po skutkové a právní stránce posoudil soud předmětnou věc takto. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 ZPOPV zjistila, že žalovaná byla vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu a neměla za období od 2. 5. 2020 do 14. 7. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (výpis z databáze žalobkyně platný od 15. 7. 2020, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 10. 2020, 2 x upomínka k úhradě nedoplatku ze dne 28. 1. 2021 a 26. 2. 2021 a předžalobní upomínka ze dne 7. 4. 2021). Základ příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem činí 3 478 Kč (denní sazba 47 Kč x 74 dní, viz § 4 odst. 3 a 5 ZPOPV ve spoj. s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky), náklady na jeho uplatnění představují částku ve výši 300 Kč (viz § 4 odst. 4 ZPOPV ve spoj. s § 2a vyhlášky). Žalovaná však prokázala, že v době vzniku povinnosti platit pojistné již nebyla osobou povinnou k zaplacení příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 ZPOPV, což doložila fakturou č. [anonymizováno], jež byla vystavena 6. 3. 2020. Soud na základě údajů z evidence registru silničních vozidel poskytnutých mu Magistrátem hl. m. Prahy zjistil, že lze dovodit, že vozidlo bylo v předmětném období již odhlášeno, neboť dne 17. 4. 2020 bylo registrováno ve Spolkové republice Německo, v souladu s článkem 5 Směrnice, jenž umožňuje provést registraci vozidla v jiném členském státě Evropského společenství, bez předchozího odhlášení vozidla v zemi původu. Ostatně skutečnost, že vozidlo bylo odhlášeno dle Směrnice, vyplývá i z výpisu z databáze žalobkyně (viz poznámka daného výpisu). Soud má tedy za dostatečně prokázané, že žalovaná již v období od 2. 5. 2020 do 14. 7. 2020 nebyla vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst.3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, v tomto případě za písemné podání (odpor k elektronickému platebnímu rozkazu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.