6 C 254/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 480 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 28. 6. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala uhrazení částky 3 480 Kč jako náhrady nákladů vynaložených jednak za odvoz žalovaného služebním vozem žalobkyně do zdravotnického zařízení a jednak za provedení odborného lékařského vyšetření (vyšetření praktickým lékařem 256,75 Kč, vyšetření biologického materiálu 3 173,20 Kč, doprava do zdravotnického zařízení 86,30 Kč), a to dne datum. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl do zdravotnického zařízení (nemocnice na obec, obec) převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu poté, co byl hlídkou Policie ČR pozitivně testován na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Žalobkyně zdravotnickému zařízení v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradila náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou. Povinnost žalovaného uhradit žalobkyni výdaje za odvoz do zdravotnického zařízení a následné náklady, které žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila, plyne z ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 480 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.

6. Soud ve věci došel na základě listinných důkazů k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný byl hlídkou Policie ČR dne datum pozitivně testován na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Poté byl žalobkyní převezen služebním vozem žalobkyně registrační značka do zdravotnického zařízení (nemocnice na obec, obec) k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Ve zdravotnickém zařízení byl pozitivně testován na přítomnost kanabinoidů, metamfetaminu a amfetaminu (viz Úřední záznam číslo jednací ze dne datum; Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou (NL) ze dne datum; Výsledkový list toxikologického vyšetření anonymizováno číslo číslo ze dne datum; Vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku ledna 2019; Oznámení přestupku číslo jednací rok číslo ze dne anonymizována dvě slova). Žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou (viz Faktura číslo ze dne datum se splatností ke dni datum znějící na částku částka; Výpis z účtu žalobkyně ze dne datum). Žalobkyně následně vystavila žalovanému fakturu číslo ze dne datum se splatností ke dni datum znějící na částku 3 480 Kč (viz Faktura číslo ze dne datum se splatností ke dni datum znějící na částku 3 480 Kč). Přes opakovanou upomínku žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil (viz Výzva k úhradě částky 3 480 Kč ze dne 20. 8. 2019; Faktura číslo – výzva k úhradě ze dne 5. 12. 2019)

7. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení došel ve věci k následujícím právním závěrům. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradila zdravotnickému zařízení náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou, a to v celkové výši 3 480 Kč. Vzhledem k pozitivním výsledkům na přítomnost toxických látek v těle žalovaného, vznikl žalobkyni dle ustanovení § 24 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. nárok na úhradu výdajů zaplacených zdravotnickému zařízení a výdajů, které jí úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, a dále nákladů na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Jelikož žalovanému byla žalobkyní opakovaně zaslána výzva k uhrazení dlužné částky a žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku v žalobkyní stanové lhůtě nesplnil, dostal se žalovaný s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen jako „o. z.“). Žalovaný je tak povinen uhradit z nezaplacené částky rovněž úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady (§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a exekučního řádu), kdy žalobkyni náleží odměna stanovená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, (dále jen jako„ vyhláška“) ve výši 300 Kč za každý úkon. V daném případě žalobkyně učinila ve věci dva úkony ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, a to návrh ve věci samé a výzvu k plnění. Za každý z těchto úkonů mu náleží 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.

9. Výrokem III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 000 Kč za soudní poplatek z podané žaloby, a to v souladu s ustanoveními zákona o soudních poplatcích, kdy tento představuje dle jeho položky č. 1 bod 1. částku 1 000 Kč, přičemž žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozena od jeho zaplacení, a povinnost k jeho úhradě tak dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přechází na žalovaného, který nebyl ve věci úspěšný. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.